Protikorupční strategie Kraje Vysočina

Plány budou až do 22. června 2015 zveřejněny na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina ve složce plánování v oblasti vod a na webových stránkách Ministerstva zemědělství. Připomínkovat je mohou uživatelé vod i veřejnost.

Vodohospodářské plánování má v České republice dlouhou tradici. Už v 19. a v první polovině 20. století byly zpracovány dokumenty v regionálním rozsahu, které řešily ochranu před povodněmi, využití vodní energie, plavbu nebo vodohospodářské otázky spojené s odvodňováním nebo zásobováním vodou. Hlavními účely současného vodohospodářského plánování, které částečně navazuje na plánování z předchozích let, jsou ochrana vod, zajištění udržitelného užívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou a snížení nepříznivých účinků povodní a sucha. Na území Kraje Vysočina se nacházejí čtyři dílčí povodí, Dyje, Horního a středního Labe, Dolní Vltavy a Horní Vltavy. „Plány pro jednotlivá dílčí povodí, které pořizují státní podniky Povodí ve spolupráci s krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady, analyzují stav povrchových a podzemních vod, hodnotí povodňová rizika a potřeby užívání vodních zdrojů a navrhují konkrétní opatření k dosažení vymezených cílů a časový plán jejich realizace“, uvedl Zdeněk Chlád.

Účelem plánů pro zvládání povodňových rizik je snížení rizika povodní a zvýšení odolnosti proti jejich negativním vlivům na lidské zdraví, životní prostředí, ale i infrastrukturu a kulturní dědictví. Tyto plány navrhují opatření spočívající jednak v prevenci rizik, např. definování ploch s omezeným vyžitím kvůli ohrožení povodní nebo v opatřeních stavebního charakteru. Těmi mohou být výstavby vodních nebo suchých nádrží (poldrů), zkapacitnění koryt vodních toků nebo výstavba ochranných hrází.

• Více informací Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství, tel: 564 602 207, e-mail: drapela.m@kr-vysocina.cz.