Rozpočet kraje

Na seminář přijali pozvání zástupci Úřadu vlády ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V prvním bloku programu přiblížili celkový kontext, z jakého důvodu k brexitu došlo, co vedlo k referendu a jak probíhala vyjednávání o vystoupení. Podrobně informovali o současné situaci, podobě dohody o odstoupení a variantách možného vývoje a budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií. Nejpravděpodobnější scénáře jsou odchod dle podmínek dohody o vystoupení a tzv. tvrdý brexit, tedy vystoupení bez dohody. Vyloučit v současné době nelze ani druhé referendum o brexitu či uspořádání tzv. potvrzujícího referenda.

Česká republika se, stejně jako ostatní členské státy EU, na různé varianty dopadu brexitu intenzivně připravuje a přijímá v dotčených oblastech potřebná opatření.

Druhý blok programu byl věnován již konkrétním dopadům brexitu a jak by ovlivnil podnikatelské subjekty v České republice, zejména co by pro podnikání znamenal odchod s dohodou a jaké změny by přinesl tzv. tvrdý brexit. V případě odchodu s dohodou by se pravidla obchodování během přechodného období nezměnila a nové uspořádání by určila samostatná dohoda. Tvrdý brexit by oproti tomu obnášel zásadní změny pravidel obchodování a konec volného pohybu zboží, služeb i osob, s dopadem především do oblasti cel, administrativních a regulatorních bariér či omezení přístupu na trh služeb a veřejných zakázek.

Účastníci z řad podnikatelských subjektů se v rámci diskuse dotazovali především na možné dopady brexitu na jejich obchodní vztahy s Velkou Británií, dovoz a vývoz zboží, zejména z pohledu celního dohledu, celních kontrol, placení cel a souvisejících administrativních povinností. Podnikatelé se zajímali i o změny v oblasti vzájemného uznávání certifikátů či odborných kvalifikací, které by brexit přinesl pro obchod s průmyslovými výrobky a pro poskytování služeb.

„Ať už Velké Británie vystoupí z EU s dohodou nebo bez dohody, brexit v každém případě přinese značné změny jak pro občany, tak i pro podniky a orgány veřejné správy, a to v širokém spektru oblastí,“ vysvětluje náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Pavel Pacal. „Zájem firem z Vysočiny o aktuální informace k této problematice mne proto velmi těší a pevně věřím, že se v rámci probíhajících vyjednávání podaří dohodnout takové podmínky, aby dopady brexitu na běžný život i obchodní činnost byly co nejmírnější,“ uzavřel Pavel Pacal.

Aktuální vývoj může široká veřejnost sledovat např. prostřednictvím portálu Brexit Info www.brexitinfo.cz, sítě informačních středisek Europe Direct či linky Eurofon (800 200 200). Podnikatelé se mohou obracet též na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které zřídilo tzv. zelenou linku pro export (800 133 331, brexit@mpo.cz) či využít portál BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/BREXIT). 

• Iveta Fryšová, odbor regionálního rozvoje
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz