Kultura a památky Kraje Vysočina

Zástupkyně Ministerstva zemědělství ČR Ing. Lucie Krumpholcová představila v dopoledním bloku priority připravovaného Programu rozvoje venkova. Mezi ně patří podpora podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti ve vazbě na podnikatelskou strukturu venkova. Bude kladen velký důraz na udržitelnost a efektivnost projektů a tvorbu nových pracovních míst. Dále budou podporovány investice do nezemědělských činností a podpora živnostníků. Na základě požadavků SPOV a Svazu místních samospráv byla doplněna také podpora kulturního dědictví venkova. Velký důraz bude kladen na místní rozvoj se zapojením místních komunit. Výběr MAS, které budou do přerozdělování podpory zapojeny, má být dokončen do konce roku 2015. Probíhají jednání o posunu tohoto termínu až na rok 2017 tak, aby bylo umožněno vyhlášení více výzev. „Je třeba se více zaměřit na spolupráci obcí se zemědělci, podporovat koncept lokální výroba – lokální spotřeba a maximálně využít potenciál metody LEADER,“ řekla Krumpholcová. Pro nepodpořené MAS je v současné době vyhlášena výzva na získávání dovedností, ve které mohou žadatelé získat dotaci ve výši 500 tis. Kč.

Ing. Václav Pošmurný představil komunitně vedený místní rozvoj jako nové označení pro využití metody Leader v následujícím plánovacím období. Komunitně vedené místní rozvojové strategie musí být integrované, multisektorové a realizované za využití všech možných zdrojů – nejen dotačních, ale i vlastních. Velký přínos místních akčních skupin je u malých projektů do cca 5 mil Kč, zejména u témat, kde je důležitá místní znalost regionu a zapojení více sektorů a synergický efekt při propojení projektů. MAS by také měly dostat větší prostor při realizaci projektů z více operačních programů. Budou zapojeny do jejich implementace. Od příprav v rámci programování, přes monitorování až po hodnocení. MAS budou muset dodržovat stanovené minimální standardy v průběhu celého období a realizovat minimálně dva programovací rámce (obdoba dnešního SPL).

Na setkání vystoupil Jiří Krist (Národní síť MAS ČR) s informacemi o kritériiích MA21 pro místní akční skupiny a nastínil možné propojení obou metod práce s veřejností – místní Agendy 21 a metody Leader.

Zástupci Krajského úřadu Kraje Vysočina informovali o možnostech financování projektů MAS a mikroregionů z rozpočtu Kraje Vysočina a o aktivitách realizovaných v rámci projektu MA-G 21. Dále byl představen koncept využití veřejné služby pro pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty obcí, pomoci v oblasti kulturního, sociálního a sportovního rozvoje, který představila Ing. Ilona Vybíralová z Úřadu práce.

Druhá část programu byla věnována konkrétním aktivitám, zkušenostem a realizovaným projektům. Byla představena činnost mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko, MAS Via rustica. Velký úspěch a zájem všech účastníků mělo představení aktivit MAS Boskovicko, Plus, z Jihomoravského kraje, které velmi zajímavě představila manažerka této MAS Ing. Olga Ondráčková. „Nové MAS mají velkou výhodu, v tom, že již mají cestu prošlápnutou, mohou využít spolupráce s již podpořenými MAS v rámci Projektů spolupráce a zapojit se tak aktivně do rozvoje venkova. Není proč otálet!“ zdůraznila Ondráčková.

Závěrečnou částí setkání byl workshop na téma tvorby Integrované strategie rozvoje území (IRSÚ), která by měla být dokončena během příštího roku ve všech místních akčních skupinách ČR, a je podmínkou pro MAS při čerpání dotací v příštím programovacím období. „Tvorbu ISRÚ  můžeme brát i přes její administrativní náročnost, jako skvělou možnost k získání relevantních údajů z regionu a šance zatáhnout do hry nové klíčové hráče z regionu, což je předpoklad pro činnost každé kvalitní místní akční skupiny,“ připomněl všem přítomným lektor Jakub Mareš. Podmínkami úspěchu dobré ISRÚ je určení PROČ strategie vzniká a že je vytvořená podle zásad komunitně vedeného regionálního rozvoje. Strategie musí obsahovat všechny aspekty rozvoje regionu a stanovit klíčové problémy dle jejich pořadí, včetně stanovení kvantitativních monitorovacích indikátorů. “Prvním krokem je kvalitní analýza, která musí být založena na objektivních datech a důkazech, mít transparentní zapojení zainteresovaných stran a zaměření na konkrétní problémy a potřeby regionu. Druhým krokem je strategická část, jejíž hlavní zásadou je vycházet z objektivní analýzy, tedy z reálných potřeb území a mít jasně formulované cíle a opatření. Třetím krokem je pak implementační část, tedy realizace projektů zaměřených na rozvoj venkova,“ zdůraznil Mareš.

Komunitní plánování metodou Leader a proces realizace MA21 jsou založeny na stejných principech - na zapojování občanů do rozvoje regionu, na podpoře regionální výroby a spotřeby, na spolupráci neziskového sektoru s podnikateli za podpory veřejné správy, tedy na celkovém udržitelném rozvoji regionu.

Toto setkání je realizováno v rámci projektu Spolupráce mezi místní Agendou 21 v kraji Vysočina a programem Gemeinde 21 v Dolním Rakousku (MA-G 21).

• Marta Vencovská, odbor regionálního rozvoje
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  tel.: 564 602 556, e-mail: vencovska.m@kr-vysocina.cz