Kultura a památky Kraje Vysočina

Adresa:

Huť Jakub

Tasice 1

584 01 Ledeč nad Sázavou

tel.: 737 728 906

e-mail: sklarna.tasice@o2active.cz

web: www.sklarnatasice.cz

Otevírací doba

Po telefonické domluvě možnost prohlídky i mimo otevírací dobu.

Z 80% je památka přístupná pro handicapované.

Vstupné

 Zdarma děti do 8 let, ZTP, sklářské školy.

Dnes je možné se v rámci prohlídkové trasy seznámit s tímto jedinečným sklářským skanzenem, který je od roku 1990 prohlášen za kulturní památku a od roku 2014 za nemovitou národní kulturní památku České republiky. Sklárnu v Tasicích proslavil televizní seriál Jaroslava Dietla „Synové a dcery Jakuba skláře“.

Návštěva hutě je vhodná pro školy - výklad zasahuje do české historie, techniky i chemie a je přizpůsobena věku žáků a studentů.

Oprava vnějších omítek generátoru započatá v roce 2015 byla dokončena (vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a nutnosti dodržení technologického postupu) v květnu 2016.  Čekání se vyplatilo a návštěvníci tak mohou vidět objekt generátoru v novém kabátě s původní barvou omítky. Akce byla financována z Havarijního programu Ministerstva kultury České republiky. V r. 2016 byly obnoveny vnitřní omítky hutní haly.

Ve sklárně od roku 2016 probíhá malá výroba skla.

https://www.youtube.com/watch?v=B0OvHEbUn0Y&app=desktop

Historie sklárny

Sklárny vznikaly v místech, kde okolní lesy poskytovaly dostatek dřeva potřebného k topení a výrobě potaše. Nebylo tomu jinak ani u sklárny v Tasicích, která byla navíc postavena v místech s dostatkem kvalitního křemene nezbytného k výrobě. Sklárnu založil v roce 1796 huťmistr Ferdinand Čapek v místech, kde již od 15. století stávaly staré sklářské pece. Dalším huťmistrem od r. 1821 byl pan Josef Hofman s bratrem Antonínem, jejichž lustry byly exportovány do indických paláců.  V roce 1844 se majiteli stalá rodina Rückelova, za jejichž působení prošla sklárna velkými změnami. Původní systém přímého vytápění pece  byl roku 1897 změněn na vytápění generátorovým dřevoplynem, což zlepšilo kvalitu skla. Nákladně zrekonstruovaná huť byla po vypuknutí 1. světové války  uzavřena. Po válce přišla do sklárny podnikat paní Milada Nestlová se dvěma společníky, která zde působila sedm let. V roce 1928 si sklárnu nejprve pronajal a později koupil Čeněk František Císař, který spolu se svým bratrem vedl i sklárnu Josefodol u Světlé nad Sázavou. Svým obchodním talentem dokázal překonat těžké období hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Za okupace se ve sklárně vyrábělo pod dohledem nacistů, pan Císař byl nucen zůstat ve vedení. Po válce, díky falešnému obvinění z kolaborace, byl majetek této rodině odebrán. Pan Císař nemohl žít s nespravedlivým obviněním a vzal si život. Jeho nevina byla prokázána až v 60. letech.

Ještě v roce 1958 se sice v tasické sklárně vyrobilo  deset obrovských váz do prezidentského paláce v Mexiku, ale pak začala sklárna spadat pod sklárnu Kavalier v Sázavě nad Sázavou a postupně se začalo odstupovat od výroby barevného skla na výrobu skla laboratorního. Tím zmizela spousta tajných receptů, předávaných z otce na syna, např. fotky v těžítku. Trh se sklem byl světu otevřen velmi málo, spíše se vyváželo jen do států spřátelených s bývalým Sovětským svazem a na místo českých skláren nastoupili jiní evropští sklářští výrobci. Po sametové revoluci byla sklárna restituenty prodána do soukromých rukou. Velký úder českému sklářství zasadila Čína se svým levným sklem, a tak v roce 2002 byla po cca 200 letech zdejší výroba ukončena a sklárna byla poslána do konkurzních řízení. Až roku 2004 koupil sklárnu v dezolátním stavu pan Luboš Pipa, který započal náročnou rekonstrukci.  Dne. 31. 12. 2012 zakoupil sklárnu od pana Luboše Pipy Ing. František Milichovský. Nový majitel chce navázat na péči předchozího majitele, a tak bude provoz sklářského skanzenu nadále zachován a postupně bude rozvíjet potencionál cenné kulturní památky. Sklárna patří mezi 12 nejvýznamnějších technických památek ČR.

Služby

- prodej českých skleněných výrobků

 - tradiční celorepublikové srazy motocyklů, historických aut a jiných zájmových spolků