Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Rozpočet kraje > Mapa investic a oprav


 

Sociálně-právní ochrana dětí - archiv dokumentů

 
 
 

Co je sociálně-právní ochrana dětí?

 

Sociálně-právní ochrana zahrnuje soubor práv a oprávněných zájmů dítěte a současně souhrn nástrojů k jejich dosažení. Součástí sociálně-právní ochrany je i prevence negativních jevů, která směřuje k plnění nebo obnovení narušených funkcí rodiny.

 

Kdo vykonává sociálně-právní ochranu dětí?

 

Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a úřady práce. Sociálně-právní ochranu dále zajišťují obce a kraje v samostatné působnosti a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny.

 

Na koho se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje?

 

Sociálně-právní ochrana se poskytuje dětem mladším 18 let.

Jedná se zejména o děti, které

- jsou předmětem sporu rodičů (úprava výchovy a výživy, úprava styku rodiče s dítětem, úprava výživného, změna příjmení apod.) a orgán  sociálně-právní ochrany plní roli tzv. kolizního opatrovníka, příloha: Doporučení KÚ k výkonu funkce kolizního opatrovníka

- jsou v péči  rodičů ohroženy, protože rodiče neumějí, nechtějí nebo se nemohou o děti starat,

- vykazují výchovné problémy,

- vyrůstají v náhradní rodinné nebo v ústavní péči.

 

Kam se mohou obrátit občané v případě, že v jejich okolí bydlí rodiče zanedbávající péči o své děti?

 

V řadě případů je role veřejnosti nezastupitelná. Jedná se zejména o případy malých dětí, které nenavštěvují školu ani předškolní zařízení, často jejich rodiče mění místo pobytu  a mění či nezajistí dětem péči ošetřujícího lékaře. Bývají to právě občané, které upozorní sociální pracovníky příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (telefonicky, písemně, elektronicky) na okolnosti nasvědčující tomu, že je konkrétní dítě ohroženo (nezajištěným dohledem ze strany rodičů, požíváním alkoholu, užíváním nevhodných výchovných  prostředků apod.). Občan má právo na oznámení daných skutečností, současně má právo na utajení své totožnosti.

 

S kým orgány sociálně-právní ochrany spolupracují a jakým způsobem?

 

Účinnost sociálně-právní ochrany závisí na včasné informovanosti orgánů sociálně-právní ochrany o tom, kterým dětem je nutné zajistit pomoc. K ohroženým dětem mají oznamovací povinnost např. státní orgány (policie), školy, školská a zdravotnická zařízení. Tyto instituce jsou rovněž povinny bezplatně sdělit na žádost orgánu sociálně-právní ochrany  údaje potřebné pro zajištění pomoci konkrétnímu dítěti.

 

Policie spolupracuje s orgány sociálně-právní ochrany při řešení případů dětí, které např.

- jsou zneužívány k žebrotě,

- navštěvují bez doprovodu rodičů či jiných odpovědných osob pohostinství, herny a jiné prostory, v nichž se provozuje zábava pro dospělé,

- jsou vystaveny ohrožujícímu působení nevhodných společností svých vrstevníků nebo starších osob, popřípadě destruktivních náboženských skupin či sdružení (sekt),

- požívají alkoholické nápoje či jiné návykové látky, popř. jsou závislé na hracích automatech,

- jsou na útěku od rodičů nebo jiných zodpovědných osob či ze zařízení pro výkon ústavní výchovy,

- páchají trestnou činnost, jsou k ní naváděny nebo se dopouštějí  jednání majícího charakter přestupku,

-  provozují prostituci.

 

Zdravotnická zařízení mohou významně přispět zejména při řešení situace dětí, které

- jejich rodiče nepřiměřeně trestají, týrají, pohlavně zneužívají popřípadě důsledně nezakročí, aby tak nečinily třetí osoby,

- nemají rodiči  zajištěnou lékařskou pomoc nebo jimž rodiče odpírají poskytnutí potřebných léčebných úkonů, povinného očkování,

- pobývají ve zdravotnickém či jiném zařízení a rodiče o ně neprojevují opravdový zájem, který by jako rodiče o ně projevovat měli, především jej pravidelně nenavštěvují, neplatí stanovenou úhradu za pobyt v zařízení, nevytvářejí si takové osobní poměry, aby dítě, které v zařízení pobývá z jiných než zdravotních důvodů, mohli převzít do své péče,

- se pokusily o sebevraždu.  

 

Školy a školská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí zejména v případech, kdy

- jsou děti šikanovány nebo šikanují své vrstevníky,

- rodiče nedbají, aby dítě plnilo povinnou školní docházku a aby se na ni připravovalo, aby se připravovalo na své budoucí povolání a nevedlo zahálčivý život, nezajišťují nad dítětem dohled přiměřený věku dítěte, nevytvářejí mu podmínky pro jeho celkový rozvoj

- rodiče zneužívají své dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje,

 

Odborná poradenská zařízení, intervenční centra a mediátoři spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany při řešení situace rodičů, kteří  působí dítěti svými vzájemnými konflikty psychickou újmu.

 

Obce jsou významným spolupracujícím subjektem při řešení situace rodičů s dětmi, kteří byli vystěhováni z bytu nebo jim vystěhování hrozí. příloha: Doporučení KÚ k  působení orgánů sociálně-právní ochrany při předcházení vzniku dluhů na nájemném

 

Jaká jsou tedy opatření sociálně-právní ochrany dětí?

 

Jedním ze základních principů sociálně-právní ochrany je působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Těžiště sociálně-právní ochrany spočívá v preventivním a výchovném působení. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany působí na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. Jednají s nimi za účelem odstranění nedostatků ve výchově a zprostředkovávají rodičům další odbornou pomoc. Mají oprávnění navštěvovat domácnost rodičů a ověřovat, v jakých podmínkách dítě žije. Dále mají oprávnění vyžadovat zprávy ze škol, zdravotnických zařízení a dalších institucí o kvalitě péče rodičů či o chování dítěte. Mají právo zjišťovat stanovisko samotného dítěte. Pracovníci jsou v osobním kontaktu s dítětem vykazujícím výchovné problémy a působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání.

 

Významným nástrojem sociálně-právní ochrany je proces vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny, zpracování individuálního plánu ochrany dítěte a realizace případových konferencí.

 

V případě, že uvedená opatření nepřispějí ke zlepšení poměrů dítěte nebo jeho chování, může orgán sociálně-právní ochrany  uložit rodičům na základě rozhodnutí povinnost využít odbornou poradenskou pomoc. Toto oprávnění má jen orgán sociálně-právní ochrany.

 

Orgán sociálně-právní ochrany (popřípadě soud) může  vyslovit rodiči či dítěti napomenutí, stanovit nad výchovou dítěte dohled nebo uložit rodičům či dítěti omezení.

 

Pouze soud může rozhodnout o dočasném odejmutí dítěte z rodiny a jeho umístění do střediska výchovné péče, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do zdravotnického zařízení, vyžaduje-li to zájem dítěte a předchozí opatření byla neúčinná.

 

V případech, kdy je dítě vážně ohroženo či vyžaduje-li to jeho  zájem, je orgán sociálně-právní ochrany oprávněn podat návrh soudu na nařízení ústavní výchovy, na vydání předběžného opatření a odejmutí dítěte z rodiny, na omezení či zbavení rodičů rodičovské zodpovědnosti apod.

 

Jak probíhá spolupráce s neziskovým sektorem?

 

Orgány sociálně-právní ochrany považují  osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany za významné spolupracující orgány. Existuje mezi nimi možnost vzájemné informovanosti, která je nutná pro optimální zajištění pomoci rodině. Zástupci pověřených osob se podílejí na tvorbě i na realizaci individuálního plánu ochrany dítěte

 

Pověřené osoby mohou vykonávat činnosti zajišťované orgány sociálně-právní ochrany (např. poradenství rodičům, přednášková činnost, pomoc pěstounům aj.)  nebo obcemi a kraji v samostatné působnosti (zřizování a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, provoz výchovně rekreačních táborů aj.). 

 

 

Související odkazy

 
Rozbalit celý strom složek dokumentů
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Rodinný a sociální portál > Sociálně-právní ochrana dětí

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

Počet návštěv: 115134

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek