Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kulturní a přírodní dědictví Kraje Vysočina
Dovolujeme si však podotknout, že je třeba brát v úvahu i jiné faktory, které svědčí velmi významně proti těmto zdrojům elektřiny. Panem předsedou zmíněná studie (strategie krajinného rázu) má za účel chránit krajinný ráz Vysočiny. Ten patří nepochybně k nejvýznamnějším hodnotám území kraje, k hodnotám, které je třeba opatrovat a zachovat pro příští generace. Krásná, malebná krajina s mnohými kopci, poli a loukami lemovanými lesy, protkaná tisíci potůčky, dotvořená stovkami vesniček citlivě usazených do kraje, je možná vedle poctivých a pracovitých lidí to nejcennější, co v našem drsnějším kraji máme. Proto jsme reagovali na společenskou objednávku a rozhodli jsme se pro nutnost podřizovat krátkodobý ekonomický prospěch investorů a energovýrobců zájmům obecnějším. Mimochodem, vždy, když v minulosti došlo k necitlivým zásahům do krajiny, vznikly následně těžko řešitelné situace, s nimiž se potýkáme po desetiletí. Např. budování meliorací, scelování pozemků, likvidace remízků a rozorávání mezí bylo motivováno podobnými pohnutkami, jako v současnosti větrná dobrodružství.
Nevýhod výroby elektřiny s využitím větru je však daleko více. Větrná energie není tak ekologická, jak by se na prvý pohled zdálo, započítáme-li také náročnost výroby, dopravy a instalace zařízení včetně jeho napojení na distribuční síť. Samostatnou problematikou je zatížení přenosové soustavy a vlivy na její stabilitu. Kde vzít elektrickou energii ke krytí spotřeby, když zrovna nefouká? Nechat v pohotovosti „zahřáté“ a personálně zajištěné jiné běžné zdroje? Ani ekonomika produkce není nejvýhodnější. Pro soukromé investory a provozovatele jde o velmi zajímavé hospodářské aktivity, ovšem především proto, že stát garantuje odběr i výkupní cenu a všichni spotřebitelé takovou výrobu v úhradě za spotřebovanou elektřinu dotují. Za pozornost stojí jistě i další zápory, jako jsou např. významná ohrožení pro člověka a zejména silniční dopravu v blízkosti zařízení (především v zimním období, kdy opakovaně zaznamenáváme odlétání námrazy z listů rotorů větrníků) i nebezpečí pro ptactvo a netopýry. Na srdci nám leží i vnímání obyvatel, odborníci polemizují o zdravotních rizicích. Mnozí lidé pociťují z blízké přítomnosti monster s pohybujícími se chapadly tíseň a ztrácejí pohodu bydlení. Pochopitelně pak mají obavy i z poklesu hodnoty svých nemovitostí.
Je tedy dobře, že se kraj Vysočina snaží výstavbu větrných elektráren regulovat. Závazek vůči Evropě, který možná byl potvrzen za naši zemi trochu neuváženě, je možné splnit i tak, že prosadíme přesun jaderné energetiky do „čistých“ technologií, do výroby z obnovitelných zdrojů. Takové řešení by bylo velmi žádoucí z hlediska obecného zájmu, nejen pro Vysočinu, ale pro Českou republiku i celý středoevropský prostor.
Jiří Běhounek
hejtman kraje Vysočina
Zdeněk Ryšavý
radní kraje pro oblasti informatiky, životního prostředí a územního plánování
Zdeněk Kadlec
ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se