Tiskoviny Kraje Vysočina

Z ustanovení § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními jednotkami a jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání, přičemž se uvedený majetek odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví.

Příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem jsou tedy povinny sestavovat odpisový plán, který však musí být chválen jejich zřizovatelem. V případě krajů funkci zřizovatele ve vztahu k příspěvkové organizaci zřízené krajem vykonává podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, rada kraje.

Jestliže zákon č. 250/2000 Sb. stanoví, že odpisový plán příspěvkové organizace musí být chválen jejím zřizovatelem, znamená to, že zřizovatel může odpisový plán sestavený příspěvkovou organizací nejen schválit, ale může jej i případně změnit a schválit až tento změněný plán. Z odpisového plánu totiž vyplývají finanční důsledky, neboť výše každoročních odpisů ovlivňuje náklady, které působí na velikost příspěvku z rozpočtu zřizovatele do rozpočtu příspěvkové organizace.

Je pouze na rozhodnutí zřizovatele, zda stanoví jednotlivá pravidla pro odpisování majetku územního samosprávného celku, s nímž hospodaří příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem. Rovněž záleží pouze na zřizovateli, zda u příspěvkových organizací, které na územní samosprávný celek přešly podle zákona č. 157/2000 Sb., schválí odpisový plán sestavený příspěvkovou organizací před 1 1. 2001, či nový odpisový plán. Pokud ovšem krajský úřad změní odpisové sazby např. k 1. 1. 2002, budou se nové odpisové sazby vztahovat na veškerý dlouhodobý majetek, tj. na majetek pořízený a účetně dosud neodepsaný k 31. 12. 2001 a dosavadní metoda odpisování tím zaniká.

Zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje žádné ustanovení, podle kterého by mělo být každoročně schvalován odpisový plán příspěvkové organizace. Stejně tak žádné jeho ustanovení neobsahuje důvody změny odpisového plánu příspěvkové organizace. S ohledem na skutečnost, že výše odpisů působí na velikost příspěvku z rozpočtu zřizovatele do rozpočtu příspěvkové organizace a na ustanovení § 28 odst. 4 písm. b) tohoto zákona, podle kterého může zřizovatel své příspěvkové organizaci uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, může být odpisový plán příspěvkové organizace změněn z tohoto důvodu. O změně rozpočtového plánu by měl rozhodnout zřizovatel.