Odpady Vysočiny

Složení diskutujících bylo zcela mimořádné – personalisté firem, zástupci hospodářských komor, základních, středních a vysokých škol, ředitelé úřadů práce, odborníci z veřejné správy. Výsledkem setkání je rozsáhlá mapa problémů a námětů k jejich řešení, kterou odbor školství nyní připravuje ke zveřejnění.

Děti z Vysočiny se doma i v základních školách stále méně setkávají s rukodělnou dovedností a řemeslnou zručností. „Příliš benevolentní nastavení rámcového vzdělávacího programu umožnilo mnoha školám dramaticky omezit počty hodin přírodovědných předmětů a tradičních školních dílen, orientují se stále více na teoretické humanitní předměty a zručným a technicky nadaným dětem nenabízí možnost rozvoje. Ke zlepšení situace by určitě pomohlo lepší vybavení v dílnách a laboratořích a obnovení technických zájmových kroužků“, tak hodnotí základní pedagogický dokument ředitel jihlavské základní školy Ladislav Březina, který i přes řadu obtíží na své škole podporuje tvořivost a praktické činnosti žáků.

Přesvědčovat žáky základních škol a jejich rodiče k volbě obtížnějších technických oborů je obtížné, navíc řada rodičů volí takové obory, které případně umožní jejich dětem samostatně podnikat. Nabízí se zdánlivě jednoduché opatření – snížit kapacity studijních a netechnických oborů na středních školách. Diskuse ukázala, že takové opatření má řadu úskalí a že vhodnou alternativou je pozitivní podpora vytipovaných oborů, např. formou stipendií nebo kvalitním kariérovým poradenstvím.

Pokles manuálních dovedností žáků potvrdili i přítomní ředitelé středních škol. Mnoho dětí si sice zvolí řemeslo či technický učební nebo studijní obor, ale často nemají potřebnou zručnost a představu o budoucím povolání. Ani středním školám se nedaří motivovat všechny své žáky k nástupu do zaměstnání. Pokud absolventi najdou lépe placené nebo „atraktivnější“ místo, odchází zcela mimo vystudovaný obor (dle analýz to je i přes 30% absolventů). „Abychom mohli motivovat, potřebujeme kvalitní vybavení, a ne zastaralé stroje a nářadí, a zejména u učebních oborů také šikovné a zkušené mistry. Maturitní zkouška nebo bakalářský titul požadované zákonem nenahradí fortel kvalitně vyučeného řemeslníka s několikaletou praxí“, oponuje Josef Štrouf ze střední stavební školy. Zcela zásadní význam jak pro motivaci, tak pro růst odborných i pracovních zkušeností mají praxe u zaměstnavatelů. Zatímco u učebních oborů jsou zpravidla přirozenou a pravidelnou součástí vzdělávání, u maturitních oborů jsou často příliš krátké. „Nedivím se problémům kolegům ze středních škol, delší praxe zkracuje dobu určenou na výuku ve škole. Přesto pokládáme několikaměsíční odborné praxe našich studentů za nedílnou součást vzdělávání“, doplňuje zkušenosti Alena Štěrbová, prorektorka Vysoké školy polytechnické Jihlava.

Komplikovaná je rovněž problematika potřeb zaměstnavatelů. I přes dopady recesy některé firmy těžko hledají kvalifikované dělníky, řemeslníky či techniky pro specifické profese. Pokud naleznou alespoň motivované zájemce se základními pracovními návyky a zručností, jsou schopné je pro některé činnosti zaučit. Rostou také požadavky na „měkké“ dovednosti –spolupracovat, komunikovat, přizpůsobovat se, byť se nároky liší u velkých a malých firem. „Nám jako firmě se stávají případy, kdy investujeme do žáků, u kterých se časem ukáže, že nemají zájem ani vztah k danému oboru, ani pracovní morálku. Velmi by nám pomohla včasná osvěta v základních školách, poskytování informací a služeb žákům a rodičům, aby mohli zodpovědněji a kvalifikovaněji vybírat své středoškolské vzdělávání a budoucí profesní orientaci“, to je zkušenost Dany Fialové, personální specialistky ze strojírenské firmy.

Větší firmy často zajišťují vzdělávání svých zaměstnanců vlastními silami, někdy najímají soukromé firmy. Rozhodně je zde prostor i pro odborně zaměřené školy. Obdobné platí i pro rekvalifikace hrazené z prostředků úřadů práce. „Uvítal bych, aby střední školy vstupovaly do veřejných zakázek na zajištění rekvalifikačních kurzů pro řemeslné a učňovské profese“, vyzývá střední školy Martin Kouřil, ředitel úřadu práce. Překonat některé obtíže související s veřejnou zakázkou by mohlo pomoci sdružení, které by mohlo podat nabídku za více škol dohromady a tak vyhovět požadavkům zadávací dokumentace.

• Kamil Ubr, odbor školství, mládeže a sportu
  Krajský úřad kraje Vysočina
  mail: ubr.k@kr-vysocina.cz