Jiří Běhounek - hejtman Kraje Vysočina

V období 2015/2016 bylo vyšetřeno 4 701 vzorků, akce se zúčastnilo celkem 55 základních organizací Českého svazu včelařů a 22 jednotlivců, což je přibližně 4 500 chovatelů včel. Z celkového počtu vyšetřených vzorků bylo pouze 13 vzorků s pozitivním nálezem Paenibacillus larvae, což je nález 0,28 %. Z vyšetření, které probíhalo na přelomu roku 2019/2020, se z celkového počtu 4 873 vzorků potvrdilo 23 pozitivních vzorků, což je nárůst o 0,47 %.  Projektu se zúčastnilo všech 57 základních organizací ČSV a 4 jednotliví včelaři. Vyšetřeno bylo o 355 vzorků více než v předešlém zkoumání. Do monitoringu nebyly zařazeny vzorky měli z rizikových oblastí, ochranných pásem, které byly vyhlášeny krajskou veterinární správou.

V roce 2019 bylo v České republice potvrzeno celkem 134 ohnisek moru včelího plodu. Nákaza se vyskytla v deseti krajích a v Kraji Vysočina nebyl potvrzen žádný výskyt.  „Při komunikaci se včelaři byl vysloven názor, že by bylo dobré zpracovat studii o nemocech včely medonosné v Kraji Vysočina z důvodu větší osvěty i mezi začínajícími včelaři,“ sdělil radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský. Tímto úkolem byl pověřen Státní veterinární ústav v Jihlavě, který přehledně zpracoval problematiku včely medonosné v Kraji Vysočina. Studie je zaměřena na nejzávažnější onemocnění včely medonosné. Podstatná část je věnována moru včelího plodu, který se v současnosti stává významným problémem v chovech včel. Jsou shrnuty plošné akce monitoringu tohoto vyšetření Kraji Vysočina a opatření ze strany Státní veterinární správy ke zdolávání této nebezpečné nákazy. Studie se zabývá zootechnickými, hygienickými a ozdravnými opatřeními. Poskytuje výsledky z vyšetření vzorků včelí měli ke zjištění počtu roztočů Varroa destructor v letech 2018–2020 ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě.

Vyšetření provádějí v České republice Státní veterinární ústavy a Výzkumný ústav včelařský Dol. Další informace ve studii se týkají infekčních onemocnění Nosemóza nebo hniloby včelího plodu, která se v současnosti v Kraji Vysočina nevyskytuje. Včela medonosná je hostitelem přibližně 20 druhů virů. Propuknutí virové nákazy je vázáno především na přítomnost parazitů ve včelstvu, které včely oslabují a podílí se na přenosu virů. Mezi nebezpečná virová onemocnění včel patří například virus deformovaných křídel nebo virová nákaza včelího plodu.

Kompletní studie je uveřejněna pod odkazem Studie o nemoci včely medonosné. „Včela medonosná je jedním z nejdůležitějších opylovačů volně rostoucích i kulturních druhů rostlin a má tak velký hospodářský a ekologický význam. V posledních letech dochází ke každoročním významným úhynům ve včelích populacích. Navzdory k tomu jsou v současnosti zaznamenávány významné snahy o zjišťování příčin těchto ztrát. Tato činnost ze strany státního veterinárního dozoru, laboratoří, výzkumných pracovníků a především samotných včelařů je nesmírně důležitá a chvályhodná. Věříme, že si tato studie najde své čtenáře nejen z řad včelařů a přispěje ke zdraví včel na Vysočině,“ řekl závěrem radní Martin Hyský.

FOTO: mor včelího plodu – zápalkový test 

• Jitka Merunková, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz