Informační technologie Kraje Vysočina

Jan Tiray (1858 Velká Bíteš – 1925 Zbraslav) – průkopník vlastivědy moravské, učitel, hudebník

Jan Tiray se narodil v učitelské rodině. Po studiu reálného gymnázia absolvoval Učitelský ústav v Brně, kde byl jedním z jeho pedagogů i Leoš Janáček. Jako začátečník učil ve Velké Bíteši na škole při Učitelském ústavu v Brně. Od roku 1889 učil na dívčí měšťanské škole v Telči. Uplatňoval zde své pedagogické novinky, jimiž předběhl dobu o několik desetiletí. Stal se průkopníkem výchovných koncertů pro mládež. V zájmu zkvalitnění výuky pořádal přednášky pro učitele z nejrůznějších oborů. Pro rozšíření pedagogického procesu organizoval školní výstavy, školní divadelní představení, vlastivědné vycházky a exkurze. Byl také prvním, kdo české a moravské žáky seznámil s husitskou písní Ktož sú boží bojovníci.

Bohatá byla také jeho publikační činnost. Napsal více než dvě desítky knih, z nichž nejvýznamnější je metodická publikace Vyučování zeměpisu na školách národních. Mezi jeho ostatní pedagogicky zaměřené práce patří: Žákovská knihovna, Duch vyučování, Vyučuj zajímavě atd. Zaměřil se rovněž na psaní rozsáhlých článků s historickou tematikou, které byly publikovány v řadě časopisů. Pro region Vysočina jsou významná zejména díla jako Telecký okres (1913), Pojmenování náměstí a ulic v Telči (1898). Napsal i stať Telč do Ottova slovníku naučného. Tiray se také hodně věnoval hudbě. V Telči vedl chrámový sbor. Napsal trojdílný Zpěvník pro žactvo škol středních. Byl autorem písní, koled a klavírních skladeb. V letech 1902-1919 působil jako kustod telčského městského muzea, po něž vypracoval první evidenční systém sbírek. Za svou pedagogickou a muzejní činnost byl vyznamenáván už za svého života.

Jan Tiray zemřel 25. července roku 1925 v Praze a pohřben byl do rodinné hrobky ve Velké Bíteši.