Servis pro samosprávu

Bítešské hody byly v letošním roce zahájeny již středu 4. září stavěním máje a symbolicky završeny v neděli krojovaným průvodem městem s tradičním hodovým programem krojované chasy s rychtářem a právem. Po celou dobu až do středy 11. září si mohou návštěvníci Velké Bíteše vybrat z bohaté nabídky doprovodného programu, odpoledních a večerních koncertů nejrůznějších žánrů, zazpívat si při  večerních posezeních u cimbálu v bítešských sklípcích nebo si ještě užít hodové dozvuky spojené s kácením máje v polovině tohoto týdne..

Folklorní festival Setkání na Podhorácku byl založen ve Velké Bíteši v roce 2003 a v průběhu let si získal široký okruh příznivců. Nemalou měrou k tomu přispívá atmosféra akce, právě proto, že probíhá v týdnu Tradičních bítešských hodů. „Pozvání k účasti přijímají soubory z Podhorácka a Horácka i sousedé z Brněnska a Drahanska. Záměrem je, aby v pestré a současně kulturně blízké skladbě programu byl dáván prostor nejen městským folklorním souborům, ale rovněž vesnickým skupinám,“ upřesňuje Katina Lisá z Muzea Vysočiny Třebíč. Hlavním pořadatelem je Informační centrum a klub kultury města Velké Bíteše. Programovou část má na starost Muzejní spolek Velkobítešska. Od roku 2007 je do spolupráce zapojeno Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč.

S letošním ročníkem je také spojena na Vysočině ojedinělá událost. Při slavnostním zahájení folklorního festivalu, kterého se zúčastnili zástupci Kraje Vysočina, města Velká Bíteš a Muzea Vysočiny Třebíč,  předala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Jana Fischerová, drobné dárky a  veřejné poděkování dívčímu sboru Národopisného souboru Bítešan za získání titulu Laureát MFF Strážnice 2019. Toto prestižní ocenění, které si letos bítešské zpěvačky přivezli domů za působivou interpretaci písňového materiálu z Horácka, získal v celé historii MFF Strážnice pouze jediný zástupce z Vysočiny, a to jihlavský folklorní soubor Pramínek v roce 2012. 

„Čí só hode……..?“, no přece naše! A ve Velké Bíteši jako vždy nejlepší a největší na Vysočině.

Více informací k programu hodů zde.

• zpracováno z materiálů Muzea Vysočiny Třebíč, Pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina