Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kultura > Tradiční lidová kultura
Miroslav Tyrš (1832 – 1884) - zakladatel Sokola, filozof, estét
V roce 1932 byl v městském parku v Havlíčkově Brodě místním sdružením Sokola odhalen památník ke 100. výročí narození Miroslava Tyrše, velkého propagátora tělocviku a zakladatele Sokola. Památník je dnes kulturní památkou evidovanou pod číslem 18681 / 6-114.
Miroslav Tyrš se sice narodil v Děčíně v rodině lékaře, ale dětství po časné smrti svých rodičů prožil u příbuzných nedaleko Mladé Boleslavi. Už od mladosti byl slabý, a proto mu bylo doporučeno věnovat se tělocviku a sportu, ve kterém následně našel smysl svého života. Po skončení gymnázia se rozhodl pokračovat v studiu na filozofické fakultě se zaměřením na přírodní vědy, filozofii a estetiku. Během studia působil jako vychovatel v rodině továrníka Bartelmuse v Novém Jáchymově, kde se seznámil s Jindřichem Fügnerem, který se stal jeho blízkým přítelem, spolupracovníkem a později je pojilo i rodinné pouto. Stalo se tak poté, co Tyrš pojal za manželku Fügnerovu dceru Renátu. V roce 1860 byl Tyrš promován na doktora filozofie, nepodařilo se mu habilitovat na univerzitě, a proto se stal cvičitelem v soukromém tělocvičném ústavu v Praze. O dva roky později zakládá v Praze tělocvičný spolek - Tělocvičná jednota Pražská, u jehož zrodu stáli Mánes, Neruda, J. E. Purkyně, K. Světlá i jiné významné osobnosti tehdejší doby. Později spolek dostal název Sokol. Tyrš poté začal zakládat podobné jednoty i na venkově. Vypracoval českou tělocvičnou soustavu i metody, přičemž využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky. Vytvořil a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní důraz kladl na výchovu mládeže. V roce 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal první všesokolský slet, který Tyrš řídil.
Kromě tělovýchovné činnosti se věnoval také výtvarnému umění a estetice a přednášel na vysokých školách. V letech 1881 - 1883 byl docentem pro dějiny výtvarných umění na české technice v Praze, přednášel také na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde určitý čas působil také jako mimořádný profesor dějin umění. Byl dlouholetým členem Umělecké besedy a předsedou jejího výtvarného odboru a také prvním českým odborným uměleckým kritikem a členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Účastnil se také života politického. V roce 1868 byl zvolen poslancem do českého sněmu a od roku 1873 byl členem říšské rady za táborský okres. Později se však pro značné zaneprázdnění svých mandátů vzdal.
Nesmírná vytíženost, ale měla dopad na jeho zdraví, objevila se u něj nervová choroba z přepracování. Během svého léčebného pobytu ve Švýcarském Oetzu byl nalezen mrtev v jedné horské říčce. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy, kde byl pohřben vedle svého spolupracovníka Fügnera na Olšanských hřbitovech.
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se