Servis pro novináře

Bedřich Václavek (1897 Čáslavice – 1943 Osvětim) - literární kritik a teoretik

Čáslavický rodák Bedřich Václavek byl jedním z předních kritiků a teoretiků avantgardního umění a nejvýznamnějším představitelem předválečného českého literárního marxismu. Po studiích na filosofické fakultě v Praze působil od roku 1923 jako středoškolský profesor v Brně, později jako knihovník univerzitní knihovny. Václavkovo výrazné angažování v "třídním boji" vedlo i k přeložení do knihovny v Olomouci, kde působil až do odchodu do ilegality v roce 1940. Václavkova umělecko-kritická činnost byla ve 20. letech spjata s uměleckým sdružením Devětsil, do okruhu jeho přátel patřili Petr Jilemnický, Vítězslav Nezval, František Halas, Vladislav Vančura. Redaktorsky se podílel na několika časopisech a publikoval v mnohých periodikách doma i v zahraničí. Po návštěvě SSSR ve 30. letech 20. století se stal teoretickým propagátorem socialistického realizmu. Jako odborník se uvedl, dodnes významnou prací z oboru folkloristiky České písně kramářské, a toto téma dále rozvíjel především v díle Písemnictví a lidová tradice. Za okupace se zapojil do protifašistického odboje, byl uvězněn a v roce 1943 zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi.

Přes nesouhlas s některými premisami, které Bedřich Václavek hájil, jeho dílo v oblasti literární kritiky (zejm. díla J. Haška a V. Vančury) a teorie literatury je možné pokládat za zásadní.

V Čáslavicích se nachází rodný dům Bedřicha Václavka, který je evidován jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 23262 / 7-2592.