Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Mezi desítkami gratulantů byli vedle rodiny a zástupců nemocnice a zřizovatele, piloti, politici i zahraniční hosté ze Slovenska a Polska. Gablecha osobně navštívila také polská velvyslankyně Grazyna Bernatowicz  a telefonicky obdržel gratulaci od slovenského ministra obrany. „Je to k nevíře, ale důležité věci mého života si stále pamatuji. Pamatuji si na své dětství, kdy ze mne rodiče chtěli mít kněze. Pamatuji si na válku, na pobyt v gulagu, působení v Anglii. Pamatuji si toho prostě moc, protože mi je už sto let. Stáří je ale hrozná věc. Chtěl bych běhat jako za mlada a už mi to nejde,“ řekl humorem sobě vlastním stoletý válečný veterán.

Imrich Gablech je držitelem mnoha domácích i zahraničních vyznamenání a medailí. V roce 2009 mu tehdejší prezident republiky Václav Klaus propůjčil Řád bílého lva. Ministr obrany Stropnický navrhl prezidentovi Zemanovi, aby Imricha Gablecha povýšil do generálské hodnosti. Stane se tak symbolicky 11. listopadu - na Den válečných veteránů.

Československý letec Imrich Gablech se narodil 4. listopadu 1915 ve slovenské obci Hrachoviště. V roce 1936 se přihlásil do pilotního náboru. Na podzim stejného roku nastoupil na vojenskou základní službu v Píšťanech a následně byl převelen na leteckou a poddůstojnickou školu do Chebu. Od ledna 1937 působil na pilotní škole v Prostějově. Po dokončení školy byl zařazen k cvičné letce a následně k polní letce působící nedaleko Bratislavy ve Vajnorech a následně i v Žilině. Po vzniku Slovenského štátu a okupaci hitlerovského Německa se rozhodl z vlasti utéci. Dne 7. června 1939 čtyři letadla s osmičlennou posádkou přeletěla do Polska na letiště v Dęblinu. Na začátku září 1939 uskutečnily německé bombardéry na Deblin silný nálet. Gablechovi se na poslední chvíli podařilo uletět na východ Polska. Již 17. září 1939 začala Rudá armáda obsazovat východní polská území, o den později zatkla všechny polské letce, v jejichž řadách Imrich Gablech v té době byl, a obvinila ho ze špionáže. Společně s ostatními byl odvezen do ukrajinského městečka Gorodenka. Polní soud mu vyměřil pět let nucených prací v sovětských nápravně-pracovních táborech. Pracoval tehdy v uhelných dolech. Když v táboře v roce 1941 propukla hladová vzpoura, Gablech byl označen za jednoho ze strůjců. Trest mu byl prodloužen o dalších deset let nucených prací. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl Gablech propuštěn. Pěšky a vlakem byli vězni přes Moskvu a Archangelsk vypraveni konvojem v září 1941 do Británie. Zde se spojil s českým inspektorátem a přesunul se k československé jednotce do Wilmslow. S ohledem na svůj zdravotní stav působil do konce války jako pozemní navigátor. Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, po únoru 1948 vykonával několik měsíců funkci velitele letiště a letecké základny.  Na jaře 1949 byl z armády propuštěn. Těžko pak hledal zaměstnání. V roce 1951 byl krátce zatčen a vyšetřován v Jihlavě. Po týdnu byl však pro nedostatek důkazů propuštěn. Poté vykonával různé pomocné práce.
Zdroj: http://www.pametnaroda.cz/.

• Marek Homolka, odbor sociálních věcí
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  tel.: 564 602 813, e-mail: homolka.m@kr-vysocina.cz