Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Kromě hadic s hydraulickým olejem, který zařízení pohání, je ve svazku i přívodní hadice insekticidního postřiku, který je pomocí deseti nastavitelných trysek rovnoměrně nanášen na kmen. Skupiny ošetřených stromů se umísťují zejména do osluněných porostních stěn a jsou navnaděny feromonovým odparníkem, který láká kůrovce z blízkého okolí. Insekticid na ošetřených kmenech stromů zajistí, že nalákaní lýkožrouti neprohryžou kůru a uhynou, nedochází tak  k založení další generace, zredukovanému množství lýkožrouta tak mají ostatní smrkové porosty větší šanci se ubránit. „Nedávno patentované zařízení dává vlastníkům lesa možnost, pomocí stojících otrávených lapáků, tlumit kůrovcovou kalamitu a snižovat škody kůrovcem na okolních porostech. Použitím feromonového odparníku je zároveň možné soustředit brouka do předem zvolených míst a tím zefektivnit vlastní práci,“ hodnotí tuto metodu Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí. 

Lýkožrout smrkový přednostně vyhledává zejména vývraty, polomy a oslabené stromy, ovšem po namnožení škůdce je schopen překonat i obranyschopnost zdravých stromů. Samička během svého života vyklade 100 -150 vajíček. Délka vývoje od vajíčka po dospělce je do značné míry závislá na teplotách. Rok 2018 byl natolik extrémní, že na mnoha lokalitách v ČR došlo k dokončení vývoje tří dceřiných generací a místy i založení čtvrté generace, jejíž vývoj dobíhal během podzimních měsíců. 

Kůrovci zimují buď v hrabance, nebo kůře stromů. V kůře oloupané ze dvou vzrostlých smrků bylo nalezeno na 150 000 zimujících lýkožroutů smrkových. Na jaře hromadně vyletují, jakmile denní teploty začnou pravidelně překonávat teplotu 17°C. Vhodným rádcem je např. www.kurovcoveinfo.cz. V tu chvíli je vhodné, aby obranná opatření byla už nainstalována v lese (nárazové lapače, stromové lapáky apod.). Po odeznění první vlny škůdce je velmi vhodné prohlédnout, jestli se na osluněných porostních stěnách, zejména v místech minulé kůrovcové těžby, popř. v okolí obranných opatření, nevyskytují stromy napadené kůrovcem. Včasné signály napadení jsou zejména drtinky za šupinami kůry, později se přidává padající jehličí a loupající se kůra. Včasná těžba napadených stromů efektivně přerušuje množení škůdce. Pozdější asanace napadených stromů, když jsou přítomna pokročilejší vývojová stádia brouka (žlutý brouk, hnědý brouk) je komplikovanější (chemická asanace) a ani tak není 100%, protože část brouků opouští místo žíru už prohryzanými otvory a uniká účinku insekticidu.

Pozorování letních generací ukazují, že při teplotách vzduchu nad 30°C, jsou teploty kůry na porostních stěnách mimo optimum lýkožrouta a brouci přeletují hlouběji do stínu kompaktních porostů. Zde pak vznikají nová, obtížně vyhledatelná ohniska, která jsou zpravidla objevena s větším zpožděním až s prvními suchými stromy, kdy už jsou škody na porostech vysoké.

Vhodná opatření zejména v období jarního rojení mohou zásadně redukovat množství přezimujících lýkožroutů, a tím zásadně snížit potřebu nutných zásahů v průběhu letního období.

V dalších detailech práce se speciální mechanizací se lze obracet přímo na pana Josefa Janečku, mail: janeckajosef@seznam.cz, příp. tel: 734 435 637, který poskytne související informace.

• Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  tel.: 564 602 264, e-mail: bartos.j@kr-vysocina.cz