Kultura a památky Kraje Vysočina

Paseky po těžbě jsou osazovány jak listnáči, tak i jehličnany. Přibližně 50% zastoupení smrku v nových porostech je výrazný odklon od dřevinné skladby lesů na Vysočině před kůrovcovou kalamitou. Dříve byly lesy tvořeny smrkem více než ze 70 %. „Je třeba, aby podíl smrku dále klesal a lesy se díky druhové pestrosti stávaly stabilnějšími. Nejsme v situaci jako naši předkové, kteří na počátku minulého století zakládali lesy v nesrovnatelně jiných klimatických podmínkách. Je třeba brát vážně modely avizovaných klimatických změn a přijmout doporučení odborníků,“ uvedl Martin Hyský, radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Ze statistik Kraje Vysočina vyplývá, že vlastníci se snaží obnovit svůj  les v co možná nejkratší době, což je patrné i na rostoucím množství žádostí o dotace z krajského rozpočtu. V roce 2017 byly administrovány požadavky  ve výši 10,56 mil. Kč a v roce 2019 téměř za 90 mil. Kč. Obdobný nárůst se projevil také v žádostech o finanční příspěvky podle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., tedy ze státního rozpočtu, kdy v letošním roce bylo podáno za Vysočinu 1 864 žádostí za 138 mil. Kč oproti dříve běžným 30 mil. Kč.

Více informací k tématu kůrovec zde.

• Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz