Kultura a památky Kraje Vysočina

7419/70-II/2

 

VÝNOS

 

ministra kultury České socialistické republiky

 

ze dne 27. dubna 1970

 

o prohlášení historického jádra města Telče za památkovou rezervaci

 

            V dohodě s ministry plánování, výstavby a techniky, financí a ostatními vedoucími zúčastněných ústředních orgánů

 

prohlašuji

historické jádro města Telče podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb. , o kulturních památkách,

za památkovou rezervaci.

 

            Účelem prohlášení historického jádra města Telče za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu, jakožto významnému dokladu urbanismu středověkého města, v němž se v neobyčejné čistotě forem a v historické úplnosti zachovaly stavby pozdní gotiky, renesance a baroka. Tento ucelený památkový soubor, ojedinělý ve svém rozsahu, dokumentuje zvlášť výrazným způsobem naši kulturní vyspělost v minulosti. Proto je třeba zajistit uplatňování péče o jeho zachování, konzervaci a obnovu v rámci naší socialistické výstavby tak, aby jako organická součást životního prostředí města sloužil kulturním a hospodářským potřebám.

 

Čl.1

 

            (1) Obvod památkové rezervace v Telči se vymezuje hranicí, která vede po koruně hráze Štěpnického a Ulického rybníka, ulicí Čs. armády, ohradní zdí zámeckého parku, katastrem bývalého zámeckého zahradnictví a Tř. národního odboje.

 

            (2) Předmětem památkové péče v rezervaci jsou jako vzájemně související nedílný urbanistický celek:

a) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A k tomuto výnosu;

b) ostatní nemovité kulturní památky uvedené v příloze B k tomuto výnosu;

c) prostorová a hmotová skladby na celém území památkové rezervace;

d) ostatní objekty dotvářející historické prostředí města, s nimiž z hlediska zájmů památkové péče lze v závažných, podstatně objekt měnících úpravách, nakládat pouze v dohodě s orgány památkové péče.

 

            (3) Obvod rezervace a všechny chráněné památkové objekty v rezervaci se vyznačí v hlavním výkresu směrného územního plánu města a dále ve všech dílčích plánech, jimiž se řídí výstavba města, a zaznamená se také v mapových a evidenčních (písemných) operátech.

 

Čl.2

 

            Pro stavební činnost v památkové rezervaci v Telči stanovím tyto podmínky:

a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek musí být provedeny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, přiměřenému společenskému využití a k dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí;

b) nové stavby, úpravy nechráněných staveb, úpravy terénní, parkové a jiné mohou být provedeny pouze s ohledem k památkové povaze rezervace a k jejímu kulturně politickému programu;

c) výstavba v rezervaci zachovává a upravuje, popř. obnovuje hlavní historické prostory a soubory budov, především náměstí Míru, areál zámku a jednotlivé památkově chráněné objekty, z nichž mimořádná pozornost musí být věnována sochařským skupinám, které dotvářejí charakter města;

d) nová výstavba v obvodu rezervace nesmí porušovat daný historický a výtvarný charakter rezervace a musí být hodnotným výrazem soudobé architektonické tvorby;

e) veřejné osvětlení a reklamní zařízení musí být v souladu s architektonickým výrazem historického prostředí.

 

Čl.3

 

            Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. července 1970.

 

Ministr:

 

Dr. M. Brůžek, CSc. v.r.

 

Příloha A

 

Seznam vybraných nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Telči

 

            1. Dům čp. 3, náměstí Míru - jednopatrová barokní budova dat. 1703, tzv. bývalé jezuitské gymnasium. Dům byl přestavěn ke konci 19. stol. (schodiště) Později byl ve vnitřních prostorách ještě upravován pro potřeby učňovské školy.

 

            2. Dům čp. 4, náměstí Míru - dvoupatrový dům s podloubím. Nově vystavěný na místě staré fary roku 1783-85. Z původní gotické stavby před r. 1500 se dochovaly gotické kamenné portálky ve sklepě. Fasáda nové fary pozdně barokní.

 

            3. Dům čp. 5, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, který si zachoval renesanční jádro; novodobé úpravy vnitřní dispozice (schodiště, 1. patro). Fasáda barokní po pol. 18. stol.

 

            4. Dům čp. 6, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, vnitřní dispozice výrazně renesanční, tzv. průjezdového typu. Fasáda barokní z konce 18. stol.

 

            5. Dům čp. 7, náměstí Míru - dvoupatrový dům s podloubím. Barokní stavební úpravy kolem pol. 18. stol. zcela přebudovaly vnitřní dispozici. Fasáda byla upravena kolem r. 1800 v klasicistním duchu. Novodobé stavební úpravy z let 1908, 1941, 1957 zcela přeřešily vnitřní dispozici pro potřeby městského hotelu. Historický charakter si zachovalo průčelí, včetně podloubí.

 

            6. Dům čp. 8, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a vysokou atikou, která předstírá druhé patro. Z gotické stavební fáze jsou dochovány gotické sklepy a vstupní portál podloubí. V průběhu 16. stol. proběhly dvě renesanční přestavby (1530, 1599), které však byly překryty barokní úpravou kolem r. 1790. Z této doby pochází i fasáda se zlidovělým barokním ornamentem.

 

            7. dům čp. 9, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, který je vysokou atikou svázán s domem čp. 8. Dochovány gotické sklepy a jádro dispozice, které podstatně nezměnily ani dvě renesanční přestavby v průběhu 16. stol. V 17. stol. byl přestavěn zadní trakt. Koncem 18. stol. větší stavební úpravy, které se odrazily zejména v členění 1. patra. Atika je ukončena cimbuřím, dekor na fasádě rokokový.

 

            8. Dům čp. 10, náměstí Míru - radnice - rozměrná jednopatrová budova s podloubím a atikovým cimbuřím. Stavba vznikla sloučením dvou gotických domů. Jako radnice připomínána v 15. stol. Z prvotní gotické stavební fáze zůstala dochována střední zeď a jednotlivé architektonické detaily. Nově vybudována v renesanci po pol. 16. stol. Ve dvoře drobná stavba s gotickými portálky a ostěním oken (bývalá městská věznice). Novodobé stavební úpravy v celé budově pro potřeby MěNV. Fasáda sgrafitovaná s letopočtem 1574.

 

            9. Dům čp. 11, náměstí Míru - jednopatrový dům o jednom poli loubí s kulisovým atikovým patrem. Úzká protáhlá parcela určuje charakter vnitřní dispozice. Z gotické stavby pouze části obvodových zdí. V 16. stol. dům zhodnocen přestavbou, dále ještě upravován ve vnitřní dispozici na konci 18. stol. Původní sgrafitovaná omítka byla přetažena hladkou omítkou s rokokovým dekorem.

 

            10. Dům čp. 12, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a kulisou druhého atikového patra. Vnitřní dispozice se nemohla pro malou šířku parcely příliš rozvinout. Z původní gotické stavby pouze části obvodového zdiva. Dům zcela přestavěn kolem r. 1580 (pův. snad přímo svázán s domem čp. 11). Drobné úpravy koncem 18. stol. a na počátku 20. stol. Průčelí částečně sgrafitováno s letopočtem 1581 a s cechovním znakem. Atika ukončena cimbuřím.

 

            11. Dům čp. 13, náměstí Míru - jednopatrový dům s kulisovým atikovým patrem a podloubím. Prvotní gotická stavební fáze těžko čitelná. V renesanci zcela přestavěn. Dvě významné přestavby v průběhu 18. stol. udaly dnešní charakter vnitřní dispozice a fasády.

 

            12. Dům čp. 14, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím dispozičně související se sousedním domem čp. 15. Původní gotické dvoupatrové sklepy. V 16. sto. dispozičně přeřešen a propojen s čp. 15. Drobné vnitřní úpravy kolem pol. 19. stol. Průčelí ukončeno vysokým renesančním štítem lombardského typu s volutami.

 

            13. Dům čp. 15, náměstí Míru - jednopatrový nárožní dům s částí loubí a nárožním válcovým arkýřem na konzolách v 1. patře. Na gotické protáhlé parcele byl postaven v 15 stol. dům. Při renesanční přestavbě v letech 1530-51 byl však zcela přestavěn a byla provedena rovněž bohatá vnější výzdoba fasády. Kolem pol. 16. stol. byl tento dům jedním z nejvýstavnějších na náměstí. V r. 1745 nově upravován (barokní klenby). Další zásahy do vnitřní dispozice proběhly v r. 1811. V r. 1952 byla odkryta malba na fasádách a dům byl generálně opraven. Průčelí do náměstí a část fasády do Doudovy ul. bohatě zdobena figurálním chiaroscurem (pašijový cyklus, starozákonní scény). Dům má pozdně renesanční štít, obdobného typu jako čp. 14.

 

            14. Dům čp. 16, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Vznik stavby datují části gotického sklepa. V této rané části byl dům spojen s bývalými masnými krámy, které stávaly na místě dnešní, novogotické hasičské zbrojnice. V pol. 16. stol. vytvořena renesanční dispozice, která byla však přeřešena přestavbou r. 1655. Další významnou etapou se stala velká rekonstrukce domu (přední část) koncem 18. stol. Z této doby i fasáda.

 

            15. Dům čp. 17, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, stojící na protáhlé gotické parcele. Z gotické a renesanční stavební fáze zbyla pouze část komory, loubí a drobné arch. články. V 17. stol. pouze opravován, velká rekonstrukce na konci 18. stol., která se odráží v klenbách přízemí a v celém pojednání průčelí. Drobné provozní úpravy v 19. stol.

 

            16. Dům čp. 18, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z gotického domu zbyly pouze obvodové zdi, část čelního zdiva a drobné architektonické články. Při rozsáhlé rekonstrukci v první pol. 16. stol. byla přestavěna vstupní část (nové zaklenutí mázhausu). V letech 1660 a 1739 byl dům novými úpravami značně zhodnocen. Novodobé drobné úpravy v roce 1952-55, fasáda pozdně barokní.

 

            17. Dům čp. 19, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím stojící na protáhlé parcele. První etapu stavby datuje mimo jiné gotický portál v loubí. Před pol. 16. stol. dům celkově přestavován. Dispozici dále měnily stavební úpravy v letech 1765, 1796. V 19. stol. dispozice přízemí porušena vestavbou obchodu. Fasáda ze sedmdesátých let 18. stol.

 

            18. Dům čp. 20, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Původní skladbu gotického domu již nelze bezpečně určit. Přestavba před pol. 16. stol. renesanční, která však byla zcela překryta v 17. a 18. stol. novými důkladnými úpravami. Tuto stavební epochu datují klenební systémy uvnitř celé dispozice (pruské klenby, česká placka s ornamentem aj.). Úpravy domu probíhaly ještě na samém konci 18. stol. (datový portál v přízemí 1791). V r. 1949 novodobé stavební zásahy. Fasáda barokní (s úpravou oken z 19. stol.).

 

            19. Dům čp. 21, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Rozsah je vymezen úzkou gotickou parcelou. Z prvotního období se zachovaly části zdiva. V r. 1542 byl dům celkově opraven, ve vnitřní dispozici přestavěn. Renesanční interiéry však byly dalšími barokními a klasicistními úpravami nově pozměněny. 19. stol. přineslo další výraznou změnu přestavbou schodiště. Fasáda je klasicistní s rustikálním ornamentem.

 

            20. Dům čp. 22, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím; urbanisticky velmi význačný, který uzavírá jižní frontu loubí na náměstí. Složitý stavební vývoj začíná již v časné gotice (sklepy vedené pod náměstím). Po požáru r. 1530 zůstaly pouze obvodové zdi, architektonické detaily, které byly vkomponovány do nové renesanční stavby. Renesanční úpravy zhodnotily dům, který dále získal na ceně i barokní úpravou v r. 1789. Drobné změny ve vnitřní dispozici v r. 1930. Fasáda traktována renesančními pilastry, vyrůstajícími až do štítu.

 

            21. Dům čp. 24, Palackého ul. - jednopatrový dům vystavěný na sloučené dvojici úzkých gotických parcel. Konstrukce sklepů a architektonické články (široký profilovaný vstupní portál) datují prvotní gotické období stavby. Renesanční přestavba po r. 1530 přinesla nejspíš pouze sgrafitování fasády. Vnitřní rozvrh dispozice byl znejasněn rozsáhlou přestavbou kolem r. 1700. Gotické klenby byly změněny na nové barokní klenební systémy, nově byl řešen schodišťový trakt. Úpravy v 19. stol. ochudily vzhled domu snesením štítu (r. 1875) a vsazením krámských výkladců. Novodobé drobné úpravy v posledních letech.

 

            22. Dům čp. 28, Palackého ul. - přízemní dům předměstského typu stojící na významném urbanistickém místě v bezprostřední blízkosti románské věže sv. Ducha. Raně gotické sklepy a část městských hradeb probíhajících v tomto území datují vznik stavby. Dům stál ve svém dnešním rozsahu asi již v 15. stol. Po požáru r. 1655 kompletně přestavován. Další celková přestavba v r. 1766, z této doba i fasáda s rustikálním barokním ornamentem volut ve štítě.

 

            23. Dům čp. 29, Palackého ul. - jednopatrový dům přiléhající k věži sv. Ducha. V těchto místech stál původně dvorec královského správního úředníka v první pol. 13. stol. Na tuto etapu poukazují hluboké sklepy. Pozdější stavba městského špitálu na tomto místě vznikla sloučením dvou gotických domů. Přestavba po pol. 16. stol. zhodnotila cenu a význam domu. Další úpravy kolem r. 1750 pozměnily dispozici a přinesly nové barokní sklenutí. Po pol. 19. stol. stavebními zásahy hodnota domu snížena. Renesanční průčelí s jednoduchým sgrafitem a rozměrným gotickým oknem (dnes zazděným) s dochovaným ostěním.

 

            24. Domy čp. 115, 116, Palackého ul. - přízemní klasicistní domy z počátku 19. stol. urbanisticky velmi význačné, vytvářející hrdlo, kterým se vjíždí do města. Jejich vzájemným vztahem je dochována původní historická situace na místě Horní brány (zboř. r. 1833).

 

            25. Dům čp. 30, náměstí Míru - úzký nárožní jednopatrový dům. Z nejstarší gotické zástavby se zachovalo neobyčejně silné zdivo průčelí. Nově přestavován kolem r. 175. Vnitřní dispozice barokní nepravidelná. Průčelí barokní s bohatě vykrajovaným štítem a dochovaným portálem z konce 18. stol.

 

            26. Dům čp. 31, náměstí Míru - jednopatrový dům se sgrafitovým průčelím a vysokým volutovým renesančním štítem. Po požáru r. 1530 zcela přestavěn. Z gotické stavební fáze dochovány sklepní kamenné zdi a nádvorní zeď se zbytkem komory. Při renesanční přestavbě ve třetí čtvrtině 16. stol. byly provedeny menší stavební úpravy a výzdoba průčelí. Po pol. 18. stol. nově zaklenuty střední přízemní prostory. Koncem 19. stol. byly provedeny nevhodné úpravy průčelí.

 

            27. Dům čp. 32, náměstí Míru - jednopatrový dům výrazně vystupující do náměstí. Nejstarší zpráva z r. 1550. V letech 1563-65 dům přestavěn Petrem Vlachem, který jej vzápětí takto zhodnocený prodává za čtyřnásobnou cenu. Koncem 17. stol. část domu upravena na panskou kuchyň. V 19. stol. nově řešeny interiéry v přízemí a patře, které setřely původní rozvrh dispozice. Fasáda v přízemí členěna plochým kvádrováním, ostění oken a štuková výzdoba štítu rokoková.

 

            28. Dům čp. 39, náměstí Míru - nárožní jednopatrový dům s částí podloubí. Byl vystavěn v závěru gotiky (sklepy, vstupní sedlový portál). V pol. 16. stol. znovu přestavován, přičemž byly použity původní gotické klenební prvky. Kolem r. 1770 závažná přestavba vnitřních prostorů. Z této doby pochází rovněž úprava průčelí (včetně barokních vrat). Současně u hradeb byla přestavěna varna piva na skladiště. Novodobé stavební úpravy v posledních letech.

 

            29. Dům čp. 40, náměstí Míru - jednopatrový dům stojící na široké a protáhlé parcele. Z gotické stavební fáze se dochovalo čelní zdivo s lomeným vstupním portálem a část hloubkové zdi. Barokní stavební úpravy kolem pol. 18. stol. přebudovaly vnitřní dispozice a byla vsazena nová vrata do dochovaného gotického portálu. V 19. stol. nově zaklenuty prostory dvorních budov. V roce 1956 dispoziční úpravy prvního patra. Barokní průčelí s podloubím.

 

            30. Dům čp. 41, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z pozdně gotického domu dochována celá přední zeď se vstupním portálem a část průjezdu. Renesanční přestavba po r. 1530, která použila gotizující architektonické prvky, změnila charakter průjezdového domu. V 18. stol. nově formována dispozice a provedena výzdoba fasády. R. 1873 další stavební zásahy, 1904 postavena v zadní části parcely synagoga. Průčelí barokní se štítem, v němž je odchováno gotické půdní okénko, určující původní výšku zástavby.

 

            31. Dům čp. 42, náměstí Míru - nárožní jednopatrový dům s podloubím. Nalézá se na značně exponovaném místě. Z původního gotického domu se zachovala po požáru r. 1530 rozsáhlé část konstrukce i značné množství architektonických článků (části kleneb, ostění čitelných na fasádě). V r. 1537 představeno loubí a vystavěn renesanční cihelný štít, jehož dnešní barokní kompozice pilastrů respektuje zřejmě původní renesanční uspořádání. Pozdně barokní přestavba se dotkla domu novým překlenutím částí přízemí a patra. V 19. a 20. stol. pouze drobné úpravy interiéru.

 

            32. Dům čp. 43, náměstí Míru - jednopatrový dům v důležité urbanistické situaci v severovýchodní části náměstí. Z původního gotického a renesančního domu se zachovaly zbytky zdiva a konstrukce. Dům byl značně přestavován, zejména v r. 1934, kdy se přední část domu zřítila. Nová fasáda revokuje původní barokní vzhled z konce 18. stol.

 

            33. Domy čp. 44, 45, náměstí Míru - jednopatrové domy, které spolu s čp. 43 tvoří oddělený kout a závěr východní strany náměstí. V dispozici značně složité a navzájem se prostupující poukazují na půdorysné uspořádání domovních parcel této části náměstí. Evidentní doklad respektování nejstaršího stavu Telče, kdy v tomto místě probíhaly obchodní cesty, rozdělené ve vidlici. Výstavba městského opevnění ve 13. a 14. stol. tyto cesty porušila, zástavba je i nadále respektovala. čp. 44 - připomínaný již roku 1568 pod názvem "v koutě". V první pol. 18. stol. přestavěn a v r. 1960 nové rozsáhlé stavební zásahy porušující dispozici přízemí a patra. čp. 45 - na zbytky obvodového gotického zdiva po r. 1770 vystavěn nový barokní dům s jednoduchým stylovým průčelím.

 

            34. Dům čp. 46, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Gotický dům po požáru r. 1533 koupen a opraven Martinem Zedníkem. Z nejstarší stavební fáze se dochovala střední hloubková zeď, černá kuchyně, obě boční zdi a část zadní komory. Renesanční přestavba zanikla pod další pozdně barokní přestavbou. R. 1648 byl dům devastován. Koncem 18. stol. radikálně přestavěn (v přízemí nové klenby, schodišťový trakt, dispozice 1. patra). Z této doby je i fasáda s bohatou štukovou výzdobou štítu. Zadní budovou probíhá silná hradební zeď.

 

            35. Dům čp. 47, náměstí Míru - dvoupatrový dům s podloubím. Z původního gotického domu se zachovala čelní zeď s kamenným křížovým oknem a sklepy. Po r. 1537 byla představena arkáda, r. 1807 dům upraven pro školu a zaklenuta nově přední část přízemí. R. 1863 přestavěno schodiště, vystavěno 2. patro s definitivní úpravou průčelí. V r. 1887 dům přestavěn na byty, r. 1894 adaptován dle dochovaného plánu.

 

            36. Dům čp. 48, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z původního gotického domu se dochovaly sklepy a část konstrukce. Dispozice však byla v předním i zadním traktu zcela přeřešena úpravou z druhé pol. 18. stol. Z této doby je i fasáda s výstavným barokním štítem. Kolem r. 1900 nové výrazné stavební zásahy v zadním traktu.

 

            37. Dům čp. 49, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z gotického domu se zachovala větší část čelní zdi, zbytky vnitřní konstrukce a velmi kvalitní architektonické detaily (portál). Po r. 1537 došlo k velké přestavbě domu, která však respektovala původní členění. Přestavba po r. 1750 již pouze upravila fasádu, nově přistavěla štít a vyzdobila jej pilastrovým řádem a štukovými ornamenty. Po r. 1900 vyměněna okna a tím vytvořena disonance průčelí. R. 1953 dům rekonstruován.

 

            38. Dům čp. 50, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z nejstarší gotické stavby se dochovaly sklepy pod střední částí, obvodové zdi sklepa a zadní komory. Po r. 1537 velká přestavba domu. Představeno loubí se zdvojenými sloupky, sklenut přední sklep a některé prostory přízemí. R. 1633 dům vyhořel a byl opraven v letech 1633-44. R. 1722 výstavba štítu. Barokní fasáda datována v průčelí letopočtem 1777 s bohatě vykrajovaným štítem. R. 1903 dispozičně přestavěn a vyměněna okna 1. patra.

 

            39. Dům čp. 51, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z renesanční přestavby gotického domu (který se zachoval patrně v sousedních zdech) dochoval se po barokní úpravě a stavebním zásahu v r. 1879 průjezd s hřebínkovými klenbami, pokračující tunelem do dvora a část přízemí. Možno určit, že koncem 18. stol. stál již dům v celém dnešním rozsahu. Barokní úpravy mezi léty 1733-67 přinesly novou úpravu průčelí, které bylo ještě vyzdobeno koncem 18. stol. charakteristickými rokokovými ornamenty.

 

            40. Dům čp. 52, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, přestavěný důkladně po r. 1530. Renesanční rozvrh dispozice byl však zakryt stavebními úpravami během baroka, 19. stol. (schodiště) a dispoziční úpravou v r. 1926. Průčelí barokní s prostými výraznými formami.

 

            41. Dům čp. 53, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a atikovou kulisou druhého patra. Původní dům vystavěný na protáhlé gotické parcele byl celkově přestavován mezi léty 1555-63 Petrem Vlachem a tím značně architektonicky zhodnocen. Při této nové výstavbě bylo použito na mnoha místech tradičních gotických prvků. V r. 1793 změněna dispozice patra a fasáda. Původní renesanční průčelí bylo úplně setřeno novou luisézní kompozicí, která je velmi kvalitní. V letech 1948-53 dům rekonstruován.

 

            42. Dům čp. 54, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a atikovým cimbuřím. Stavební vývoj nejstarší etapy byl dalšími přestavbami setřen. Dochovaly se pouze boční zdi, střední hloubková zeď uprostřed dispozice a jednoduchý pozdně gotický portálek. Kolem r. 1550 bylo představeno loubí, zadní komora nově zaklenuta a průčelí pojednáno psaníčkovým grafitem (pod střed. oknem 1. patra nápis). Do pol. 18. stol. dům nevalné hodnoty, pak zakoupen sochařem Hambem, za kterého provedena přestavba. Ve třetině 18. stol. bylo přestavěno schodiště a stropy přízemí a patra opatřeny štukovou výzdobou.

 

            43. Dům čp. 55, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a vysokým atikovým cimbuřím (svázán s domem čp. 54). Objekt určila parcela již na začátku 14. stol. Během 15. a 16. stol. přestavován (ponechán však lomený portál). Renesanční dispozice mázhausu a okolních prostorů sklenuta bohatými renesančními klenbami přetrvala i barokní přestavbu v roce 1772 (nová klenutí, vřetenová zeď schodiště). Fasáda renesanční sgrafitovaná, vytvořená kolem r. 1580.

 

            44. Dům čp. 56, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím vystavěný na poměrně široké a protáhlé gotické parcele. Z původní stavby zůstaly po požáru roku 1530 části obvodového zdiva a zbytky vnitřní konstrukce, použité při radikální přestavbě kolem pol. 16. stol. V baroku provedeny dvě přestavby, z nichž první, neznámá přesným datem, vytvořila nové klenutí, při druhé, kolem r. 1740 bylo provedeno průčelí s bohatým barokním štítem a stylovou výzdobou jemných proporcí. V r. 1900 vyměněna okna a nově svázán krov. V létech 1948-52 dům rekonstruován.

 

            45. Dům čp. 57, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Dům postavený v pol. 16. stol. ještě v pozdně gotických formách. Z této stavební fáze se dochovalo gotické okénko, profilovaný sloupek mázhausu, síťová klenba ve tvaru hvězdy nad schodištěm, dispozice mázhausu a zadní komora. V roce 1547-73 přestavba, kdy objekt nabývá trojnásobné hodnoty. V první pol. 18. stol. barokní přestavba, při které bylo změněno schodiště, vložen portál a nově upraveno výstavné průčelí s dynamickým řádem pilastrů a bohatě vykrajovaným štítem, zdobeným kamennými plastikami a štukovým reliéfem. Koncem 19. stol. pouze drobné dispoziční úpravy.

 

            46. Dům čp. 58, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Úzký dvouosý dům postavený na gotické parcele. Z původní stavby se zachovala zadní komora a sklepy pod střední částí domu. Datum 1760 na ploché kopuli schodiště určuje dokončení přestavby, kdy byl dům (ve vlastnictví primátora Filipa Venety) v přední části zcela přestavěn. Později pouze drobné úpravy (výměna schodiště, po r. 1892 nově upravena okna, r. 1921 drobné dispoziční změny. Fasáda barokní, dělená vysokým řádem kompozitních pilastrů a zdobena bohatým rokokovým štukem.

 

            47. Dům čp. 59, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Pozdně gotický dům, z něhož se zachoval mázhaus a hloubková střední zeď. Požárem r. 1530 se hodnota domu nesnížila, gotické části zůstaly nepoškozené a byly nově překlenuty prostory přízemí a představeno loubí. Ke konci první pol. 18. stol. rozsáhlá barokní přestavba, která změnila schodišťový trakt a nově zaklenula některé prostory. Z této doby je i fasáda v rytmizovaných konvexních i konkávních římsách i pilastrech. Štít je volutový s bohatě vykrajovaným okřídlím. Dům rekonstruován v letech 1949-51.

 

            48. Dům čp. 60, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Původní gotický dům s "várečným právem" přestavěný po požáru r. 1530. Renesanční úpravy však byly zcela zakryty pozdně barokní přestavbou (datovanou shodným letopočtem na fasádě a na dveřích půdy 1764). V r. 1779 další úpravy, při kterých byl nově sklenut průjezd a změněna dispozice. Zadní trakt ve dvoře, přisazený k hradební zdi, evidentně barokní (klenba s nepravidelnou lunetou). Při rekonstrukci v letech 1948-54 dispozice patra změněna novými příčkami. Průčelí barokní, vytvořené po pol. 18. stol., tektonicky členěné v rustikálních formách i proporcích ornamentu.

 

            49. Dům čp. 61, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Základní dispozice pozdně gotického domu s hloubkovou střední zdí, zadní komorou a tunelem do dvora, byla při renesanční úpravě v zásadě zachována. Při úpravách před pol. 16. stol. (za majetku pekaře Michala) vytvořen velký mázhaus, nově řešeno schodiště do patra a renesančně sklenuty některé prostory. Přestavba datována při skončení na sgrafitu průčelí L.P. 1555. Celý organismus zůstal v tomto stavu zachován, mimo raně barokní úpravu zadního štítu a pozdně barokní zaklenutí zadní komory. Zcela nevhodné stavební úpravy z posledních let (vestavba příček do mázhausu). Výstavné renesanční průčelí se štítem benátského typu, traktovaný horizontálně a vertikálně pilastry a římsami. Celá fasáda pojednána sgrafitem s vegetativním motivy a imitovaným architektonickým řádem.

 

            50. Dům čp. 62, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Na gotické parcele stál již v 15. stol. zčásti zděný dům s kamennými detaily. Z tohoto domu zbyl po dalších přestavbách prostor v mázhausu, klenutý křížovou klenbou, čelní a obvodové zdi. Mezi léty 1540-60 došlo k úplné rekonstrukci domu, který byl vybaven velkým mázhausem, tunelem do dvora, sklepy, loubím a průčelím, které bylo částečně vkomponováno do pozdějších přestaveb fasády. V barokní přestavbě v r. 1770-80 vytvořeno průčelí a vstupní portál s jemnou profilací ostění. Průčelí ještě zformovaly drobné klasicistní zásahy. V r. 1950 dům upravován pro potřeby spořitelny, v r. 1954 1. patro adaptováno na byty.

 

            51. Dům čp. 63, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a kulisou 2. patra. Rozsah původního gotického domu je po mnoha přestavbách těžko čitelný. Datujícím prvkem je hloubková střední zeď a portál pozdně gotických forem s letopočtem 1534. Dům byl upravován kolem tohoto roku majitelem Jiřím Postřikačem. Dochoval se široký mázhaus s renesanční zrcadlovou klenbou s lunetami, valené klenby průjezdu a komora. Do této dispozice zasáhla klasicizující přestavba ke konci 18. stol, kdy bylo také vytvořeno průčelí. Zadní trakty byly novodobými úpravami zcela znehodnoceny. Vysoké průčelí ukončeno troj. štítem, bohatě zdobeným rokokovým rokajovým štukem.

 

            52. Dům čp. 64, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, k jehož původní gotické a renesanční dispozice se po důkladné přestavbě roku 1896 nezachovalo téměř nic (pouze některé klenební systémy např. v 1. patře pruské klenby, upomínající na barokní stavební úpravy). Po požáru roku 1900 byl znovu přestavován a z této doby zřejmě pochází i neorenesanční fasáda. Zadní trakt přestavěný ke gotické hradební zdi je ve své spodní části barokní.

 

            53. Dům čp. 65, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím, z jehož nejstarší renesanční fáze se kromě drobných architektonických detailů nic nedochovalo. Pozdně barokní přestavba zhodnotila nově celý dům, který byl překlenut pruskými klenbami se štukaturou. Ve dvoře část kamenné kašny s letopočtem 1787, totožná zřejmě se zmíněnou přestavbou. Po požáru r. 1900 přestavěna fasáda, respektující původní barokní vzhled. V r. 1949 se zřítila přední část domu, která byla znovu překlenuta až do patra.

 

            54. Dům čp. 66, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z nejstarší gotické stavební etapy se zachovalo pouze obvodové zdivo a zbytky zdiva komory. Renesanční přestavba v prvé etapě představila loubí se štítem a překlenula přední sklep. Později osazen portálek s pětilistou růží na zdi zadního tunelu. Mezi léta 1774-1805 bylo nově přestavěno schodiště, přeřešena střední dispozice v 1. patře a nově zaklenuta. V r. 1900 dům vyhořel, při opravě vyměněn krov a nově vyzděn štít. V r. 1948 dům rekonstruován. Fasáda barokní, štít neorenesanční. Zadním traktem probíhá velmi silná hradební zeď.

 

            55. Dům čp. 67, náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím. Z dispozice zničené požárem r. 1530 se dochovaly jen obvodové zdi, přední sklep a obvodové zdivo zadní komory. Při renesanční přestavbě nově sklenut tunel v zadní části hřebínkovou klenbou. Rovněž přestavba r. 1670 použila ještě tradicionálního hřebínku v klenutí zadní komory. Dům radikálně změnila přestavba kolem roku 1770 (pruské klenby v předním traktu, nové schodiště, klenby 1. patra). V zadním traktu byl v těchto létech postaven při hradební zdi domek, překlenutý v přízemí a patře. Koncem 18. stol. upraveno stylově průčelí. Po požáru r. 1900 rekonstrukcí změněna dispozice a upraveno průčelí, jehož výraz poněkud zhrubl.

 

            56. Dům čp. 68, 69, náměstí Míru - jednopatrový dvojdům s podloubím. Podle umístění sklepů a probíhající střední zdi možno usuzovat, že zde původně stály dva úzké, protáhlé gotické domy, ještě před požárem r. 1530. V renesanční stavební fázi byl dům čp. 69 a v předním traktu sklenut hřebínkovou klenbou. Další části domu byly zcela řešeny úpravou v r. 1934. Dům čp. 68 byl výrazně ve svém charakteru změněn barokní přestavbou (přední část sklenuta pruskou klenbou do pasu); zadní trakt starší renesanční. Po polovině 18. stol. bylo sjednoceno průčelí s čp. 69. Rekonstrukce po požáru r. 1900 přestavěla patra obou pater a obnovila průčelí.

 

            57. Dům čp. 70 - náměstí Míru - jednopatrový dům s podloubím a atikovou kulisou druhého patra. S domem čp. 71 zaujímá v historické zástavbě města zvláštní výsadní postavení (osvobození od poplatků a daní). Konstrukce a dispozice, původně pozdně gotická, změněna při renesanční přestavbě v r. 1530. Vnitřní rozvrh prostorů byl však znovu řešen kolem r. 1750 při důkladné přestavbě, která např. nově sklenula mázhaus českými barokními plackami se zrcadly. Z této doby pochází i průčelí, členěné výrazným architektonickým řádem a zdobené páskovým štuk. ornamentem. Dům rekonstruován v letech 1948-54.

 

            58. Dům čp. 71, náměstí Míru - nárožní jednopatrový dům s částí podloubí (dvě pole loubí dodatečně zazděna). Stojí ve významné urbanistické poloze, neboť tvoří přímý protějšek hmotě zámecké zdi a vytváří závěr této strany náměstí. Původně gotický dům (sklepy) byl zakoupen Zachariášem z Hradce, který nechal po r. 1576 zchátralý dům strhnout a vystavět panský špýchar, přímo svázaný se zámkem. Renesanční tvarosloví čitelné v klenbách. Během baroka byl dům přestavován, zejména ve střední dispozici (nově sklenut pruskými klenbami, poukazujícími na konec 18. stol., jako na dobu této stavební úpravy). Dům byl přestavován pro městský soud a ve dvorním křídle byla zřízena věznice. 19. stol. odstranilo lunetové římsy v zadním průčelí a vyměnilo okna. Po požáru r. 1900 byl dům citlivě opraven, atika s cimbuřím a sgrafitovou omítkou obnovena. Od r. 1958 rekonstruován. Průčelí renesanční, v celé ploše sgrafitováno.

 

            59. Kostel sv. Jakuba - založen mezi léty 1360-70 Menthartem z Hradce, r. 1386 vyhořel. Po požáru se zachovaly obvodní zdi polygonálního presbyteria. K němu na severní straně přistavěna hranolová věž, zastřešená r. 1687. Kostel původně plochostropý, jednolodní. Kolem poloviny 15. stol. sálová dvoulodní přestavba a osazení portálů. R. 1638 vestavěna renesanční kruchta. R. 1653 byla postavena sakristie a černá kaple. Puristicky restaurován r. 1892.

 

            60. Jezuitský kostel Jména Ježíš - barokní stavba postavena stavitelem Štěpánem Partlem z Bergstadtu v r. 1663-67 podle návrhu G.D.Orsiho. Svou dispozicí i architektonickými detaily navazuje na jezuitský typ kostela II Gesú. Prostor sálový, valeně klenutý s lunetami, při jeho bocích přistavěny dvě věže s báněmi. Na boční fasádě je kombinace půlkruhových, tzv. thermálních oken (velmi opožděný motiv renesanční) s pravoúhlými zdvojenými palácovými okny a mohutný sloupový portál. Členění stěn věží vychází z používání kombinovaných pásů a výplní, známých z pozdně renesančních staveb a u nás používaných G.B.Mattheyem koncem 17. stol. Prostá štuk. výzdoba interiéru.

 

            61. Kostel sv. Ducha - nejstarší částí kostela je románská věž, vyzděná z tesaných kvádrů. Po požáru r. 1836 zastřešena pseudogotickou střechou a snížena asi o 5 m. Věž otevřena sdruženými a ztrojenými románskými okénky. Hmota věže je svázána s podobně vyzděnou zdí kostela na jihovýchodní straně. Loď kostela a polygonální presbytář s žebry (na stěnách fresky se symboly 4 evangelistů) datovány darovací listinou z r. 1486. V současné době loď zaklenuta pozdně gotickou valenou klenbou s lunetami. R. 1800 kostel koupen na magacín, r. 1865-67 upraven na divadlo a přistavěny šatny.

 

            62. Hřbitovní kostel sv. Anny - ranně barokní stavba, postavená r. 1692. Jednolodní prostá kaple s pravoúhlým krátkým presbyteriem, zaklenutým valeně s lunetami mezi pasy. Hřbitovní brána raně barokní s trojúhelníkovým štítem a mariánským obrazem na dřevě; při ní na barokním volt. podstavci klečící ženská postava. Kolem kostela postaveny staré náhrobní kameny.

 

            63. Zámek, čp. 1 - tvoří rozsáhlou stavební skupinu budov. Nejstarší část prvotního gotického hradu je soustředěna kolem tzv. Malého dvorku. Původní vodní pevnost vznikla na hrázi dvou rybníků a její hradby navazovaly na městské opevnění. Hrad byl postaven zřejmě kolem poloviny 14. stol. Menthartem z Hradce a upravován v hospodářských traktech ještě v pozdní gotice. Renesanční přestavba za Zachariáše z Hradce zcela změnila původní charakteru hradu v luxusní renesanční zámek. Proběhla ve dvou etapách během 16. stol. a je ve svých dílčích stavebních úsecích datována nápisy a chronogramy na jednotlivých budovách. Stavitelem druhé etapy, která vybudovala arkádové nádvoří a renesanční loggiovou zahradu, sjednotila jednotlivé budovy a výrazně obohatila zámecké interiéry, byl Baltazar Maio da Vomio s početnou družinou italských umělců. Celý areál byl ještě v 19. a 20. století upravován (nově řešen vstup, nově postaveny rozsáhlé terasy na východní, severní a západní straně zámku, geometrizovaná zahrada byla změněna na volný anglický park s novými stavbami). Komplex zámeckých budov je prvkem, neoddělitelným od souboru městských budov, na který přímo navazuje a tvoří s ním intaktní urbanistický celek.

 

            64. Mariánský sloup - na náměstí; barokní oblakový sloup z let 1716-18, od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka F. Neuwirtha.

 

            65. Dolní kašna - na náměstí; kamenná, šestiboká, postavena po r. 1535 se sochou sv. Markéty.

 

            66. Horní kašna - na náměstí; původně dřevěná z konce 18. stol. Roku 1827 postavena kašna dnešní, se sousouším Siléna.

 

            67. Brána Dolní či Velká, čp. 114 - jednopatrová budova s obnoveným sgrafitem. V bočních štítech drobné oválné střílny. Nejstarší podoba brány i doba vzniku nejasná. Letopočet 1629 na klenáku se váže k opravě hradeb, kdy byla patrně brána v hlavní hmotě přestavěna do dnešní podoby. R. 1814 sneseny nárožní věžičky a postavena vysoká mansardová střecha; r. 1740 úprava stropů, r. 1944 byl vypracován projekt pro obytné účely.

 

            68. Jižní most mezi Horní a Dolní branou - původně dřevěný, kroku 1610 most stál jako kamenný.

 

            69. Most v pokračování ul. Na můstku - po prolomení hradeb roku 1791 vystavěn most kameníkem J. Neuwirthem.

 

            70. Boží muka na Starém městě - žulový pilíř zakončený čtyřbokou kaplicí, dat. letopočtem 1485, vyzdoben drobnými plastikami na osmibokém dříku.

 

            71. Městské opevnění - podle vyznačení v plánu.

 

            72. Tzv. Malá brána - postavena po pol. 16. stol., kdy byl spojen zámek s nárožním domem čp. 71. Je součástí zámeckého traktu a tvoří přístup do náměstí ze severní strany.

 

            73. Soubor barokních soch - na Starém městě, na hrázi Štěpnického rybníka. Autor neznámý.

 

Příloha B

 

Seznam ostatních nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Telči

 

            1. Dům čp. 74, nám. J. Kypty - jednopatrový, ve střední části přízemní dům. Původně zde probíhala hradební zeď otevřená gotickou bránou. Tato zeď se zachovala ve východní části suterénu, v západní části byla zdvojena. V 16. stol. přistavěna panská sladovna, která na jižní straně stála na zdvojené městské hradbě. Sladovna mezi léty 1660-70 zbořena a budova přestavěna pro účely jezuitského semináře. Po roce 1775 objekt znovu přestavěn, patro upraveno pro obytné účely, ve východní části zřízeno nosné schodiště do suterénu. Novodobé úpravy vnitřní dispozice. Fasáda klasicistní.

 

            2. Dům čp. 27, Seminářská ul. - nárožní jednopatrový dům, předstupující o 3 m před sousední čp. 74. Budova stála v dnešním rozsahu už v r. 1835, odprodán od čp. 75 v první pol. 19 stol. Fasáda jednoduchá, z 19. stol. V zadním traktu dochována část původního městského opevnění s vnitřním ochozem.

 

            3. Dům čp. 75, Seminářská ul. - jednopatrový dům. Stavební historie v gotické době značně nezřetelná. Částí objektu procházela zeď městského opevnění s nárožní věží, dochovanou v půdoryse 1. patra. Velké stavební úpravy v 17. stol. pořízené na nálad jezuitů pozměnily původní tvářnost domu. R. 1775 byl vnitřek přestavěn pro bytové účely. Další zásahy do vnitřní dispozice a fasáda jsou z 19. stol.

 

            4. Dům čp. 91, Hradební ul. - přízemní nárožní dům, vzniklý spojením dvou objektů (vazba patrná na zlomu hlavní fasády). Dům vznikl z dvorního křídla čp. 25 kolem pol. 18. stol. (v přízemí překlenut). Ke konci 19. stol. přestavován. Z této doby i fasáda.

            5. Dům čp. 25, Palackého ul. - nárožní jednopatrový dům s výrazným válcovým arkýřem, na němž je dochována původní profilace. Rozsáhlý gotický dům byl během renesance a posléze v 18. stol. celkově přestavován. 19. stol. dále změnilo vnitřní konstrukci domu značně snížilo památkovou hodnotu (brizolitová omítka, krámské výkladce). V zadním traktu zbytky původního zdiva, síťová hřebínková klenba. Fasáda novodobá.

 

            6. Dům čp. 26, Palackého ul. - nárožní přízemní dům, který podle zachovaných gotických detailů (portál ve sklepě, ostění), nápadné šířce zdiva do ul. Hradební a kamenného dvoupatrového sklepa, stál již před požárem r. 1530. V pol. 16. stol. byly zaklenuty prostory při ulici. V r. 1655 vyhořel a byl opraven. Fasáda ze začátku 19. stol.

 

            7. Dům čp. 34, náměstí Míru - jednopatrový dům, stojící na počátku ul. Na můstku. Objekt postavený po požáru 1530 velmi brzy, do r. 1538. Ze starší gotické a renesanční fáze se téměř nic nedochovalo. Před r. 1780 v pozdním baroku byl dům úplně přestavěn. Byla vytvořena typická barokní kompozice průjezdu s přilehlými místnostmi a schodištěm. Současně upraveno průčelí, dům znovu přestavěn v 19. stol.

 

            8. Dům čp. 37, Na můstku - rozsáhlý jednopatrový dům. Detailem nejstarší stavební fáze je portál ze začátku 16. stol. Koncem 18. stol. byl dům přestavěn a nově překlenut. V této formě se dochoval až do dnešní doby. Zápis z r. 1868 dokládá volný průchod přes parcelu až do roku 1791, kdy byly prolomeny hradby a přes příkop postaven most.

 

            9. Dům čp. 102, Na baště - jednopatrový, samostatně stojící dům - bývalý panský mlýn. Po terénních úpravách bezprostředního okolí nalézá se po úrovní dnešní ulice, přístup do domu terasou v patře. Mlýn na tomto místě je připomínán již r. 1535. Jelikož stál mimo souvislý pás městských hradeb, byl samostatně opevněn (odtud název Na baště). Kolem r. 1740 větší stavební úpravy dispozice. V 19. stol. byl mlýn zrušen. Dobový pohled z r. 1886 ukazuje původní vyústění náhonu do Štěpnického rybníka a stav staré hráze. Nově přistavěno křídlo do ulice. V r. 1961 při úpravě silnice zasypány původní sklepy. Fasáda pozdně barokní, velmi jednoduchá.

 

            10. Skleník čp. 138, ul. Čs. armády - budova spadá do areálu zámecké zahrady, založené již v 16. stol. Při změně zahrady na volný anglický park v 19. stol. byly postaveny při severní straně užitkové a kancelářské budovy. Na katastrální mapě z r. 1835 byl již skleník zaznamenán. Ke starší části skleníku z konce 18. stol. byl těsně po roce 1849 přistaven pozdně empírový skleník.

 

            11. Dům čp. 10, ul. Čs. armády - jednopatrový, samostatně stojící dům při ulici Čs. armády proti bočnímu vjezdu do zámeckého parku. Dům byl postaven koncem 18. stol. a přilehlá parcela byla obehnána stylovým hrazením s kamennými sloupky, zdobenými piniovými šiškami. Průčelí pozdně barokní, střecha falešná, mansardová. Dům zajímavý zejména urbanisticky.

 

            12. Dům čp. 98, ul. Čs. armády - přízemní kancelářská budova (nazývaná vdovské sídlo). Dům byl postaven kolem roku 1850, 1873 přestavěna východní část. Spolu se sousedním skleníkem tvoří souvislou řadu pozdně klasicistních staveb při severní zdi zámeckého parku.

 

            13. Dům čp. 2, nám. Míru - rozsáhlá čtyřkřídlá budova školy, postavená na svahovitém terénu, do náměstí jednopatrová, jižní trakt dvoupatrový se zvýšeným přízemím. Před stavbou jezuitské školy stály na pozemku domky panských úředníků. V létech 1651 až 1654 výstavba jezuitské koleje (letopočet v dochovaném barokním portálu). V 18. stol. dispoziční změny na kasárna znehodnotily původní členění prostoru. Koncem 19. stol. nové dispoziční úpravy pro potřeby školy, v r. 1906 celková generální oprava objektu (z této doby i poměrně kvalitní secesní fasáda).