Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Dokumenty odborů > Odbor dopravy a silničního hospodářství > Silniční projekty spolufinancované z prostředků EU


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Výpis z vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování JE Dukovany

 

 
 

Výpis z vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování

JE DUKOVANY

 

ÚVOD

Vnější havarijní plán (VHP)  pro zónu havarijního plánování JE Dukovany (ZHP) je základním dokumentem složek havarijní připravenosti na řešení a realizaci opatření k ochraně obyvatelstva, životního prostředí a majetku v případě vzniku radiační havárie (tj. ve smyslu vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb. mimořádné události 3. stupně) na JE Dukovany.

Koordinaci zpracování VHP pro ZHP JE Dukovany pro případ vzniku radiační havárie zabezpečuje podle § 10, odst. 3 a 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, HZS kraje Vysočina. Obsah vnějšího havarijního plánu je stanoven ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

Koordinující HZS kraje Vysočina sjednocuje postup s HZS Jihomoravského kraje při  zpracování dílčích části VHP pro příslušnou část území kraje, navrhuje a projednává jeho změny, sestavuje VHP pro celou zónu havarijního plánování. Zpracování VHP nebo jeho dílčí části vychází z podkladů JE Dukovany a dílčích podkladů připravených příslušnými OÚ ObRP (obce s rozšířenou působností), složkami a obcemi.

Výpis odpovídá rámcově struktuře vnějšího havarijního plánu a je podkladem pro zpracování plánů činností pro jednotlivé obce nacházející se  v ZHP. Neobsahuje údaje, které jsou nad rámec činností obcí.

 

OBSAH

Poř.

číslo

O  b  s  a  h

  strana

 

Úvod

Obsah

Přehled odborné terminologie, definic a pojmů

Přehled použitých zkratek a značek

Platná legislativa

A.  INFORMAČNÍ  ČÁST

1.

Charakteristika  území

2.

Správní  členění a  početní  stavy obyvatel  v ZHP

3.

Systém klasifikace mimořádných událostí

4.

Požadavky na ochranu obyvatelstva a životního prostředí ve vztahu k zásahovým úrovním při radiační havárii

5.

Odpovědnost složek podílejících se na havarijní připravenosti

 

B.  OPERATIVNÍ  ČÁST

1.

Odpovědnosti a úkoly složek podílejících se na řešení radiační havárie

2.

Způsob koordinace řešení radiační havárie

3.

Vyhlášení odpovídajících krizových stavů

4.

Informace o charakteru možného ohrožení a opatření, která budou přijímána na ochranu obyvatelstva

5.

Informování obyvatelstva o skutečném ohrožení a o přijímaných opatřeních k jeho ochraně při vzniku radiační havárie

C.  PLÁNY  KONKRÉTNÍCH  ČINNOSTÍ

1.

Vyrozumění

2.

Systém varování obyvatelstva

3.

Ukrytí obyvatelstva

4.

Jódová profylaxe

5.

Evakuace obyvatelstva

6.

Individuální ochrana

7..

Dekontaminace

8.

Regulace pohybu osob

9.

Zajištění zdravotnické péče

10.

Opatření k ochraně hospodářských zvířat

11.

Regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody

12.

Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

 

 

PŘEHLED ODBORNÉ TERMINOLOGIE, DEFINIC A POJMŮ

Pro účely tohoto vnějšího havarijního plánu se rozumí:

 

(1) dekontaminace

opatření směřující k odstranění radioaktivních látek z povrchu lidského těla, vozidel, terénu, objektů, předmětů a jiných materiálů;

 

(2) evakuace

je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění nebo odsun osob, věcných prostředků, popřípadě stanovených druhů hospodářského zvířectva v daném pořadí priority, z ohroženého prostoru na jiné území;

 

(3) evakuace samovolná

evakuace obyvatelstva, kdy proces evakuace není plně řízen a obyvatelstvo v potřebě úniku před nebezpečím jedná dle vlastního uvážení; snahou představitelů odpovědných za evakuaci a pracovních orgánů, pověřených řízením evakuace, je získat kontrolu nad průběhem samovolné evakuace a usměrňovat ji;

 

(4) evakuace řízená

evakuace obyvatelstva, kdy proces evakuace je řízen představiteli odpovědnými za evakuaci a pracovními orgány, pověřenými řízením evakuace; evakuované osoby se přemisťují jak s využitím vlastních dopravních prostředků nebo pěšky, tak s použitím dopravních prostředků, zajištěných pracovními orgány pověřenými řízením evakuace;

 

(5) havarijní plán

soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků;

vnitřní havarijní plán

  • plán pro prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti;

vnější havarijní plán

  • plán pro oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování;

 

(6) havarijní připravenost

schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány;

(7) monitorování radiační situace

měření veličin a hodnocení výsledků měření veličin pro účely usměrňování ozáření;

 

(8) integrovaný záchranný systém

koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací;

 

(9) individuální ochrana osob

činnost spočívající v ochraně dýchacích cest a ochraně povrchu těla při pohybu osob mimo úkryty, může být využito typizovaných nebo improvizovaných prostředků ochrany;

 

(10) jaderná bezpečnost

stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod;

 

(11) jaderné zařízení

1.  stavby, provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor, využívající štěpnou řetězovou reakci,

2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,

3. úložiště radioaktivních odpadů s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,

4.   zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené  prováděcím předpisem;

 

(12) jednotný systém varování a vyrozumění

je technicky, provozně a organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění;

 

(13) jódová profylaxe

požití preparátů obsahujících stabilní (neradioaktivní) jód, blokujících absorpci radioaktivního jódu štítnou žlázou ohrožených osob;

 

(14) koncový prvek varování

 technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény;

 

(15) koncový prvek vyrozumění

technická zařízení schopná předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony;

 

(16) likvidační práce

činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí;

 

(17) mimořádná událost

událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek, nebo ionizujícího záření do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie, a tím i ke vzniku radiační mimořádné situaci;

 

(18) následná ochranná opatření

ochranná opatření zahrnující přesídlení, regulaci požívání radionuklidy kontaminovaných potravin a vody a regulaci používání radionuklidy kontaminovaných krmiv;

 

(19) neodkladná ochranná opatření

ochranná opatření zahrnující ukrytí, jódovou profylaxi a evakuaci;

 

(20) odvrácená dávka

radiační dávka, kterou jedinec nebo skupina osob neobdrží v důsledku vyhlášení některého ochranného opatření;

 

(21) ochranná opatření

neodkladná ochranná opatření a následná ochranná opatření, kterými se uskutečňuje omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné situaci;

 

(22) optimalizace radiační ochrany

postupy k dosažení  a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek;

 

(23) optimalizační mez

horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby, a která se stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany;

 

(24) radiační mimořádná situace

situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření  na ochranu fyzických osob;

 

(25) radiační nehoda

událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob;

 

(26) radiační havárie

radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí;

 

(27) radiační ochrana

systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí;

 

(28) radioaktivní látka

jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná;

 

(29)  regulace pohybu osob

souhrn opatření organizačních a materiálně technických, směřujících k zabezpečení organizovaného pohybu osob, sil a prostředků na stanoveném území v okolí JE v časné a střední fázi radiační havárie;

 

(30) regulace spotřeby a výroby potravin a pitné vody

opatření, směřující ke snížení kolektivních i individuálních dávek u osob, realizovaná prostřednictvím ingesce (příjmu) radioaktivních látek potravinami a vodou;

 

(31) tísňová informace

údaje sdělované obyvatelstvu o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a údaje o opatřeních k ochraně obyvatelstva;

 

(32) složky havarijní připravenosti

orgány krizového řízení, státní správy a samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby, začleněné do systému havarijní připravenosti a podílející se na zajištění a realizaci opatření k ochraně obyvatelstva, životního prostředí a majetku v případě vzniku radiační havárie a na záchranných a likvidačních pracích;

 

(33) systém selektivního rádiového návěštění

je základním technickým řešením zabezpečení Jednotného systému varování a vyrozumění Ministerstva vnitra; umožňuje zabezpečit varování a prvotní tísňové informování obyvatelstva dálkovým ovládáním sirén a vyrozumění předáváním zpráv na osobní přijímače (pagery);

 

(34)  ukrytí obyvatelstva

znamená především ukrytí obyvatelstva v uzavřených místnostech domů, zejména ve vlastních bytech, společenských a administrativních budovách apod. se zamezením cirkulace vzduchu a popř. i ve stálých úkrytech CO;

 

(35) varování

komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již vzniklé mimořádné události, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku;

 

(36) varovný signál

předem stanovené znamení předávané ve zvukové, slovní nebo optické podobě po jehož přijetí jsou realizována ochranná opatření a smluvené činnosti;

 

(37) vyrozumění

komplexní souhrn organizačních, technických a provozních opatření zabezpečujících předání informací o hrozící nebo již vzniklé mimořádné události orgánům krizového řízení, orgánům státní správy a samosprávy, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám podle  havarijních nebo krizových plánů;

 

(38) vyrozumívací centra

jsou součástí operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému pro zabezpečení varování, vyrozumění a předávání tísňových informací. Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob;

 

(40) záchranné práce

činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a vedoucí k přerušení jejich příčin;

 

(42) zóna havarijního plánování  jaderné elektrárny Dukovany

oblast 20 km v okolí JE Dukovany, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování;

 

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK

AČR

-

Armáda České republiky

 

 

 

BRK

-

Bezpečnostní rada kraje

BRS

-

Bezpečnostní rada státu

BI

-

Bezpečnostní inženýr

 

 

 

ČSKAE

-

Československá komise pro atomovou energii

ČHMÚ

-

Český hydrometeorologický ústav

ČR

-

Česká republika

ČT

-

Česká televize

ČRo

-

Český rozhlas

ČČK

-

Český červený kříž

ČZPI

Česká zemědělská a potravinářská inspekce

ČEZ-EDU

-

Jaderná elektrárna Dukovany

 

 

 

FN

-

Fakultní nemocnice

 

 

 

GŘ HZS ČR

-

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky

 

 

 

HZS

-

Hasičský záchranný sbor

HL

-

Hygienické laboratoře

 

 

 

IZS

-

Integrovaný záchranný systém

ICRP

-

Mezinárodní komise pro radiační ochranu

 

 

 

JPO

-

Jednotka požární ochrany

JE

-

Jaderná elektrárna

JEZ

-

Jaderné energetické zařízení

JME

-

Jihomoravská energetika, a.s.

 

 

 

KHS

-

Krajská hygienická stanice

KI

-

Kalium jodid

-

Krizový štáb

-

Krajské ředitelství

-

Krajský úřad

KKC

-

Krizové  koordinační centrum

KVS

-

Krajská veterinární správa

 

 

 

LRKO

-

Laboratoř radiační kontroly okolí

 

 

 

MU

-

Mimořádná událost

MAAE

-

Mezinárodní agentura pro atomovou energii

MSO

-

Místo speciální očisty

MV

-

Ministerstvo vnitra

MZe             

-

Ministerstvo zemědělství

NsP

-

Nemocnice s poliklinikou

 

 

 

ObRP

-

Obec s rozšířenou působností

-

Obecní úřad

OPIS

-

Operační a informační středisko

OPS

-

Operační středisko

-

Okresní ředitelství

OI KVS

-

Okresní inspektorát krajské veterinární správy

Odd.HV a PBU 

-

Oddělení hygieny výživy a předmětů běžného užívání

Odd. HOK 

-

Oddělení hygieny obecné a komunální

Odd. HDD 

-

Oddělení hygieny dětí a dorostu

Odd. HP 

-

Oddělení hygieny práce

 

 

  

PO

-

Požární ochrana

PČR

-

Policie České republiky

PIO

-

Prostředky individuální ochrany

PozS

-

Pozemní síly

PVL             

-

Privátní veterinární lékař

 

 

 

RMS

-

Radiační monitorovací skupina

RA

-

Radioaktivní

RH

-

Radiační havárie

RC

-

Regionální centrum

 

 

 

sHŠ

-

Směnový havarijní štáb

SI

-

Směnový inženýr

SÚJB

-

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

SSRN

-

Systém selektivního radiového návěštění

SaP

-

Síly a prostředky

SÚzO

-

Síly územní obrany

SMRK

-

Směnový mistr radiační kontroly

Sb.

-

Sbírka zákonů

SRS

-

Státní rostlinolékařská správa

SVÚ             

-

Státní veterinární ústav

 

 

 

ÚRMS

-

Ústředí radiační monitorovací sítě

ÚO

-

Územní odbor

ÚSZS

-

Územní středisko záchranné služby

 

 

 

VRB

-

Vedoucí reaktorového bloku

VHP

-

Vnější havarijní plán

VePozS

-

Velitelství pozemních sil

VeSÚz O

 

Velitelství sil územní obrany

-

Vojenský útvar

VVS             

-

Vojenská veterinární služba

ZHP

-

Zóna havarijního plánování

ZVZ

-

Záchranná a výcviková základna

ZZS

-

Zdravotnická záchranná služba

SOC MO

-

Společné operační centrum Ministerstva obrany

15. žzb

-

15. ženijní záchranná brigáda

VZÚ

-

Vojenský záchranný útvar

zpr

-

Záchranný prapor

 

 

PLATNÁ  LEGISLATIVA

1.      Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

2.      Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky

3.      Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona  č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění  pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

4.      Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů

5.      Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů

6.      Zákon  č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

7.      Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně  některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

8.      Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů

9.      Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování ve znění pozdějších předpisů

10.  Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a §28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

11.  Nařízení vlády č. 332/2001 Sb., o vyčlenění vojáků v činné službě k asistenci Policii ČR ve znění pozdějších předpisů

12.  Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému ve znění pozdějších předpisů

13.  Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně ve znění pozdějších předpisů

14.  Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu ve znění pozdějších předpisů

15.  Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě ve znění pozdějších předpisů

16.  Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů

 

 

A)  Informační část

1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Lokalita Jaderné elektrárny Dukovany leží v jihovýchodní části správního obvodu OÚ ObRP (obec s rozšířenou působností) Třebíč jihozápadně od města Brna na pravém břehu Jihlavy.  Elektrárna je vzdálena 45 - 50 km od státních hranic s Rakouskem. Terénní reliéf je v severní části členitý s údolím řeky Jihlavy, v jižní části přechází v rovinatý terén. Město Brno s přibližně 380 000 obyvatel je asi 35 km severovýchodně. V okruhu 20 km od jaderné elektrárny žije přibližně 100 000 obyvatel, převažují zde malá venkovská sídla, která jsou slabě osídlena.

Výběr lokality byl proveden tak, aby byly minimalizovány možné interakce jaderného zařízení s okolím. V bezprostřední blízkosti se tudíž nenalézají velká průmyslová zařízení ani frekventované transportní cesty. Hustota průmyslových objektů je v okolí Dukovan značně nižší než na ostatním území České republiky. Blízké okolí jaderné elektrárny má jednoznačně zemědělský charakter a jsou zde jen malé průmyslové závody.

 

Členění ZHP:

Z organizačního hlediska je okolí JE Dukovany - zóna jejího havarijního plánování v níž se ochranná opatření plánují a připravují, rozdělena jednak do tří pásem představujících kružnice (pásma)  o poloměrech 5 km, 10 km a 20 km od JE, jednak na 16 kruhových výsečí po 22,5 stupních  tak, aby osy těchto výsečí  odpovídaly směrům větru počínaje 0 stupněm.

Zóna havarijního plánování zasahuje správní obvody OÚ ObRP Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Velké Meziříčí (kraj Vysočina), Ivančice, Rosice, Znojmo, Moravský Krumlov (Jihomoravský kraj).

 

2. SPRÁVNÍ  ČLENĚNÍ A  POČETNÍ  STAVY OBYVATEL  V ZHP

V celé ZHP je 165 obcí – 95 805 obyvatel, v 5 km okolí je 8 obcí - 4 078 obyvatel, v 5-10 km okolí 30 obcí - 9 237 obyvatel, v 10-20 km okolí 127 obcí – 82 490.

 

Jednotlivá pásma

Počty obyvatel

v ZHP

Kraj Vysočina

Jihomoravský   kraj

Celkem

 5 km

3 420

658

4 078

   5 – 10 km

4 844

4 393

9 237

   do 10 km

8 264

5 051

13 315

   10 – 20 km

22 030

60 460

82 490

   do 20 km

30 294

65 511

95 805

V ZHP zasahující na území kraje Vysočina  je 78 obcí (z toho v 5 km okolí je 5 obcí,  v 5-10 km okolí  15 obcí   a v 10-20 km okolí 58 obcí). Osmnáct obcí je integrovaných , tudíž v ZHP je 60 obecních úřadů a jeden OÚ, který leží za ZHP. Z celkového počtu OÚ je 44 starostů neuvolněných a 17 uvolněných.

V ZHP se na území Jihomoravského kraje nachází 87 obcí (78 obecních – městských úřadů ). Ve středovém prostoru (5 km pásmo v okolí JE Dukovany) se nachází 3 obce, v 5-10 km pásmu  15 obcí a v 10-20 km pásmu 69 obcí. Z celkového počtu OÚ je 45 starostů neuvolněných a 33 uvolněných.

 

3. SYSTÉM KLASIFIKACE MIMOŘÁDÝCH UDÁLOSTÍ

Metodika klasifikace závažnosti MU vychází z požadavku vyhlášky SÚJB č. 318/02 Sb. s přihlédnutím k doporučení MAAE v dokumentu TECDOC-955. Účelem klasifikace mimořádné události je zejména zajistit včasnou aktivaci organizace havarijní odezvy a  volbu vhodné a účinné odezvy.

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí jsou podle vyhlášky č.318/2002 Sb.  tyto mimořádné události členěny do tří stupňů. Systém kritérií pro klasifikaci mimořádných události je platný pro všechna jaderná zařízení ČEZ-EDU i objekt úložiště radioaktivních odpadů Dukovany.

Kritéria pro klasifikaci MU, popsaná ve vnitřním havarijním plánu, se vztahují na stavy, které by mohly nastat v důsledku vzniku mimořádných událostí v ČEZ-EDU. Výčet těchto potenciálně možných událostí byl zpracován na základě posouzení pracovníků příslušných odborných útvarů. Klasifikační systém ČEZ-EDU zohledňuje závažnost vzniklé události na základě rozsahu vzniklých nebo předpokládaných následků MU a schopnosti organizace zamezit dalšímu rozvoji MU a likvidovat její následky. V souladu s vyhláškou č.318/2002 Sb. tento klasifikační systém rozděluje mimořádné události do tří stupňů, přičemž numericky vyšší stupeň znamená větší závažnost MU.

MU 1. stupně:

  • událost, přesahující svým charakterem a závažností rámec abnormálního provozu;

  • vyžaduje v rámci ČEZ-EDU přijetí a realizaci opatření k zamezení dalšího rozvoje MU a k obnovení původního stavu;

  • má omezený (lokální) charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny (je zvládnutelná silami směny a nevyžaduje zásah složek organizace havarijní odezvy ČEZ-EDU ani vnější havarijní organizace);

MU 2. stupně:

  • událost, přesahující svým charakterem a závažností 1. stupeň MU, její následky však nevyžadují opatření na ochranu obyvatelstva;

  • bez přijetí a okamžité realizace opatření by však mohlo dojít k rozšíření následků MU mimo prostory ČEZ-EDU;

  • není zvládnutelná silami směny, její řešení a likvidace vyžaduje aktivaci a zapojení složek a prostředků organizace havarijní odezvy ČEZ-EDU.

MU 3. stupně:

  • událost, jejíž následky mají závažný dopad na obyvatelstvo a životní prostředí v okolí ČEZ-EDU a vyžaduje přijetí neodkladných opatření na ochranu obyvatelstva v ZHP podle vnějšího havarijního plánu;

  • není zvládnutelná silami směny ani organizací havarijní odezvy ČEZ-EDU, její řešení a likvidace vyžaduje aktivaci a zapojení složek organizace havarijní odezvy ČEZ-EDU i vnější havarijní organizace.

 

4. POŽADAVKY NA OCHRANU OBYVATELSTVA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K ZÁSAHOVÝM ÚROVNÍM

V případě radiační havárie jsou určena k omezení ozáření osob a životního prostředí vyhláškou  SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně neodkladná a následná opatření. Tato vyhláška upravuje mimo jiné podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů k odvrácení nebo snížení ozáření a stanovuje směrné hodnoty pro tyto zásahy.

Omezování ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné události se uskutečňuje ochrannými  opatřeními, kterými jsou:

  1. neodkladná ochranná opatření zahrnující ukrytí, jódovou profylaxi, a evakuaci.

  2. následná ochranná opatření zahrnující přesídlení, regulaci požívání radionuklidy znečistěných potravin a vody a regulaci používání radionuklidy znečistěných krmiv.

Ochranná opatření při radiačních haváriích se provádějí vždy, jsou-li odůvodněna větším přínosem, než jsou náklady na opatření a škody jimi působené, a mají  být optimalizována co do formy, rozsahu a trvání tak, aby přinesla co největší rozumně dosažitelný přínos.

Při rozhodování o přijetí ochranných opatření za vzniklé radiační mimořádné situace je nutné zvážit zejména skutečnost, zda se aktuální stav výrazně neliší od podmínek, které byly uplatněny při stanovení zásahových úrovní. Při současném výskytu radiační mimořádné situace a mimořádné situace po jiné havárii, jako je havárie způsobena únikem chemických škodlivin nebo po živelní pohromě, je nutné zvážit i to, zda zavedením ochranného opatření nedojde ke zvýšení škod od těchto jiných havárií nebo pohrom, a to v rozsahu větším než přínos ze snížení ozáření.

Jako základní vodítko pro rozhodování o zavedení ochranných opatření jsou uplatňovány  směrné hodnoty, které odráží současný stav poznání a mezinárodně nabyté zkušenosti o tom, kdy lze od daného ochranného opatření očekávat větší přínos než škodu. Pro jednotlivé radiační činnosti nebo zdroje ionizujícího záření, s nimiž je spojeno nebezpečí vzniku radiační mimořádné situace, se využitím optimalizace radiační ochrany na základě údajů specifických pro daný jednotlivý případ, stanovují zásahové úrovně specifické pro danou radiační činnost nebo zdroj v havarijních plánech.

 

5. ODPOVĚDNOST  SLOŽEK  PODÍLEJÍCÍCH  SE  NA HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI

V oblasti havarijní připravenosti jsou  přiděleny jednotlivým složkám havarijní organizační struktury odpovědnosti, které vycházejí ze zákonů a dalších právních norem.

 

JADERNÁ  ELEKTRÁRNA  DUKOVANY

Jaderná elektrárna je povinna:

  • zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost  včetně jejího ověřování,

  • podílet se na zajišťování celostátní radiační monitorovací sítě v rozsahu stanoveném nařízením vlády o zóně havarijního plánování číslo 11/1999 ze dne 9. prosince 1998,

  • poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

  • předat příslušnému  krajskému úřadu a dotčeným obecním úřadům ObRP podklady pro vypracování vnějšího havarijního plánu,

  • spolupracovat s krajským úřadem a dotčenými obecními úřady ObRP na zajištění havarijní připravenosti ZHP, v rozsahu stanoveném v nařízení vlády o zóně havarijního plánování,

  • v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 11/1999 Sb. se finančně  podílet na vybavení obyvatelstva v ZHP příslušných zařízení a  pracovišťantidoty, na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva pro případy radiační havárie,

  • v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem se podílet na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů a na zajištění systému varování.

 

KRAJSKÝ ÚŘAD

  • organizuje součinnost mezi  OÚ ObRP a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními,

  • usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,

  • sjednocuje postupy  OÚ ObRP a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,

  • uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva, schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů, nestanoví jinak,

  • zpracovává  poplachový plán IZS kraje,

  •  zpracovává ve spolupráci  s dotčenými OÚ ObRPplán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen „vnější havarijní plán“) pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho  správního obvodu ObRP vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje,   

  • pro zpracování VHP je oprávněn  za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje.

 

KOORDINUJÍCÍ KRAJSKÝ ÚŘAD

  • zpracovává společný vnější havarijní plán,

  • v případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází,

  • pro zpracování vnějších havarijních plánů je oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizových plánů krajů,

  • koordinuje a usměrňuje vytváření systému varování a vyrozumění v ZHP,

  • koordinuje návaznosti opatření vnitřního a vnějšího havarijního plánu,

  • kontroluje a hodnotí stav připravenosti sil a prostředků vyčleněných pro realizaci opatření dle vnějšího havarijního plánu,

  • plánuje zabezpečení informování veřejnosti v ZHP o prováděných ochranných opatřeních,

  • koordinuje a kontroluje přípravu obyvatelstva pro případ radiační havárie,

  • rozhoduje o vyhlášení a realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku, právnických a fyzických osob.

 

BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE

a)   Bezpečnostní rada kraje  projednává

  • stav připravenosti  kraje na řešení krizových situací,

  • vnější havarijní plán,

  • návrh koncepce ochrany obyvatelstva na území kraje a její konkrétní rozpracování do plánů pro jednotlivá ochranná opatření, především varování, ukrytí, evakuaci, individuální ochranu osob, dekontaminaci, osvětu,

  • zprávu o stavu monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje a návrhy na další rozvoj těchto systémů,

  • informaci o financování krizových opatření včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v uplynulém rozpočtovém roce,

  • informaci o realizaci náhrad za omezení vlastnického nebo užívacího práva, za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci a za škody vzniklé v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi nebo cvičeními při zásazích IZS v rozpočtovém roce,

  • návrh vyčleněného objemu finančních prostředků v rozpočtu kapitoly kraje k zajištění přípravy na krizové situace,

  • návrh věcného a finančního členění požadavků z oblasti IZS,

  • návrh dohod o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci s územními celky sousedního státu,

  • způsob a obsah seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem ohrožení na území kraje a s přípravnými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

  • závěry z kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje,

  • dokumenty hejtmana a krajského úřadu, související s krizovou připraveností kraje a činností IZS v kraji, které si vyžádá Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament,

  • závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků.

 

b)   Bezpečnostní rada kraje posuzuje

  • možná rizika vzniku krizové situace v kraji,

  • zpracovanou dokumentaci obcí, kterým HZS kraje uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (dále jen určené obce),

  • zprávy o činnosti a připravenosti složek IZS v kraji za kalendářní rok  a navrhuje jejich posílení.

 

OBECNÍ ÚŘAD ObRP

  • při výkonu státní správy kromě úkolů, které jsou uvedeny u obecních úřadů zajišťuje připravenost správního obvodu OÚ ObRP na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva,

  • spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu OÚ ObRP,

  • zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem  kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními,

  • kontroluje a hodnotí stav vnější havarijní připravenosti vlastního správního obvodu, případné změny oznámí koordinujícímu krajskému úřadu,

  • kontroluje stav připravenosti sil a prostředků pro realizaci ochranných opatření pro území vlastního správního obvodu,

  • organizuje součinnost mezi  OÚ ObRP a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi,

  • shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu  kraje potřebné údaje,

  • seznamuje  ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi.

 

OBECNÍ ÚŘAD

  • organizuje přípravu obce na mimořádné situace,

  • připravuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím a podílí se na přípravě zajištění nouzového přežití obyvatel obce,

  • poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,

  • vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci,

  •  má oprávnění ke zřizování zařízení civilní ochrany,

  • seznamuje právnické a fyzické osoby  v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.

 

BEZPEČNOSTNÍ  RADA  URČENÉ OBCE

Projednává zejména:

  • zajištění připravenosti  určené obce na řešení následků radiační situace včetně návrhů konkrétních opatření této připravenosti,

  • rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje uložené HZS kraje,

  • roční zprávu o stavu prostředků pro varování osob na území určené obce a způsob zajištění náhradního varování,

  • plán evakuace osob z ohroženého území určené obce,

  • zprávu o činnosti a připravenosti složek IZS umístěných na území určené obce a zpracovává podklady pro bezpečnostní radu kraje směřující k jejich posílení,

  •  návrh vyčleněného objemu finančních prostředků v rozpočtu určené obce k zajištění přípravy na krizové situace,

  • způsob a obsah seznámení právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení obce, s připravenými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

  • způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt,

  • závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatření,

  • vnější havarijní plán,

  • podmínky nouzového přežití obyvatelstva.

 

 

B) Operativní část

1. ODPOVĚDNOST A ÚKOLY SLOŽEK PODÍLEJÍCÍCH  SE NA ŘEŠENÍ  RADIAČNÍ HAVÁRIE

JADERNÁ  ELEKTRÁRNA  DUKOVANY

Jaderná elektrárna je povinna na základě §19 zákona č. 18/1997 Sb. v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem:

  • neprodleně vyrozumět příslušný OÚ ObRP o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,

  • neprodleně zajistit při vzniku radiační havárie varování obyvatelstva v ZHP,

  • neprodleně zajistit likvidaci následků radiační havárie v prostorách, kde provozuje svoji činnost  a realizuje opatření pro ochranu zaměstnanců a dalších osob před účinky ionizujícího záření,

  • zajistit monitorování ozáření zaměstnanců a dalších osob,

  •  informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu zaměstnanců a obyvatel, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační nehody a o skutečném a očekávaném ozáření osob,

  • kontrolovat a usměrňovat ozáření zaměstnanců a osob podílejících se na likvidaci radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost,

  • spolupracovat při likvidaci následků radiační nehody svého zařízení,

  • podílet se při vzniku radiační havárie na činnosti celostátní radiační monitorovací sítě.

 

ORGÁNY OBCE

Podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva s IZS, zajišťují varování, evakuaci a ukrytí osob, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce.

Starosta obce

  • zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,

  • organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou ObRP evakuaci osob z ohroženého území obce,

  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,

  • je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné  pomoci.

K řízení činnosti a prací spojených s odstraňováním následků radiační havárie:

  • prověřuje na území obce úplnost vyrozumění a varování (průnik signálu); pokud nebylo zabezpečeno centrální spuštění, zajistí varování a vyrozumění obyvatel,

  • zabezpečuje trvalý odposlech rozhlasu a televize,

  • zabezpečuje trvalou obsluhu spojovacích prostředků obecního úřadu (telefon, fax, pager, vysílačka) k tomu zabezpečuje místnost a přednostní spojení,

  • prosazuje  důkladné ukrytí osob, zejména zamezení svévolnému pohybu osob v nechráněném prostoru,

  • zabezpečuje poskytnutí rychlé zdravotnické pomoci,

  • sleduje a  vyhodnocuje pokyny vydávané koordinujícími orgány,

  • v případě potřeby vydává obyvatelstvu doplňující informace a pokyny místním, závodním, školním rozhlasem,

  • aktualizuje seznamy obyvatel pro případ provedení evakuace (pracovní doba, mimopracovní doba, sezóna),

  • zabezpečuje provedení evakuace,

  • v případě přechodu na dlouhodobé ukrytí obyvatelstva (delší jak 24 hodin) organizuje včas zásobování a zdravotnickou pomoc.

K plnění těchto úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení postupuje dle vyhlášky č. 380/2002 Sb.

 

ORGÁNY ObRP

Úkoly spojené s řešením radiační havárie,  která ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí plní ve svém obvodu obecní  úřady ObRP včetně úkolů uvedených u obecních úřadů.

Starosta  ObRP

  • koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal,

  • pro koordinaci záchranných a likvidačních prací využívá krizový štáb, který  svolává operativně v závislosti na vzniklou situaci,

  • při koordinaci záchranných a likvidačních prací předává Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím OPIS IZS.

Starosta obce s rozšířenou působností vyžaduje pomoc podle poplachového plánu IZS kraje. Tuto i další pomoc vyžaduje prostřednictvím příslušného OPIS IZS kraje nebo prostřednictvím  OPS ÚO HZS kraje (tam kde je). Dotčené orgány státní správy a samosprávy, jakož i právnické a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny, v rozsahu a způsobem stanoveným vnějším havarijním plánem, podílet se na realizaci opatření k odvrácení nebo snížení ozáření a na likvidaci následků radiační havárie.

Za plnění stanovených úkolů mají odpovědnost vedoucí pracovníci  příslušného orgánu, organizace a  havarijní složky.

 

KRIZOVÝ  ŠTÁB  URČENÉ OBCE

Základním úkolem krizového štábu je nepřetržitě zabezpečovat pracovní, poradní a informační servis pro rozhodování svého vedoucího při krizových stavech, nebo jestliže se vedoucí krizového štábu rozhodne k jeho využití pro koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Krizový štáb svolává starosta v případě, že

  1. je vyšším orgánem krizového řízení vyhlášen krizový stav pro celé nebo část území, které spadá do působnosti orgánu krizového řízení,

  2. je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území nebo jeho část v působnosti příslušného orgánu krizového řízení,

  3. rozhodl použít krizový štáb ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, zpravidla po obdržení žádosti o koordinaci záchranných a likvidačních prací k tomu oprávněné osoby, kterou je velitel zásahu nebo řídící důstojník HZS kraje,

  4.  je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací nebo

  5. je aktivace krizového štábu součástí úkolů prováděných při cvičení.

Pro řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací zabezpečuje stálá pracovní skupina KŠ v součinnosti s  OPIS IZS kraje nebo s OPS ÚO HZS kraje podklady pro úvodní zasedání krizového štábu po vzniku mimořádné události nebo vyhlášení krizového stavu pro území kraje nebo určené obce.

Pokyn ke svolání KŠ určené obce vydává operativně starosta nebo v případě nepřítomnosti jim pověřený pracovník. O uvedení do pohotovosti celé pracovní skupiny nebo jen její části rozhoduje diferencovaně podle potřeby v závislosti na charakteru havárie starosta  popřípadě jim pověřený pracovník.

Svolání KŠ určené obce nebo jen části stálé pracovní skupiny na pokyn oprávněných funkcionářů zabezpečuje  OPIS IZS kraje nebo OPS ÚO HZS kraje podle plánu vyrozumění.  

 

ORGÁNY KRAJE

Krajský úřad na základě vyhodnocení situace a podkladů, které obdrží od KŠ SÚJB:

  • sjednocuje postupy OÚ ObRP a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva.

 Hejtman kraje

  • koordinuje podle §11 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb. záchranné a likvidační práce při řešení radiační havárie, pokud velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu a nebo jej o to požádal starosta ObRP,

  • rozhoduje o vyhlášení a realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku,

  • podle potřeby spolupracuje s dalšími  OÚ ObRP teritoria na zajištění ubytování evakuovaného obyvatelstva, případně při pomoci v realizaci dalších ochranných opatření,

  • pro koordinaci záchranných a likvidačních prací využívá krizový štáb kraje svolávaný operativně v závislosti na vzniklé situaci,

  • zabezpečuje informování veřejnosti v ZHP o prováděných ochranných opatřeních.

 

KRIZOVÝ  ŠTÁB KRAJE

Základním úkolem krizového štábu je nepřetržitě zabezpečovat pracovní, poradní a informační servis pro rozhodování svého vedoucího při krizových stavech nebo, jestliže se vedoucí krizového štábu rozhodne k jeho využití pro koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Krizový štáb svolává hejtman v případě, že

  1. je vyšším orgánem krizového řízení vyhlášen krizový stav pro celé nebo část území, které spadá do působnosti orgánu krizového řízení,

  2. je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území nebo jeho část v působnosti příslušného orgánu krizového řízení,

  3. rozhodl použít krizový štáb ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, zpravidla po obdržení žádosti o koordinaci záchranných a likvidačních prací k tomu oprávněné osoby, kterou je velitel zásahu nebo řídící důstojník HZS kraje,

  4. je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, nebo

  5. je aktivace krizového štábu součástí úkolů prováděných při cvičení.

Krizový štáb kraje dále:

  1. může posuzovat přiměřenost krizových opatření přijatých v určených obcích a navrhovat jejich pozastavení, změnu nebo zrušení,

  2. v případě závažných nedostatků v krizovém řízení obce v době krizového stavu doporučuje převedení plnění úkolů starosty na zmocněnce.

Pro řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací zabezpečuje stálá pracovní skupina KŠ v součinnosti s OPIS IZS podklady pro úvodní zasedání krizového štábu po vzniku mimořádné události nebo vyhlášení krizového stavu pro území kraje nebo určené obce.

Pokyn ke svolání KŠ kraje vydává operativně hejtman  nebo v případě nepřítomnosti jim pověřený pracovník. O uvedení do pohotovosti celé pracovní skupiny nebo jen její části rozhoduje diferencovaně podle potřeby v závislosti na charakteru havárie hejtman  popřípadě  jim pověřený pracovník.

 Svolání KŠ kraje nebo jen části stálé pracovní skupiny na pokyn oprávněných funkcionářů zabezpečuje operační a informační středisko  IZS kraje podle plánu vyrozumění,  který je součástí VHP. 

 

OPERAČNÍ  A  INFORMAČNÍ  STŘEDISKA  IZS KRAJE

Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje.

Operační a informační středisko IZS kraje:

  • nepřetržitě přijímá a vyhodnocuje zprávy o mimořádných situacích v úzké součinnosti s operačními středisky ÚO HZS kraje (tam kde jsou), Policie ČR a zdravotnické  záchranné služby,

  • zabezpečuje vyslání potřebných sil a prostředků k likvidaci mimořádných situací dle konkrétního vyhodnocení situace a dohodnutých pravidel spolupráce,

  • organizuje součinnost mezi zasahujícími složkami do doby zahájení činnosti KŠ kraje a KŠ  určené obce a dále se řídí pokyny předsedů těchto KŠ,

  • plní úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,

  • poskytuje informační podporu nasazeným složkám,

  • vede evidenci a dokumentaci řešených mimořádných situací a eviduje činnost IZS kraje,

  • průběžně aktualizuje informace potřebné pro svou činnost,

  • zabezpečuje v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS,

  • na pokyn vedoucího KŠ kraje provádí vyrozumění a svolání členů KŠ,

  • zajišťuje přenos informací pomocí pagerové sítě a spouštění určených sirén.

Při vyhlášení MU 3. stupně:

JE  DUKOVANY

  • neprodleně oznamuje vznik MU OPIS IZS kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a odesílá připravené formuláře prvotního a následného hlášení,

  • cestou OPIS IZS  kraje Vysočina varuje obyvatelstvo centrálním spuštěním sirén,  informuje vybrané představitele složek havarijní připravenosti  a starosty obcí v ZHP prostřednictvím pagerů a  zajišťuje odvysílání varovného hlášení ve stanovených hromadných sdělovacích prostředcích,

  • vysílá zástupce JE na jednání KŠ kraje Vysočina.

 

OPIS IZS KRAJE VYSOČINA A JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

  • přijímá a ověřuje oznámení  o vzniku MU od představitelů ČEZ-EDU,

  • vyrozumívá a předává formuláře na OPS  ÚO HZS Znojmo,

  • OPIS IZS KVy provádí  varování  v ZHP na základě smluvních vztahů s ČEZ-EDU spuštěním sirén, informací na pagerech a vyžádáním odvysílání připravených zvukových a obrazových nosičů u ČRo Praha a v ČT,

  • vyrozumívá hejtmana  kraje,

  • na pokyn hejtmana svolá KŠ,

  • vyrozumívá  starostu ObRP o MU,

  • na pokyn starosty ObRP svolá KŠ,

  • vyrozumívá orgány a organizace dle plánu vyrozumění,

  • vyrozumívá orgány a organizace dle nařízení hejtmana a OPIS IZS kraje Vysočina  vyrozumívá zpr 15. žzb cestou OD 15. žzb (v případě nebezpečí z prodlení přímo cestou stálých operačních dozorčích zpr) o vzniku MU 3. stupně radiační na ČEZ-EDU,- zabezpečuje činnosti dle poplachového plánu a koordinuje nasazení složek IZS, sil a prostředků na řešení havárie,

  • přebírá zprávy o průběhu záchranných a likvidačních prací,

  • předává  zprávy o průběhu záchranných a likvidačních prací  KŠ kraje a KŠ ObRP,

  • vede dokumentaci o průběhu MU a předává zprávy MV ČR cestou OPIS GŘ HZS ČR.

 

OPIS ÚO HZS ZNOJMO

  • přijímá a ověřuje oznámení  o vzniku MU od OPIS IZS kraje , přebírá formuláře, které předává na OÚ ObRP,

  • vyrozumívá  starostu ObRP o MU,

  • na pokyn starosty ObRP svolá KŠ,

  • vyrozumívá orgány a organizace dle plánu vyrozumění,

  • zabezpečuje činnosti dle poplachového plánu a koordinuje nasazení sil a prostředků na řešení havárie,

  • předává  zprávy o průběhu záchranných a likvidačních prací cestou OPIS IZS kraje - KŠ kraje.

 

HEJTMAN KRAJE A KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE

  • přijímá a ověřuje oznámení  o vzniku MU u OPIS IZS kraje a přebírá formuláře,

  • vydává pokyn ke svolání KŠ kraje,

  • vyhodnocuje s  KŠ kraje situaci,

  • zabezpečuje součinnost se starosty ObRP a sjednocuje postupy  OÚ ObRP a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,

  • zabezpečuje součinnost s  KŠ SÚJB,

  • zabezpečuje součinnost s hejtmanem sousedního kraje v ZHP,

  • usměrňuje a koordinuje záchranné a likvidační práce na úrovni kraje,

  • zabezpečuje součinnost se sHŠ JE Dukovany,

  • vyhlašuje a odvolává ochranná opatření pro obyvatelstvo,

  • koordinuje evakuaci, nouzové ubytování a další nezbytná opatření k přežití obyvatelstva,

  • poskytuje informace hromadným sdělovacím prostředkům,

  • vede dokumentaci o průběhu MU a předává zprávy MV ČR cestou OPIS IZS kraje,

  • organizuje a koordinuje  humanitární pomoc.

 

STAROSTA  ObRP  a  KŠ OBCE

  • přijímá a ověřuje oznámení  o vzniku MU u  OPIS IZS kraje na území okresu Znojmo u OPS ÚO HZS a přebírá formuláře,

  • vydává pokyn ke svolání KŠ,

  • vyhodnocuje s  KŠ situaci,

  • vydává pokyny k plnění úkolů na zabezpečení ochrany obyvatel a majetku,

  • zabezpečuje součinnost s hejtmanem kraje a ostatními orgány a organizacemi ve svém správním obvodu,

  • usměrňuje a koordinuje záchranné a likvidační práce ve svém správním obvodu,

  • organizuje evakuaci, humanitární pomoc, nouzové ubytování a další nezbytná opatření k přežití obyvatelstva na základě rozhodnutí KŠ kraje,

  • poskytuje informace hromadným sdělovacím prostředkům,

  • vede dokumentaci o průběhu MU a předává zprávy krajskému úřadu cestou OPIS IZS kraje a na území okresu Znojmo cestou OPS ÚO HZS kraje.

 

STAROSTA OBCE

  • svolává  krizový štáb obce a  jednotlivé příslušníky vytvořeného zařízení CO,

  • kontroluje průnik signálu na teritoriu; v případě výpadku varuje obyvatelstvo ručním spuštěním sirén, popřípadě náhradním způsobem,

  • vyrozumívá obyvatelstvo, orgány a organizace podle plánu vyrozumění,

  • vysílá pokyny pro chování obyvatelstva v místním rozhlase,

  • organizuje evakuaci, nouzové ubytování a další nezbytná opatření k přežití obyvatelstva,

  • zabezpečuje spolupráci s KŠ  ObRP,

  • plní a zabezpečuje úkoly dle zpracované prováděcí dokumentace,

  • vede dokumentaci o průběhu MU a předává zprávy ObRP.

 

2. ZPŮSOB KOORDINACE ŘEŠENÍ RADIAČNÍ HAVÁRIE

Koordinací řešení havárie je pověřen Krajský úřad kraje Vysočina, na jehož území se ČEZ-EDU nachází. Koordinující krajský úřad navrhuje a doporučuje na základě podkladů od KŠ SÚJB, JE Dukovany a skutečné situace na území kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, kdy a jaká ochranná opatření se budou přijímat. Příslušné  OÚ ObRP na základě návrhů, doporučení a rozhodnutí příslušných krajských úřadů zabezpečují koordinovaný postup záchranných a likvidačních prací pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci  následků radiační havárie, pokud k tomu není příslušný jiný státní orgán podle zvláštních předpisů. V průběhu radiační havárie mohou být některá ochranná opatření upřesňována, popřípadě zaváděna na dalším území. K zavádění jednotlivých ochranných opatření využívá hejtman kraje, starosta ObRP plánů konkrétních činností.

 

3. VYHLÁŠENÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH KRIZOVÝCH STAVŮ

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“).

Kritériem pro vyhlášení stavu nebezpečí mohou být živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiným nebezpečím ohrožené životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS.

Stav nebezpečí lze vyhlásit  jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena.

Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje. Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil , o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje pokud mohou být krizovou situací dotčeny.

Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.

 

4. INFORMACE O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ A OPATŘENÍCH, KTERÁ BUDOU PŘIJÍMÁNA NA OCHRANU OBYVATELSTVA

Základní informace pro chování a činnost v případě vzniku radiační havárie JE Dukovany jsou obyvatelstvu předány v: „Bezpečnostní příručce pro ochranu obyvatel při vzniku radiační havárie, mimořádných událostí a živelních pohrom“.

Tato příručka obsahuje instrukce jak se mají občané chovat zazní-li sirény, jak se mají ochránit - především ukrýt se a po výzvě ve sdělovacích prostředcích použít jodovou profylaxi. Dále jsou zde popsány možnosti osobní ochrany, činnost v budově, činnost mimo budovu, jaké věci si připravit pro evakuaci a co všechno zabezpečit, než bude evakuace provedena.

K ochraně obyvatelstva a majetku před následky radiační havárie plánují orgány státní správy a další dotčené orgány v souladu s platnou legislativou řadu organizačních, technických a materiálních opatření. Tato opatření jsou popsána ve vnějším havarijním plánu a obyvatelé mají možnost se  s nimi seznámit na OÚ ObRP. Dále jsou pro obyvatelstvo organizována starosty obcí školení, na kterých se podílí KÚ, HZS krajů a JE Dukovany.

 

5. INFORMOVÁNÍ OBYVATELSTVA O SKUTEČNÉ OHROŽENÍ A O PŘIJÍMANÝCH OPATŘENÍCH K JEHO OCHRANĚ PŘI VZNIKU RADIAČNÍ HAVÁRIE

Informování obyvatelstva o skutečném ohrožení a o přijímaných opatřeních v ZHP je zabezpečováno zejména:

  • sítí poplachových sirén,

  • rozhlasem a televizí,

  • prostřednictvím místního rozhlasu v obci, případně kabelovou televizí.

Další informace, pokyny a instrukce  budou i nadále sdělovány příslušnými představiteli státní správy a samosprávy Českým rozhlasem a Českou televizí a dalšími sdělovacími prostředky.

O případném vyhlášení  „ Stavu nebezpečí “ nebo vydání nařízení kraje k provedení krizových opatření je obyvatelstvo informováno  vyvěšením příslušného rozhodnutí , nařízení na úřední desce KÚa OÚ na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. KÚ, OÚ ObRP a OÚ zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije i při vyhlašování změn obsahu již vydaného rozhodnutí, nařízení nebo jejich zrušení.

Přenos informací, nařízení a pokynů na orgány obce  zabezpečují OPIS IZS kraje a na území okresu Znojmo OPS ÚO HZS kraje. Na teritoriu příslušných obcí musí informovanost obyvatelstva a právnických a podnikajících fyzických osob zabezpečit starosta obce. K tomu lze využít písemná veřejná sdělení, relace  v místních rozhlasech a  v místních kabelových televizích.

 

 

 C) Plány konkrétních činností

 

1. VYROZUMĚNÍ

Vyrozumění je souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení, orgánům státní správy a samosprávy, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním plánem.

Včasné a organizované vyrozumění je připraveno na konkrétní podmínky JE Dukovany a její okolí předem s možností vyrozumění v kteroukoli noční i denní dobu.

Odpovědnost za vyrozumění příslušných OÚ ObRP je dána provozovateli JE DUKOVANY, který zabezpečuje účinné a včasné  zjišťování události na JE. Příjmovým místem pro vyrozumění OÚ ObRP je OPIS IZS kraje, který neprodleně vyrozumívá   hejtmana kraje a okamžitě provádí vyrozumění na příslušné OÚ ObRP, v  okrese Znojmo provádí toto vyrozumění cestou OPS ÚO HZS JmK. Příslušné OPIS IZS kraje a OPS ÚO HZS Jm kraje, popřípadě určená pracoviště KÚ,  OÚ ObRP, provádí dle rozhodnutí hejtmana kraje, starosty OÚ ObRP vyrozumění  orgánů státní správy,  orgánů samosprávy,  nadřízených orgánů, organizací a osob určených podle vnějšího havarijního plánu.                                                                 

Vyrozumění orgánů krizového řízení a dalších právnických a podnikajících fyzických osob určených havarijním plánem je zabezpečeno  prostředky  telefonního spojení ve stálé síti Českého Telecomu, a.s. (telefonní přístroj, fax), dále jsou využívány mobilní telefony a elektronická pošta.

 

2. SYSTÉM VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA

Varováním se rozumí systém technických a organizačních opatření k zabezpečení včasného průniku varovné informace k obyvatelstvu o vzniku události, která může vést nebo vede k radiační havárii na JE Dukovany, vyžadující realizaci neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva, majetku a životního prostředí.

Varování  obyvatelstva v ZHP je zabezpečováno zejména:

  • sítí poplachových sirén,

  • rozhlasem a televizí,

  • přijímači CAS 100 Motorola (pager).   

Z organizačního hlediska je varování obyvatelstva v ZHP zabezpečováno držitelem povolení s využitím jednotného systému varování a vyrozumění MV ČR s tím, že držitel povolení zabezpečuje výstavbu a provoz koncových prvků varování – sirén.  HZS kraje zabezpečuje na smluvním základě jejich dálkové ovládání prostřednictvím systému selektivního radiového návěštění (SSRN). Záložní  dálkové ovládání zabezpečuje pro případ výpadku držitel povolení.

V zóně havarijního plánování se používá pro varování obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie výstražný signál  „Všeobecná výstraha“ tj. kolísavý tón sirény v délce 140 s, minimálně třikrát za sebou v asi tříminutových intervalech. Varování je doplněno následným vysíláním předem připravených informací v rozhlase a televizi opakovaně  po výstražném varovném signálu nejpozději do 5 minut po varování sirénou.

 

POSTUP  VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Je-li mimořádná událost klasifikována směnovým inženýrem ČEZ-EDU jako mimořádná událost 3. stupně  ve smyslu vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb., SI neprodleně vydá pokyn OPIS IZS kraje Vysočina ke spuštění sirén v zóně havarijního plánování JE Dukovany (způsobem uvedeným ve smlouvě mezi JE Dukovany a HZS kraje Vysočina). V případě nemožnosti spuštění sirén z pracoviště OPIS IZS kraje Vysočina lze tyto spustit ze záložního pracoviště na JE Dukovany.  Neprodleně po spuštění sirén v ZHP předá OPIS IZS kraje Vysočina (na základě uzavřených smluv) pokyn pracovníkům Českého rozhlasu a České televizi k odvysílání varovacích kazet (varovacího textu). Vyhlášení MU 3. stupně vyžaduje zavedení neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí stanovená v tomto plánu.

Na základě smluv uzavřených mezi JE Dukovany a HZS kraje Vysočina následuje vyslání doplňkové informace na přijímače pager starostů měst, obcí a vybraných představitelů dle havarijního plánu.

Při příjmu zprávy, že byl vyhlášen 3. stupeň MU na pager, starosta města (obce) nebo jím pověřený občan prověří zda byly spuštěny sirény. V případě, že ano, postupuje dle zpracované prováděcí dokumentace. Obyvatelstvu se doporučuje využít pokynů uvedených v Bezpečnostní příručce pro ochranu obyvatel, která je distribuovaná do všech domácností v ZHP, zejména :

  • opustit otevřený prostor a ukrýt se,

  • zapnout rozhlasový přijímač nebo televizi,

  • poučit osoby, které jsou ve varovaném prostoru náhodně (např. návštěvy) v souladu se zásadami uvedenými v příručce pro ochranu obyvatel a nabídnout jim pomoc,

  • dodržovat pokyny uvedené ve sdělovacích prostředcích a v bezpečnostní příručce pro   ochranu obyvatel.

 

NÁHRADNÍ ZPŮSOB VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA JINÝMI PROSTŘEDKY

V případě, že starosta obce obdrží zprávu o vzniku radiační havárie na základě telefonického  vyrozumění od OPIS IZS kraje nebo OPS ÚO HZS kraje , pagerem nebo na základě odvysílání prvotní zprávy ve sdělovacích prostředcích a siréna nezazní cca do 10 minut od přijetí uvedené zprávy, zajistí starosta obce nebo jím pověřený občan ruční spuštění sirény na 140 sec. s 3 minutovou prodlevou 3x po sobě.

V případě výpadku elektrické energie provede varování předem  připraveným náhradním způsobem (ruční sirény, megafony, kostelní zvony apod.). Zpětná komunikace na oprávněnost spuštění sirén (resp. zprávy o MU 3. stupně na pager) je zabezpečena provozovatelem a systémem „Hláska“. 

 

3. UKRYTÍ   OBYVATELSTVA

Ukrytí obyvatelstva se plánuje a připravuje v ZHP a  při radiační havárii se uskutečňuje neprodleně po varování obyvatelstva bez vyčkávání na výsledky monitorování skutečné radiační situace a bez vyčkání na rozhodnutí krizového štábu.Ukrytí obyvatelstva je nutno dát přednost před evakuací během průchodu radioaktivního oblaku.

Jedním z účinných opatření k ochraně  před ozářením a zamořením je včasné ukrytí ohroženého obyvatelstva v uzavřených místnostech domů, případně ve stálých a protiradiačních úkrytech CO za současného použití prostředků improvizované ochrany dýchacích cest. Ukrytím se značně sníží dávka ze zevního celotělového ozáření zářením g. Snížení dávek z inhalace při ukrytí vyplývá z filtračního účinku budov vůči radioaktivním částicím. Ukrytím v cihlových či panelových budovách  je možno dávku ze zevního ozáření snížit o jeden řád i více.

Pro ochranu obyvatelstva ukrytím má největší význam ukrytí občanů ve vlastních bytech a různých společenských a administrativních budovách. Nejlepší ochranu poskytují úkryty CO a sklepy, které se nacházejí na objektech, ve městech a obcích. Pokud nejsou k dispozici je vhodné se zdržovat v místnosti odvrácené od elektrárny a s minimálním počtem oken a vchodů, s možností jejich utěsnění a regulací vnitřní ventilace.

Po zaujetí vhodných prostor provádí obyvatelstvo opatření ke zvýšení odolnosti pro snížení radiačních účinků, k tomu využívá dostupných materiálů (hadry, lepící pásky) pro utěsnění oken dveří a ventilace. Větrání úkrytu je možné až po průchodu radioaktivního oblaku.

Ukrytí je vzhledem k časovému průběhu havárie, již obdrženým a očekávaným dávkám ozáření, zabezpečení evakuace a jiným hlediskům krátkodobé nebo dlouhodobé.  Doba ukrytí by neměla převýšit 1 až 2 dny, neboť po této době by se mohlo stát v mnoha případech těžce snesitelné. Za dlouhodobé ukrytí se považuje takové ukrytí, které trvá déle než 12 hodin, které může způsobovat sociální, zdravotní a hygienické problémy s výjimkou pobytu ve speciálních stavbách. Při dlouhodobém ukrytí delším než 24 hodin se organizuje zdravotnická péče, hygienické zabezpečení, sociální zabezpečení a  zásobování potravinami.

 

CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI UKRYTÍ

Ukryté obyvatelstvo je informováno o vývoji situace a přijímaných opatřeních prostřednictvím orgánů obcí a veřejných sdělovacích prostředků. Chování obyvatelstva při ukrytí se usměrňuje vydáváním průběžných pokynů pomocí televize a rozhlasu. Informace k ukrytí obyvatelstva musí obsahovat sdělení, že je nutné zůstat uvnitř budov za zavřenými dveřmi a okny. Obavy obyvatelstva  mohou být zmírněny informací, že krátkým pobytem venku se občané nevystavují velkým expozicím.

Po ukrytí obyvatel v budovách je třeba urychleně rozhodnout o tom, zda a kdy bude moci být toto opatření odvoláno, či zda bude třeba provést evakuaci ukrytých osob. Ukrytí obyvatelstva se upřesňuje, odvolává, popřípadě na dalším území zavádí na základě výsledků monitorování skutečné radiační situace rozhodnutím krizového štábu na základě podkladů poskytnutých KŠ SÚJB.

Zásady pro ukrytí a pro chování obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie jsou popsány v Bezpečnostní  příručce pro ochranu obyvatelstva, kterou vydává a dodává do všech domácností v zóně havarijního plánování JE Dukovany.

Činnost v budově

  • soustředit rodinu, nesnažit se vyzvednout děti ze školských zařízení, či příbuzné z jiných zařízení,   bude o ně postaráno personálem těchto zařízení,

  • vytvořit možnost sledovat rozhlas, televizi a v případě, že obec není v bezprostředním nebezpečí, hlášení místního rozhlasu,

  • uzavřít okna, dveře, větrací otvory,

  • vypnout větrání a klimatizaci, uhasit kamna a jiná spalovací zařízení,

  • připravit improvizované ochranné prostředky,

  • zabezpečit své potraviny a zásobu vody,

  • uzavřít zvířata ve stájích a chlévech a dát jim zásobu krmiva a vody,

  • konzumovat pouze chráněné potraviny a vodu, nepoužívat potraviny, které se v době vyhlášení radiační havárie nacházely v nechráněném prostoru.

Činnost mimo  budovu

  • opouštět budovu jen ve výjimečných případech za použití improvizovaných prostředků

  • před vstupem do místnosti  odložit obuv, ochranné prostředky a svrchní oděv nejlépe do neprodyšného obalu

  • pokud je to možné ihned se osprchovat a vyměnit prádlo.

Činnost na pracovišti

  • postupovat podle pokynů svých nadřízených, nebo podle havarijních plánů pokud jsou zpracovány,

  • ve zdravotnických, sociálních, kulturních, dopravních a jiných hromadných zařízeních dodržovat pokyny personálu těchto zařízení,

  • ve školských zařízeních provádět činnost pod vedením ředitele a učitelů podle plánu ochrany, děti rodiče nevyzvedávají.

Stravování v období ukrytí:

Konzumovat pouze chráněné potraviny (uzavřené v obalech, v lahvích, uložené v ledničkách, konzervy apod.). Zásadně se nepoužívají potraviny, zejména zelenina a ovoce, které se nacházely v nechráněném prostoru.

Vodu z vodovodního řádu je možno používat, je zajištěno monitorování ve vodárenských zařízeních. Voda z krytých studní se může v nezbytně nutných případech používat.

Hospodářským zvířatům pokud možno zabránit v požívání nechráněného krmiva, zejména zelené píce a vody.

4. JÓDOVÁ  PROFYLAXE

Jódová profylaxe se plánuje a připravuje v územních celcích v okolí do 20 km od JE Dukovany. Tablety KI společně s návody na jejich použití byly vydány v zóně havarijního plánování do všech domácností, školských, sociálních, zdravotnických zařízení a na všechny objekty (pracoviště). Dále byla distribuce provedena na všechny orgány, organizace a složky podílející se na havarijní připravenosti.

 Ve větších vzdálenostech potřeba provedení jódové profylaxe klesá. Opatření v těchto vzdálenostech se již nekonají automaticky po zjištění havárie, ale až na pokyn krizového štábu podle skutečné potřeby vyplývající z monitorování radiační situace, tam kde by to situace opravdu vyžadovala. Pro případnou potřebu jódové profylaxe je vytvořena zásoba jódových preparátů, která je uložena ve skladech humanitární pomoci příslušných ÚO HZS. V případě potřeby je možné jodid  draselný zakoupit v lékárnách.

Do domácností jsou vydány čtyři tablety na každou trvale nebo přechodně bydlící osobu bez ohledu na věk, s doporučením uschovat vydané tablety doma, nenosit je (z důvodů znehodnocení nebo ztráty) s sebou. Tablety uchovávat na chladném a tmavém místě mimo dosah dětí, nejlépe v chladničce či spíži. Použití tablet provést dle stanoveného dávkování.

Na školská a předškolská zařízení jsou vydány čtyři tablety na každou dospělou osobu a dítě starší 12 let a po dvou tabletách na každé dítě mladší 12 let. Prostředky jsou označeny a uloženy ve skladech. Osazenstvu se vydávají po vyhlášení radiační havárie podle stanoveného dávkování.

Na objekty a organizace vydány čtyři tablety na každou osobu v nejsilněji obsazené směně. Prostředky jsou označeny a uloženy ve skladech a  používají se dle stanoveného dávkování.

 

Obměna profylaktik

Profylaktické preparáty se pravidelně obměňují. OÚ ObRP  předává podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti držiteli povolení , který je pak distribuje po dohodě se starosty na příslušné obecní úřady. Obměňování profylaktik a předání rezervy příslušným  OÚ ObRP v ZHP provádí JE Dukovany podle Nařízení vlády č.11/1999 Sb. a to nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti.Antidota u nichž uplynula doba použitelnosti se předávají na JE Dukovany do 3 měsíců od uplynutí této doby a JE Dukovany zajistí jejich likvidaci podle zvláštního předpisu.

 

ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ PROFYLAXE A JEJÍHO VYHLAŠOVÁNÍ

Jódová profylaxe se provádí neprodleně po vyzvání ve sdělovacích prostředcích po varování obyvatel v celé oblasti, kde byly tablety vydány, bez vyčkání na výsledky monitorování skutečné radiační situace a rozhodnutí krizového štábu. Na jiných místech se postupuje přesně podle pokynů zdravotních orgánů při výdeji tablet nebo ve sdělovacích prostředcích.

Účinnost jódové profylaxe závisí na době podání preparátu. Uskuteční - li se jejich podání 1 - 6 hodin před začátkem příjmu radioaktivního jódu, je ochrana jódovou profylaxi téměř úplná.  Tablety je proto třeba podat co nejdříve, nejpozději do 2 hodin od začátku příjmu radioaktivního jódu.

Jódovou profylaxi provedou všechny osoby, včetně těhotných a kojících matek, kromě těch osob starších 45 let, u nichž byla dříve prokázána přecitlivělost na jodové preparáty, nebo u nichž byla nebo je léčena porucha štítné žlázy.

 

D Á V K O V Á N Í

 

Novorozenci

 do 1 měsíce

Kojenci a děti

do 3 let

Děti

od 3 do 12 let

Osoby

starší 12 let

1/4 tablety

½ tablety

1 tableta

2 tablety

(16 mg KI)

(32 mg KI)

(65 mg KI)

(130 mg KI)

 

Tablety KI  se podávají, pokud možno, rozpuštěné v malém množství vody, čaje nebo jiného nealkoholického nápoje.

Při dlouhodobém nebo vysokém příjmu radioaktivního jódu nebo pokud to vývoj situace vyžaduje jsou občané prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků vyzváni k požití další dávky. Novorozencům se další dávka nepodává, u těhotných a kojících matek se podávají nejvýše dvě dávky.

Jódová profylaxe  a její opakování se upřesňuje, odvolává, popřípadě na dalším území zavádí podle výsledků monitorování na základě rozhodnutí krizového štábu. Informace občanům se předávají pomocí hromadných sdělovacích prostředků a prostředků OÚ.

                           

5. EVAKUACE  OBYVATELSTVA

Evakuace při radiační havárii je opatření směřující k organizovanému přemístění obyvatelstva z ohroženého území. Evakuace bude provedena preventivně v předúnikové fázi, nebo se provede až  v poúnikové fázi radiační havárie, tj. po průchodu  radioaktivního oblaku. Jejím prvořadým smyslem je včasné vyvezení osob z prostoru ohroženého zamořením a ozářením. V některých případech může být rozhodnuto o provedení evakuace i z prostoru, který byl zamořen dříve, než jej stačili lidé opustit. O tom, zda v takovém případě bude výhodnější evakuace obyvatel nebo jeho dlouhodobé ukrytí, rozhodne KŠ na základě důkladné analýzy výsledků monitorování radiační situace. Evakuace se plánuje a připravuje v  okolí 10 km od JE Dukovany a ve větších vzdálenostech pouze rámcově , přičemž její realizace závisí na vývoji situace a hodnocení výsledků monitorování.

 

SYSTÉM ŘÍZENÍ HROMADNÉ EVAKUACE A SAMOVOLNÉ EVAKUACE

Při vzniku, nebo podezření na vznik radiační havárie se neprodleně přistupuje k uskutečnění předem připravených evakuačních opatření (aktivace sil a prostředků, regulace pohybu osob, přistavení vozidel atd.) v celém okolí do 5 km od JE a v okolí do 10 km v pěti ze 16 sektorů odpovídajících směrům větrů tak, že střední ze sektorů leží ve směru protilehlém ke směru větru, a to neprodleně po vyrozumění a na základě výsledků monitorování reálné radiační situace po rozhodnutí příslušného KŠ kraje na základě podkladů poskytnutých KŠ SÚJB. Vlastní odsun se provádí podle výsledků monitorování, na základě podkladů poskytnutých KŠ SÚJB a rozhodnutí KŠ kraje.

Na ostatním území do 10 km a v celé ZHP se uskutečňuje aktivace sil a prostředků pro evakuaci v rozsahu stanoveném KŠ kraje. O odsunu v těchto oblastech, případně o jeho odvolání, jakož i o odvolání aktivace, se rozhoduje podle výsledků monitorování.

Evakuace se provádí za 30 km okolí od JE Dukovany z obce do obce za využití všech možných ubytovacích kapacit nacházejících se na katastru příjmové obce ( kulturní domy, rekreační, sociální, školská, sportovní, stravovací zařízení a rodin ).

Pro zabezpečení evakuačních opatření k ochraně obyvatelstva při vzniku radiační havárie JEZ je výkonným orgánem KŠ stanovena stálá pracovní skupina. Jednotlivá opatření zabezpečuje předseda a členové pracovní skupiny v rámci pravomocí a působností představitele územního nebo resortního orgánu nebo organizace.

  

VYHLÁŠENÍ EVAKUACE

Hejtman kraje vyhlašuje pro území kraje nebo jeho část EVAKUACI  na základě doporučení KŠ SÚJB a KŠ kraje.

 

ÚKOLY  OBCE PO PŘEVZETÍ NAŘÍZENÍ K PROVEDENÍ EVAKUACE:

  • předat rozhodnutí k evakuaci právnickým  osobám, školským, sociálním a zdravotnickým zařízením atd.,

  • vydat prostřednictvím místního, závodního, školního rozhlasu opakovaně pokyny k přípravě na evakuaci,

  • mít přehled o osobách, které budou ponechány v prostoru, zabezpečit ukrytí, stravování, včasné vystřídání, hygienickou očistu a zdravotnické vyšetření,

  • organizovat regulaci dopravních prostředků přijíždějících k provedení evakuace a zabezpečit v případě potřeby přechodné ukrytí řidičů tak, aby jim bylo možno předat pokyny k bezprostřednímu provedení evakuace,

  • zabezpečit pomoc imobilním občanům a školským zařízením,

  • postarat se o děti bez dozoru,

  • organizovat pořádkovou službu při nastupování do autobusů,

  • mít přehled o evakuaci prováděné soukromými vozidly,

  • vydat s příslušným časovým předstihem občanům pokyn k zahájení evakuace(nasednutí do autobusů),

  • zabezpečit sběr a vyhodnocení hlášení o postupu evakuace na jednotlivých nástupních trasách, seřazení kolony vozidel a vydat pokyn k zahájení přesunu,

  • organizovat kontrolu vyevakuovaného prostoru :

    •    úplnost provedení evakuace, zejména u imobilních osob a dětí bez dozoru,

    •    uzavření budov, bytů,

    •    evidence, ukrytí a zabezpečení osob ponechaných v prostoru,

    •    označení a přehled míst s ponechanými zvířaty,

    •    zabezpečení střežení evakuovaného prostoru,

  • zabezpečit v příjmové obci v součinnosti s místním obecním úřadem :

    •    evidenci a organizaci vyhledávání chybějících osob,

    •    ubytování, stravování, hygienickou očistu, zdravotnické a sociální zabezpečení,

    •    spojení rodin v prostoru umístění

     

  • O POSTUPU EVAKUACE PODÁVÁ  informaci KŠ ObRP prostřednictvím OPIS IZS kraje a OPS ÚO HZS Znojmo a to hlavně :

    •    přistavení vozidel k evakuaci (kolik, postačuje, nepostačuje),

    •    čas zahájení evakuace,

    •    postup evakuace,

    •    ukončení evakuace,

 

DOPRAVNÍ ZABEZPEČENÍ V PŘÍPADĚ EVAKUACE OBYVATEL

K provedení evakuace se budou využívat:

  • přistavené dopravní prostředky,

  • vlastní vozidla.

Evakuace přistavenými dopravními prostředky.  Do jednotlivých obcí budou přistaveny autobusy na plný počet obyvatelstva, které dopraví občany do určených míst (příjmových obcí).

Místa přistavení volí starostové jednotlivých obcí, tak aby pobyt občanů na volném prostoru po opuštění úkrytu a při přemístění k autobusu byl co nejkratší. S těmito místy seznámí starostové  všechny občany obce.   

Způsob nasedání do autobusů před budovou, či na shromaždišti bude upřesněn klaksonem, místním, závodním, školním rozhlasem. Po výzvě k nasednutí je třeba dodržovat tyto zásady (i při využití vlastního vozidla):

  • nasadit ochranné návleky na obuv (igelitový sáček apod.),

  • nasadit prostředky pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla,

  • vzít evakuační zavazadlo, uzamknout dům a nejkratší cestou se odebrat k autobusu nebo vozidlu, které bude použito k evakuaci,

  • před vstupem do dopravního prostředku sejmout z obuvi ochranné návleky a ponechat je mimo vozidlo,

  • zachovávat klid, chovat se ukázněně a řídit se důsledně pokyny orgánů pořádkové služby, rozhlasu a televize,

  • upozornit pořádkové orgány na případy, kdy spoluobčané zůstali z jakýchkoli důvodů v bytech a budovách.

Evakuace vlastními dopravními prostředky. K provedení evakuace lze využít vlastní vozidlo za těchto předpokladů :

  • vozidlo je garážováno v dostatečné blízkosti úkrytu,

  • vozidlo je v dobrém technickém stavu,

  • zásoba pohonných hmot je dostatečná (asi na 100 km jízdy),

  • dobrá znalost stanovené komunikace do místa evakuace ( příjmové obce),

  • způsobilost k jízdě dle vyhlášky.

 

POPIS  EVAKUAČNÍHO ZAVAZADLA

Evakuační zavazadlo pro případ evakuace musí být malých rozměrů  a je vhodné mít předem připravený seznam věcí, které budou občané brát s sebou. Nejvhodnější jako zavazadlo jsou různé batohy, cestovní tašky, kufry, označené visačkou se jménem a adresou.

Doporučený obsah zavazadla:

  • osobní doklady (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, průkaz pojištěnce, doklady k provozování motorového vozidla apod., včetně dokladů rodinných příslušníků);

  • léky a zdravotní pomůcky (osobní léky, obvazy a další vybavení běžné lékárničky), brýle ke čtení;

  • cennosti (peníze, vkladní knížky, cenné papíry, pojišťovací smlouvy, platební a sporožirové karty apod.);

  • sezónní oblečení (náhradní oděv, prádlo, obuv, pláštěnka);

  • přiměřená zásoba prostředků osobní hygieny a hygienických potřeb;

  • spací pytel (přikrývky), karimatka nebo nafukovací lehátko,

  • jídelní nádobí, potřeby na šití, kapesní nůž, otvírač na konzervy;

  • základní (trvanlivé) potraviny na 2 - 3 dny, včetně nápojů;

  • kapesní svítilnu + náhradní baterie, svíčky, zapalovač, zápalky;

  • dále se doporučuje  přenosný rozhlasový přijímač + náhradní baterie, psací potřeby a dopisní obálky se známkami, píšťalka, předměty pro vyplnění dlouhé chvíle (např. stolní společenská hra, knížka).

 

EVAKUAČNÍ TRASY A JEJICH  ZABEZPEČENÍ

Evakuační trasy  jsou voleny tak, aby v co nejkratší době mohlo být opuštěno ohrožené území, aby doprava po komunikacích byla plynulá a nedocházelo ke komplikacím a nebránilo se příjezdu technickým prostředkům. Pořádková služba (orgány Policie) zabezpečuje regulaci těchto tras, aby se netvořily dlouhé kolony vozidel a techniky. Následky dopravních nehod  a speciální očista těchto tras jsou řešeny  složkami IZS.

 

Hlavní evakuační trasy

1. Dukovany - Mohelno - Březník - Kralice n/Osl. - Jinošov - Jasenice - Tasov

2. Rapotice - Kralice n/Osl. - Náměšť n/Osl. - Vladislav - Třebíč

3. Náměšť n/Osl. - Jinošov - Velká Bíteš

4. Dalešice - Stropešín - Koněšín - Smrk - Budišov

5. Hrotovice -  Zárubice - Lipník - Klučov - Střítež - Třebíč

6. Rouchovany - Přešovice - Radkovice u Hr. - Myslibořice - Jaroměřice n/Rok. - Moravské Budějovice

7. Slavětice - Kramolín - Hartvíkovice - Koněšín

8. Senorady - Mohelno - Kladeruby - Sedlec - Vicenice

9.  Stropešín - Valeč - Odunec - Račice - Myslibořice

10. Tavíkovice – Újezd – Slatina - Střelice – Jevišovice – Boskovštejn – Pavlice

11. Hornín Kounice – Medlice – Višňové – Horní Dunajovice – Želetice – Vítonice-Prosiměřice 

12. Džbánice – Trstěnice – Hostěradice – Miroslav – křižovatka se silnicí I/54

13. Rešice - Tulešice – Vémyslice – Dobelice – Olbramovice – Branišovice

14. Horní Dubňany – Dolní Dubňany – Dobřínsko – Moravský Krumlov – Olbramovice- Branišovice

15.  Ketkovice - Rapotice - Stanoviště - Velká Bíteš

16. Zbýšov - Zastávka - Rosice - Ostrovačice - Veverská Bítýška

17. Oslavany - Ivančice - Moravské Bránice

18. Neslovice - Hlína - Prštice

 

Trasy  přesunu  záchranných  a  likvidačních  sil  a  prostředků

1.   Dukovany - Slavětice - Valeč - Kožichovice - Třebíč

2.   Tavíkovice – Přeskače – Běhařovice – Stupešice – Plaveč – Únanov

3.   Dálniční přivaděč - Tetčice - Neslovice - Ivančice - Jamolice - Dukovany

 

SYSTÉM MONITOROVÁNÍ EVAKUOVANÝCH OSOB

MONITOROVÁNÍ OSOB se provádí podle těchto zásad:

1) je-li přepravní technika kontaminována v rozsahu od 3 do  10 mGy. h-1 , uskutečňuje se  dozimetrická kontrola osob přístroji DC – 3E 98 nebo RP – 114 /114A/ takto:

  • osoby setrvávají ve vozidle,

  • měřit plošnou aktivitu (tzn. s otevřenou clonou přístroje, s detektorem kolmo k měřené části těla ve vzdálenosti přibližně 10 cm od povrchu těla),

  • měření začít na vrcholu hlavy, dolů po stranách krku přes límec, ramena, paže, zápěstí, ruku, podpaží až do podpažní jamky, pak po boku na nohu, přes vnější kotník na botu. Pokračovat mezi nohama na druhou stranu těla. Zkontrolovat přední a zadní část těla. Zvláštní pozornost věnovat chodidlům, zadní části kalhot, kolenům, rukám a tváři. Sondou pohybovat rychlostí asi 5 cm/sec.,

  •  při měření v autobusech sledovat především ty osoby ( z časových důvodů), které se před nástupem do autobusu pohybovaly mimo uzavřené prostory nebo manipulovaly s předměty, které se také nalézaly mimo uzavřené prostory,

  • je-li kontaminace rovna nebo vyšší než 4 Bq/cm 2 (zásahová úroveň pro kontaminaci pokožky a oděvu) provést záznam výsledků monitorování do záznamníku a kontaminované osoby odeslat na dekontaminační místo k provedené dekontaminaci.

2)  je-li dávkový příkon u přepravní techniky vyšší než  10   mGy. h-1  odeslat osoby i techniku přímo k provedení dekontaminace na dekontaminačním místě.

 

SYSTÉM EVIDENCE, NOUZOVÉHO UBYTOVÁNÍ A ZPŮSOB ZÁSOBOVÁNÍ  EVAKUOVANÝCH OSOB

Evakuace se provádí podle situace a časových možností z místa bydliště, pracoviště či úkrytu. Obyvatelstvo se umísťuje do předem stanovených obcí, do konkrétně stanovených veřejných, nouzových ubytovacích zařízení, domácností, které jsou příslušnému obecnímu úřadu předem známa.  Pominou-li důvody pro přemístění obyvatelstva, uskuteční se jeho organizovaný návrat.

Nouzové  přežití  obyvatelstva  vyjadřuje  nezbytně  nutnou  pomoc  postiženému  obyvatelstvu,  které  se  nachází   ve  větším  počtu   bez přístřeší, nemůže se běžným způsobem stravovat, zásobovat a využívat služeb.

Starosta evakuované obce musí vést evidenci o počtech a předává hlášení KŠ ObRP po 4 hodinách od začátku vyhlášení evakuace. Společně se starostou příjmové obce zabezpečí zavedení přesné evidence dočasně ubytovaných obyvatel v obci (vede přehled občanů, kteří se rozhodli přemístit ke svým příbuzným, známým, nebo do jiného místa pobytu mimo ohroženou oblast a ve spolupráci s Policií ČR zabezpečuje  klid a veřejný pořádek v obci).

Po dosažení plánovaného počtu odešle seznam dočasně ubytovaných KŠ ObRP a předává KŠ informace, požadavky a návrhy opatření.

 

NOUZOVÉ UBYTOVÁNÍ

Ubytování postiženého obyvatelstva bez přístřeší organizují starostové obcí společně se starostou ObRP.

  1. Nouzové ubytování  postižených osob  se zpravidla zabezpečuje  tzv.  provizoriem (tj. ve školách, kulturních zařízeních, sokolovnách, brigádnických ubytovnách, rekreačních  zařízeních,  táborech a jiných vhodných objektech).

  2. Ubytování do rodin zabezpečuje ve své pravomoci  příslušný OÚ.

  3. Nouzové ubytování evakuovaných osob se provádí s ohledem na vzdálenost, kategorii osob, možnosti vybavení objektů a jejich kapacitu, předpokládanou dobu ubytování a režim života v ubytovacím  místě.  V druhé řadě je nutné zohlednit pracujícím osobám  možnosti dopravy do zaměstnání a studujícím do škol.

Úkoly obecního úřadu  pro ubytování  evakuovaných osob:

  • přijmout a ubytovat evakuované obyvatelstvo z určeného prostoru (k ubytování přednostně využít veřejných, kulturních, školských, sociálních  a rekreačních zařízení v katastru obce, v případě potřeby zabezpečit ubytování do rodin, nebo uzpůsobit k nouzovému ubytování vhodné prostory sloužící k soustředění většího počtu osob),

  • vyhradit vhodné parkovací plochy pro osobní vozidla samovolně evakuujícím občanům,

  • zapojit evakuované obyvatelstvo do systému sociálního zabezpečení platného v ČR,.

  • určení místa ubytování jednotlivým skupinám evakuovaných a zavedení dočasné evidence,

  • zabezpečit sledování a dodržování hygienických a protiepidemických opatření,

  • umožnit, zprostředkovat styk s ostatními členy rodin, příbuzných a známých (vyzvednutí dětí ze školských zařízení a pod.),

  • kontrolovat klid a pořádek v ubytovacích zařízeních,

  • organizovat a usměrňovat humanitární pomoc poskytovanou místním obyvatelstvem,

  • podílet se na stravování, rozdělování humanitární pomoci a výdeji stravy v určených prostorách.

 

ZÁSOBOVÁNÍ EVAKUOVANÝCH  OSOB

Rozsah a složení potravin a potřebného zboží pro nouzové zásobování obyvatelstva nelze předem vymezit. Závisí to na potřebě postiženého obyvatelstva  a na možnostech čerpání (zásobách). Zároveň závisí zásobování na ročním období, charakteru  ubytování  a dalším zabezpečení postižených.

Zpravidla bude poskytováno postiženému obyvatelstvu  přiměřené ošacení, obutí, přikrývky, jídelní misky, příbory, mýdla , ručníky a jiné prostředky  osobní hygieny v závislosti na ročním období, charakteru ubytování a dalším zabezpečení postižených. Obyvatelstvu se poskytuje strava i další nezbytné zboží, které postižené obyvatelstvo neplatí .

Evakuovanému  obyvatelstvu se zajišťuje:

  • stravování v evakuačních shromaždištích (střediscích). Se zřetelem na rychlost přesunu  se předpokládá podávání studené stravy a vhodného nápoje. Bere se přitom v úvahu předpokládaná doba přesunu, složení obyvatelstva a  roční období,

  • nejnutnější potřeby pro ošacení, obutí a osobní hygienu.

 

6. INDIVIDUÁLNÍ  OCHRANA

Individuální ochrana osob se plánuje a připravuje v územních celcích v okolí do 20 km od JE Dukovany a při vzniku radiační havárie se vykonává neprodleně po varování obyvatelstva bez vyčkání na rozhodnutí příslušného KŠ.

Individuální ochrana osob při radiační havárii je nutná v časné fázi radiační havárie, zejména při pohybu mimo budovy a úkryty, kdy je nebezpečí vdechování radioaktivních látek a jejich usazování na odkrytých částech těla.

Individuální ochrana se upřesňuje, odvolává, popřípadě zavádí na dalším území podle výsledků monitorování na základě rozhodnutí KŠ. Vyhlašování se provádí pomocí televize, rozhlasu, popřípadě sdělovacími prostředky obecních úřadů.

V případě vyhlášení  evakuace, nebo musí-li občan z jakéhokoli důvodu opustit byt, či budovu v níž se ukrývá doporučuje se:

  • chránit si dýchací cesty a oči

  • chránit povrch těla

  • postupovat tak, aby pobyt ve volném prostoru byl co nejkratší

Ochrana dýchacích cest  a očí se zabezpečuje:

  • improvizovanými prostředky ochrany dýchacích cest jako jsou navlhčený kapesník, ručník, přeložená gáza, toaletní papír, brýle  apod.(jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků),

  •  použitím prostředků civilní ochrany (ochranné roušky).

Ochrana povrchu těla se zabezpečuje vhodným oblečením a použitím oděvních doplňků k ochraně nechráněných částí těla pokrývkou hlavy, šálou, rukavicemi či návleky na ruce z umělé hmoty (polyetylenové sáčky), pláštěm do deště s kapucí, gumovými holinkami nebo návleky na obuv z umělé hmoty apod.

Při použití improvizované ochrany je třeba dbát následujících zásad:

  • celý povrch těla musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté,

  • všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit,

  • vyšší ochranné účinky se dosáhnou použitím více ochranných prostředků nebo ve více vrstvách.

 

7. DEKONTAMINACE

Dekontaminaci osob, techniky a podle potřeby i hospodářských zvířat provedou záchranné odřady 152. zpr, 153. zpr, 154. zpr, 155. zpr, 156. zpr a 157. zpr. Tyto záchranné odřady rozvinou po jednom dekontaminačním místě v plánovaných a předem zrekognoskovaných prostorech na hlavních evakuačních trasách za ZHP (157. zpr je určen jako záloha).

Dekontaminací se rozumí realizace opatření směřujících k odstranění radioaktivních látek z povrchu lidského těla, vozidel a jiné techniky, terénu, objektů a hospodářských zvířat. 

DEKONTAMINACE  OSOB, objektů, dopravních prostředků, hospodářských zvířat a území v zóně havarijního plánování :
  • uskutečňuje se na základě hodnocení výsledků monitorování skutečné radiační situace a rozhodnutí krizového štábu příslušného kraje (ObRP),

  • upřesňuje se, odvolává, případně rozšiřuje na další území podle výsledků monitorování radiační situace na základě podkladů pro rozhodování, poskytnutých krizovým štábům orgány Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB)  a na základě rozhodnutí krizového štábu příslušného kraje (ObRP).

Při provádění dekontaminace KŠ kraje, ObRP ve spolupráci s HZS kraje:

  • zabezpečí v případě potřeby náhradní oblečení pro obyvatelstvo po provedené dekontaminaci,

  • stanoví na základě doporučení KŠ SÚJB prostory pro vypuštění (uložení) kontaminované vody z dekontaminačních stanovišť,

  • dodá izolační fólie k zabránění průsaku kontaminované vody ze sběrných jímek do půdy,

  •  zabezpečí dodávku vody pro provedení dekontaminace v případě nedostatečných kapacit vodních zdrojů v dekontaminačních místech,

  • organizačně zabezpečí pohyb osob a techniky před vstupem do prostoru dekontaminačního stanoviště a po provedené dekontaminaci.

V případě narušení systému dekontaminace osob a techniky nebo při potřebě provést dekontaminaci většího počtu osob a techniky na základě požadavku KŠ kraje, ObRP  řeší nasazení dalších potřebných sil a prostředků předané cestou OPIS HZS, NGŠ AČR cestou společného operačního centra Ministerstva obrany (SOC MO).

 

Přehled dekontaminačních míst vytvářených silami a prostředky AČR

 

Dekontaminační místo

 

Zřizuje

Doba

pohotovosti

Hlavní místo: Kožichovice  (3 km jv. Třebíč)

záchranný odřad

152. zpr Kutná Hora

MSO – 1

9 hodin

Hlavní místo: Jaroměřice nad Rokytnou (MSO 2 km v. od osady  Lukov)

 záchranný odřad

153. zpr J. Hradec

MSO – 2

6 hodin

Hlavní místo: Olbramovice (MSO 2 km sv.Olbramovice), dodávka vody péčí HZS

záchranný odřad

155. zpr Bučovice

MSO – 3

6 hodin

Hlavní místo:  Prosiměřice (MSO 1 km j. osady Stošíkovice)

 

Hlavní místo: Moravské Bránice (MSO osada Dolní Kounice – prostor starého hřiště TJ), dodávka vody péčí HZS

záchranný odřad

156.zpr  Olomouc

rozvine dle pokynů KŠ jedno upřesněné MSO

 

MSO – 4

8 hodin

 
MSO-5

8 hodin

Hlavní místo: Boskovštejn (200 m z. od osady Boskovštejn)

 

Hlavní místo: Košíkov (MSO rybníky 1 km jv. Velká Bíteš, s. dálnice D1)

záchranný odřad 154. zpr Rakovník rozvine dle pokynů KŠ jedno upřesněné MSO

MSO – 6

11 hodin

MSO–7

10 hodin

Přehled všech dekontaminačních stanovišť vytvářených po upřesnění KŠ  v závislosti na rozhodnutí k provedení evakuace z dalšího území

okres Třebíč

DM 1 - Jaroměřice

Lukov 1,5 km severně Moravské Budějovice, záložní místo Bohušice 3km severovýchodně Mor. Budějovice

DM 2 - Kožichovice

Křižovatka u obce Kožichovice, ve směru od Hrotovic do Třebíče

DM 3 - Košíkov

1 km jv. Velká Bíteš, s. dálnice D1

DM 4 - Vladislav

severně Valdíkov 7 km severovýchodně Třebíč, záložní místo rybník východní okraj Nárameč

DM 5 - Kojatín

severně Valdíkov 7 km severovýchodně Třebíč, záložní místo rybník východní okraj Nárameč

DM 6 - Čikov

komunikace západně Vlkovský rybník 1,5 km jihovýchodně Osová Bitýška, záložní místo požární nádrž obce Čikov

 

okres  Znojmo

DM 1            Jižní okraj obce BOSKOVŠTEJN, křižovatka komunikací Jevišovice – Pavlice – Prokopov

 

DM 2              Jižní okraj obce HLUBOKÉ MAŠŮVKY, křižovatka komunikací Znojmo – Hluboké Mašůvky – Plenkovice

 

DM 3              Severní okraj obce ÚNANOV, křižovatka komunikací Únanov – Plaveč – Tvořihráz

 

DM 4              Řeka Jevišovka 1,5 km severně PRÁČE, záložní místo severně Mackovice

 

DM 5               Jihovýchodní část obce MIROSLAV, komunikace Miroslav – Damnice, záložní místo severně Mackovice

 

DM 6               1 km jihovýchodně od obce OLBRAMOVICE, komunikace Olbramovice – Branišovice

 

okres Brno-venkov

DM 1      křižovatka silnic severně obce Stanoviště na   komunikaci Zbraslav-Ludvíkov

 

DM 2      1 km severně obce Rosice, křižovatka silnic Rosice- Říčany a Rosice-Ostrovačice

 

DM 3      0,5 km severovýchodně obce Rosice, křižovatka silnic   dálniční přivaděč-Rosice a dálniční přivaděč-Tetčice

 

DM 4      křižovatka severozápadně obce Hlína na silnici Hlína-Neslovice a Prštice-Neslovice

 

DM 5      Řeka Jihlava jižně Cvrčkovice, záložní místo řeka Jihlava jižně okraj Dolní Kounice

8. REGULACE POHYBU OSOB

Jednotlivé úkoly regulace pohybu osob a provedení potřebných uzávěr a omezení bude PČR provádět na základě vlastních plánů opatření k VHP JEZ Dukovany na úrovních teritorií OŘ PČR Třebíč, Znojmo, Brno-venkov, PČR S Jmk a rozhodnutí KŠ Ř PČR S Jmk. V případě potřeby a dle konkrétní situace bude použit k zabezpečení plnění daných úkolů i potřebný počet vojáků AČR, na základě dohody mezi MV a MO k realizaci nařízení vlády č. 13/2004 a realizační dohody mezi PČR S Jmk, Univerzitou obrany se sídlem v Brně a Velitelstvím společných sil v Olomouci. 

Instalace pevných uzávěr a zábran se předpokládá v limitu do 5 hodin od vyhlášení MU a splněním tohoto úkolu jsou pověřeny Správy údržby silnic a komunikací, které o nutnosti splnění úkolu vyrozumí OPIS IZS HZS na daném teritoriu, v součinnosti s dotčenými KÚ a PČR.

 

STANOVENÍ HRANIC UZAVŘENÉHO PROSTORU   VČETNĚ    URČENÍ VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH MÍST

V případě vyhlášení MU 3. stupně zajišťuje Policie ČR uzavírku a odklon dopravy za hranicí ZHP.  Hranice uzavřeného prostoru jsou vyznačeny na mapě jako geometrické spojnice nebo přirozené terénní spojnice mezi bezprostředně sousedícími zátarasy komunikací a regulačními místy. Průběh hranic je občanům oznámen v příručce.Hranice se v první fázi radiační havárie ani před jejím vznikem v terénu nevyznačují, v případě déle trvajícího zamoření a evakuace jsou exponovaná místa zejména skutečně zamořeného prostoru (polní a lesní cesty, stezky a pod) označeny výstražnými a zákazovými tabulkami. Místa silné kontaminace terénu mohou být ohraničena policejními páskami. Takto uzavřený kontaminovaný prostor nemusí souhlasit s plánem stanovenou hranicí, ale řídí se výsledky monitoringu.

 

Umístění zátarasů na 20 km zóně od JE Dukovany na okrese Třebíč 

Z 1 - St statek Dvorek     Křižovatka Blatnice -Hostim  směr Ohrazenice

 

Z 2 - Blatnice                   Obec Blatnice směr Jaroměřice

 

Z 2.1- Blatnice                Obec Blatnice směr Ohrazenice

 

Z 3 - Popovice                  Obec Popovice (trafostanice) směr Jaroměřice n/Rok. - Lesůňky

 

Z 4 - Vacenovice              Křižovatka Jaroměřice n/Rok. - Vacenovice – Štěpánovice

 

Z 4.1- Štěpánovice         Výjezd z obce Štěpánovice směrem na Boňov

 

Z 5 - Výčapy                     Křižovatka - Výčapy - Ratibořice - Štěpánovice

 

Z 6 - Petrůvky                  Křižovatka - Střítež - Petrůvky - Výčapy

 

Z 7 - Hostákov                 Obec Hostákov směr Vladislav (křižovatka)

 

Z 8 - Valdíkov                  Obec Valdíkov - Smrk (křižovatka)

 

Z 9 - Mihoukovice            Pyšel směr Mihoukovice (křižovatka) zemědělská usedlost Holeje

 

Z 10 - Vaneč                     Vaneč směr tasíc

 

Z 10.1- Jindřichov         Výjezd z obce Jindřichov směrem na Pucov

 

Umístění zátarasů na 20 km zóně od JE Dukovany na okrese Brno-venkov

Z 11       severní okraj obce Litostrov, křižovatka silnic Litostrov-Zbraslav a Litostrov-Zastávka

 

Z 12       křižovatka v obci Tetčice směr na obce Omice a Střelice (u nádraží ČD)

 

Umístění zátarasů na 20 km zóně od JE Dukovany na okrese Znojmo

Z 13                Severní okraj obce HOSTIM, křižovatka komunikací Hostim – Dvorek – Zvěrkovice

 

Z 14                Obec HOSTIM, křižovatka komunikací Hostim – Jiřice u M.Buď. – Prokopov

 

Z 15                1 km jihovýchodně od obce PROKOPOV, komunikace Jiřice u M.Buď. – Prokopov

 

Z 16                Jižní okraj obce PROSIMĚŘICE, komunikace Prosiměřice – Práče

 

Z 17                1 km jihovýchodně od obce VÍTONICE, komunikace Oleksovice – Vítonice

 

Z 18                2 km jižně od obce HOSTĚRADICE, křižovatka komunikací Hostěradice – Mackovice – Oleksovice

 

Z 19                Křižovatka komunikací Miroslav – stan.ČD Našiměřice – Mir. Kninice – Suchohrdly u Miroslavi

 

Z 20                1 km severovýchodně od obce OLBRAMOVICE, komunikace Olbramovice – Šumice

 

Z 21                Západní část obce KUBŠICE, křižovatka komunikací Olbramovice – Kubšice – Vedrovice

 

Z 22                Jihovýchodní část obce JEZEŘANY, křižovatka komunikací Jezeřany – Loděnice - Vedrovice

 

Vstupní a výstupní místa na okraji uzavřené ZHP pro přístup sil a prostředků zasahujících na JE Dukovany, pro zasahující síly a prostředky podle Vnějšího havarijního plánu JE Dukovany a pro dopravní prostředky určené k evakuaci osob jsou stanovena na těchto místech:

 

Seznam regulačních míst na výjezdových trasách  za ZHP  okresu Třebíč

RM 1 - Jaroměřice

Křižovatka Jaroměřice n/Rok. , Mor. Budějovice - Blatnice -  Bohušice

RM 2 – Střítež

Křižovatka v obci Střítež u místní komunikace ZD od Kožichovic -  Lipník

RM 3 - Kožichovice

Křižovatka u obce Kožichovice, ve směru od Hrotovic do Třebíče

RM 4 - Vladislav

Odbočka na obec Hostákov ve směru od Vladislavi do Třebíče

RM 5 - Kojatín

Křižovatka  za  obcí Kojatín

RM 6 – Čikov

Křižovatka za obci Čikov ve směru od obce Jasenice do Tasova a na Zhoř

RM 7 - Košíkov

Odbočka ze silnice II/399 (V. Bíteš - Náměšť n/O.) směr Košíkov

 

Přehled regulačních míst  okresu Brno-venkov

RM 8           křižovatka silnic severně obce Stanoviště na   komunikaci Zbraslav-Ludvíkov

 

RM 9          1 km severně obce Rosice, křižovatka silnic Rosice- Říčany a Rosice-Ostrovačice

 

RM 10        0,5 km severovýchodně obce Rosice, křižovatka silnic   dálniční přivaděč-Rosice a dálniční přivaděč-Tetčice

 

RM 11        křižovatka severozápadně obce Hlína na silnici Hlína-Neslovice a Prštice-Neslovice

 

RM 12        západní okraj obce Moravské bránice na silnici Ivančice-Moravské Bránice

 

Přehled regulačních míst  okresu Znojmo

RM 13           Jižní okraj obce BOSKOVŠTEJN, křižovatka komunikací Jevišovice – Pavlice – Prokopov

 

RM 14           Jižní okraj obce HLUBOKÉ MAŠŮVKY, křižovatka komunikací Znojmo – Hluboké Mašůvky – Plenkovice

 

RM 15           Severní okraj obce ÚNANOV, křižovatka komunikací Únanov – Plaveč – Tvořihráz

 

RM 16           1 km severozápadně od obce PROSIMĚŘICE, komunikace Prosiměřice – Těšetice

 

RM 17           Jihovýchodní část obce MIROSLAV, komunikace Miroslav – Damnice

 

RM 18           1 km jihovýchodně od obce OLBRAMOVICE, komunikace Olbramovice – Branišovice

9. ZAJIŠTĚNÍ  ZDRAVOTNICKÉ  PÉČE

Zdravotní péče při radiační havárii spočívá v komplexu léčebně preventivních hygienických a protiepidemických opatření k udržení dobrého zdravotního stavu osob zdržujících se v ohroženém prostoru  a ve zdravotnickém zabezpečení ochranných opatření.

Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva do vlastní evakuace a pak i během evakuace zabezpečují obvodní lékaři. Předpokládá se, že nedojde k úplné evakuaci obyvatelstva a určitý počet obyvatel zůstane v místech svého bydliště nebo pracoviště a z tohoto důvodu je zajištěna zdravotní pomoc na poliklinikách  Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Ivančice, Moravský Krumlov, Mikulov, Rosice a Židlochovice. Zdravotní personál, který bude plnit tento úkol určí vedoucí lékař polikliniky. Ve městech Třebíč a Znojmo bude zajištěna zdravotní pomoc a ošetření přímo v areálech nemocnic. V Brně může být poskytována první pomoc i ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice. Lékařské služby první pomoci pro mimopracovní dobu jsou v Ivančicích, Rosicích, Mikulově, Znojmě, Mor. Krumlově, Židlochovicích a Třebíči.

Pro případ hromadného neštěstí s více jak 50ti poraněnými je sestavován  zdravotnický záchranný systém + výjezdní skupiny, který je složen pouze z profesionálních pracovníků ve zdravotnictví.

Řešení těžkých traumatologických událostí spojených s radiační nehodou nebo havárií vyžaduje přiměřenou podporu specializovaných externích zdravotnických zařízení. Pro řešení zdravotně významných ozáření lze využít specializovaných zdravotnických zařízeních určených Ministerstvem zdravotnictví, které tuto lékařskou péči poskytují.

Přehled zdravotnických zařízení, které mohou poskytnout specializovanou péči, je pro  ÚSZS pouze orientační. ÚSZS se musí prioritně řídit volnou kapacitou jednotlivých zdravotnických zařízení.

  

Adresy, spojení a druh poskytované péče specializovanými zdravotnickými zařízeními

 

Název

Adresa

 

Spojení

Druh poskytované péče

Klinika popálenin FN na Královských Vinohradech v Praze

Šrobárova 50

100 00 Praha 10

Přednosta prim. MUDR. L. Brož tel. 2-6716 3362 nebo…… 3665 (sekretariát)

fax 2-6731 3374

Při podezření na lokální ozáření, ohrožující pacienta rozvojem akutní kožní reakce.

Úrazy elektrickým proudem s rozsáhlým lokálním poškozením, popáleniny

 

Oddělení klinické hematologie  FN v Hradci Králové

Sokolská 408 500 05 Hradec Králové

Doc. MUDr. Ladislav Jebavý

CSc.

tel.49-5834 606

fax 49-5832 012

e-mail  jebavy@fnhk.cz-

Při podezření na zevní ozáření celotělovou dávkou převyšující 1 Gy

Klinika nemocí z povolání Všeobecné fakultní nemocnice Praha

„Centrum pro léčbu osob ozářených a kontaminovaných radioaktivními látkami“

Na Bojišti 1

120 00 Praha 2

Doc. MUDr.

D. Pelclová CSc.

tel. 2-9004 7510

ústředna                2-2491 4571-4

fax 2-2491 4570

Při podezření na vnitřní kontaminaci radioaktivními látkami. Při indikaci diagnostické hospitalizace (např. suspektní ozáření celo tělovou dávkou pod 1 Gy

 

Přehled zdravotnických zařízení, které mohou poskytnout lékařskou péči.

 

V kraji Vysočina:

Ambulantní zařízení

Sdružená ambulantní zařízení (SAZ) Třebíč, Vltavínská ul.      

SAZ Třebíč, Hájek                                                                            

SAZ Moravské Budějovice                                                               

SAZ Náměšť n/Osl.                                                                          

 

Lůžková zařízení

Nemocnice Třebíč (+ rozšířený lůžkový fond na 900 lůžek)

Nemocnice Jihlava

Nemocnice Nové Město na Moravě

Nemocnice Pelhřimov

Nemocnice Havlíčkův Brod

Nemocnice Dačice

Úrazová nemocnice Brno – Traumacentrum pro kraj Jihomoravský a Vysočina

Dětská klinika Brno Černé pole – traumacentrum pro děti kraj Jihomoravský a Vysočina

Popáleninové centrum Fakulní nemocnice Brno-Bohunice

 

Léčebna pro dlouhodobě nemocné Moravské Budějovice

 

V Jihomoravském kraji:

 

Ambulantní zařízení

NsP Ivančice

Poliklinika Rosice

Poliklinika Židlochovice

Poliklinika Moravský Krumlov

 

Lůžková zařízení

Nemocnice s poliklinikou Ivančice, Široká 16

Nemocnice Tišnov, Purkyňova 279

Nemocnice s poliklinikou Znojmo, MUDr. J. Janského 11

Úrazová nemocnice Brno – Traumacentrum pro kraj Jihomoravský a Vysočina

Dětská klinika Brno, pracoviště Černé pole – traumacentrum pro děti kraj Jihomoravský a Vysočina

Popáleninové centrum fakulní nemocnice Brno, pracoviště Bohunice

 

10. OPATŘENÍ K OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

OPATŘENÍ PRO PŘEŽITÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A  ZPŮSOB JEJICH ZABEZPEČENÍ

V případě vzniku radiační havárie je třeba provést opatření k ochraně hospodářských zvířat, k zajištění živočišné produkce a v některých případech i k přežití jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. V zemědělské praxi to znamená zajistit potřebné množství krmiv a vody, kontroly zdravotního stavu a ošetření zvířat, jejich vytřídění a v nezbytných případech i jejich likvidaci. U některých chovatelsky vzácných nebo vysoce užitkových zvířat zajištění jejich přemístění do vhodného prostředí.

Hospodářská zvířata jsou držena ve stájích po dobu trvání únikové fáze havárie a dále do rozhodnutí KŠ o případné evakuaci nebo režimu ošetřování a krmení hospodářských zvířat v závislosti na podmínkách radiační havárie. Doba pobytu ve stájích přizpůsobených k ukrytí skotu závisí na teplotě vnějšího vzduchu, rychlosti větru a množství zvířat. První krmení a dojení hospodářských zvířat je nutné provést za 4 až 6 hodin po zahájení ukrytí. Další krmení a dojení se provádí jednou denně.

 

Opatření připravená pro přežití  a jejich zabezpečení:

a)   ukrytí zvířat z volných prostor (pastva, výběhy) - zabránění vnější a vnitřní kontaminace (stáje, provizorně např. les),

b)  hermetizace stájových kapacit – jen v případě schopnosti realizace bodu c),

    - utěsnění oken,

    - lisované seno, sláma, pytle s pískem, tvárnice a jejich překrytí fólií,

    - uzavření případně utěsnění větracích světlíků ve stropech,

c)   zabezpečení filtroventilačního zařízení s potřebným výkonem t.j. výměna vzduchu min. 5 m3 za hod. pro 1 VDJ (velká dobytčí jednotka),

d)  ochrana zdrojů vody -  nebude se provádět,  zásobování je zajištěno z veřejné vodovodní sítě,

e)   ochrana krmiv,

    - objemná krmiva překrýt foliemi,

    - volné stěny skladů objemných krmiv zakrýt plachtami,

    - jadrná krmiva bezpečně uložit v násypkách nebo papírových pytlích,

f)    zabezpečení nezbytné ošetřovatelské péče v závislosti na stavech zvířat, druhu a kategorii zvířat, stájové technologie, vybavení pracovníků ochrannými prostředky a zásobou potravin.

 

ZPŮSOB VETERINÁRNÍHO TŘÍDĚNÍ A DEKONTAMINACE ZVÍŘAT

S evakuací hospodářských zvířat se nepočítá, avšak dojde-li k provedení odsunu některých zvířat, musí všechna projít veterinární prohlídkou spojenou s dozimetrickou kontrolou. V závislosti na zjištěných údajích se odesílají k veterinární očistě.  Po veterinární očistě a zjištění zdravotního stavu mohou být dopravena na porážku, na léčení do veterinárního zařízení nebo do stájí. Zde jsou zvířata izolována od ostatních a je prováděno sledování jejich zdravotního stavu.

Kontaminovaná zvířata budou ve spolupráci s chemickým vojskem vytříděná podle stupně kontaminace. Z hlediska třídících kritérií významný faktor představuje zejména vnitřní (případně povrchová) kontaminace zvířat v ohroženém území.

 

OPATŘENÍ VŮČI HOSPODÁŘSKÉMU ZVÍŘECTVU ZASAŽENÉMU RADIAČNÍ HAVÁRIÍ  VČETNĚ LIKVIDACE UHYNULÝCH ZVÍŘAT

Jatečná zvířata, která se nacházejí v konečné fázi manifestních příznaků nemoci z ozáření, jsou zásadně vyloučena z jatečného využití bez ohledu na skutečnost, zda onemocnění bylo způsobeno vnějším nebo vnitřním ozářením. Zvířata postižena lehkým stupněm a středním stupněm nemoci z ozáření mohou být určena k léčení. Terapeutický zákrok u zvířat s těžkým a velmi těžkým stupněm nemoci z ozáření, s hluboce rozvinutými klinickými příznaky se neprovádí, tato zvířata se zpravidla utrácejí.

U zvířat, která byla vnitřně kontaminována radioaktivními látkami je doporučeno provést porážky na konci latentní fáze onemocnění Tento krok je nutný pro maximální využití této fáze k vyloučení radioaktivních látek z organismu a tím se vytvoří předpoklad těžení masa s nejmenší  možnou radioaktivitou.Nutno však předpokládat, že maso získané z takto zasažených zvířat, bude mít zvýšený obsah radioaktivity. K zásobování lidí může být uvolněno jen po stanovení stupně kontaminace. Rovněž nakládání s exkrementy (likvidace, úklid) bude regulováno na základě stanovení úrovní obsahu radionuklidu.

 

11. REGULACE DISTRIBUCE A POŽÍVÁNÍ   POTRAVIN KRMIV A VODY

Ochranné akce zaměřené na ochranu potravinového řetězce a pitné vody jsou rozděleny do dvou kategorií:

  • ty, které přímo zabraňují spotřebě potravin a vody,

  • ty, které omezují přenos radionuklidů do potravinového řetězce z kontaminovaného vzduchu, půdy a vody.

Obě kategorie obsahují řadu různých činností, které mohou společně vytvořit strategii pro odvrácení radiačních dávek spotřebitelů. Zásahové úrovně pro tato opatření mohou být stanoveny nezávisle pro každou kategorii takových potravin jako jsou mléčné produkty, hovězí a skopové maso, ryby, obilniny, kořenová a hlízovitá zelenina, ovoce a pitná voda.

Alternativní nebo doplňující opatření v rámci dvou kategorií ochranných opatření závisí na přítomnosti konkrétních radionuklidů a proveditelnosti prvotních zvláštních opatření směřujících ke snížení koncentrací radionuklidů.

 

Některé  potraviny jako je zelenina, rostoucí v otevřeném prostoru se kontaminují okamžitě po spadu. Tyto potraviny se nesmějí konzumovat bez kontroly jejich kontaminace. U jiných potravin, jako je mléko, začíná kontaminace krátce po spadu. Připravenost pro sledování těchto druhů potravin musí být vysoká. Mléko je velmi důležité, neboť radioaktivní jód se v mléce objevuje velmi brzy a mléko je velmi důležitým zdrojem výživy zvlášť pro děti a kojence. Produkty z masa, obilí a ryb se kontaminují mnohem pomaleji a  sledování jejich kontaminace není tak naléhavé jako sledování obsahu radionuklidů v mléce. Kontrola potravin je potřebná po delší dobu, zejména pokud se bude jednat o dlouhodobé radionuklidy

 

Pitná voda bývá obyčejně poměrně dobře chráněna před kontaminací, protože přírodní zdroje vody jsou buď velmi rozsáhlé a radioaktivní látky ze spadu se naředí ve velkém objemu vody, nebo jsou vodní zdroje skryty pod zemí. Přírodní voda se kromě toho před distribucí konzumentům čistí a upravuje. Nicméně v okolí jaderné elektrárny je zahrnuta pitná voda do programu pro sledování obsahu radioaktivních látek.

 

ZPŮSOB VYDÁNÍ POKYNŮ K REGULACI

Zákaz konzumace nechráněných potravin se vyhlašuje společně s varováním obyvatelstva bez vyčkání na výsledky monitorování reálné radiační situace.

Zákaz spotřeby všech potravin a krmiv na ohroženém území se vydává v prvotní informaci ve veřejných sdělovacích prostředcích, především v televizi a rozhlasu s výjimkou potravin a krmiv předem zabalených, vhodně skladovaných nebo jinak chráněných proti zamoření (zabaleny do neprodyšných obalů a lahví, uloženy v chladničce, mrazničce či spíži, konzervy apod.).

Zákaz požívání vody, jejího používání k potravinářským účelům a k napájení zvířat je vydáván pro neupravenou vodu odebíranou v blízkosti hladiny nechráněných vodních zdrojů a pro dešťovou vodu. Přerušuje se pastva hospodářských zvířat, jejich krmení čerstvými krmivy (zelenou pící), lov a rybolov v ohroženém území.

 

ZPŮSOB LIKVIDACE POTRAVIN A KRMIV ZNEČISTĚNÝCH   RADIONUKLIDY

V poúnikové fázi radiační havárie  na základě doporučení SÚJB se organizují zemědělská, vodohospodářská, veterinární a zásobovací opatření ke snížení pronikání radionuklidů potravinovým řetězcem, nebo na likvidaci kontaminovaných potravin, vody, krmiva a zemědělských produktů.

Tato opatření  spočívají zejména v jiném použití potravin a ve využití náhradních zdrojů. Typickým opatřením je použití různých metod zpracování potravin, kdy dojde ke snížení obsahu radionuklidů s krátkým poločasem rozpadu (např. výroba sýru z mléka, konzervace, sušení, mražení apod.)

Alternativním opatřením omezujícím vstup radionuklidů do potravinového řetězce, je kromě změny zdroje potravy zvířat také používání chemických přípravků k vazbě radionuklidů do chemické formy s malým záchytem v organismu. Jelikož různá opatření si vyžadují také různé finanční náklady a přináší různé nevýhody v narušování normálního života, musí být zvažovány při zdůvodňování všeobecné strategie zásahu.

KŠ Jmk a kraje Vysočina podle předložených výsledků měření radionuklidů rozhodne o likvidaci nebo uvolnění ke konzumaci vody, potravin nebo surovin. (Vyhláška č.307/2002 Sb.)

 

ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ A DISTRIBUCE NEZÁVADNÝCH POTRAVIN, VODY A KRMIV

Zásobování obyvatelstva v zamořené oblasti bude prováděno na základě rozhodnutí hejtmana příslušného kraje. Za řízení a organizaci systému zásobování odpovídá KŠ, který k zabezpečení využívá všechna existující zařízení a materiální prostředky zejména z vlastních zdrojů a k plnění úkolů využívá podnikatelské subjekty a jejich provozovny, které jsou na tyto činnosti vybaveny a připraveny.

Nezbytné zásobování organizují příslušné územní orgány státní správy na základě smluvního vztahu nebo uložení povinnosti. Vytipování organizací provede územní orgán státní správy, který uzavře s jejich provozovateli smlouvu o poskytnutí nezbytného zásobování určených skupin obyvatelstva včetně způsobu finanční náhrady.

Rozsah a složení zboží nelze předem vymezit. Závisí to na potřebě postiženého obyvatelstva  a na možnostech čerpání (zásobách). Zároveň závisí zásobování na ročním období, charakteru  ubytování  a dalším zabezpečení postižených. Poskytnutou stravu i další zboží postižené obyvatelstvo neplatí. Konkrétní množství a složení stravy se řídí podle dostupných zdrojů potravin a podle kapacity vyvařovacích jednotek. Postižené obyvatelstvo by mělo dostat dvakrát denně jídlo a přiměřené množství nápojů (v zimě teplých). Přednostně je nutné zabezpečit potřeby dětí a nemocných.

12. ZAJIŠTĚNÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI

 ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI

Veřejný pořádek a bezpečnost bude zajišťovat PČR na daném teritoriu následujícími způsoby:

  • zvýšenou preventivní a kontrolní činností hlídek v místech s velkou koncentrací osob

  • zřizováním pevných a pohyblivých stanovišť hlídek na vnějších okrajích zón havarijního plánování a na zájmových silničních trasách

  • zajištěním plynulosti silničního provozu

  • uzavřením vnitřní části zóny havarijního plánování a zabráněním vstupu do krizových oblastí

  • úzkou spoluprací s krajskými,  městskými a obecními úřady při realizaci bezpečnostních opatření vzniklé krizové situace

  • prováděním hlídkové služby zejména v blízkosti ohlašoven, výdejních a dekontaminačních míst, zdravotnických zařízení, ubytoven, skladů a jiných důležitých vytypovaných míst

  • věnováním zvýšené pozornosti dětem, starším osobám, zraněným nebo postiženým a zařízením, kde se tyto osoby nacházejí

  • v rámci daných možností prováděním potřebných opatření k předcházení trestné činnosti a neprodleným šetřením trestné činnosti již vzniklé

  • všemi dostupnými prostředky zabezpečovat ochranu majetku ve státním i soukromém vlastnictví v evakuovaných oblastech proti plenění, rozkrádání a poškozování

  • věnováním zvýšené pozornosti různým závadovým osobám a skupinám s cílem zamezit páchání trestné činnosti

  • plněním dílčích úkolů v rámci IZS, bezpečnostních rad a  krizových štábů všech úrovní a spoluprací při uskutečňování humanitárních akcí

  • dle možností pomáhat obyvatelstvu potřebnými informacemi a profesionálním jednáním zabraňovat a předcházet vzniku dalších mimořádných nebo krizových událostí, popřípadě paniky

  • v případech nutnosti přijímat a plnit zásadní opatření k držení zbraní a střeliva soukromými osobami i organizacemi

  • spoluprací s orgány státní správy na přípravě a provádění obecně závazných vyhlášek a vyhlašování ochranných opatření pro obyvatelstvo

 
 
Zodpovídá: Ing. Bc. Pavel Dvořák
Vytvořeno / změněno: 11.2.2005 / 11.2.2005

Počet návštěv: 58847
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek