Rozpočet kraje

Areál bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou byl založen v roce 1252 a v průběhu staletí se stal duchovním a kulturním centrem regionu českomoravského pomezí. Po období husitských a reformačních bouří se v období vrcholného baroka dostal do čela kláštera opat Václav Vejmluva (1670 – 1738), který pozval do Žďáru vynikajícího architekta barokní gotiky, Jana Santiniho Aichla. Po přestavbě celého klášterního areálu vytvořil Santini ve spolupráci s Vejmluvou ideový i umělecký vrchol své tvorby postavením poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V tomto období také získal klášter řadu mimořádných uměleckých děl, z nichž některá dodnes zdobí interiér klášterní baziliky a zámeckých expozic. Ve výčtu jmen umělců spjatých s barokními dějinami Žďáru zaujímá významné místo slezský malíř, Michael Leopold Willman, autor oltářní kompozici Nanebevzetí P. Marie, ale také vynikající sochař Matouš Václav Jäckel, který vytvořil klášterní sochu Madony,která se se souhlasem rodiny Kinských stane součástí nové expozice. Neméně významný je i sochař Řehoř Theny, který vyzdobil interiéry kláštera svými sochami a dřevořezbami.

Po zrušení kláštera v roce 1784 byl areál proměněn v zámecké sídlo a řada uměleckých předmětů převedena do náboženského fondu a nenávratně ztracena. Po získání zámku rodinou Kinských došlo již v poválečném období k jednání a posléze vytvoření Muzea knihy a postupně také k řadě dalších expozic. V roce 2000 převzala péči o veřejnost a návštěvníky areálu akciová společnost ŽĎAS, která zde zřídila své Informační a turistické centrum. Ve spolupráci s rodinou majitelů a správou zámku byla na základě smlouvy s Národní galerií v Praze přijata myšlenka vytvoření stálé výstavy barokního umění, která by významně doplnila umělecký odkaz architekta Santiniho a navázala na tradici klášterních obrazáren. „Zpřístupnění nové stálé expozice barokního malířství a sochařství patří jistě v našem regionu vedle zahájení Dolnorakouské zemské výstavy k nejvýraznějším kulturním počinům současného výstavnictví,“ nechal se slyšet krajský radní pro oblast kultury Tomáš Škaryd.

Přípravné práce byly zahájeny počátkem roku 2008 na základě jednání ministra kultury ČR, Václava Jehličky, místopředsedy představenstva a generálního ředitele akciové společnosti ŽĎAS, Ing. Miroslava Šabarta, majitele žďárského zámku, Dr. Radslava Kinského a generálního ředitele Národní galerie v Praze, Prof. Milana Knížáka, Dr.A.

Na základě podepsané smlouvy o spolupráci s Národní galerií v Praze schválilo představenstvo a vedení akciové společnosti ŽĎAS vstup do projektu a společně se správou zámku rodiny Kinských zahájilo investiční práce na přípravě potřebných prostor konventu žďárského zámku.

Vzhledem k tomu, že mimořádně cenné exponáty potřebují celoročně specifické klimatické a technické podmínky, byla o spolupráci požádána zastupitelstva kraje Vysočina a města Žďáru nad Sázavou,která se zavázala k dlouhodobé finanční podpoře projektu a tak pomohla zajistit jeho celoroční bezproblémový provoz. „Je určitě dobře, že jsme svou pozornost obrátili i k období, které v oblasti malířství, sochařství, architektury, ale i hudby může být pro mnohé inspirací a osobně jsem velice rád, že krajské zastupitelstvo rozhodlo tuto výstavu finančně podpořit. Je to jakési soudobé vyjádření obdivu a podpory,“ uvedl při otevření expozice hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze profesor Vít Vlnas, a kurátorka žďárského projektu Lenka Stolárová, vytvořili pro žďárskou kolekci originální ideu postavenou na jménech a díle autorů, které s dobou a dílem Santiniho souvisí. Soubor svým obsahem a uspořádáním evokuje atmosféru barokních uměleckých muzeí a řeholních domů. Z velkých jmen barokního malířství v Čechách tu jsou zastoupeni např. Karel Škréta, Michael Václav Halbax, Petr Brandl a Jan Kupecký, sochařství reprezentují mimo jiné Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilián Brokof či Ignác František Platzer. Jedná se tedy o osobnosti, jejichž každé dílo by se stalo ozdobou a chloubou kterékoliv evropské galerie. Přitom výběr uměleckých děl se neomezuje pouze na úzký okruh Čech a Moravy, ale najdeme zde také umělce z rakouských, německých či italských zemí.

Součástí slavnostní vernisáže byl také podpis společného memoranda všech partnerů, na základě kterého získá tato severní oblast Vysočiny novou turistickou atraktivitu a po napojení na další stávající expozice v areálu žďárského kláštera základnu pro trvalý rozvoj turistického ruchu.