Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Cílem výstavy je seznámit veřejnost s vánočními a novoročními svátky našich spoluobčanů pocházejících z Vietnamu, Mongolska a Ukrajiny, kteří na Vysočině našli svůj domov. Přečíst si můžete například o 54 leté Světlaně z Kyjeva, která na Ukrajině vykonávala administrativní a tlumočnické práce v automobilovém průmyslu a v České republice žije již od roku 2009 a pracuje jako pokladní v obchodě. Je zajímavé, že zde žila i v dětství s rodiči – v letech 1978 až 1983. Na otázky odpověděla i Suvda z Ulánbátaru, jejíž tatínek v Čechách pracoval v 80. letech pro firmu Baťa, ale ji sem přivedla sestra pracující jako šička pro firmu Pleas. Suvda v Mongolsku pracovala v Centrální radě televize jako zpravodajka, u nás nejprve jako šička v Havlíčkově Brodě a pak v Polné. Nyní pracuje v Kosteleckých uzeninách. Na  výstavě jsou k vidění například sváteční oděvy, hudební nástroj brumle, oblečení zápasníka, které se vyznačuje odhalenou hrudí a přiléhavými slipy, díky nimž je zápasník mobilnější a nezakopne, jak tomu může být u dlouhých širokých kalhot. Jedinečné jsou též mongolské boty. Vzduch mezi špičkou a ponožkou udržuje teplo v zimě a chladno v létě a hladká podrážka neničí zem ani rostliny. Dozvíte se také o mongolských svátcích a náboženství, Čingischánovi, dále o pravoslavných ikonách, smyslu křesťanství, sv. Cyrilovi a Metoději, sv. Václavovi a sv. Ludmile, prohlédnete si různé typy písma, bankovky, modlitební mlýnky, truhly nebo šperky a další originální pro nás až exotické předměty.

 

Součástí výstavy je i bohatý doprovodný program. V prvním týdnu po slavnostní vernisáži se uskutečnil Vietnamský čtvrtek, v minulém týdnu to byl Mongolský čtvrtek. Ten přilákal řadu zájemců. Podvečer odstartovala přednáška o mongolské kultuře. Přednášková místnost byla zaplněna do posledního místa a to se přidávalo i další sezení. Přítomní posluchači se dozvěděli například o tom, že Mongolsko je rozlohou 18. největší zemí světa, ale počtem obyvatel je až na 132. místě, neboť zde žije pouze 3, 27 miliónů lidí. Hlavním městem je Ulánbátar, který je oficiálně nejchladnějším hlavním městem světa. Zemi se někdy říká země modrého nebe díky vysokému počtu slunných dní v roce. Ze seznamu nehmotného dědictví UNESCO byly představeny morin chuur neboli koňské housle – tradiční národní hudební nástroj, červencový festivalový svátek Nádam, jehož součástí jsou také troje hry – mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba a také mongolský lunární nový rok - svátek Cagán sar. Opomenuta nebyla ani jurta, tradiční oblečení včetně národního kroje deel, klobouků a opasků a samozřejmě i jízda na koni, neboť každé dítě na venkově se učí jízdě na koni již ve věku 3 až 5 let. Poté následoval koncert mongolského hrdelního zpěvu, představení hadí ženy a ochutnávka tradičních mongolských pokrmů.   

 

Již tento čtvrtek 3. listopadu se uskuteční Ukrajinský čtvrtek. Stejně jako u předchozích dvou čtvrtků proběhne nejprve přednáška o ukrajinské kultuře, po ní bude následovat zpěv koled a samozřejmě i ochutnávka typických ukrajinských jídel. Na úterý 22. listopadu je naplánována přednáška Jany Polákové s názvem Čtrnáct barev Vánoc. Navíc pro děti ve věku od 3 do 10 let se v pátek 11. listopadu uskuteční edukační program Menšiny menším, jehož součástí bude i kreativní dílna a prohlídka výstavy. Předpokládaná délka akce, která je zpoplatněna částkou 30 Kč, je cca 60 až 90 minut. Školní a další kolektivy si mohou rovněž domluvit edukační program na termín, který jim bude vyhovovat. Na výběr je hned ze tří druhů programů, které se liší podle věku dětí. V rámci edukačního programu Menšiny větším by žáci a studenti měli pochopit důvody migrace těchto zástupců jednotlivých etnických skupin, vcítit se do těžké situace člověka, který se rozhodl žít pro něho v cizí zemi a poznat, jak krátkozraké je soudit člověka podle vzhledu a sociálního statusu. Bližší informace k edukačním programům jsou k dispozici na webové stránce https://www.muzeumhb.cz/akce/prehled-edukacnich-programu/.