Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Základní registr osob, jehož správcem je Český statistický úřad, pomůže sjednotit data o právnických osobách a jejich organizačních složkách, podnikajících fyzických osobách, podnikajících zahraničních osobách a také o orgánech veřejné moci. Odstranění existujících duplicit a násobných zápisů je jedním z přínosů registru. „Smyslem základního registru osob i dalších registrů je odstranění nejednotných informací. Jeden zápis se tak promítne do více agend, aniž by jej někdo musel přepisovat,“ vysvětluje Stanislav Palas, ředitel odboru statistických registrů ČSÚ.

Připomíná, že každá osoba bude mít svoje identifikační číslo (IČO), které jednou získá a které už bude mít k dispozici po celý život, tedy i v případě, že například po dvaceti letech obnoví své podnikání. „Odstraní se tak jevy, kdy má dnes jedna osoba více identifikačních čísel, případně více osob stejné IČO,“ říká Stanislav Palas.

Data dodávají editoři

Registr bude obsahovat základní údaje o osobách, jejich provozovnách a statutárních zástupcích. Zápis všech údajů do registru osob budou provádět tzv. editoři. Jde o orgány a instituce, které již v současnosti mají zákonnou povinnost osoby evidovat nebo udělovat oprávnění k činnosti. Dalšími editory registru osob svázanými s editací vybraných referenčních údajů budou informační systém datových schránek a insolvenční rejstřík. „Všichni, kteří se podílejí na tvorbě Základního registru osob, nám měli zaslat potřebné údaje do konce dubna. Aby mohl být registr úspěšně spuštěn v polovině letošního roku, museli jsme ho kompletně naplnit do poloviny května, a to včetně kontroly dat a jejich porovnání s jinými evidenčními systémy. Bohužel se stávalo, že někteří editoři poslali svá data ve stavu, ve kterém je pro registr nebylo možné použít, proto jsme je museli požádat o poskytnutí dat v lepší kvalitě. Tím se proces úvodního plnění zpomalil. Nyní ale již máme většinu potřebných dat,“ říká Stanislav Palas. Vyzývá proto všechny příslušné orgány a instituce, aby věnovaly maximální pozornost doporučením, která už dříve dostaly od ČSÚ a která by jim měla pomoci vyvarovat se chybám.

Příprava na práci s ROS se netýká pouze jeho editorů. Je dále důležité, aby se také připravily ty orgány veřejné moci, které budou údaje z registru využívat. Zejména je nutné, aby si zajistily komunikaci svých informačních systému se systémem základních registrů a správně nastavily oprávnění k využívání údajů z ROS v podkladech, které zasílají registru práv a povinností. „Pokud tyto podmínky nesplní, nebudou moci využívat údaje ze základních registrů a ani je žádat přímo od osob,“ řekl projektový manažer ROS Michal Čigáš.

Registry uspoří čas

Smyslem soustavy základních registrů veřejné správy je uspořit čas podnikatelům a statutárním zástupcům právnických osob, lépe ochránit jejich data a zajistit vyšší efektivitu státní správy. Cílem je i vyřešit současné problémy spojené s izolovanou a nejednotnou evidencí stejných základních údajů v jednotlivých informačních systémech veřejné správy. Evidovaná data jsou pak mezi jednotlivými informačními systémy mnohdy nekonzistentní a mají rozdílnou kvalitu z hlediska úplnosti, pravdivosti či aktuálnosti. ROS soustřeďuje údaje do jednoho informačního systému a odstraňuje roztříštěnost v poskytování informací o osobách.

Více informací o základním registru osob na www.czso.cz/ros a na http://www.szrcr.cz/registr-osob.

Realizace základních registrů přináší významnou změnu ve vztahu občan/podnikatel – stát, která přináší klientovi následující benefity:

• klient nemusí dokladovat referenční údaje o něm vedené,
• klient má přehled, jaké referenční údaje jsou o něm vedeny a kdo je využívá – je mu poskytnut výpis referenčních údajů o něm vedených a záznamů jejich využívání jednotlivými orgány veřejné moci,
• automatické rozesílání změn (notifikací) vybraných referenčních údajů na soukromoprávní subjekty, které klient určí.

Nedokladování referenčních údajů klientem

Klient nemusí na základě § 5 odst. 1 zákona o základních registrech dokládat referenční údaje, které jsou o něm vedeny. Tyto referenční údaje si orgán veřejné moci zjišťuje sám prostřednictvím základních registrů. Výjimku tvoří případy, kdy referenční údaje:

1. nejsou v základním registru obsaženy,
2. jsou označeny jako nesprávné,
3. vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, nebo
4. jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu.

Podle názoru zpracovatele toto ustanovení zákona o základních registrech nemá vliv na povinnost identifikovat žadatele nebo předmět jeho podání, a to prostřednictvím čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení k pobytu) nebo kombinací údajů obsažených např. § 36 zákona č. 500/2004 Sb. (přestože se jedná o referenční údaje):

• jméno, popřípadě jména, a příjmení,
• datum a místo narození,
• adresa místa trvalého pobytu.

Toto ustanovení zákona o základních registrech fakticky navazuje na § 6 správního řádu, který upravuje postup správního orgánu tak, aby dotčenou osobu co možná nejméně zatěžoval. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit.

Tato skutečnost však může být v některých případech v rozporu se speciálními zákony, např. zákonem č. 133/2000 Sb., o evidence obyvatel, kdy se při ohlášení změny místa k trvalému pobytu vyžaduje doložení vlastnictví bytu nebo domu.

Poskytnutí výpisu o referenčních údajích vedených o občanovi/osobě a záznamů o využívání údajů jednotlivými orgány veřejné moci

Klientovi jsou poskytnuty údaje o něm vedené v základních registrech v následujících případech:

• pokud dojde ke změně referenčního údaje, a to bez zbytečného odkladu bezplatně do datové schránky (má-li jí zřízenou),
• o výpis požádá, a to na základě žádosti podané:
• elektronicky (žádost lze podat na formuláři zpřístupněném Ministerstvem vnitra dálkovým přístupem, musí však být podepsána zaručeným elektronickým podpisem nebo provede podání prostřednictvím datové schránky),
• v listinné podobě (doručené kterémukoliv obecnímu úřadu ORP, krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra a opatřené úředně ověřeným podpisem) nebo osobně na kontaktním místě veřejné správy,
• pokud má osoba zřízenu datovou schránku, zasílá správce příslušného základního registru bezplatně jednou ročně klientovi do datové schránky záznam o využívání údajů v základním registru vztažených k jeho osobě.

Rozeslání změn referenčních údajů třetím osobám

Klient může na základě podané žádosti umožnit přístup ke změnám vybraných referenčním údajů o své osobě třetím subjektům. V žádosti klient identifikuje, které změny referenčních údajů mají být předávány kterým konkrétním subjektům. Tímto způsobem nemusí klient dokladovat změny referenčních údajů o něm vedených i mimo veřejnou správu, tzn. je možné tyto údaje prostřednictvím notifikací zasílat např. bankám, utilitním společnostem, lékařům do jejich datových schránek.

Takto poskytnuté údaje nesmí třetí osoba bez výslovného souhlasu klienta předat dalším subjektům. Tento souhlas může klient opět na základě žádosti kdykoli odvolat.

Samotné informování vybraných subjektů o změněných referenčních údajích zajišťuje ISZR. Subjekt územní samosprávy pouze přijímá a zadává žádost klienta do CzechPOINT.

• Autor: ČSÚ