Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Základní údaje o ptačí chřipce

Ptačí chřipka (aviární influenza) je nakažlivé onemocnění vyvolané virem influenzy A (chřipkový virus), který infikuje zejména ptáky. Poprvé byla identifikována v Itálii před více než 100 lety. Vyskytují se dvě formy - nízkopatogenní a vysocepatogenní influenza. Současné problémy jsou spojené s výskytem vysocepatogenní formy H5N1, který je pro člověka nejvíce nebezpečný.

První příklad přímého přenosu tohoto viru (H5N1) z ptáka na člověka byl zaznamenán v roce 1997 během propuknutí ptačí chřipky u drůbeže v Hong Kongu. Tehdy vyvolal těžké onemocnění dýchacích cest u 18 osob, z nichž 6 zemřelo. Dosud však tento typ viru H5N1 nebyl schopen se přenášet z člověka na člověka.

Příznaky ptačí chřipky jsou podobné příznakům běžné chřipky.

Vakcína proti ptačí chřipce zatím neexistuje, vakcína proti viru H5N1 je v několika zemích ve stádiu vývoje. Pro léčbu chřipky a ptačí chřipky existují 2 antivirotika - oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir (Relenza). Lékaři pro případ pandemie upřednostňují lék Tamiflu, protože se podává v tabletkách na rozdíl od Relenzy, kterou je třeba inhalovat. Při včasném podání těchto léků by měly stav pacienta zlepšovat. Informace o jejich účinnosti však nejsou dostatečné, virus H5N1 by mohl být k oseltamviru rezistentní.

V České republice zatím nebyla nikdy diagnostikována aviární influenza, ani nebylo vysloveno podezření na tuto nákazu.

Celostátní opatření proti ptačí chřipce

Na ústřední úrovni byla přijata mimořádná veterinární opatření:

• zákaz pořádání svodů drůbeže a ostatních ptáků, tj. soustředění drůbeže a ostatních ptáků různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, např. trhy s drůbeží a ostatními ptáky, výstavy, přehlídky apod.
• zákaz pořádání soutěží poštovních holubů s mezinárodní účastí
• zákaz vstupu živých ptáků v zájmovém chovu dovážených ze třetích zemí na území České republiky (kromě veterinárně kontrolovaného vstupu na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně)

Hlavní plánovací dokumentace v případě pandemie chřipky vyvolané novou variantou viru na celostátní úrovni představuje tzv. Národní pandemický plán - tj. systém ochrany před pandemií chřipky. V něm je vytipováno 1,7 mil obyvatel jako riziková skupina, pro kterou dnes máme v zásobách 600 000 dávek antivrotika tamiflu.

Opatření a činnost kraje

Orgány krizového řízení kraje, jakož i obcí jsou zodpovědné za přípravu na krizové situace a jejich zdolávání. Hejtman kraje má k dispozici bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje. Na řešení mimořádných a krizových situací a zpracování jednotlivých plánů se podílejí příslušní odborníci. Členy krizového štábu kraje jsou např. ředitel krajské veterinární správy, ředitel krajské hygienické stanice a další odborní zástupci ze zdravotnictví.

Kraj průběžně monitoruje aktuální vývoj situace ptačí chřipky aodbor sekretariátu hejtmana je v kontaktu s příslušnými celostátními i krajskými orgány.

Za tímto účelem svolal hejtman kraje na 24. října 2005 pracovní poradu vybraných členů bezpečnostní rady kraje se zástupci krajské hygienické stanice, krajské veterinární správy, zdravotního ústavu, infekčního oddělení okresní nemocnice Havlíčkův Brod a dalšími odborníky. Porada se týkala především realizace protiepidemických a protiepizootických opatření. Následně byla přijata tato opatření:

• bude prováděna kontrola chovů vodní drůbeže Krajskou veterinární správou
• bude věnována zvýšená pozornost výskytu chřipkových onemocnění v kraji

Pokud se v České republice vyskytne nákaza ptačí chřipky, budou mít při řešení případné epidemie hlavní slovo především hygienické stanice. Ty mají na starosti průběžné vyhodnocování epidemiologické situace, provádění preventivních opatření, jako je například očkování obyvatel, a podobně.

Účinným způsobem jak se vypořádat s chřipkovou pandemií je „zadusit“ ji v ohnisku jejího vzniku. Místo vzniku potenciálně nebezpečného pandemického viru je třeba včas uzavřít do přísné karantény a aplikovat u nemocných protivirovépreparáty.

Základním pravidlem je nejprve využití mimořádných opatření (protiepidemická, veterinární apod.), až pokud nelze situaci účinně řešit, nastupuje krizové řízení - svolání krizového štábu kraje, vyhlášení stavu nebezpečí, stanovení krizových („přísnějších“) opatření atd.

K tomu by došlo tehdy, pokud by hrozilo, že zdravotnická zařízení a hygienické stanice nebudou schopny vlastními silami zajistit ochranu životů a zdraví občanů.

Hlavním plánovacím dokumentem krizového řízení kraje je tzv. krizový plán kraje. Ten obsahuje dílčí plány pro řešení jednotlivých druhů krizových situací – konkrétně pro řešení epidemií až pandemií tzv. krajský pandemický plán (KPP). Ten mj. stanovuje i priority z hlediska zásob a distribuce vakcín. Jde o personál zajišťující provoz takzvané kritické infrastruktury, tedy zajišťující provoz vytipovaných organizací zabezpečujících nejnutnější chod státu (složky IZS kraje Vysočina, vodohospodářské společnosti, energetika, plynárny atd.). Je na vedení těchto organizací, aby určilo, který personál je nutný pro zajištění provozu.

(pozn.: o pandemii se hovoří při početně mimořádně vysokém epidemickém výskytu na rozsáhlém území obvykle zahrnujícím státy až kontinenty.)

Jelikož v případě epidemie ptačí chřipky je vysoký předpoklad, že tato nákaza nebude respektovat hranice krajů a dokonce ani států a pravomoc hejtmana se vztahuje pouze na území příslušného kraje, iniciativu při řešení nákazy by pravděpodobně převzala vláda České republiky. Ta má jako jediná pravomoc vyhlásit nouzový stav pro celé území našeho státu. V takovém případě bude hejtman podléhat rozhodnutí bezpečnostní rady státu a ústředního krizového štábu, který bude rozhodovat o opatřeních pro celou Českou republiku.

Podrobnější údaje o ptačí chřipce a jejím aktuálním vývoji naleznete na webových stránkách http://www.ptaci-chripka.cz/.