Portál územního plánování a stavebního řádu KrÚ kraje Vysočina

Zápis z 3. zasedání Bezpečnostní komise

Rady kraje Vysočina

konaného dne 10. červenec 2001

 

 

Přítomni:

-         9 členů Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina – viz presenční listina

-         MUDr. Jan Sedlák – ředitel Územního střediska záchranné služby Jihlava

-         tajemnice komise

 

 

Navržený program jednání:

1.      Zahájení jednání

2.      Projednání usnesení vlády ČR č. 672/1999 Sb., k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému, které se týká přesunu operačního střediska LZS z Jihlavy do Havlíčkova Brodu s využitím vrtulníků A ČR

3.      Různé

 

 

1. Zahájení jednání

3.zasedání Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina bylo výjezdní a konalo se v sídle Územního střediska záchranné služby v Jihlavě. Pavel Maslák, předseda komise, přivítal všechny přítomné a zejména nové členy, kteří byli na základě usnesení rady kraje č. 092/15/01/RK nominováni do Bezpečnostní komise. Dále oznámil, že na základě téhož usnesení rady byl místopředsedou komise zvolen Dalibor Šrůtek. Závěrem tohoto bodu byl bez připomínek přijat zápis z minulého zasedání a bez výhrad schválen program zasedání dnešního.

 

2. Projednání usnesení vlády ČR č. 672/1999 Sb., k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému, které se týká přesunu operačního střediska LZS z Jihlavy do Havlíčkova Brodu s využitím vrtulníků A ČR

            Předseda komise představil přítomným MUDr. Jana Sedláka, ředitele Územního střediska záchranné služby Jihlava. MUDr. Sedlák nejprve pohovořil o historii, činnosti, fungování, dřívějších a současných problémech LZS. Dále vyjádřil svůj postoj k přesunu operačního střediska LZS z Jihlavy do Havlíčkova Brodu s využitím vrtulníků A ČR.

            Druhou částí tohoto bodu programu byla prohlídka samotné budovy záchranné služby. Přítomní měli možnost si podrobně prohlédnout objekt a vyslechli informační výklad MUDr. Sedláka, který rovněž vyčerpávajícím způsobem zodpověděl všechny vznesené dotazy.

            Závěrem diskutovali členové o návrhu předsedy na usnesení komise. K tomuto byly vzneseny připomínky Milanem Plodíkem, členem Bezpečnostní komise. Ten rozdal přítomným písemné vyjádření stanoviska Okresní nemocnice Havlíčkův Brod pro jednání o přesunu operačního střediska LZS z Jihlavy do Havlíčkova Brodu. Dále tlumočil slova MUDr. Karla Přibyla, ředitele Okresní nemocnice, který zve členy Bezpečnostní komise k výjezdnímu zasedání v Havlíčkově Brodě. Členové komise vzali dopis MUDr. Přibyla na vědomí a vyjádřili kladné stanovisko k prohlídce Okresní nemocnice Havlíčkův Brod, která se uskuteční na některém z dalších zasedání bezpečnostní komise. Předseda komise konstatoval, že případné prohlídky zázemí nemocnic nejsou rozhodujícím kriteriem pro přesun leteckých čiností z Jihlavy do Havlíčkova Brodu. Důvody přesunu je nutno hodnotit z hledisek výše uvedených.

 

Usnesení 002/03/01/BK

Po seznámení se skutečnostmi doporučuje Bezpečnostní komise radě kraje vyslovit nesouhlas s usnesením vlády ČR č. 672/1999 Sb., k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému v části týkající se přesunu leteckých činností Letecké záchranné služby z Jihlavy do Havlíčkova Brodu s využitím vrtulníků Armády ČR, zejména z důvodu:

 

1)      LZS v Jihlavě funguje bez přerušení od roku 1991, za tuto dobu se vybudoval stabilní zkušený tým zdravotníků zabezpečující tuto činnost.

 

2)      LZS ošetřila za tuto dobu cca 6500 nemocných vyžadujících intenzivní přednemocniční neodkladnou péči. 

 

3)      Všichni lékaři létající LZS splňují kvalifikační předpoklady, rovněž záchranáři mají střední zdravotnické vzdělání a všichni absolvovali pomaturitní studium ARIP.

 

4)      Veškerý zdravotnický personál absolvoval školení a roční přezkoušení pro držení Oprávnění člena posádky HEMS (toto vyžaduje předpis JAR-OPS 3).                 Všichni členové posádek LZS jsou držitelé průkazů Omezené vysvědčení radiotelefonisty letadlových radiostanic.

 

5)      Vybavení vrtulníku a personální obsazení je na úrovni zemí EU, což konstatoval v loňském roce komisař EU, který zde vykonal kontrolu.

 

6)      Vybavení pracoviště LZS a zdravotnického operačního střediska se formovalo po 10 let provozu jak technickým vybavením, tak hardwarovým a softwarovým vybavením. Software se vyvíjí na ÜSZS Jihlava společně s firmou Profia s.r.o. Nové pracoviště , které je v provozu od prosince 1999, je projekčně i funkčně koncipováno k provozu Letecké záchranné služby. Je zde temperovaný hangár, který je pro provoz v klimatickém charakteru Vysočiny nutností. Vrtulník stojí na elektroplošině napájené akumulátory, řízené počítačem a centrálním serverem tak, že při signálu start na zdravotnickém operačním středisku se automaticky po celé budově rozezvučí a rozsvítí červené majáky LZS, spustí pagery posádky LZS, otevřou se vrata hangáru a vyjede plošina s vrtulníkem, která je vlastně heliportem. Tímto způsobem se zkrátila doba startu na skutečné minimum, pod které již nelze v současné době jít. Posádka se dostane k vrtulníku prohřátému (neexistuje zamrzání léků v zimním období, snížení kapacity baterií zdravotnické techniky působením chladu, neexistuje namrznutí rotoru stroje a podobně). Hlavní heliport splňuje provoz 24 hodin dle norem EU, je vybaven předepsanými a certifikovanými přistávacími světly (Papy), osvětlením, přistávací osvětlenou osou. Heliport je vybaven zábleskovým majákem umístěným na nejvyšší budově nemocnice, který je v noci viditelný na vzdálenost 40 km. Na technickém heliportu, který je celý i se svým okolím izolován neprodyšnou folií oproti podloží, je umístěna tlaková voda na mytí stroje a podzemní nádrž na 16 000 litrů leteckého paliva s výdejním stojanem PHM. Osvětlený větrný rukáv na heliportu je samozřejmostí. Areál všech tří heliportů je nepřetržitě sledován kamerami průmyslové televize, hangár navíc pohybovými a protipožárními čidly. Výjezd plošiny na vlastní akumulátory je 25x po sobě, plošina je v hangáru automaticky dobíjena, jak nabíjení, tak heliport, tankování, jako ostatně celý areál a budova ÚSZS je do 10 vteřin po vypadnutí proudu napájena z vlastního dieselaregátu. Díky zařízením UPS tak vlastně ani nepostřehneme výpadek elektrické energie. Zdravotnické operační středisko pak disponuje vlastní radiostanicí na prvním leteckém pásmu a hlásí se znakem „Jihlava heliport info“ a je povinno řídit letecký provoz na heliportu a na vyžádání informovat i ostatní účastníky oeteckého provozu o atmosférických podmínkách. V AIPU je hliport ÜSZS v Jihlavě veden jako vrtulníkové letiště s 24 hodinovým provozem. Na pokyn MZ ČR ÚSZS Jihlava může jak technickým, tak i personálním vybavením okamžitě spustit 24 hodinový provoz. Areál LZS v Jihlavě má schválení krajského hygienika (Brno) k 24 hodinovému provozu vzhledem k nemocnici pro stávající letadlovou techniku běžně užívanou v zemích EU (Bell, Eurocoper, Augusta apod.). Areál nemá certifikaci pro těžké vrtulníky, což nakonec nemá ani jeden ze střešních heliportů, o hlukových normách vůči zástavbě a nemocnicím nemluvě.

 

7)      Investice 82 mil., která byla do tohoto střediska investována, se však každým dnem a každým zachráněným pacientem umořuje. Dle názorů expertů je takto koncipované pracoviště vzorovým pracovištěm pro činnost Letecké záchranné služby.

 

8)      Vzhledem k tomu, že ÚSZS je zřizováno přímo MZ ČR, je v jeho činnosti zaručena neutrálnost vůči zdravotnickým zařízením spádové oblasti. Zásahy jsou řízeny výzvami na zdravotnické operační středisko ve spolupráci s nejbližším výjezdovým stanovištěm pozemní záchranné služby. Nemocní a zranění jsou pak umisťováni dle charakteru jejich postižení do nemocnic, v jejichž spádovém území k postižení došlo. Výjimku pak tvoří postižení, kteří spadají pod „Metodické opatření MZ ČR, kterým se upravuje síť traumacenter v ČR a jejich spádová území“, které nabylo účinosti dnem 13. 2. 2001. Tito zranění jsou pak z místa neštěstí transportováni přímo do spádového traumacentra, tj. pro kraj Vysočina Úrazová nemocnice Brno.

 

9)      Výhodu v malých záchranářských vrtulnících vidím hlavě v tom, že

 

a)      při primárních zásazích dopraví posádku co nejblíže k postiženému (což pro stavy ohrožení života je často život zachraňující okolnost),

b)     při přistávání na přistávacích plochách nemocnic ať už na technických plochách nebo na certifikovaných střešních heliportech pro svoji hmotnost do 3,4t jsou zde schopny bez porušení základních leteckých a statických předpisů přistát, rovněž míra hlučnosti je u těchto strojů výrazně nižší a tím i méně zatěžující nemocné ve zdravotnických zařízeních i spoluobčanů v okolních bytových zástavbách oproti těžkým strojům.

 

10)  Rovněž přistání záchranářského vrtulníku v členitém terénu Vysočiny je vzhledem k hlubokým zářezům údolí a svažitému terénu daleko výhodnější u vrtulníku opatřeného lyžovým podvozkem (tento stroj může přistát na větším spádu) než u podvozků kolových; stejně tak míra vztlaku okolo vrtulníku.

Rovněž doporučuje Radě kraje Vysočina uložit předsedovi Bezpečnostní komise projednat stanovisko s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem obrany ČR.

 

Pro 8, proti 0, zdržel se 1.

 

           

 

3. Různé

            Bez rozsáhlejší diskuse.

           

           

            Na závěr poděkoval předseda všem přítomným a termín výjezdního zasedání komise určil na pondělí 3. září 2001 v 9.00 v Havlíčkově Brodě.

 

 

 

                                                                                                            Pavel Maslák

                                                                                                  předseda Bezpečnostní komise

                                                                                                            Rady kraje Vysočina

 

 

 

 

Zapsala dne 11. července 2001: Kateřina Nedvědová – tajemnice komise