Zápis ze společného jednání

Rady pro rozvoj lidských zdrojů kraje Vysočina

a

Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje

konaného dne 9. dubna 2004

Přítomno:

5 členů Rady pro rozvoj lidských zdrojů kraje Vysočina, 5 členů Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje (dále jen JMK), 1 pracovník KrÚ kraje Vysočina – viz prezenční listina.

Program jednání:

1. Zahájení

2. Výměna zkušeností z dosavadní činnosti krajských rad pro RLZ

3. Opatření 3.3 OP RLZ - příprava grantových schémat

4. Priorita 3 SROP - aktuální informace

5. Možnosti společné spolupráce v oblasti RLZ na území NUTS II Jihovýchod

6. Různé

7. Závěr

1. Zahájení

Členy obou rad přivítala předsedkyně RRLZ kraje Vysočina Alena Štěrbová. Ta poskytla všem zúčastněným základní informace o nutnosti společných setkávání obou rad. Popsala podmínky, za kterých RRLZ kraje Vysočina vznikla. V krátkosti ji představila, a to včetně historie, struktury, způsobu jednání a jednotlivých institucí, kteří jsou v ní zastoupeni.

2. Výměna zkušeností z dosavadní činnosti krajských rad pro RLZ

Alena Štěrbová zdůraznila, že RRLZ kraje Vysočina pracuje především na bázi výměny zkušeností. Je to iniciační a zároveň poradní orgán, který funguje již rok a čtvrt. Za tu dobu byl ustaven jednací řád, ustanoveno vedení rady a přijato několik desítek usnesení. Zkušenosti z období působení RRLZ kraje Vysočina ukazují, že orgán má podporu nejen od zástupců kraje, ale i od zaměstnavatelů, zaměstnanců či dalších partnerů.

Předseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje Antonín Kment představil přítomné členy své rady. Uvedl, že v případě Jihomoravského kraje je RRLZ součástí Tripartity JMK. Upozornil na několik drobných rozdílů mezi oběma radami a konstatoval podobnosti. Připomněl, že RRLZ JMK má 15 členů.

Člen RRLZ JMK Miloš Antoš vysvětlil, proč je tato rada připojena k tripartitě a jaké z toho plynou výhody. Připomněl, že RRLZ JMK aktivovala svou činnost na podzim roku 2003. V této souvislosti upozornil na fakt, že rada se snaží komunikovat s jednotlivým odbory Krajského úřadu JMK a s dalšími institucemi tak, že těžiště jednání neleží pouze na formálních zasedáních RRLZ. Miloš Antoš rovněž vyzvedl některá specifika obou krajů, především blízkost Rakouska a možnost spolupráce nejen mezi kraji, ale i zeměmi. Zvláště po našem vstupu do EU bude otázka příhraniční spolupráce velice aktuální.

3. Opatření 3.3. OP RLZ – příprava grantových schémat

Člen RRLZ kraje Vysočina Kamil Ubr seznámil členy obou rad o postupu přípravy kraje Vysočina na čerpání prostředků z Opatření 3.3. OP RLZ. Vyzvedl fakt, že RRLZ je dnes orgánem, kterému významní předkladatelé projektů z oblasti RLZ představují své záměry. Rada je tak informována o tom, co se v této oblasti v kraji děje a může na tuto situaci lépe reagovat.

4. Priorita 3 SROP – aktuální informace

Člen RRLZ kraje Vysočina Kamil Ubr seznámil členy obou rad o postupu přípravy kraje Vysočina na čerpání prostředků z Priority 3.2 SROP. Zdůraznil, že kraje budou v této věci hrát důležitou roli. Budou totiž připravovat grantová schémata, na jejichž základě bude možno prostředky z této priority čerpat. Kamil Ubr rovněž upozornil na meziodborovou spolupráci, která se v souvislosti s přípravou témat pro GS rozvinula na Krajském úřadě kraje Vysočina.

Alena Štěrbová představila v krátkosti zkušenosti kraje Vysočina v oblasti sběru projektových záměrů. Upozornila, že bez ohledu na možnou rivalitu mezi kraji je třeba spolupracovat a vyměňovat si dobré zkušenosti v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

5. Možnosti spolupráce v oblasti RLZ na území NUTS II Jihovýchod

Člen RRLZ kraje Vysočina Petr Švíka uvedl, že by bylo dobré, kdyby vznikl portál, kde by bylo možno se dozvědět, co který kraj v oblasti RLZ připravuje. Zde by byly zveřejněny projektové záměry alespoň v krátkém popisu (název, opatření, cílová skupina, žadatel). Podle něj by se tak zvýšila možnost navázání partnerství. Zástupci RRLZ JMK i kraje Vysočina v reakci na jeho návrh uvedli, že tento budou diskutovat na svých interních jednáních.

Možnosti spolupráce

Ø      analýza potřeb zaměstnavatelů: spolupráce by mohla přinést větší počet dat do výzkumů a lepší možnost sledovat či porovnávat vývoj na trhu práce.

Ø      možnost spolupráce v zemědělském školství: bylo řečeno, že v oblasti středisek pro zemědělské školství, která mají v obou krajích v budoucnu vzniknout, by se mohla rozvinout úzká spolupráce, a to nejen při postoupení určitých námětů a myšlenek

Ø      možnost spolupráce v oblasti terciárního vzdělávání: Akademie J.A. Komenského nabízí možnost vzniku konzultačního střediska v kraji Vysočina pro kombinované VŠ studium. Alena Štěrbová navrhla, aby zástupci akademie přijeli na zasedání RRLZ kraje Vysočina a zde prezentovali své představy

Ø      možnost spolupráce v oblasti cestovního ruchu: prezentace cestovních produktů, společné nabídky pro turisty apod.

Ø      možnost spolupráce v oblasti nábytkářství: člen RRLZ JKM Jan Marek informoval o rozjíždějící se spolupráci v oblasti dalšího profesního vzdělávání nábytkářů – Rousínov a Třebíč

Ø      možnost spolupráce RRLZ obou krajů: v průběhu května se plánuje další setkání RRLZ obou krajů, tentokrát v Brně

6. Různé – Centrum dalšího profesního vzdělávání

Alena Štěrbová v krátkosti představila všem zúčastněným projekt Centra dalšího profesního vzdělávání. Jedná se o pilotní projekt, který bude realizován v kraji Vysočina z prostředků fondu PHARE. Alena Štěrbová v této souvislosti připomněla, že by úřady práce, které budou centra vytvářet neměly zapomínat na regionální partnery. Ti mohou pomoci především s hledáním námětu a obsahu činnosti center.

Další společné zasedání obou rad pro rozvoj lidských zdrojů se uskuteční v průběhu měsíce května v Brně.

Zapsal: Zdeněk Navrátil (navratil.z@kr-vysocina.cz), dne 9. dubna 2004

Zápis ověřila: Alena Štěrbová, předsedkyně RRLZ kraje Vysočina