Rozpočet kraje

Zápis ze společného zasedání

Dopravní komise Rady kraje Vysočina a

Komise cestovního ruchu Rady kraje Vysočina

konaného dne 27. listopadu 2003

 

 

Přítomni:

Členové dopravní komise:

-         Ing. Václav Dipold

-         Ing. Milan Drozd

-         Ing Milan Chloupek

-         Ing. Pavla Licehammerová

-         Ing. Josef Novotný

-         RNDr. Petr Pospíchal (předseda)

-         Josef Sáblík

-         Ing. Karel Špaček

-         Karel Urban

-         Ing. Zdeněk Šálek (tajemník)

Členové komise cestovního ruchu:

-         Ing. Jana Fischerová, CSc. (předsedkyně)

-         Emílie Katolická

-         Hana Müllerová

-         Bohuslav Nahodil

-         Ing. Jaroslav Sochor

-         Ing. Zdeněk Studenec

-         Ing. Jaromír Tomek

-         Ing. Marta Vondráčková

-         Ing. Dagmar Zvěřinová

-         Ivana Mahelová (tajemnice)

Hosté:

-         Ing. Jindřich Poláček, Connex Východní Čechy a. s.

-         Josef Bulíček, Connex Východní Čechy a. s.

-         Bc. Luboš Muzikář, Regionální rozvojová agentura Vysočina

-         Jitka Mattyašovská, Krajský úřad kraje Vysočina, oddělení cestovního ruchu

 

 

Program jednání:

1.       Zahájení

2.       Problematika cykloturistiky na Vysočině

3.       Záměr označování kulturních památek na silnicích kraje Vysočina

4.       Informační systémy ve městech kraje Vysočina

5.       Cyklobusy – aktivita společnosti Connex Východní Čechy a. s.

6.       Seznámení s infrastrukturou Podoubravské cyklotrasy

7.       Závěr

 

 

1.       Zahájení

Předsedové komisí uvítali přítomné členy a hosty obou komisí. Vedení jednání se, po domluvě s J. Fischerovou, ujal P. Pospíchal. Dle počtu přítomných konstatoval, že obě komise jsou usnášeníschopné. Navrhl změnu programu, v němž byl bod č. 5 (Cyklobusy – aktivita společnosti Connex Východní Čechy a.s.) přesunut na začátek jednání. Pozměněný program byl přítomnými přijat.

 

2.       Cyklobusy – aktivita společnosti Connex Východní Čechy a.s.

Zástupci společnosti Connex Východní Čechy a.s. prezentovali komisím své aktivity v oblasti cyklobusové dopravy. K těmto účelům je využíván upravený autobus Karosa 731 pro 23 kol, 19 sedících a 11 stojících cestujících, který jezdí do míst s vybudovanými cyklotrasami  Pardubicka a Chrudimska (viz příloha: jízdní řád spoje č. 650555 Pardubice – Chrudim – Trhová Kamenice – Horní Bradlo – Seč – Heřmanův Městec – Pardubice). Podle prezentované analýzy využívá cyklobus 70 % cestujících bez kol, 30 % cestujících s koly, nejvytíženější jsou dopolední a odpolední spoje, náklady na 1 km činí 14 – 15 Kč. První rok provozu byl financován z vlastních prostředků firmy, zamýšlené rozšíření tras předpokládá finanční podporu. Uvažovaným záměrem je rozšířit trasu cyklobusu do oblasti Havlíčkobrodska a Chotěbořska s cílem zapojit co nejširší rekreační území (kempy apod.). Zástupci Connexu pohovořili i o zatím neúspěšných snahách přiblížit tento projekt školám a o budoucím záměru zřídit skibus na trase Chotěboř – Hlinsko.

Diskuse:

–         návaznost cyklobusů na místa křížení, event. výchozí místa značených cyklotras a využívání běžných autobusových zastávek;

–         trasa cyklobusu Vysočinou: návrh projektu do první poloviny února 2004, do jednání vstoupí Havlíčkův Brod, Telč nabízí oblast Telečska s hustou sítí cyklotras jako cílové místo.

Komise cestovního ruchu, po dohodě s dopravní komisí, převezme záležitost Connexu do své kompetence a pro vytipování tras přizve jeho zástupce na své samostatné jednání.

 

3.       Problematika cykloturistiky na Vysočině

I. Mahelová konstatovala, že cyklistické dopravě, jako součásti dopravního systému, není v rámci kraje věnována odpovídající pozornost ve srovnání s ostatními regiony. Problematika je zredukována na oblast cykloturistických tras, které se v PRKu objevují:

a)       jako mezinárodní a národní cyklotrasy v:

-         Cíl 3: Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury.

-         Dílčí cíl 3.1 Podpora rozvoje nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování dopravní sítě regionálního významu s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy.

-         Opatření 3.1.1 Dobudování a modernizace nadřazené silniční sítě v kraji.

-         Směr A 1.2 Zlepšit napojení regionu na evropské dopravní sítě.

-         Rozvojová aktivita A1.2.6 Podpora budování systému mezinárodních i národních cyklotras.

b)       jako regionální trasy v:

-         Cíl 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky.

-         Dílčí cíl 1. 4 Podpora rozvoje cestovního ruchu.

-         Opatření 1.4.4 Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu.

V návrhu Programového doplňku pro rok 2004 se v dílčím cíli 3.1. cyklotrasy neobjevují vůbec, do dílčího cíle 1.4. bylo pracovní skupinou pro cestovní ruch jako prioritní navrženo vytvoření koncepce cykloturistiky v kraji a v souladu s ní budování infrastruktury pro bezpečný pohyb cyklistů a budování drobného mobiliáře na cykloturistických trasách včetně zajištění jejich údržby.

I. Mahelová dále informovala o průběhu a závěrech konference v Srní, která se zabývala Národní strategií cyklistické dopravy ČR (viz příloha). Podala informaci o grantovém programu Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, který byl mj. určen na pořízení mobiliáře na stávajících cyklotrasách. Oddělení cestovního ruchu nemá v současné době personální kapacitu na to, aby se cykloturistické dopravě mohlo odpovídajícím způsobem věnovat. Přitom je nezbytné, aby v regionu vzniklo jedno pracoviště, kde se budou soustředit veškeré informace o stavu značení a vybavenosti cyklotras a zároveň o záměrech mikroregionů na jejich budování, aby se zabránilo duplicitám a umožnilo účelné vedení, příp. propojení tras. Chybějící pasportizaci cyklotras na Vysočině zpracovává RRAV. Na základě zkušeností z projektové přípravy a realizace cyklotras by RRAV měla být v budoucnu touto „cykloautoritou“.

Diskuse:

–         posouzení možnosti zařazení cyklotras do systému dopravní infrastruktury;

–         vhodnost a možnosti finanční podpory ze strany kraje;

–         úroveň péče o cyklotrasy: necelá polovina cyklotras evidovaných KČT je v terénu skutečně vyznačena, cyklotrasy nemají správce, značení není udržováno, jen málo zřizovatelů se věnuje dalšímu rozvoji cyklotras.

K. Urban pohovořil o vzniku Posázavské cyklotrasy a o současných problémech spojených s jejím rozvojem.

L. Muzikář informoval o aktivitách RRAV, vyjádřil zájem RRAV zapojit se do přípravy přeznačení Posázavské cyklotrasy s cílem přiblížit ji co nejvíce toku řeky a zajímavým místům. Zmínil se o nové právní úpravě a nutnosti některé cyklotrasy přeznačit v souladu s ní. Deklaroval ochotu RRAV stát se zastřešující a servisní organizací v oblasti cykloturistiky.

J. Sáblík poukázal na nevhodnost vedení některých cyklotras na Žďársku po rušných komunikacích a na vzrůstající riziko kolizí cyklistů s motoristy. Vyslovil zároveň nesouhlas s umísťováním cykloznaček na silničním značení.

J. Novotný upozornil na vzrůstající zadluženost obcí, která bude v budoucnu limitujícím faktorem pro možnost údržby a rozvoje cyklotras.

P. Pospíchal podpořil myšlenku vzniku základního strategického dokumentu pro možnost podávání žádostí o finanční podporu udržování cyklotras.

Z. Studenec zdůraznil nutnost zapojení obou komisí do řešení cyklistické dopravy.

 

4.       Záměr označování kulturních památek na silnících kraje Vysočina

I. Mahelová předložila členům komisí materiál týkající se označování kulturních cílů na silnicích (viz příloha). Významné kulturní cíle v pásu do 25 km kolem dálnice byly vytipovány agenturou CzechTourism na základě konzultace s ministerstvem kultury, ve spolupráci s krajskými úřady byly současně navrženy i významné kulturní a turistické cíle v okolí silnic 1. třídy. Na území kraje se jedná o 38 cílů. Dopravní značky jsou zahrnuty ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 30/2001 Sb., symboly navrhl Národní památkový ústav. Podle zásad pro směrové dopravní značení musí být toto značení provedeno po celé trase z dálnice/silnice 1. třídy až na konkrétní místo. S ohledem na podmínky pro umístění dopravních značek je doporučováno řešit problematiku označení turistických cílů komplexně odbornou firmou – zpracování projektové dokumentace, projednání, konečná realizace.

Odbor regionálního rozvoje zahrnul do návrhu rozpočtu na rok 2004 finanční prostředky na zpracování studie (návrh nejoptimálnějších příjezdových tras, časový harmonogram postupného zahušťování značení, finanční plán) a na realizaci označení několika prvních turistických cílů. Značení je finančně náročná záležitost, značení jednoho cíle, včetně značky na dálnici, může dosáhnout částky až 300 tis Kč.

Diskuse:

–         finanční rámec prostředků nutných na zhotovení a osazení informačních tabulí;

–         postup označování turistických cílů;

–         možnost vyhlášení grantového programu na financování značení;

–         jednotnost značení na území celé ČR;

H. Müllerová vyjádřila nesouhlas s vymezením pásu 25 km od dálnice, neboť řada významných památek se nachází v dosahu kolem 30 km.

P.Pospíchal potvrdil účelnost jednotného systému podobného značení používaného v zahraničí.

I. Mahelová uvedla, že komise cestovního ruchu měla původně v úmyslu navrhnout vyhlášení grantového programu na podporu realizace značení, na svém posledním jednání se však shodla na tom, že bez podrobné studie k projektu značení nemá takový program smysl. V kraji však některé subjekty částečné značení již realizovaly (Vinařské centrum Sádek) nebo o něm uvažují.

Z. Šálek vyjádřil souhlas s potřebou označování turistických cílů, ale také obavy nad finanční náročností. Nastínil možnost označit v první fázi samotný cíl a od vedlejších komunikací postupovat směrem k hlavním.

P. Pospíchal a J. Tomek naopak podpořili myšlenku postupovat s označováním od hlavních komunikací až k cíli.

J. Sáblík vyzdvihl celorepublikovou a evropskou jednotnost značení a nezbytnost projektové dokumentace.

M. Chloupek zdůraznil problém finanční náročnosti. Podpořil názor vzniku jisté autority, zastřešující velké akce, na kterou by se v případě problému obracely jednotlivé mikroregiony. Kraj by měl nechat zpracovat projekt a poté rozvrhnout financování a podíly na něm.

P. Pospíchal souhlasil s návrhem vypracování projektu, ale vyjádřil pochyby nad možnostmi financování. Označování kulturních cílů na dálnici považuje za nadregionální záležitost, která by se měla řešit v rámci celé ČR.

Z. Studenec vyzval obě komise k součinnosti na přípravě předcházející zadání projektu a při následném hledání finančních zdrojů. Zdůraznil význam značení pro příliv turistů do regionu.

H. Müllerová připomněla, že na zpracování komplexního metodického materiálu se podílely agentura CzechTourism, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo kultury ČR a Ředitelství silnic a dálnic. V souvislosti s tím vyslovila naději na nalezení centrálních finančních zdrojů na realizaci značení v jednotlivých regionech.

 

 

Usnesení 008/08/2003 CrK

Usnesení 010/10/2003 DK

Komise cestovního ruchu Rady kraje Vysočina a Dopravní komise Rady kraje Vysočina podporují

vypracování projektu na označování významných kulturních a turistických cílů v kraji Vysočina.

Usnesení bylo přijato. Pro 18 hlasů. Proti 0 hlasů.

 

5.       Informační systémy ve městech kraje Vysočina

I. Mahelová poukázala na skutečnost, že orientační systémy v některých městech, realizované před rokem 2000, dnes neodpovídají Vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 30/2001 Sb; kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. Toto značení bude potřeba nejpozději do roku 2006 vyměnit. Vznesla dotaz, zda DK neuvažovala vyhlásit na podporu realizace tohoto nového značení grantový program.

P. Pospíchal vysvětlil, že tento problém dopravní komise neřešila a s ohledem na stanovené priority se mu v nejbližší době věnovat nebude.

 

6.       Seznámení s infrastrukturou Podoubravské cyklotrasy

Před seznámením s doprovodnou infrastrukturou Podoubravské cyklotrasy přímo v terénu seznámila I. Mahelová přítomné s jejím rozsahem. Trasa byla vyznačena před sezónou 2001, celkem měří 52 km. Na trase je 14 zastavení, na některých z nich jsou pikniková místa vybavená jednotným dřevěným mobiliářem (lavičky, stoly, přístřešky, odpadkové koše, kolostavy), jiná jsou doplněna dřevěnými skulpturami postav, připomínajících místní pověsti. Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů je ve Ždírci vybudována souběžně se silnicí cyklostezka.

 

7.       Různé

I. Mahelová informovala členy obou komisí o probíhající přípravě projektu s pracovním názvem „Vysočina bez bariér“. Motivací je členství kraje v Národní síti zdravých měst, jeho cílem je prosadit vnímání Vysočiny jako zdravého regionu nejen životním prostředím, ale i myšlením lidí. Prostředkem pro to by mohly být grantové programy na odstraňování bariér pro handicapované obyvatele – bezbariérový přístup do veřejných budov, hotelů, restaurací, na veřejná prostranství, nástupní ostrůvky, do prostředků hromadné dopravy, apod. Proto se na přípravě projektu podílí odbory sociálních věcí, regionálního rozvoje a dopravy. Komise cestovního ruchu uvažuje např. při návrhu opakování grantového programu Modernizace ubytovacích zařízení podpořit bezbariérové záměry.

Z. Šálek přednesl návrh na bezbariérové taxi.

P. Licehammerová doporučila apelovat v otázce bezbariérové MHD na Ministerstvo dopravy ČR.

 

Usnesení 009/08/2003/CrK

Usnesení 011/10/2003/DK

Komise cestovního ruchu Rady kraje Vysočina a Dopravní komise Rady kraje Vysočina podporují

vyhlášení mezirezortního grantového programu „Vysočina bez bariér“, řešícího problematiku mobility tělesně postižených občanů.

Usnesení bylo přijato. Pro 18 hlasů. Proti 0 hlasů.

 

P. Pospíchal, předseda dopravní komise, poděkoval přítomným za účast a z časových důvodů se spolu se Z. Šálkem, tajemníkem dopravní komise, z dalšího jednání omluvil. Řízení jednání se ujala J. Fischerová.

J. Sáblík připomněl nutnost zabývat se řešením rekreační dopravy z brněnské aglomerace do oblasti Žďárských vrchů. Opakovaně poukázal na narůstající riziko střetu cyklistů s motoristy.

V následné diskusi se přítomní vrátili k problematice cyklotras:

–         vznik samostatné komise nebo neformálního fóra ze zástupců obcí, mikroregionů, RRAV a kraje;

–         personální a finanční nároky na údržbu značení;

–         nastolení pravidel pohybu cyklistů v rámci ochrany zdraví;

–         koncepce cykloturistiky;

–         podpora vzniku tématických tras vázaných na zajímavosti nebo atraktivity;

–         význam pasportizace cyklotras.

Z. Studenec opětovně vyslovil žádost o projednání problematiky týkající se cyklistické dopravy v kraji Vysočina dopravní komisí a o znovu posouzení možnosti jejího zařazení mezi priority dopravní komise.

 

8.       Závěr

J. Fischerová, předsedkyně komise cestovního ruchu, v závěru jednání podpořila a ocenila činnost RRAV, shrnula nejdůležitější projednávané body a konečná stanoviska. Poděkovala přítomným za účast a pozvala členy obou komisí na prohlídku části Podoubravské cyklotrasy.

 

 

RNDr. Petr Pospíchal, v. r.

předseda Dopravní komise Rady kraje Vysočina

 

Ing. Jana Fischerová, CSc., v. r.

předsedkyně Komise cestovního ruchu Rady kraje Vysočina

 

 

Záznam pořízen dne 27. listopadu 2003.

Zápis pořídila Kateřina Kubová 4. prosince 2003 na základě záznamu.