Doprava v Kraji Vysočina

Zápis ze zasedání

Rady pro rozvoj lidských zdrojů kraje Vysočina

č. 1/2006 ze dne 22. února 2006

Přítomni:

10 členů Rady pro rozvoj lidských zdrojů kraje Vysočina (dále jen RRLZ), 8 členů z jednání omluveno (viz prezenční listina) a ředitel Úřadu práce v Třebíči

Program jednání:

1. Zahájení

2. Plán činnosti RRLZ pro rok 2006

3. Inspirace z jednání RRLZ v Pardubicích

4. Příprava regionálních programů

5. Různé

1. Zahájení

Martina Matějková, předsedkyně rady, zahájila jednání RRLZ č. 1/2006, přivítala hosta jednání, ředitele Úřadu práce v Třebíči Ing. Vojtěcha Vymětala. Předsedkyně rady dále představila program jednání rady, který byl všemi účastníky odsouhlasen.

2. Plán činnosti RRLZ pro rok 2006

Martina Matějková zkonstatovala, že činnost RRLZ byla doposud hodně zaměřena ke školství a uvítala nabídku zástupců úřadů práce k větším aktivitám v oblasti trhu práce a nezaměstnanosti a aktivitám, které by případně RRLZ mohla dělat v této oblasti.

Uskutečnilo se jednání zástupců kraje Vysočina se zástupci úřadů práce dne 16. ledna 2006. Cílem jednání bylo nastolení lepší spolupráce mezi úřady práce a krajem Vysočina. Úřady práce v kraji Vysočina ve spolupráci s MPSV realizují v Jihlavě projekt financovaný z projektu Phare, projekt „Centrum celoživotního vzdělávání, zaměřený na další vzdělávání dospělých“. Do projektu adaptabilní školy je zapojeno celkem 11 středních škol, financovaného z OPRLZ. Cílem projektu je zvýšení kvality služeb středních škol, které nabízejí oblast vzdělávání dospělých.

Jiří Hrdlička sdělil, že RRLZ by měla být navázána na Radu kraje Vysočina (dále jen RK). Pokud se RRLZ bude držet programu rozvoje kraje (dále PRK), jako hlavních témat, tak se určitě RRLZ dostane do souladu s činností RK. Poznamenal, že by měly být vytvořeny pracovní skupiny, které by se měly zabývat jednotlivými problematikami. Má zájem, aby i kolegové z ostatních úřadů práce v kraji Vysočina, pracovali v jednotlivých pracovních skupinách. Statut RRLZ není třeba měnit, povoluje zřízení pracovních skupin.

Martina Matějková dále uvedla k návrhu pracovních skupin, že pokud dojde k rozdělení do jednotlivých pracovních skupin, výsledky jednotlivých skupin by mohly být koordinovány a předkládány jako doporučení, příp. návrh další koncepce vyplývající z PRK, orgánům kraje. Do pracovních skupin mohou být zapojeny i nečlenové RRLZ.

Členům byl rozdán pracovní materiál „Činnost RRLZ v kraji Vysočina“ (příloha zápisu), který by mohl být základním programovým dokumentem RRLZ na delší období. Je členěn ve struktuře: základní principy, priority a pracovní skupiny. Materiál je pracovní, je možné ho připomínkovat či doplňovat. Požádala členy RRLZ, aby si rozmysleli, ve které pracovní skupině by chtěli pracovat.

Jiří Hrdlička informoval o orientaci v projektech evropských strukturálních fondů (dále ESF). V souvislosti s velkým množstvím projektů by měl zájem o rozdělení projektů podle území a podle počtu občanů, kteří zasahují do projektů.

Petr Kesl položil otázku kdo bude připravovat, zpracovávat materiály do písemné formy a připravovat materiály pro další jednání, zpracovávat písemné závěry, atd.

Martina Matějková uvedla, že administrace by byla zajištěna z kraje.

Jaroslav Bezchleba doplnil, že specifikace a hlavní funkce jednotlivých pracovních skupin by se neměla odkládat. Každý člen RRLZ, který zastupuje určitou skupinu subjektů, by měl zapojit do skupiny další subjekty, které zastupuje.

Jiří Hrdlička poznamenal, že tak jak jsou skupiny navrženy v pracovním materiálu, jsou v souladu s odbory krajského úřadu.

Provázanost RRLZ s radou kraje bude zřejmější, pokud by se aktivity a priority RRLZ daly do souladu s programem rozvoje kraje.

Diskuse byla vedena v souvislosti s předloženým materiálem a s rozdělením členů do jednotlivých pracovních skupin. Martina Matějková uvedla, že na příštím zasedání RRLZ by mělo být známo, kdo se rozhodl pro jakou pracovní skupinu. Počet osob ve skupině by měl být 7-10. Materiál bude zaslán e-mailem všem členům RRLZ k připomínkování, doplnění. Připomínky, doplnění k pracovnímu materiálu a zařazení jednotlivých členů do pracovních skupin je nutné zaslat do 30. března 2006 na e-mail: zikanova.j@kr-vysocina.cz. Poté bude svolána pracovní podskupina ve složení Martin Černý, Marie Černá, Martina Matějková, Kamil Ubr, příp. další pracovníci z kraje. Na tomto jednání bude připraven materiál, kde budou zapracovány připomínky členů RRLZ, složení jednotlivých pracovních skupin a zapracovány aktivity jednotlivých pracovních skupin. Vše bude dáno do souladu s PRK a poté bude připraven materiál pro další jednání RRLZ.

Jiří Hrdlička podotkl, že RRLZ nebude pracovat v pracovních skupinách, ale že pracovní skupiny budou zřízeny pouze k řešení dílčích problémů (může být i časově náročné). Martina Matějková shrnula, že RRLZ zřizuje pro řešení dílčích problémů pracovní skupiny.

3. Inspirace z jednání RRLZ v Pardubicích

Jednání RRLZ v Pardubicích proběhlo dne 17. 2. 2006. Bylo svoláno Janou Smetanovou, radní Pardubického kraje a předsedkyní RRLZ Pardubického kraje, jako jednání všech zástupců RRLZ v celé ČR. Jednání se zúčastnili Rostislav Dvořák a Václav Pavlosek, kteří byli z dnešního jednání RRLZ kraje Vysočina omluveni, tudíž tento bod jednání je přeložen na další jednání RRLZ.

Jitka Číhalová informovala o průzkumu Karlovarského kraje. Jednalo se o průzkum cca 1500 podniků, dotazníkem, co se týká struktury profesí a zaměstnanosti pod hlavičkou hospodářské komory, rady, úřadů práce. Dotazník by mohl být podkladem pro jednání některé z pracovních skupin RRLZ-možné zvážení, zda by nebylo vhodné udělat tento průzkum i v kraji Vysočina. Do tohoto průzkumu byli zapojeni žáci středních škol a výstupy byly zpracovány střední školou.

Petr Kesl sdělil, že RRLZ by měla být v prvé řadě koordinátorem jednotlivých činností. Na jednání Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost kraje Vysočina byl pozván předseda Krajské hospodářské komory Ing. Vaverka, ten hovořil o tom, že tento průzkum dělá Hospodářská komora. Marie Brodinová uvedla, že v oblasti zemědělství jsou zcela konkrétní výsledky, ale vůbec nikdo se jimi nezabývá.

4. Příprava regionálních operačních programů

Martin Černý informoval o existenci řídícího a koordinačního výboru, což je orgán pověřený vládou k přípravě dalšího plánovacího období a je veden panem ministrem Martínkem. Koordinační výbor má 5 pracovních skupin, řeší problematiku lidských zdrojů, podnikání, vědy, výzkumu, inovací a regionální disparit (patří sem otázky rozvoje venkova a infrastruktury, životního prostředí). V těchto 5 pracovních skupinách jsou zástupci všech regionů (kraj Vysočina: průmysl a podnikání paní Martina Kršňáková, za lidské zdroje Kamil Ubr-vedoucí pracovní skupiny za všechny kraje ČR, za vědu, výzkum, inovace Martin Černý, za infrastrukturu Radek Handa, za regionální disparity náměstkyně Marie Černá). Tato skupina připravila na základě připomínkového řízení národní rozvojový plán pro období 2007-2013. Národní rozvojový plán je předkládán vládě ke schválení a říká, v kterých oblastech se bude ČR rozvíjet nebo pomocí kterých programů by se měla rozvíjet.

Národní strategický referenční rámec je dokument, na základě kterého se bude uzavírat smlouva mezi Evropskou komisí a ČR a je to dokument, který říká, kolik financí půjde na jednotlivé intervenční cíle. Na základě tohoto dokumentu, pokud bude schválen komisí, se bude uzavírat smlouva o financování, kterou podepisuje za ČR premiér republiky. Původní rozpočet návrhu na strukturální operaci byl za celou republiku cca 336 mld. euro. Pro ČR by to znamenalo intervenci kolem 94 mld. Kč/rok. Tento národní rozvojový plán bude rozpracován do jednotlivých operačních programů (doprava 10%, 10% do oblasti životního prostředí-odpady, voda, věda, výzkum a inovace 6%, MŠMT a MPSV se dohodly, že budou mít samostatné programy a každý resort by spravoval 10%/rok, integrovaný operační program 9% alokace-MMR, regionální operační programy-celkem 7 programů-12% alokace-na 1 program by zbývalo 1,7%-NUTS II Jihovýchod na administraci připadá 2 mld. Kč).

Nejhorší situace je mezi NPO a MŠMT o program Věda, výzkum, inovace. MŠMT chce vlastní program a NPO chce, aby tyto aktivity byly v jejich programu.

Témata, která se vyjednávají s jednotlivými resorty v regionálních operačních programech (dále ROP) jsou 4: 1. infrastruktura (integrovaný dopravní systém, část vodní dopravy a kombinované dopravy), 2. podnikání, 3. cestovní ruch, 4. vyjednávání se Svazem měst a obcí (urbanizace, historická jádra měst, infrastruktura rozvoje lidských zdrojů-celoživotní vzdělávání a nemocnic, rozvoj venkova).

Společně s Jihomoravským krajem je zadána zakázka na zpracování ROP, v tuto chvíli je zpracována 1. verze socioekonomické a SWOT analýzy a pracuje se na prvních návrzích. Do konce března by měla být 1. verze všech ROP. Do léta by se měl doladit proces implementační struktury financování a v září by měly být všechny dokumenty-operační programy předloženy Evropské komisi k oficiálnímu projednávání. (celý materiál je přílohou zápisu v podobě prezentace)

Marie Černá hovořila v rámci ROP a jeho budoucnosti o strukturách. Samostatný ROP je novinkou oproti současnému Společnému regionálnímu operačnímu programu (dále SROP), kde řídícím orgánem je MMR. U samostatného ROP by měly být řídí orgány na úrovni NUTS II, ale na úrovni NUTS II neexistuje žádný právní subjekt. V projednávání je novela zákona, která předpokládá vznik Regionální rady soudržnosti jako právního subjektu, který bude složen ze zastupitelů obou krajů a Regionální rada bude zřizovat svůj vlastní úřad, tzn. že administraci finančních prostředků z ROP bude provádět samostatný úřad Regionální rady, který bude mít sídlo v Brně a předpokládá se, že bude mít rovnocenné detašované pracoviště v Jihlavě, tak aby zejména činnosti spojené s kontaktem s žadateli, byli v místě kraje. Zárodkem by měly být současné sekretariáty Regionální rady.

Marie Brodinová upřesnila, že se bude jednat o překryvy s Ministerstvem zemědělství, protože MZ bude přispívat částku na rozvoj venkova. Upozornila, že na oblast mimo zemědělství (OSA III a OSA IV) je vyjednáno 10% z ročního objemu, cca 10,4 mld. Kč na celou republiku, těch 10% je necelá 1 mld. A ta se bude případně rozdělovat na celou republiku. Kraje nesmí zapomenout, že venkov je podporován v rámci MZ, ale podpora je velmi malá. Mimo kraj půjdou finance v rámci Leadru a to znamená, že finance nepůjdou přes kraj. ¼ prostředků bude použita na administraci financí, na vytvoření manažerů projektů a úřadů (27% je na provozní náklady). Uvedla, že by bylo mnohem úspornější, kdyby finance mohly jít přes kraje. Marie Černá uvedla, že MZ se tomuto kroku brání. Martin Černý doplnil, že probíhá diskuze mezi regiony a MZ o dělbě přesahu mezi ROP a OP.

5. Různé

Jitka Číhalová informovala, že hovořila s Ing. Mrkvanem, vedoucím Střediska evropských ekonomických studií při Západočeské univerzitě v Plzni. Pan Mrkvan by rád navázal na spolupráci s Vysokou školou polytechnickou.

Jaroslav Bezchleba doporučil, aby se RRLZ na některém dalším jednání zabývala přenosem informací ze setkání manažerů RRLZ do RRLZ kraje Vysočina. Dále navrhl, aby se RRLZ začala zabývat Týdnem vzdělávání dospělých a nabídl organizaci této akce a členové RRLZ souhlasili. Petr Kesl připomínkoval, že by bylo nutné letos upřesnit pravidla pro rozdělování finančních prostředků. Martina Matějková doplnila, že je nutné se zabývat způsobem rozdělení finančních prostředků na jednotlivé akce v rámci Týdne vzdělávání dospělých.

Marie Brodinová pozvala Martinu Matějkovou i další členy do Zemědělské akciové společnosti Lípa, kde studenti Střední zemědělské školy v Havlíčkově Brodě vykonávají praxi v dojení.

Termín dalšího jednání RRLZ byl stanoven na 5. dubna 2006 ve 13 hodin.

Přílohy zápisu:

Pracovní materiál Činnost RRLZ v kraji Vysočina (k připomínkování a doplnění)

Prezentace Martina Černého k ROP

Zapsala: Kateřina Němcová, dne 22. února 2006

Zápis ověřila: PaedDr. Martina Matějková, předsedkyně RRLZ