Servis pro obce kraje Vysočina

Zápis ze zasedání

Dopravní komise Rady kraje Vysočina č. 6/2004

konaného dne 21. května 2004

 

Přítomni:

Členové komise:

·        Petr Drdla;

·        Pavla Licehammerová;

·        Josef Novotný (místopředseda);

·        Petr Pospíchal (předseda);

·        Josef Sáblík;

·        Karel Špaček;

·        Karel Urban;

·        Zdeněk Šálek (tajemník).

Hosté

·        Zdeněk Navrkal (odbor dopravy a silničního hospodářství KrÚ);

·        Jiří Nohovec (zástupce Českých drah pro kraj Vysočina);

·        Jiří Landa (firma CityPlan);

·        Arnošt Bělohlávek (firma CityPlan);

·        Petr Hofhansl (firma CityPlan).

 

Program jednání:

1.      Zahájení jednání;

2.      Prezentace výsledků třetí a závěrečné etapy Studie optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního systému kraje Vysočina;

3.      Závěr.

 

1. Zahájení

Petr Pospíchal, předseda komise, zahájil jednání. Přivítal přítomné a členy komise a hosty. Dle počtu přítomných konstatoval, že komise je usnášeníschopná. Přednesl návrh programu, který byl 7 hlasy přijat. K zápisu z minulého jednání nebyly vzneseny žádné připomínky.

Petr Pospíchal informoval o semináři Zastupitelstva kraje Vysočina, který se uskuteční v pondělí 24. května 2004 od 8:00 v kongresovém sále kraje Vysočina. Jediným bodem programu bude seznámení se s konceptem Územního plánu velkého územního celku kraje Vysočina. Konstatoval, že všichni členové dopravní komise jsou na tento seminář zváni.

 

2. Prezentace výsledků třetí a závěrečné etapy Studie optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního systému kraje Vysočina

Arnošt Bělohlávek představil výsledky Studie optimalizace dopravní obslužnosti a možnosti integrovaného dopravního sytému kraje Vysočina (dále jen IDS). Vyjmenoval příklady uspořádání IDS v některých krajích ČR (zónový systém v Ústeckém kraji, pásmový systém v Praze). Dle podmínek v kraji Vysočina doporučil zavedení polycentrického systému (zakládání IDS z více center). Tato myšlenka byla konzultována s odborem dopravy a silničního hospodářství KrÚ (dále jen ODSH KrÚ). V následující prezentaci představil tyto skutečnosti:

Základní kritéria IDS:

·        jízdní doklad je uznávaný všemi dopravci bez ohledu na to, kdo jej prodal;

·        jízdní řády jsou provázány a mají jednotnou podobu.

Tento systém vyhovuje občanům oblasti, ve které je provozován.

Podmínky pro tarifní systém:

Tarifní systém musí splňovat dvě podmínky: nesmí zvyšovat jízdné a nesmí zvyšovat náklady.

Jedinými možnými řešeními je zachování kilometrického tarifu nebo zavedení mikrozón (v zahraničí je běžné).

Další podmínky:

·        tarif ČD se musí srovnat s tarifem linkových autobusů;

·        vzájemné uznávání jízdenek;

·        nezačínat od zavádění dlouhodobých jízdenek;

·        v intravilánu měst s MDH je možné ponechat v 1. etapě časové jízdné.

Založení koordinátora:

·        předpoklad, že iniciátorem založení bude kraj Vysočina (obchodní formu koordinátora doporučujeme s.r.o. nebo a.s.);

·        společnost musí být otevřená pro přístup dalších obcí a měst;

·        účast dopravců v řídících složkách je vyloučená, doporučuje se těsná majorita kraje nebo rovnoměrnost.

Organizační struktura koordinátora:

·        valná hromada;

·        správní rada;

·        výkonný orgán;

·        dopravci mohou tvořit poradní orgán koordinátora, ale bez práva hlasovacího.

Struktura výkonné části koordinátora:

·        ředitel;

·        2 ekonomové;

·        dislokovaní pracovníci;

·        dopravní inženýři.

Odbavovací systém IDS:

Před zavedením elektronického odbavování je doporučováno využít možností pokladen MIKROELEKTRONIKA za podmínek:

·        sjednocení rozměrů jízdenek;

·        úprava vstupních štěrbin znehodnocovačů;

·        úprava softwarů pokladen a prodejních automatů;

·        doplnění linkových busů znehodnocovači MHD.

Je doporučováno postupně přejít na elektronický odbavovací systém s čipovými kartami a nezavádět dlouhodobé časové jízdenky v papírové podobě (zvýhodnění držitelů řešit množstevními slevami, kilometrický tarif zavést do MHD, jednotlivé jízdenky zachovat v papírové podobě).

Vliv vstupu do EU – základní principy:

·        ve všech oborech včetně osobní dopravy zavést konkurenční prostředí;

·        nedopustit diskriminaci dopravců;

·        vydávání veřejných prostředků musí být transparentní;

·        v oblasti dopravní obslužnosti se doporučuje „kontrolovaná soutěž“) – souvislost se zákonem o veřejných zakázkách (vysvětlil pojem „kontrolovaná soutěž“).

Návrh na úpravu plánu rozvoje kraje:

·        silniční síť - úpravu šířkového uspořádání všech úseků; vybudování obchvatů, vybudování stoupacích jízdních pruhů a úpravu významných křižovatek;

·        železnice – vypustit všechny plánované elektrifikace, problém řešit nákupem dvousystémových jednotek; investovat do odbavovacího systému s čipovými kartami; zvážit prodloužení tratě Slavonice – do Rakouska na základě poptávky; na základě současného vytížení a analýz budoucích skutečných potřeb navrhnout zrušení některých tratí;

·        dopravní obslužnost - realizovat v kraji IDS; založit koordinátora IDS; zvolit polycentrický systém; integraci provádět v postupných krocích; zachovat kilometrický tarif; postupně přejít na jednotný odbavovací systém s čipovými kartami.

 

Předseda komise v souvislosti s navrhovaným polycentrickým systémem vznesl dotaz na specifikaci jednotlivých center.

Arnošt Bělohlávek vyjmenoval města, která jsou dle návrhu firmy CityPlan centry koncentrované dojížďky obyvatel: Třebíč, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Velké Meziříčí.

Rozvinula se diskuse k provázanosti a významu některých vyjmenovaných center.

Arnošt Bělohlávek uvedl, že je to pouze ideový návrh, centra je možné pozměnit dle znalosti prostředí. Vznesl návrh definovat centra dle okresů nebo dle pověřených obcí III. stupně. Z těchto dvou návrhů více doporučil variantu rozdělení dle okresů.

Jiří Landa osvětlil přítomným podstatu polycentričnosti, konstatoval, že území Vysočiny není vhodné pro monocentrické uspořádání (při zachování zásad viz prezentace).

Arnošt Bělohlávek zdůraznil fakt, že hranice územní nemusí odpovídat hranicím dopravním.

Petr Drdla se dotázal, zda byla vzata v úvahu i centra v okolí kraje.

Arnošt Bělohlávek odpověděl záporně, jako důvod uvedl rozdílnost dopravních systémů v okolních krajích.

Předseda komise uvedl, že ze znalosti místní věci doporučuje, aby centra kopírovala hranice okresů. Rozdělení dle pověřených obcí III. stupně je vzhledem k vysokému počtu neefektivní. Členové komise návrhy předsedy podpořili.

Jiří Landa shrnul organizační a funkční význam center.

Petr Drdla se dotázal, jak čelit oddělování okrajových částí vlivem napojení na okolní centra.

Zástupci firmy CityPlan zdůraznili fakt, že IDS by měl být zaváděn postupně, nikoliv ukvapeně.

Josef Novotný vznesl dotaz k vzájemnému vyrovnání finančních prostředků mezi dopravci.

Jiří Landa uvedl, že k tomuto účelu slouží zúčtovací centra (elektronický systém umí rozlišit jednotlivé výkony, jinak dle průzkumu).

Arnošt Bělohlávek konstatoval, že v případě ideálního IDS by vše (včetně finančních záležitostí) bylo v kompetenci koordinátora – toto není v ČR při současné legislativě možné.

Karel Špaček poukázal na problém skloubení ČD a autobusového spojení.

Jiří Nohovec, zástupce ČD a. s., uvedl, že toto by měl zajistit čipový systém.

Arnošt Bělohlávek uvedl, že zavedení čipového systému v autobusech je bez problémů, u ČD komplikovanější – nutno zavedení dalších opatření (např. vybavenost kontrolora čtečkou).

Rozvinula se diskuse k otázce integrace a sladění zavedení IDS s důrazem na napojení ČD.

Jiří Landa uvedl, že integrace probíhá v několika krocích, ČD se zapojují většinou až v druhé etapě.

Josef Novotný se dotázal, kdo je zřizovatelem koordinátora.

Zástupci firmy CityPlan uvedli, že iniciátorem zřízení by měl být kraj, společnost by však měla být otevřená pro všechny města a obce (čím větší majorita kraje, tím větší finanční nároky - cca do 3 milionů Kč), zmínil snahu, aby na sebe koordinátor vydělal. Za nejlepší považují principielně otevřený systém.

Petr Drdla vznesl dotaz k vzájemné provázanosti koordinátora a občana (zainteresovat koordinátora za cílem efektu).

Jiří Landa vyjmenoval nástroje, které vedou k zajištění zainteresovanosti koordinátora – podnikatelský subjekt, úloha zřizovatele, zřizovací listina (úpravy směrem k efektivnosti, Vyzdvihl, že cílem je zvyšování pohodlí, efektivnosti a atraktivity dopravy. Vyzdvihl nutnost nastavení konkurenčního prostředí.

Diskuse o administrativní složitosti a systému příspěvků obcí.

Josef Novotný konstatoval, že hlavní problém spatřuje v diskriminaci dopravců, transparentním vydávání veřejných prostředků (jiná etika vynakládání peněz), efekty se dostaví až dlouhodobě.

Arnoš Bělohlávek uvedl, že k ošetření výše uvedeného by měla sloužit kontrola hospodaření podniku.

Zdeněk Šálek upozornil na fakt, že pravděpodobně nedojde k žádné radikální změní jízdních řádů.

 

Předseda komise se omluvil z dalšího jednání a předal řízení Josefu Novotnému, místopředsedovi komise.

 

Petr Hofhansl přiblížil přítomným prezentaci na téma Využití dopravního modelování v praxi se zaměřením na tyto oblasti:

·        dopravní model kraje Vysočina;

·        analýza variant zatížení komunikací;

·        podrobnost dopravních modelů;

·        ohodnocená komunikační síť (každá obec má svou síť, výpočet matice cest);

·        dopravní nabídka – ohodnocená komunikační síť;

·        výpočet zatížení – stupeň saturace sítě;

·        porovnání zatížených variant;

·        ukázky: dopravní modely měst – centrální oblast; model města ve vztahu k okolí; detail křižovatek; analýza profilu zatížené sítě; vyhledání optimální trasy; časová dostupnost; rozdělení linek VHD podle dopravců; načtená vstupní data – data z průzkumů; matice vztahů veřejné dopravy; výpočet zatížení linek hromadné dopravy; vymezení spádové oblasti; grafikon dopravy; souběhy linek VHD; návaznost dopravního modelu ČR na Evropskou síť; model prognózovaného stavu; určení tranzitních vztahů; výpočet zatížení modelu; ukázka mikrosimulace v pohybu.

 

Karel Špaček vznesl dotaz, kdo je vlastníkem softwaru.

Jiří Landa uvedl, že vlastníkem je firma CityPlan, vyzdvihl šíři využití tohoto softwaru (argumentace veřejnosti, řešení dopravních situací, zjištění efektu v předstihu před stavbou, posuzování investicí dopředu, význam pro koordinátora i pro ODSH KrÚ atd.).

 

Místopředseda komise poděkoval zástupcům firmy CityPlan za předvedenou prezentaci, vyzdvihl význam jejího využití (zástupci firmy předají ODSH KrÚ ceník a jednu namodelovanou situaci).

 

Místopředseda komise poděkoval přítomným za účast a ukončil jednání. Termín dalšího jednání Dopravní komise Rady kraje Vysočina č. 7/2004 byl stanoven na 28. května 2004 v 8:00 v Kongresovém sále Krajského úřadu kraje Vysočina v 8:00 hodin.

 

Petr Pospíchal v. r.

předseda Dopravní komise Rady kraje Vysočina

 

Josef Novotný v. r.

místopředseda Dopravní komise Rady kraje Vysočina

 

Záznam pořízen na jednání dne 21. května 2004.

Zapsala Kateřina Nedvědová dne 24. května 2004 (zápis pořízen na základě záznamu).