Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

 

Zápis z jednání

Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina č. 4/2007

konaného dne 14. 6. 2007

 

Přítomni:

1. Josef Brůna

2. Jaroslava Dvořáková

3. Martin Herzán

4. Jiří Hormandl (místopředseda)

5. Petr Jašek

6. Iva Kondýsková

7. Petr Krábek

8. Jan Nekula

9. Ladislav Nováček

10. Oldřich Ondráček

11. Marie Ostatnická

12. Jiří Bína (tajemník)

Nepřítomni:

1. Pavel Vaníček

2. Jiří Vondráček (předseda)

3. Dagmar Zápotočná (zástupce KOUS)

Hosté:

1. Alena Řehořová (OSVZ)

 

Program:

1.       Zahájení, kontrola úkolů, schválení zápisu;

2.       Osnova a příprava střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb;

3.       Předání pracovní verze vyhodnocení pilotního projektu hospicové péče realizovaného Hospicovým hnutím Vysočina;

4.       Diskuze, různé;

5.       Závěr.

 

1. Zahájení, kontrola úkolů, schválení zápisu

Jiří Hormandl, místopředseda Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina, přivítal všechny přítomné a zahájil jednání. Omluvil neúčast předsedy komise. Dle počtu přítomných členů konstatoval, že je komise usnášeníschopná. Přednesl program zasedání – ten byl 11 hlasy schválen. K zápisu z minulého jednání nebyly vzneseny žádné připomínky.

 

Tajemník shrnul závěry a usnesení z minulého zasedání komise. Konstatoval, že všechny úkoly byly splněny.

 

2. Osnova a příprava střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb

Členové komise obdrželi podkladový materiál přímo na zasedání.

 

Jiří Bína informoval, že zákon o sociálních službách přinesl krajům novou kompetenci a zároveň povinnost zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Považuje za nejvhodnější vycházet při jeho vytváření z použití metody komunitního plánování sociálních služeb na úrovni měst a regionů. V současné době však kraj nemá dostatečný časový prostor k tomu, aby mohl vyčkat ukončení procesu komunitního plánování na nižší úrovni. OSVZ navrhuje, aby střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obsahoval také postup pro další aktualizaci, v němž již bude popsána spolupráce s obcemi a způsob vyjednávání o začlenění priorit z jejich komunitních plánů do dokumentu zpracovaného krajem. Dalším úskalím zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je nejistota v objemu a distribuci finančních zdrojů potřebných k zajištění provozu poskytovatelů.

 

Co by měl střednědobý plán rozvoje kraje v těchto podmínkách obsahovat:

1.      Zmapování stavu komunitního plánování v kraji (Informace z projektu realizovaného ve spolupráci mezi krajem a Agorou; přímé informace z obcí, které komunitě plánují nezávisle na tomto projektu).

2.      Zmapování stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb a jejich dostupnosti (na základě komunitních plánů obcí, na základě žádostí v rámci dotačního řízení a na základě registrací poskytovatelů sociálních služeb).

3.      Zmapování postojů obyvatelstva k potřebnosti sociálních služeb (na základě analýzy potřeb uživatelů v rámci KPSS).

4.      Zmapování známých zdrojů pro financování provozu sociálních služeb (vzít v úvahu dělení sociálních služeb na hrazené a na ty, které jsou poskytovány bezplatně).

5.      Zmapování plateb a využití příspěvku na péči (bude zpracováno na základě údajů z informačního systému o příspěvku na péči).

6.      SWOT analýza.

7.      Vyhodnocení potřebnosti, doplnění a možného rozvoje stávající sítě sociálních služeb jako podklad pro účely čerpání neinvestičních dotací ze zdrojů ČR i EU – návrh postupu doplnění.

8.      Investiční rozvoj v návaznosti na potřebnost doplnění a zkvalitnění stávající sítě sociálních služeb jako podklad pro investiční záměry kraje a pro účely čerpání investičních dotací ze zdrojů ČR i EU.

9.      Nastavení procesu aktualizace a ověřování plnění plánu (aktualizace bude obsahovat vazbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na komunitní plány obcí – bude vypracováno ve spolupráci mezi krajem a metodiky komunitního plánování, navázáno na dosavadní práci Agory CE).

10.  Metodické vedení komunitního plánování v kraji (bude zpracováno ve spolupráci s metodiky komunitního plánování).

Jiří Bína ještě představil přímo na jednání v pracovní verzi mapy, které popisují síť poskytovatelů sociálních služeb na území kraje Vysočina. Až budou tyto mapy v konečné podobě, budou v papírové formě zaslány všem členům komise.

 

Požádal členy komise, aby obsah střednědobého plánu i mapy podrobili diskuzi a připomínkám, které lze zaslat dodatečně.

 

Petr Jašek upozornil na chyby v mapách. Jiří Bína zdůraznil, že jde zatím o pracovní verzi, bude se na ní ještě pracovat, takže chyby budou odstraněny.

 

Petr Krábek kladně hodnotí zpracování map – aspoň budou lépe vidět nepokrytá místa a dále s těmi údaji pracovat. Dotázal se, co kraj od střednědobého plánu očekává. Jiří Bína uvedl, že  to nezbytný poklad pro dotační řízení státu, poklad pro jakoukoliv investiční politiku, pro vlastní dotační řízení kraje, podpora pro různé projekty podávané z evropských strukturálních fondů, podklad, který zdůrazní potřebnost různých vzdělávacích projektů v oblasti sociálních služeb, bude plnit funkci pro komunikaci se státem v koncepčních záležitostech – podklad pro zpracování národní strategie.

Petr Krábek se dále dotázal, jak často bude probíhat aktualizace materiálu. Jiří Bína sdělil, že o intervalu se bude teprve diskutovat, dle jeho názoru by měla být první aktualizace již v příštím roce, dále pak v pravidelném intervalu po dvou letech.

 

Josef Brůna se dotázal, proč nebudou plně zohledněny komunitní plány jednotlivých obcí. Jiří Bína informoval, že se bude vycházet z dostupných dat, v červenci musí být materiál předložen do RK, jeho zpracování koliduje s termínem schvalování komunitních plánů v mnohých městech. Při aktualizaci střednědobého plánu však již bude probíhat jednání nad jejich obsahem, aby kraj při svém plánování zohledňoval priority obcí.

 

Jiří Bína dále na základě dotazu Josefa Brůny pohovořil o dělbě kompetenci mezi KrÚ a Národním úřadem pro zaměstnanost, který bude fungovat od roku 2009.

 

Usnesení 011/04/2007/Kspp

Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

informaci o přípravě a osnově střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina.

Usnesení bylo přijato 11 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

3. Předání pracovní verze vyhodnocení pilotního projektu hospicové péče realizovaného Hospicovým hnutím Vysočina

Členové komise obdrželi podkladové materiály s předstihem.

 

Jiří Bína připomněl, že podstatou hospicové péče je pomoc nemocným v nevyléčitelném stadiu nemoci s tím, že spočívá po zdravotnické stránce především v tišení bolesti spojeném s ošetřovatelstvím a zpravidla s ukončením zbytečné léčby cílené na zlepšení zdravotního stavu a záchranu života. Po stránce sociální péče spočívá pomoc v doprovázení umírajících, některých pečovatelských úkonech, poradenství pro nemocné i pozůstalé. Samostatně nebo v různých kombinacích může mít lůžkové péče o umírající (přímo hospic nebo paliativní jednotky v nemocnicích či v domovech pro seniory), terénní v podobě docházky pracovníků a dobrovolníků do domácností, ambulantní ve formě poradny nebo stacionáře určeného pro denní pobyt nevyléčitelně nemocných. Vhodné bývá i doprovázení těchto služeb půjčovnou pomůcek (Například zakoupení polohovacího lůžka nebo invalidního vozíku na krátkou dobu před úmrtím je pro řadu rodin poměrně velká a nezvládnutelná investice, ale jejich zapůjčení umožní prožití posledních dnů života doma. Pro lůžkový hospic se všeobecně odhaduje potřebnost pěti lůžek na sto tisíc obyvatel, přičemž z hlediska vhodné spolupráce s rodinou funguje vhodné využití při dojezdu do padesáti kilometrů V oblasti investičních dotací byla zatím financována pouze výstavba lůžkových hospiců. Terénní hospicová péče vyžaduje dobrou spolupráci s ošetřujícími lékaři i se zdravotnickou ošetřovatelskou službou a s pečovatelskou službou. Podporou je i existence možnosti přesunu pacienta z domácnosti na hospicové lůžko (rodina má jistotu alternativy, pokud péči doma nezvládne). Na Vysočině začala vznikat terénní hospicová péče. Ve velmi omezené podobě je doprovázení umírajících realizováno spolu s pečovatelskou službou. Jediným specializovaným poskytovatelem je Hospicové hnutí Vysočina, které působí v Novém Městě na Moravě a ve Žďáru nad Sázavou. Kromě terénní služby v domácnostech působí i v nemocnici a v domovech pro seniory ve Žďáru a na Mitrově. Zajišťují terénní péči, poradenství pro nevyléčitelně nemocné i pozůstalé a půjčovnu pomůcek. Ve spolupráci s naší LDN na Buchtově kopci realizovali pilotní projekt rodinného pokoje, jako paliativní jednotky o jednom lůžku. Uvedený poskytovatel působí nyní s rozpočtem 2 700 tis. Kč, přičemž dotace ze státního rozpočtu klesla ze 600 tis. Kč vloni na 300 tis Kč letos. V dotacích kraje bylo vyplaceno na běžný provoz v roce 2006 248 tis. Kč a letos jim jako záloha bylo vyplaceno 75 % této částky. Péče je poskytována bez úhrady poskytovatelů. V alokaci Fondu Vysočiny byl schválen program na podporu respitní a hospicové péče s celkovým objemem 1,5 mil. Kč. Je třeba ještě ověřit poptávku případných žadatelů a vhodné definování přijatelných výdajů. Návrh programu chceme předložit ke schválení v září a promítnout do něj i závěry z pilotního projektu v Novém Městě na Moravě. V letech 2005-2006 byl realizován projekt Systémový rozvoj paliativní péče v kraji Vysočina, z něhož vyplynul jako návrh optimálního řešení Komunitní model paliativní péče založený právě na skladbě různých složek hospicové péče.

 

Iva Kondýsková podrobně pohovořila o fungování a zkušenostech Hospicového hnutí Vysočina. Dále pohovořila o zkušenostech z terénní hospicové péče, působení v nemocnici a v domovech pro seniory ve Žďáru a na Mitrově. Podrobně pohovořila o realizaci pilotního projektu rodinného pokoje, jako paliativní jednotky o jednom lůžku LDN na Buchtově kopci. LDN zajišťovala veškerou zdravotní péči s úhradou ze zdravotního pojištění a Hospicové hnutí zabezpečovalo doprovázení jako sociální službu. Poptávka po tomto lůžku nemohla být v některých případech kvůli jeho obsazenosti uspokojena. Pilotní projekt probíhal do dubna a nyní byla kraji předložena závěrečná zpráva, která kromě popisu průběhu obsahuje i nástin možného modelu hospicové péče v kraji.

 

Petr Krábek velmi kvitoval existenci této služby. Navrhl vyčlenit celé patro na Buchtově kopci jako hospicové.

 

Oldřich Ondráček se zeptal, jak moc je informována o výše zmíněných možnostech široká veřejnost. Iva Kondýsková sdělila, že informovanost široké veřejnosti není vysoká. Ve známost veřejnosti už vešla informace o možnosti rodinného pokoje na Buchtově kopci.

 

Marie Ostatnická se dotázala, kolik rodina doplácí za pobyt příslušníka na den. Iva Kondýsková uvedla, že taxa za ubytování rodinného příslušníka je 150 Kč/den.

 

Usnesení 012/04/2007/Kspp

Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

aktuální informaci o výsledku projektu Systémový rozvoj paliativní péče v kraji Vysočina.

Usnesení bylo přijato 11 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

4. Diskuze, různé

Byl podán návrh, aby zasedání komise č. 5/2007 bylo výjezdní – uskutečnilo se v Hospicovém hnutí Vysočina v Novém Městě na Moravě, a bylo by spojeno s návštěvou některých zařízení sociálních služeb a LDN Buchtův kopec.

 

5. Závěr

Termín zasedání komise sociální a pro oblast protidrogové politiky č. 5/2007 byl stanoven na čtvrtek 6. 9. 2007 od 10:00.

 

 

Jiří Hormandl v. r.

místopředseda Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina

 

 

Zpracovala a zapsala Kateřina Nedvědová dne 5. 4. 2007