Informační technologie Kraje Vysočina

Zápis ze zasedání

Výboru regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina č. 3/2005

konaného dne 23. června 2005

 

Přítomni:

Výbor regionálního rozvoje:

-         Zdeněk Blažek

-         Marie Černá (místopředsedkyně)

-         Milan Havlíček

-         Miroslav Houška

-         Vítězslav Jonáš (předseda)

-         Zdeněk Novák

-         Péťa Ladislav

-         Hana Žáková

-         Martin Černý (tajemník)

Hosté:

-         Martina Kršňáková (odbor regionálního rozvoje)

-         Dušan Vichr (odbor regionálního rozvoje, oddělení strategického plánování)

-         Jan Strejček (vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu)

-         Petr Průža (vedoucí oddělení územního plánování, odbor územního plánování a stavebního řádu)

 

Návrh programu:

1.       Zahájení;

2.       Územní plán Velkého územního celku (VÚC) kraje Vysočina (Ing. Petr. Průža);

3.       Vyhodnocení Fondu Vysočiny (FV);

4.       Granty předkládané do FV;

5.       Vědeckotechnologický park;

6.       Priority pro Regionální operační program (ROP);

7.       MAS (místní akční skupiny na Vysočině);

8.       Profil kraje Vysočina – aktualizace červen 2005;

9.       Diskuse a různé;

10.   Závěr.

 

1.       Zahájení

Vítězslav Jonáš, předseda Výboru regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina (dále jen VRR), zahájil jednání. Přivítal všechny přítomné a omluvil M. Černou a M. Havlíčka, kteří se ve stejné době účastní výběrového řízení a jednání VRR budou průběžně navštěvovat, dle projednávaného programu. Dle počtu přítomných členů konstatoval, že je komise usnášeníschopná. Přednesl program zasedání, který byl 6 hlasy schválen. K zápisu z minulého jednání nebyly vzneseny žádné připomínky.

 

2.       Územní plán Velkého územního celku (VÚC) kraje Vysočina (Ing. Petr. Průža)

J. Strejček pohovořil o řešení územního plánu a představil dvě varianty řešení, které zpracovalo Urbanistické středisko Brno, s. r. o. (P. Mackerle), kde byl kladen důraz především na vnitřní integritu regionu a napojení na evropské sítě (nadregionální i regionální), na základě cílů stanovených v Programu rozvoje kraje (cíl 3). Představil dvě varianty zpracování (endogenní – zaměřena na vnitřní integritu, exogenní ‑ napojení na regiony a dálnici DI). Popsal hlavní rozvojové osy budoucího rozvoje kraje včetně os subregionálních. Upřesnil průběh konzultace této problematiky s 26 městy kraje, kdy byly projednány koncepční zásady.

P. Průža stručně doplnil výklad, pohovořil o jednotlivých významných zónách, komentovat elektronickou ukázku zemního plánu a dále odkázal na internetové stránky kraje.

J. Strejček toto doplnil o vyjádření Ministerstva dopravy ČR, které navrhuje směrné zařazení obou variant vysokorychlostní trati (dále jen VRT) do Územního plánu kraje. Pro stavební úřady není rozhodující zařazení koridoru VRT do směrné nebo  závazné části Územního plánu, v každém případě to znamená zákaz povolování jiných staveb nesouvisejících s vysokorychlostní dráhou ve vymezeném koridoru. V této souvislosti požádal přítomné o stanovisko a podněty v souvislosti s dalším vývojem ÚP VÚC

Přítomní se shodli, že stanovisko k této problematice bude vysloveno, po prostudování dalších materiálů, nejdéle na jednání VRR č. 5/2005.

Dále se diskutovalo téma VRT a připomínky k této problematice ze stran obcí, organizací a spolků.

J. Strejček přislíbil členům VRR přípravu materiálů spolu s navrhovanými řešeními.

M. Černá a M. Havlíček vstoupili do jednání.

 

3.       Vyhodnocení Fondu Vysočiny (FV)

D. Vichr komentoval prezentaci a předložené mapy Fondu Vysočiny (dále jen FV). V úvodu konstatoval, že FV funguje třetím rokem a dále pohovořil o myšlence založení FV.

Rozvoj kraje se řídí podle střednědobého plánu „Programu rozvoje kraje“ a k jeho postupnému naplnění kraj používá různé nástroje. Myšlenka zřízení nástroje grantové finanční podpory širokého spektra aktivit nejrůznějších subjektů vznikla na podzim roku 2001 a dne 19. 3. 2002 došlo k založení Fondu Vysočiny. Na počátku byly vytvořeny základní dokumenty, ustaven monitorovací orgán FV (Rada Fondu) a schválen finanční rámec. V období března – dubna 2002 probíhala příprava a schválení realizačních dokumentů FV (šablona Výzvy, formulář žádosti, smlouva o poskytnutí podpory, podklady pro hodnocení projektů) – vše s důrazem na jednotnost, průhlednost a informovanost. Dne 30. 4. 2002 byly vyhlášeny první grantové programy (dále jen GP).

D. Vichr dále pohovořil o alokaci FV v jednotlivých letech, objemu vyhlášených GP (celkem 227,2 mil. Kč), počtu vyhlášených GP (102) a představil schémat grantové podpory FV.

FV v číslech:

-         počet podaných žádostí – 5173,

-         počet uspokojených žádostí – 2 654,

-         procento uspokojených – 51,3 %,

-         požadovaná výše podpory – 430 392 945 Kč,

-         rozdělená podpora z FV – 179 040 694 Kč,

-         % uspokojených požadavků – 41,6 %,

-         vlastní podíl úspěšných žadatelů – 428 697 679 Kč,

-         celkový objem zrealizovaných projektů – 605 738 393 Kč.

 

Cíle FV:

-         realizace aktivit obsažených v Programu rozvoje kraje Vysočina (dále jen PRK),

-         zapojení širokého spektra subjektů,

-         vytvoření partnerství na lokální i regionální úrovni,

-         poznání potřeb nově vzniklého regionu,

-         uplatňování konkrétní politiky vedení kraje,

-         pomoc neziskovému sektoru,

-         pomoc obcím jako základním partnerům regionu,

-         transparentnost přidělování veřejných prostředků,

-         možnost účinné kontroly jejich využití,

-         vtažení veřejnosti do procesu rozhodování (participace),

-         vytvoření jasného, přehledného systému,

-         omezení možností korupce,

-         vytvoření dobrého jména kraje a veřejné správy,

-         posilování vnitřních vazeb, identifikace s krajem,

-         trénink subjektů v oblasti grantových pravidel a v přípravě na čerpání strukturálních fondů EU.

 

K výhledu do budoucna konstatoval, že systém našel oporu jak u samosprávného vedení kraje, tak na jednotlivých odborech úřadu a dočkal se pozitivní odezvy u žadatelů. Podobný funkční komplexní a jednotný systém grantové podpory je v ČR ojedinělý. Vysoká a nevynucená podpora rozhodovacích i administrativních článků zakládá potenciál pro úspěšné dlouhodobé působení. Dlouhodobost pak jednoznačně posiluje šance na skutečně hluboké naplnění cílů a projevení efektů cílené podpory. Zvýšená pozornost zároveň vede k vnímání a nalézání nedostatků a jejich odstraňování a k rozšiřování či zlepšování systému.

V. Jonáš se pozastavil nad funkčností FV a nastínil dvě možné varianty vedoucí k zefektivnění grantové politiky kraje. Jednou variantou je přerozdělení finančních prostředků obcím podle počtu obyvatel a druhou rozdělení FV do třech oblastí grantových schémat – pro obce, neziskové organizace a instituce. Konstatoval, že tím by došlo ke snížení administrativních nákladů.

M. Černá upřesnila, že kraje mají ze zákona povinnost pečovat o své území na základě základního rozvojového dokumentu – PRKu  a Fond Vysočiny je jedním z nástrojů k zacílení podpory pro krajskou samosprávu, přičemž se nebrání zúžení a většímu zacílení. Při  aktualizaci PRKu je pak možné zaměřit se i na jiné oblasti, které považuje krajské zastupitelstvo za prioritní.

M. Černý podpořil myšlenku přímého rozdělování finančních prostředků, ale upozornil, že by mohlo být složité najít vhodný klíč k rozdělení a prakticky se FV zatím jeví jako nejschůdnější nástroj.

H. Žáková, jako členka několika řídicích výborů grantových programů pohovořila o specifických kriteriích, která nejsou mnohdy nastavena objektivně a pokládá za nutné je důkladně předjednat v příslušných výborech, v komisích a v radě kraje ještě před vyhlášením grantového programu Zastupitelstvem kraje Vysočina.

 

4.       Granty předkládané do FV

Na základě úkolu z minulého jednání přítomní obdrželi elektronickou poštou všechny výzvy k předkládání projektů do FV, které byly projednány radou kraje. Členové VRR se dohodli, že VRR bude připomínkovat pouze GP vyhlašované v oblasti regionálního rozvoje a to za přítomnosti garantů jednotlivých GP.

M. Kršňáková představila návrh grantového programu FV „Rozvoj malých podnikatelů 2005“. Tento grantový program, je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků na Vysočině formou příspěvku na pořízení technologií, výrobních zařízení, případně rozšíření podnikatelských prostor

Podpora malých podniků je standardní součástí hospodářské politiky zemí EU. Podpora je cílena na překonávání objektivních nevýhod malých podniků ve srovnání s velkými podniky (zejména horší přístup ke kapitálu a relativně vyšší náklady vstupu na nové trhy a odpovídající informační zabezpečení).

Cílem grantového programu Rozvoj malých podnikatelů 2005 je zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků na domácích i zahraničních trzích poskytnutím příspěvku na pořízení nových technologií a výrobních prostředků, případně rozšíření výroby a výrobních prostor. Z tohoto programu budou podpořeny ty projekty, které nebudou realizovány v ekonomicky slabých a strukturálně postižených regionech vymezených pro grantová schémata opatření 1.1 SROP.

Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina (dále jen „ORR“) se rozhodl, že tímto programem alespoň částečně pokryje mezeru, která vznikla vyhlášením grantových schémat ze zdrojů EU pouze pro ekonomicky slabé a strukturálně postižené regiony. Na rozdíl od grantových schémat SROP jsou, s ohledem na celkovou alokaci, podporovány pouze podniky, které zaměstnávají max. 50 zaměstnanců. Celkový objem finančních prostředků byl stanoven na 4.004.669,- Kč.

V závěru tohoto bodu byl diskutován důraz na exportní aktivity a možnosti GP pro začínající podnikatele.

 

Usnesení 007/03/2005/VRR

Výbor regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina

doporučuje

zastupitelstvu kraje schválit grantový program „Rozvoj malých podnikatelů 2005“.

Usnesení bylo přijato 5 hlasy, proti 1, zdržel se 0.

 

5.       Vědeckotechnologický park

Podkladový materiál k tomuto bodu byl rozeslán členům VRR elektronickou poštou s dostatečným časovým předstihem.

M. Kršňáková představila genezi procesu a záměr kraje vytvořit na svém území vědeckotechnologický park (dále jenVTP). VTP se rozumí subjekt orientovaný do oblasti vědy, technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání, který funguje v úzké spolupráci s vysokými školami, vědeckými pracovišti a výzkumnými ústavy, přičemž má dvě základní funkce – inovační a inkubační. VTP může sloužit jako subjekt zastřešující podnikatelský inkubátor, inovační centrum a centrum pro transfer technologií.

Výzkum, který je základem pro inovace, lze provádět v mnoha podobách. Pokud je firma silná a má dostatek vlastních prostor a kvalitních lidských zdrojů, může ho provádět v rámci své vlastní firmy. Firma, která se však potýká s nedostatkem jednoho nebo obou výše zmíněných faktorů, je odkázána na výzkumné ústavy nebo vědecká centra. Svoji roli zde hrají také vysoké pořizovací náklady na vhodné technologie. Tyto problémy pomáhají řešit tzv. vědeckotechnologické parky (dále jen „VTP“). Jedná se o instituce orientované do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečování transferu technologií a výchově k inovačnímu podnikání. Z takto pojatého VTP vyplývají i jeho základní funkce – inovační a inkubační. Existence takovéhoto zařízení je navázána na existenci vysokých škol (Západomoravská vysoká škola Třebíč a Vysoká škola polytechnická Jihlava) nebo výzkumných ústavů.

M. Černý stručně doplnil výklad. Komentoval situaci ve španělském regionu Galicia, který byl před několika lety ve stejné situaci jako kraj Vysočina. Pohovořil o předběžných jednání s primátorem Města Jihlavy. I když je vše zatím ve fázi zadání předběžné studie proveditelnosti, tento projekt by bylo vhodné předložit do března 2006..

M. Černá a M. Havlíček vstoupili do jednání.

Dále byla diskutována problematika provozu a finanční rámec vědeckotechnologického parku ‑ tuto problematiku by měla odhalit předběžná studie.

 

Usnesení 008/03/2005/VRR

Výbor regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina

doporučuje

zastupitelstvu kraje schválit zadání tzv. pre-feasibility study (předběžná studie proveditelnosti)

a požaduje

průběžné informace o vývoji v této oblasti

Usnesení bylo přijato 8 hlasy, proti 0, zdržel se 0.

 

6.       Priority pro Regionální operační program (ROP)

M. Černá komentovala tento informační bod a pohovořila o metodice rozdělování finančních prostředků do jednotlivých operačních programů a vznik koordinační skupiny. Budoucí výhled předpokládá vznik 7 ROPů. Dále zmínila ambice regionu dostat finance na rozvoj venkova do programů ROP a přislíbila, že bude podávat aktuální informace o této problematice.

Dále informovala o jednání Regionální rady NUTS 2 Jihovýchod– 13. června 2005, kde byly rozděleny finanční prostředky. Komentovala výběr kvalitních projektů a jmenovala některé úspěšné programy z kraje Vysočina (př.: Žirovnice, Bystřicko, Telč, Těchobuz, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Libice nad Doubravou, Třebíč apod.)

 

7.       MAS (místní akční skupiny na Vysočině)

M. Kršňáková uvedla problematiku místních akčních skupin na Vysočině (dále jen MAS), které jsou dobrovolné seskupení na určitém území, složeny ze 60% z podnikatelských subjektů, zástupci obcí, či mikroregionů. Vznikají dobrovolně, nejsou řízeny krajem, a jejich záměrem je zasáhnout do rozvoje kraje popř.: vytipují vhodná místa k rozvoji. Jde o venkovské skupiny – nesmí být členem obec nad 100.000 obyvatel. Rozhodují na základě společného koncenzu a je možné na ně pohlížet jako na přípravné skupiny pro program Leader a Leader plus, které budou vyhlášeny v roce 2007.

Dne 20. 5. 2005 proběhlo představení existence a činnosti Místních akčních skupin (dále MAS), působících na území kraje Vysočina. V závěru tohoto setkání byl vznesen ze strany těchto subjektů apel na radní kraje, aby zvážili podporu činnosti MAS dle možností a uvážení kraje.

M. Černý doplnil výklad a konstatoval, že venkov by bylo dobré cíleně podpořit. Známých MAS v kraji Vysočina je cca 6.

Členové VRR byly vyzváni k vyjádření k této problematice.

M. Havlíček pohovořil o MASce, o historii a vzniku MAS Jemnicko (dozorčí rada ‑ 15 členů) a o jejím složení (50% podnikatelů, zástupci příspěvkových a neziskových organizací, zástupci obcí). Dále se z časových důvodů omluvil z dalšího jednání.

 

Úkol:

Připravit podkladový materiál k problematice místních akčních skupin na Vysočině k prostudování.

Odpovědnost: tajemník VRR

Termín: zasedání VRR č. 4/2005

 

8.       Profil kraje Vysočina – aktualizace červen 2005

Členové VRR obdrželi aktualizaci Profilu kraj Vysočina ve formě CD k prostudování.

M. Černá stručně komentovala analytickou část Profilu kraje Vysočina, který je dvakrát ročně aktualizován v gesci odboru regionálního rozvoje (Mgr. Václav Novák, oddělení strategického plánování).

 

Usnesení 009/03/2005/VRR

Výbor regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina

doporučuje

zastupitelstvu kraje vzít na vědomí aktualizaci Profilu rozvoje kraje Vysočina

a vyzývá

členy VRR k připomínkování předloženého materiálu.

Usnesení bylo přijato 7 hlasy, proti 1, zdržel se 0.

9.       Diskuse a různé

M. Černá pohovořila o grantových schématech, které schvaluje Zastupitelstvo kraje Vysočina a o převisu projektů.

V. Jonáš komentoval průzkum zájmu programů z ministerstva a pohovořil o vyslání 9 členné skupiny, reprezentující kraj Vysočina na veletrhu „Země živitelka“.

 

Úkol:

Přizvat k jednání VRR Ing. Fialu k problematice MAS.

Odpovědnost: koordinátor VRR

Termín: zasedání VRR č. 4/2005

 

10.   Závěr

Předseda VRR poděkoval všem přítomným za účast a ukončil jednání. Předpokládaný termín zasedání VRR č. 4/2005 byl stanoven na 19. 7. 2005 od 14:30 v sídle Krajského úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava (budova C, zasedací místnost 1.21), v případě, že bude nutné projednání některých bodů pro ZK 22. 7. 2005. Přesný čas a termín případného jednání bude upřesněn na pozvánce!

 

 

Vítězslav Jonáš v. r.

předseda Výboru regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina

 

 

Záznam pořízen na jednání VRR dne 23. 6. 2005.

Zapsala Kateřina Kubová dne 24. 6. 2005 (zápis pořízen na základě záznamu).