Servis pro samosprávu

Zápis ze zasedání

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina č. 6/2007

konaného dne 6. 6. 2007

 

Přítomni:

1. Jiří Běhounek (předseda)	6. Jaroslava Straková
2. Miroslav Havlík	7. Hana Šmardová
3. Vladimír Novotný	8. Marie Topolovská
4. Tomáš Preininger	9. Věra Švarcová (tajemnice)
5. Tomáš Snížek

Nepřítomni (omluveni):

1. Jaroslava Bambasová

2. Simona Kafoňková

3. Soňa Pokorná

4. Richard Štrobl

5. Jaroslav Veselý (místopředseda)

Hosté:

1. Pavel Hájek (náměstek hejtmana)

2. Václav Miláček (Krajský úřad kraje Vysočina)

3. Soňa Měrtlová (OSVZ)

4. Martin Šuma (ředitel Nemocnice Jihlava)

5. Ladislav Pešl (externí konzultant Kardiocentra Vysočina CZ, a. s.)

6. Jiří Vondráček (člen Rady kraje Vysočina)

7. Jiří Bína (OSVZ)

8. Dana Buřičová (OSVZ)

 

Návrh programu:

1.      Zahájení zasedání, schválení programu, kontrola úkolů:

2.      Grantové programy;

3.      Vzdělávání ve zdravotnictví;

4.      Zdravotní plán kraje Vysočina;

5.      Kardiocentrum Vysočina (Martin Šuma, Ladislav Pešl);

6.      Zákon č. 108/2006 Sb., a jeho plnění (Jiří Vondráček, Jiří Bína);

7.      Různé;

8.      Závěr.

 

1. Zahájení zasedání, schválení programu, kontrola úkolů

Jiří Běhounek, předseda Zdravotní komise Rady kraje Vysočina, přivítal přítomné, hosty a zahájil jednání. Dle počtu přítomných členů konstatoval, že je komise usnášeníschopná. Přednesl program jednání – ten byl všemi přítomnými schválen. K zápisu z minulého zasedání nebyly vzneseny žádné připomínky.

 

Shrnul závěry, usnesení a úkoly z minulého zasedání komise. Konstatoval, že všechny úkoly byly splněny.

 

2. Grantové programy

Jiří Běhounek podal informaci, že v současné době jsou grantové programy ve fázi přípravy.

 

Věra Švarcová informovala o zpracování projektu v rámci evropských strukturálních fondů. Co se týká grantových programů, tak některé projekty se místo podpory z Fondu Vysočiny dostali do systémové podpory přímo z rozpočtu kraje Vysočina.

 

3. Vzdělávání ve zdravotnictví

Jiří Běhounek připomněl, že toto téma je na programu zdravotní komise již opakovaně. Jedná se o vzdělání ve 3 úrovních:

-          vzdělávání top a středního managementu – financováno z rozpočtu kraje;

-          vzdělávání jednotlivých hodnotitelských skupin pro akreditace v nemocnicích – ukončeno;

-          vzdělávání odborné na úrovni nemocnic – funguje, kraj podporuje různé akce (např. chirurgické dny atd.).

 

Věra Švarcová podala informaci, že v letošním roce v rámci vzdělávání v oboru praktické lékařství pro dospělé je připravován následující počet lékařů: 2 lékaři v Nemocnici Havlíčkův Brod (z toho jedna lékařka má uzavřenou smlouvu o dohodě o pracovní činnost s odměnou 1 tis. Kč měsíčně, jeden lékař v pracovním poměru), 3 lékaři v Nemocnici Jihlava, 1 lékař v Nemocnici Pelhřimov (k 31. 3. 2007 ukončen pracovní poměr na dobu určitou; celková doba v nemocnici činila 15 měsíců). V Nemocnicích Třebíč a Nové Město na Moravě se nyní nepřipravují lékaři v oboru praktické lékařství pro dospělé. Na problematiku přípravy v rámci získávání specializované způsobilosti praktických lékařů pro dospělé bylo upozorňováno i při projednávání rozpočtu kraje na rok 2007, tato částka ve výši 2 550 tis. Kč je v rozpočtu uvedena v kapitole Zdravotnictví pod čarou. Odbor navrhoval systémové financování v roce 2007; dle věkové struktury k přípravě praktického lékaře pro dospělé bylo počítáno v roce 2007 s přípravou 8 lékařů s měsíčními náklady 26 tis. Kč.

 

Tomáš Preininger se dotázal, zda-li bude zajištěno, aby tito lékaři zůstali na Vysočině. Věra Švarcová uvedla, že toto bude ošetřeno smlouvou. V rámci vzdělávacího programu v oboru praktické lékařství pro dospělé je podmínkou pro získání specializace zařazení do tohoto oboru a absolvování praxe v minimální délce 5 let, z toho 15 měsíců praxe na lůžkovém interním oddělení, včetně plicního, infekčního a specializovaných ambulancí, v nemocnici s neselektovaným příjmem. V praxi potom celá příprava lékaře probíhá tím způsobem, že nemocnice lékaře zařazeného do specializačního oboru praktické lékařství do dospělé přijme na 15 měsíců do pracovního poměru. Po dobu 15 měsíců probíhá předepsaná praxe v nemocnici.

 

Usnesení 019/06/2007/ZdK

Zdravotní komise rady kraje

doporučuje

radě kraje rozhodnout o poskytnutí neinvestičního příspěvku pro:

- Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci, IČ 00179540 ve výši 155 tis. Kč,

- Nemocnici Pelhřimov, příspěvkovou organizaci, IČ 00511951 ve výši 90 tis. Kč,

- Nemocnici Jihlava., příspěvkovou organizaci, IČ 00090638 ve výši 450 tis. Kč,

za účelem úhrady nákladů na část přípravy praktických lékařů pro dospělé za období 1. 1. 2007 – 31. 5. 2007.

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

4. Zdravotní plán kraje Vysočina

Členové zdravotní komise obdrželi přímo na jednání CD s aktuální verzí Zdravotního plánu kraje Vysočina.

 

Jiří Běhounek podrobně pohovořil o obsahu materiálu, kladně zhodnotil jeho komplexnost, požádal členy komise, aby tento materiál během prázdnin velmi pečlivě prostudovali, neboť zdravotní komise k němu bude muset zaujmout stanovisko na příštím zasedání. Jakékoliv otázky je možno směřovat na Věru Švarcovou nebo Danu Buřičovou.

 

Definitivní podoba materiálu bude schvalována na zasedání ZK v listopadu 2007. Pro politické kluby bude uspořádán seminář k problematice, budou přizváni i členové zdravotní komise.

 

Aktuální verzi Zdravotní plánu kraje Vysočina obdrželi k možnému vyjádření i odborné skupiny: ČLK, ČSK, LOK a další.

 

Pavel Hájek připomněl, že ve Zdravotním plánu kraje Vysočina chybí stanovisko VZP – je to způsobeno tím, že právě probíhá výběrové řízení na nového ředitele krajské pobočky VZP – po jeho jmenování bude stanovisko doplněno.

 

Usnesení 020/06/2007/ZdK

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

vyslechla informaci o tvorbě Zdravotního plánu kraje Vysočina a doporučuje radě kraje navrhnout zastupitelstvu kraje posunutí termínu schválení tohoto plánu do 30. 11. 2007 a ukládá všem členům komise po prostudování materiál připomínkovat a zhodnotit (termín do 31. 8. 2007).

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

 

Členové zdravotní komise obdrželi podkladový materiál „Specializovaná zdravotní péče v kraji Vysočina v roce 2007 neprovozovaná“, který zpracoval Tomáš Snížek.

Jiří Běhounek tento materiál okomentoval a poděkoval Tomáši Snížkovi za jeho zpracování.

 

Usnesení 021/06/2007/ZdK

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

zprávu o specializované zdravotní péči, která v kraji není provozována. Konstatuje, že dle odborného odhadu lze stanovit typy zdravotní péče, které svou frekvencí i medicínskou závažností dávají podnět k otevření odborné medicínské a politické diskuze o provozování některých z nich ve  zdravotnických zařízeních kraje Vysočina.

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

5. Kardiocentrum Vysočina (Martin Šuma, Ladislav Pešl)

Jiří Běhounek podal informaci, že ředitel Nemocnice Jihlava zaslal dopis Pavlu Hájkovi, náměstkovi hejtmana, ve kterém v návaznosti na návštěvu a závěry expertní komise rady kraje v Nemocnici Jihlava dne 2. 5. 2007 k problematice financování stavebních úprav a přístrojového vybavení „Kardiologické oddělení Nemocnice Jihlava“ z prostředků kraje Vysočina pro zajištění návaznosti na pracoviště intervenční kardiologie (Kardiocentrum) žádá o pozvání na jednání Zdravotní komise Rady kraje Vysočina při projednávání tohoto bodu.

 

Pavel Hájek uvedl, že se jedná o první regionální pracoviště, které tu vzniká. Stavebně jsou prostory pro kardiocentrum hotové, je to zajištěno i personálně. Problematika Kardiocentra Vysočina CZ, a. s., bude předložena na zasedání ZK v červnu 2007. Dále zmínil výhodnost pro nemocnici (četnost pacientů, čerpání bodů), informoval o dosavadních jednáních s pojišťovnami. Sdělil názor: každé nově vzniklé regionální pracoviště by mělo získat finanční prostředky mimo rozpočet nemocnice.

 

Martin Šuma uvedl, že se jedná o vyčlenění určitého počtu lůžek na provozování kardiologického oddělení a finanční prostředky na dovybavení - 54 lůžek, z toho 26 intenzivních, nutné přístrojové vybavení (dle sazebníku výkonu).

 

Ladislav Pešl, ředitel Kardiocentra v Českých Budějovicích, který je zároveň externím konzultantem Kardiocentra Vysočina CZ, a. s., sdělil, že kraj Vysočina je poslední kraj v ČR, který kardiocentrum nemá. Pohovořil o fungování kardiocenter v ostatních krajích.

 

Vladimír Novotný se dotázal na počet lůžek potřebných pro provozování Kardiocentra. Ladislav Pešl uvedl, že pro kraj Vysočina je třeba 14 – 16 lůžek JIP, celkem 50 – 55 lůžek. Dále pohovořil o pohybu pacientů, jejich převozu, hospitalizační době.

 

Rozvinula se diskuse k těmto tématům:

-          situace v ostatních krajích;

-          spolupráce se ZZS;

-          řešení v případě nedostatku lůžek;

-          využití kapacity lůžek;

-          nárůst celkové kapacity lůžek v Nemocnici Jihlava;

-          předpoklad zahájení provozu – od 1. 8. 2007;

-          přístrojové vybavení – k nakoupení přístrojového vybavení se zavázala společnost Kardiocentrum Vysočina CZ, a. s.;

-          nutné stavební úpravy.

 

Martin Šuma informoval členy komise o výsledcích jednání s generálním ředitelem VZP - VZP má zájem na fungování kardiocentra na Vysočině.

 

Jiří Běhounek se dotázal, zda-li společnost Kardiocentrum Vysočina CZ, a. s., i Nemocnice Jihlava mohou garantovat, že systém je natolik připraven, že nebude ohrožovat pacienty v kraji Vysočina. Ladislav Pešl zdůraznil, že nese plnou garanci za úspěšnou realizaci. Martin Šuma potvrdil, že Nemocnice Jihlava usiluje o to, aby celý projekt byl úspěšný.

 

Usnesení 022/06/2007/ZdK

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

vyslechla informace Martina Šumy, ředitele Nemocnice Jihlava, a Ladislava Pešla, externího konzultanta Kardiocentra Vysočina CZ, a. s., a na základě jejich prezentace trvá na zahájení provozu a zajištění Kardiocentra Vysočina CZ, a. s., od 1. 8. 2007 se  všemi potřebnými kroky ze strany obou subjektů.

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

6. Zákon č. 108/2006 Sb., a jeho plnění (Jiří Vondráček, Jiří Bína)

Členové komise obdrželi s předstihem podkladový materiál.

 

Jiří Vondráček informoval, že zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vstoupil v účinnost dne 1. 1. 2007 a přinesl pro oblast sociálních služeb několik zásadních změn, z nichž některé měly dopad i do systému zdravotnictví:

1)      Občané se sníženou schopností sebeobsluhy získali nárok na novou dávku sociální péče „příspěvek na péči“, která nahradila některé dosavadní dávky, dosahuje vyšší úrovně a má sloužit k nákupu pomoci od jiné fyzické osoby nebo profesionálního poskytovatele. U občanů, kteří potřebují nákladnou službu (např. pobyt v domově pro osoby se zdravotním postižením), nepostačuje výše příspěvku k pokrytí nákladů této služby z důvodu jeho omezené výše.

2)      Náklady na provoz poskytovatelů sociálních služeb musí být kryty ještě z dalších prostředků. Jedná se o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z obecních rozpočtů, z dalších dotací, sbírek a sponzorských darů, přičemž z hlediska objemu je nejvýznamnější státní dotace. Objem prostředků vyplacených na státních dotacích oproti roku 2006 meziročně poklesl, ale obecně se dá říct, že tato situace není pro sociální služby likvidační. Pouze u pečovatelských služeb provozovaných NNO došlo k výraznému propadu státních financí, přičemž obce, v nichž tyto organizace působí, nejsou připravené se na jejich provozu finančně podílet v takovém rozsahu, v jakém se na ní podílejí obce provozující vlastní pečovatelskou službu.

3)      Poskytovatelé mohou sociální služby poskytovat pouze na základě oprávnění k jejich provozování – registrace vydané krajským úřadem, případně ministerstvem. Stávající poskytovatelé mají povinnost podat žádost o tuto registraci do konce přechodného období (do 30. 6. 2007). Tento proces v současné době na krajském úřadě probíhá, přičemž je ztěžován některými legislativními nedostatky zákona o sociálních službách.

4)      Poskytovatelé pobytových sociálních služeb mají nárok na úhradu ošetřovatelské a rehabilitační péče, kterou poskytují, z veřejného zdravotního pojištění, přičemž smlouvy se v tomto případě uzavírají bez výběrového řízení.

5)      Lůžková zdravotnická zařízení mají nově možnost zapsat se do registru poskytovatelů sociálních služeb a poskytovat pobytové sociální služby obdobně jako domovy pro seniory. Tato péče je poskytována na základě smlouvy a uživatelé hradí stejnou úhradu jako v domovech pro seniory. V tomto případě je však pravděpodobný vyšší podíl těch, kteří ještě nemají vyřízen příspěvek na péči. I zdravotnická zařízení mohla žádat o dotaci MPSV na poskytování těchto služeb a všichni žadatelé dotaci obdrželi. Maximální částka, kterou MPSV poskytlo na jedno lůžko činila 350 Kč na den. Pokud někdo žádal větší částku, byl jeho požadavek zkrácen na tuto částku. Pokud někdo žádal méně, byla jeho žádost uspokojena v plném rozsahu. Zdravotnické výkony poskytované uživatelům na sociálních lůžkách jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

6)      Problémy zákon přináší pro oblast hospicové péče, která je složena z činností z oblasti zdravotnických i sociálních služeb. Při řešení problematiky hospicové péče do budoucna bude nutná společná součinnost zdravotní komise a komise sociální a pro oblast protidrogové politiky.

 

Rozvinula se diskuse k těmto tématům:

-       výše dotace na počet lůžek;

-       jak funguje kontrola, zda-li jsou lůžka účelně používána – Jiří Bína uvedl, že v této oblasti je mezera v legislativě, oprávnění ze zákona má ke kontrole MPSV, to ale není schopno efektivně kontrolu vykonávat, oprávnění ke kontrole dále mají NKÚ a FÚ.

-       finanční kontrola v zařízeních kraje ve vztazích k příspěvkům;

-       stanovení ceny za ubytování a stravu v zařízeních (jsou regulované a stanové vyhláškou) a příspěvek na péči zůstává zařízení.

 

Jiří Běhounek tlumočil otázky Evy Terezy Zmrhalové, předsedkyně ZO OSZSP ČR a Jiřiny Marešové, členky Krajské rady Vysočina a Regionální rady a RHSD, které obdržel e-mailem. Výše zmíněné kolegyně požádaly o jejich zodpovězení na dnešním zasedání komise:

1. Proč nemají organizace soc. služeb schválen rozpočet na rok 2007?

Vzhledem k aplikaci nového zákona a zcela nejasných finančních tocích nemohly být rozpočty zatím jednoznačně sestaveny a tudíž schváleny. Jsou ve fázi přípravy, důvody: nevědělo se, jak to bude s příspěvky na péči pro rok 2007, vše výrazně ovlivnila změna zákona a nejasné finanční toky.

2. Proč nejsou schváleny organizační řády zařízení, které jsou třeba k registraci zařízení?

Aplikace zákona zatím neumožnila schválit organizační řády a registrace zařízení je prováděna v současné době i bez schválených organizačních řádů.

3. Proč pro to, aby se mohly naplňovat standardy dle nového zákona o soc. službách, nemají zařízení dostatek zaměstnanců?

Dostatek administrativních zaměstnanců není (k zajištění není dostatek finančních prostředků), ale na zajištění kvalitní služby ano (kraj provedl srovnání jednotlivých zařízení, je to v krajských zařízení ujednoceno).

4. Jaké jsou záměry se zařízeními, které neodpovídají standardům, nevyhovují stavebně ?

Proces inspekcí je třeba teprve nastartovat, přizpůsobení standardům je spojeno vždy s finančními prostředky. Podrobně popsali proces zavádění standardů u konkrétních zařízení sociálních služeb zřizovaných krajem Vysočina.

5. Na podstatě předešlé otázky je tu fakt, že klientům chybí soukromí, jsou tím pádem porušována lidská práva – jak tomuto budeme čelit?

Toto je problém nejen v sociálních zařízeních, ale i v nemocnicích atd., řešení by bylo spojeno s nemalými finančními prostředky.

 

V případě podrobnějších dotazů je možno kontaktovat Jiřího Vondráčka (vondracek.j@kr-vysocina.cz, 564 602 311) nebo Jiřího Bínu (bina.j@kr-vysocina.cz, 564 602 818). Zvukový záznam z jednání je k dispozici u koordinátorky.

 

Usnesení 023/06/2007/ZdK

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

informaci o zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a o jeho plnění.

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

7. Různé

Jiří Běhounek seznámil členy komise s dopisem Tomáše Preiningera „Proč už nikdy nebudu sloužit pohotovost pro Nemocnici Třebíč“, který byl adresován řediteli Nemocnice Třebíč a na vědomí členům zdravotní komise. Tomáš Preininger pohovořil o tom, jaké důvody jej k sepsání tohoto dopisu vedly. K tématu se rozvinula diskuse. Věra Švarcová uvedla, že OSVZ tento dopis rovněž obdržel a bude na něj oficiálně reagovat.

 

Usnesení 024/06/2007/ZdK

Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

dopis Tomáše Preiningera „Proč už nikdy nebudu sloužit pohotovost pro Nemocnici Třebíč“, který byl adresován řediteli Nemocnice Třebíč, a s kterým členy komise seznámil předseda. OSVZ, který tento dopis rovněž obdržel, zašle oficiální odpověď.

Usnesení bylo přijato 8 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

8. Závěr

Jiří Běhounek poděkoval přítomným za účast a ukončil jednání. Zasedání Zdravotní komise Rady kraje Vysočina č. 7/2007 se bude konat ve středu 5. 9. 2007 od 16:00 v sídle Krajského úřadu kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava (budova A, zasedací místnost 2.15).

 

 

Jiří Běhounek v. r.

předseda Zdravotní komise Rady kraje Vysočina

 

 

Zpracovala Kateřina Nedvědová dne 13. 6. 2007.