O Kraji Vysočina

Zápis ze zasedání

Zemědělské komise Rady kraje Vysočina č. 4/2003

konaného dne 9. 6. 2003

 

Prezence:

Ø      Ing. Jiří Blažek – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Miroslav Červený – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Martin Čížek – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Jan Fiala – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Josef Simandl – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Zdeněk Štefl – člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Karel Moravec - člen Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Václav Vacek – předseda Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Martin Drápela – tajemník Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

Ø      Ing. Petr Bureš – vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství (dále OLVHZ) krajského úřadu

Ø      Mgr. Jaroslav Mikyna – OLVHZ

Ø      Jitka Merunková – OLVHZ

Ø      Tomáš Kučera – zástupce společnosti GaREP s. r. o.

Ø      Ing. Karel Coufal – OAK Třebíč

Ø      Ing. Marie Brodinová – OAK Havlíčkův Brod           

Ø      Jiří Brychta – OAK Jihlava

Ø      Ivo Rohovský – člen Rady kraje Vysočina pro oblast vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí

 

Program:

1. Zahájení

2. Náměty na vytvoření grantových programů ze zemědělské oblasti v návaznosti na Program rozvoje kraje

3. Aktualizace Programu rozvoje kraje

4. Vyhodnocení grantových programů „Čistá voda 2003“ a „Zemědělské projekty 2003“

5. Informace k přípravě Koncepce zemědělství kraje Vysočina

6. Aktuální stav v bramborářství

7. Diskuse a různé

8. Závěr

 

1. Zahájení

V. Vacek, předseda Zemědělské komise Rady kraje Vysočina přivítal všechny přítomné členy a hosty Zemědělské komise a navrhl program dnešního jednání. Ten byl přijat bez připomínek.

 

2. Náměty na vytvoření grantových programů ze zemědělské oblasti v návaznosti na Program rozvoje kraje + vyhodnocení grantových programů „Čistá voda 2003“ a „Zemědělské projekty 2003“

Předseda komise vyzval přítomné k předložení námětů na grantový program, jehož garantem by byl OLVHZ. Jak bylo sděleno, tento grant by musel plně vycházet z aktuálního PRKu.

Dále proběhlo vyhodnocování grantových programů „Čistá voda 2003“ a „Zemědělské projekty 2003“. Oba programy jsou si podobné jak svým obsahem, tak výší finančního příspěvku. Setkaly se s velkým zájmem žadatelů, což se projevilo vysokým počtem žádostí. V žádostech ke grantovým programům (zejména Čistá voda 2003) bylo hodně administrativních nesrovnalostí. To je jakási výzva pro zemědělskou komisi předložit Radě kraje Vysočina a poté zastupitelstvu kraje návrh na zjednodušení žádosti včetně povinných příloh. 

V. Vacek zmínil vysokou administrativní náročnost na zúřadování grantů vzhledem ke spíše symbolickému příspěvku na realizaci projektů.

Poté dostal slovo Mgr. J. Mikyna. Pohovořil o situaci v oblasti vodního hospodářství a k návrhu na vyhlášení nových grantových programů. Grantový program „Čistá voda 2003“ – přišlo 75 žádostí s celkovou požadovanou výší podpory přes 8 mil. Kč (tzn. převis poptávky přes 5 mil. Kč). Více než polovina z těchto žádostí vyhověla. Uspokojené byly všechny žádosti, které administrativně vyhověly, ale vzhledem k vysokému převisu poptávky, nebyly poskytnuty finanční prostředky v požadované výši.

Mgr. J. Mikyna prezentoval názor Řídícího výbor tohoto grantového programu,  že žádost (včetně formálních náležitostí) by měla zůstat v současné podobě, tzn, že by neměla být nadále zjednodušována. Grantové programy jsou dle ŘV jakousi přípravou na předkládání žádostí o poskytnutí prostředků z fondů EU. Příští rok se předpokládá opakování grantového programu „Čistá voda“ s tím, že ve Výzvě k předkládání žádostí bude rozšířen okruh možných příjemců. Ing. P. Bureš vyzval všechny přítomné ke spolupráci, co se týče přípravy nového grantového programu „Čistá voda“ na rok 2004.

Ing. Blažek vznesl připomínky k výše uvedeným informacím. Podle Ing. Blažka není možné, aby obce, které si zažádají z jakéhokoli grantového programu o finanční příspěvek, nedostaly tyto dotace jen z důvodu, že administrativně nevyhověly v podaných žádostech. Naopak by se měly žádosti upravit natolik, aby administrativní náročnost žádostí byla co nejnižší. Žádosti by se podle Ing. Blažka měly spíše hodnotit podle odborného zpracování, nikoli podle administrativních nedostatků. Podle Ing. Blažka je třeba nedělat projekty do šuplíku, zároveň se přiklonil k názoru, aby členové ZK byli zároveň i členy řídícího výboru grantu.

Mgr. J. Mikyna přítomným vysvětlil, že stanovisko k úpravě žádosti je stanoviskem nejen OLVHZ, ale i členů ŘV grantového programu Čistá voda 2003. Otázka nominace členů ZK do ŘV je pak věcí Rady a zastupitelstva kraje Vysočina.

            J. Merunková dále přítomné informovala o grantovém programu Zemědělské projekty. Bylo podáno 34 žádostí. Z jihlavského okresu byly podány 3 žádosti, z Třebíče 1 žádost, Žďár nad Sázavou 2 žádosti, Pelhřimov 7, Havlíčkův Brod 21 žádostí. Administrativním požadavkům nevyhověly 3 z podaných žádostí. Podle J. Merunkové by bylo přijatelné, kdyby garant obeslal a informoval žadatele o chybách, kvůli kterým nevyhověla jejich žádost. Ti se následně těchto chyb vyvarují, ale bez dostatečných informací a upozornění není možné nedostatky žádostí odstranit.

Ing. Coufal dodal, že není nutné, aby grantový program byl obsáhlý. Podstatnější by bylo, kdyby grantový program byl sestaven stručně, ale jasnou a zřetelnou formou, aby následně nenastaly neshody mezi jednotlivými členy řídícího výboru. Dále vyslovil názor, že by měly být finanční prostředky žadateli poskytnuty až po zahájení realizace stavby. 

J. Simandl sdělil připomínky k následnému využití produktů ze zvířat, která se zranila. Podle nových směrnic a podle nového zákona nesmí být takové zvíře dopravováno na jatka, ale musí se usmrtit na místě. To je podle J. Simandla nepřípustné. Kdo a jakým způsobem by to určité zvíře zabil. Je také nemožné, z hygienických důvodů, ale zvíře bylo poraženo mimo jatka.

 

3. Aktualizace programu rozvoje kraje

V. Vacek předal slovo T. Kučerovi, zástupci firmy GaREP s. r. o., která je zpracovatelem letošní aktualizace Programu rozvoje kraje (PRK). Již zmíněná aktualizace má tři části. První byla právě dokončena a 17. 6. 2003 ji bude projednávat Zastupitelstvo kraje Vysočina. Cílem této první etapy bylo vypracovat tzv. „Meziroční zprávu o vývoji situace v kraji Vysočina“. Jednalo se o srovnání stávající faktografie s faktografií, která byla aktuální na počátku zpracovávání Programu rozvoje kraje (PRK), tzn. za roky 1999 až 2001.

Již zmíněná meziroční zpráva je dokončená, projednala ji už i Rada kraje Vysočina. Je zároveň podkladem pro tvorbu a aktualizaci analytické části Programu rozvoje kraje.

Ivo Rohovský prezentoval návrh na vytvoření samostatného dílčího cíle 3.4. Optimalizace rozvoje vodohospodářských sítí. GaREP, tento požadavek neakceptoval z důvodu menší důležitosti, s čímž Rada kraje Vysočina vyslovila nesouhlas.

Tomáš Kučera na připomínku přítomným odpověděl, že rada kraje požadovala, aby  se z jednoho společného dílčího cíle (pro energii a vodní hospodářství) zpracovaly pro každé opatření dílčí cíl. To pro zpracovatele není problém, dodatečně se dílčí cíle k již zmíněným opatřením zpracují.

T. Kučera dále přítomné seznámil s druhou a třetí částí aktualizace PRKu. Druhou částí je aktualizace SWOT analýzy v termínu do 30.6.2003 a  třetí částí vypracování programového doplňku PRK pro rok 2004. Krajským úřadem a krajem bylo požadováno zpracovat ty opatření a aktivity, které bude snaha realizovat v roce příštím. Programový doplněk bude sloužit také jako jeden z podkladů pro sestavování rozpočtu na rok 2004, respektive pro část rozpočtu určenou pro Fond Vysočiny.

M. Brodinová položila T. Kučerovi otázku, kdy bude znám konečný termín zpracování projektu. T. Kučera  odpověděl, že konečná fáze projektu se bude projednávat na zasedání Zastupitelstva kraje Vysočina, které se uskuteční v září tohoto roku, tzn. že konečný termín zpracování projektu je cca 30. 8. 2003. Dle zástupce zpracovatele je třeba, aby pracovní skupiny pro aktualizaci PRKu navrhly finanční alokaci a skupinu projektů.

T. Kučera dále doporučil stanovit zástupce do pracovní skupiny, která se bude zabývat aktualizací Programu rozvoje kraje.

Ing. Fiala položil přítomným dotaz, jestli rozhodnutí členů této pracovní skupiny je konečné nebo o něm lze ještě jednat. Odpověď ze strany V. Vacka byla, že rozhodnutí členů bude jen informativní a bude se dále  řešit. V každém případě není konečné a definitivní.

 

Usnesení č. 001/04/03/ZemK

Zemědělská komise Rady kraje Vysočina

jmenuje

do pracovní skupiny Rozvoj zemědělství a Zásobování vodou pro aktualizaci Programu rozvoje kraje: V. Vacka, K. Coufala, K. Moravce, M. Brodinovou, A. Dvořáčka, J. Šebka, J. Svobodu, I. Rohovského, M. Zrůsta  a za odbor LVHZ J. Mikynu, P. Bureše, J. Merunkovou, M. Drápelu.

 

Ing. Bureš vznesl na T. Kučeru připomínky ke zpracování části PRKu ze strany firmy GaREP. Požadoval, aby byly podklady podrobněji rozpracovány, zejména jednotlivá opatření PRKu a stanovení postupu činnosti pracovní skupiny. Stanovisko  ze strany T. Kučery bylo, že společnost vycházela ze smlouvy, kterou sestavoval a připravoval Krajský úřad kraje Vysočina.

V. Vacek poděkoval T. Kučerovi za prezentaci projektu a spolupráci krajského úřadu se společností GaREP. Společnost se bude snažit maximálně uspokojit požadavky krajského úřadu.

V. Vacek pohovořil o nadcházejícím jednání s hejtmanem kraje Vysočina. Uskuteční se dne 11. 6. 2003.

 

5. Informace k přípravě Koncepce zemědělství kraje Vysočina

            V. Vacek sdělil, že v současné době nemá kraj Vysočina zpracován žádný výhled, jakým směrem by se mělo zemědělství ubírat. Přípravné práce na koncepci zemědělství budou znovu zahájeny.

 

6. Aktuální stav bramborářství

         V. Vacek pohovořil k tomuto bodu v rámci dopisu, který byl poslán ministru zemědělství (viz. další text). Je to jakási výzva s požadavky, kterou zpracovala Okresní agrární komora Havlíčkův Brod.

 

Ministerstvo zemědělství ČR

k rukám Ing. J. Palase, ministra

Státní rostlinolékařská správa ČR

k rukám Ing. Kupce, ředitele

 

Vážený pane ministře,

(Vážený pane řediteli SRS ČR),

 

            obracíme se na Vás s naléhavou žádostí o řešení současné situace českého bramborářství. Za posledních 12 let se snížila celková pěstitelská plocha brambor v ČR o cca 57 %, na současných cca 46 000 hektarů. V bramborářských oblastech je však přesto pěstování brambor pro zemědělce obtížně nahraditelným zdrojem příjmů.

            V zájmu zachování alespoň současného stavu výroby brambor Vás žádáme o důslednou ochranu pěstitelského prostředí pro výrobu brambor v ČR, uplatněním řádné, ne namátkové, fytokaranténní kontroly dovozu konzumních brambor na hranicích ČR, proti zavlečení hnědé hniloby brambor, která dosud v ČR není, a proti dalšímu zavlékání ostatních karanténních činitelů – rakoviny brambor, háďátka bramborového a bakterielní kroužkovitosti brambor, ještě v letošním roce, před vstupem do EU.

            Fytokaranténní opatření nevyžadují žádnou finanční podporu státu, ani se netýkají celních či jiných kompenzací státu. Je možné je před přístupem ČR do EU s předstihem vyjednat.

            Žádáme o vyjednání výše uvedených opatření jako „přístupové výjimky“ po vstupu ČR do EU, pro přechodné období, alespoň 10 let. Toto období je nutné i proto, že v současné době je u 178 zemědělských subjektů nutné vyřešit mimořádná rostlinolékařská opatření (MRO), která jsou těmto subjektům uložena v rámci erradikace ve vztahu ke zjištění karanténního činitele, bakterielní kroužkovitosti a jsou vážnou zábranou z pohledu „podmínek rovné hospodářské soutěže“ mezi producenty brambor v ČR a zemích EU.

Trh s konzumními bramborami v ČR je z hlediska produkce brambor v EU tak malý, že se současné tuzemské pěstování brambor bez výše uvedené „přístupové výjimky“ neobejde. V opačném případě nadvýroba brambor EU, v objemu 1-4 mil. tun ročně, zcela bezproblémově pokryje celou potřebu brambor České republiky a zlikviduje tak pěstování brambor v ČR. Dovozy konzumních brambor zbytečně zvýší i schodek zahraničního obchodu České republiky.

Ztráta z bramborářství ročně bude 500 mil. až 1 miliarda Kč, což představuje až 300 mil. Kč ekonomickou újmu státu na daních i ekonomickou újmu na sociálním a zdravotním pojištění.

            Proto Vás žádáme o zavedení uvedených opatření v době co nejkratší, nejpozději do 1. září 2003.

            Přikládáme stručný popis situace bramborářství v ČR a EU s ekonomickým rozborem a návrhem řešení.

            Doufáme, že naši žádost posoudíte příznivě a pomůžete, aby „český spotřebitel konzumoval české brambory“, které je reálné v dobré kvalitě v tuzemsku vyrobit. Dovolujeme si požádat Vás o písemné stanovisko k naší žádosti.

 

Za OAK Havlíčkův Brod :

Za OAK Žďár nad Sázavou :

Za OAK Jihlava:

 

Okresní agrární komora Havlíčkův Brod

Výzva „České bramborářství je v ohrožení“

 

Vážení zemědělci – bramboráři!

 

            Obracíme se na Vás, bramboráře v České republice s výzvou na podpoření požadavku fytokaranténní ochrany tuzemského pěstování raných a pozdních konzumních brambor pro tuzemský trh.

            Navrhujeme, aby do doby dořešení mimořádných rostlinolékařských opatření (MRO), ve vztahu k bakterielní kroužkovitosti brambor, byl v ČR zaveden systém fytokaranténní kontroly všech dovážených konzumních brambor, shodný se současným fytokaranténním režimem kontrol dovozů sadby brambor. To znamená laboratorní kontrolu každé dodávky konzumních brambor s jejím umístěním do fytokarantény na dobu prokázání nepřítomnosti karanténních činitelů brambor (háďátka bramborového, rakoviny brambor, hnědé hniloby a bakterielní kroužkovitosti), před jejím uvedením na trh. Povinnost vadné zásilky, s výskytem karanténního činitele, obratem vracet zpět do místa původu vadné zásilky.

            Uvedená opatření požadujeme zavést v co nejkratší době, nejpozději do 1. září 2003. Dále požadujeme, aby tato opatřením již nyní, vládní činitelé vyjednali jako „Přístupovou výjimku“ na dobu 10 let po vstupu ČR do EU.

            Po zrušení veškerých celních opatření, po vstupu ČR do EU, bude tuzemská produkce konzumních brambor v ČR ohrožena masovým dovozem konzumních brambor ze zahraniční nadprodukce EU, v objemu až  300 tis. tun za rok. To představuje 40 % celkové spotřeby všech konzumních brambor v České republice. S tím souvisí možný další pokles pěstitelských ploch brambor u nás až o třetinu, oproti současnému stavu.

            Ztráta z bramborářství ročně bude 500 mil. až 1 miliarda Kč, což představuje až 300 mil. Kč ekonomickou újmu státu na daních i ekonomickou újmu na sociálním a zdravotním pojištění.

            Toto ohrožení je nyní ještě zvýšeno uplatňovanými mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními (MRO), z důvodu výskytu bakteriální kroužkovitosti brambor a nutnosti zajistit její likvidaci (erradikaci). Mimořádná rostlinolékařská opatření (MRO) se nyní týkají 178 zemědělských subjektů z cca 250 pěstitelů tržních konzumních brambor v ČR. Opatření jsou techniky i organizačně náročná, avšak bez jejich dokončení nelze označit tuzemské výrobní podmínky pro brambory za „rovné“ s pěstitelskými  podmínkami v zemích EU.

Vyzýváme Vás proto, abyste se připojili k naší výzvě a pomohli tak udržet pěstování brambor u nás, včetně objektivního posouzení postavení českého bramborářství z pohledu podmínek „rovné hospodářské soutěže“ mezi producenty brambor v ČR a v zemích EU.

            Přikládáme stručný popis situace bramborářství v ČR a EU s ekonomickým rozborem a návrhem na řešení.

Vaše vyjádření, včetně uvedení Vaší pěstitelské plochy brambor, očekáváme nejpozději v pondělí 9. června 2003, neboť tuto „Výzvu“ chceme předložit na „Obilnářském fóru“ pořádaném 10. června  2003 v Havlíčkově Brodě.

 

Za OAK Havlíčkův Brod :

 

Havlíčkův Brod, 5. června 2003

 

7. Různé

Ing. Coufal se minulý týden zúčastnil jednání v Bruselu. Sdělil přítomným, jak jednání probíhalo a informoval o rozdílech bruselského hospodaření zemědělců a hospodaření u nás. Rozdíly jsou obrovské. Podmínky bruselských  zemědělců jsou mnohem příznivější a nároky kladené na chov dobytka, produkci mléka jsou mnohem menší. Návazně na to i produkce stoupá a zemědělství prosperuje.

Ing. Moravec informoval o proběhlé schůzce zemědělců s poslanci v Havlíčkově Brodě.

 

8. Závěr

            Na závěr poděkoval V. Vacek všem přítomným členům a hostům za účast na 4. Zasedání Zemědělské komise Rady kraje Vysočina.

 

Václav Vacek v. r.

předseda Zemědělské komise Rady kraje Vysočina

 

Záznam pořízen na jednání dne 9. 6. 2003

Zapsala: Veronika Tomášková /zápis pořízen na základě záznamu/