Rozpočet kraje

Zdeněk Laštovička se narodil v Praze, kam jeho otec přišel z rodné Vysočiny a kde se za války statečně zapojil do odboje, byl ale prozrazen a v roce 1943 nacisty popraven. Zdeněk Laštovička od roku 1958 žije a pracuje v Jihlavě. Přestože po maturitě nemohl přímo studovat na VŠ, postupně se vzdělával a dosáhl i vědeckých titulů a hodností (CSc., doc.). Do roku 1990 se věnoval aktivně hlavně vědecké práci geologa a vysokoškolského učitele. Má vztah k historii a památkám našeho kraje, ale předmětem jeho největšího obdivu i vědeckého zájmu je příroda Vysočiny, na jejímž výzkumu, dokumentaci a ochraně se po většinu života intenzivně podílel. Celé Vysočině byla rovněž věnována jeho publikační odborně vědecká i populárně-naučná činnost včetně rozsáhlého přednáškové působení. V letech 1995 až 1998 jako místostarosta Jihlavy inicioval a prosazoval řadu kulturně-politických aktivit, které pozitivně ovlivnily další rozvoj města.

Bojoval za zachování vysokého školství v Jihlavě, a když se to nepodařilo, významně se podílel na vzniku samostatné Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, na níž byl v letech 2004–2007 prorektorem.

Dvě volební období (8 roků) zastupoval jako člen Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu v Praze zájmy členů ČSBS z celé Vysočiny. Nadále je místopředsedou okresního výboru ČSBS Jihlava.

Zdeněk Laštovička je svým osobním, profesním i veřejným působením vzorem člověka, jenž umí všechny tyto součásti života skloubit s vysokým morálním kreditem a konkrétní činností ve prospěch Vysočiny.