Informační technologie Kraje Vysočina

Prozaik, novinář, pedagog a osvětový pracovník, autor literatury faktu a literatury pro děti ze Žďáru nad Sázavou, s obrovskou šíří záběru v celoživotním díle.

Zdeněk Vyhlídal navštěvoval reálné gymnázium v Novém Městě na Moravě (1945 - 1948) a Biskupské gymnázium v Brně, po jeho zrušení (1950) přešel na tamní klasické gymnázium, kde v roce 1952 maturoval. Protože nebyl doporučen na vysokou školu, musel nejprve rok pracovat jako pomocný dělník ve slévárně, od roku 1953 studoval na Filozofické fakultě brněnské univerzity češtinu a polštinu s literárněvědnou specializací. Poté byl krátce redaktorem Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě a po roční vojenské službě redaktorem literárního vysílání Československého rozhlasu v Ostravě (1959 - 1961) a zpravodajského oddělení Československého rozhlasu v Brně. Roku 1963 odtud musel na základě rozhodnutí krajského výboru KSČ odejít; přešel do funkce vedoucího kulturní rubriky brněnské redakce Svobodného slova, v letech 1964 - 1969 pak byl zpravodajem tohoto listu v Olomouci. Zde současně vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, zprvu jako externista, od roku 1969 jako odborný asistent. Roku 1974 rovněž přednášel obor rozhlasové a televizní dramaturgie na Katedře dějin věd o umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnoval literární, rozhlasové a televizní práci. Roku 1980 byl spoluzakladatelem a poté předsedou organizace Českého svazu ochránců přírody v Brně, zaměřené zvláště na ochranu domácích zvířat; pro její nekonformní činnost a kontakty se zahraničím byl v roce 1984 ve vykonstruovaném procesu odsouzen na šest měsíců podmíněně, roku 1988 byl z obdobných důvodů zatčen a čtyři měsíce vězněn. V roce 1991 byl tiskovým mluvčím politické strany Společnost pro Moravu a Slezsko - Hnutí za samosprávnou demokracii a 1990- 91 řídil její týdeník Moravská orlice. V letech 1991-2002 pracoval jako externí redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

Spolupracoval především s Československým rozhlasem, který mu kromě četby povídek uvedl rozhlasové hry První případ, Kdo jinému jámu kopá, Stížnost (všechny 1977), Kontrolní den, Když je štěstí unavené, Výhodný podnájem (všechny 1978), Zákon schválnosti, Šance na celý život (obě 1979), Parta z Horní ulice, Studentské requiem (obě 1980), Poslanecký den, Rub a líc, Služební cesta, Bílá velryba (všechny 1981), Azyl, Láska kvete v každém věku, Smíření (všechny 1982). 1979-87 napsal na 30 dílů rodinného seriálu Jak se máte Vondrovi? Je rovněž autorem rozhlasové pohádky O platícím klobouku a kouzelné hůlčičce (2002). Pro Československou televizi napsal hry Čelem k vesnici (1961, režie Jiří Prokel), Vernisáž (1977, scénář + Pavel Hajný, podle novely Bílá smrt), Štědrovečerní překvapení (1980, režie Franěk Chmiel), Pražská terčovnice (1982, režie Franěk Chmiel). - Kromě pseudonymu Pavel Sochor užíval u žurnalistických článků šifer al, vz a zvy.