Školský portál Kraje Vysočina

KLAŠTER PREMONSTRÁTŮ V ŽELIVĚ

 Části památky:

areál kláštera

Rejstříkové číslo v ÚSKP ČR:

14691 / 3-3358

Vlastník:

Kanonie premonstrátů v Želivě, Želiv, 122

V době husitských válek byl klášter dvakrát dobyt a vypleněn. Konvent se pak na nějakou dobu stal světským majetkem v držení pánů Trčků z Lípy. Řeholní život v Želivě byl obnoven v r. 1622. Největšího rozkvětu dosáhl klášter za opata Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera v první polovině 18. století. Po velkém požáru v r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu gotizujícího baroka Janem Blažejem Santinim Aichlem. V době josefínských reforem se klášter zachránil před zrušením. Premonstráti převzali gymnázium v Německém Brodě, které po desetiletí spravovali. Na počátku 20. století klášter znovu vyhořel, naštěstí kromě kostela a konventu. Opatství bylo obnoveno v pseudobarokním slohu a vyzdobeno ve slohu secesním. Řeholní komunita se do části kláštera vrátila v roce 1991.

Klášterní kostel Narození Panny Marie, pocházející z konce 1. poloviny 12. století, byl po požáru ve 13. století nahrazen gotickou novostavbou a v letech 1623 - 1630 raně barokně upraven (výstavba dvojice věží a chórových kaplí). Nejvýznamnější přestavbou prošel za opata Jeronýma Hlíny v letech 1714 – 1720, kdy byl radikálně přestavěn Janem Blažejem Santinim Aichlem. V kostele je dochováno velmi hodnotné barokní a pozdně barokní zařízení, mj. od jihlavského řezbáře V. Hebbela (Höbbela). Z původní freskové výzdoby se dochovalo 8 fresek na pilířích obou empor. Jsou pravděpodobně dílem Jana Kaliny, rodáka z nedaleké Sedlice.

Konvent, raně barokní čtyřkřídlý jednopatrový objekt, vznikl v poslední třetině 17. století. Jeho stavba je z větší části připisována Giacomu Antoniu de Maggi. V interiéru bohatě štukově zdobeného refektáře a bývalé jídelny a skromněji zdobeného sálu knihovny jsou dochovány fresky od J. Kaliny a S. Noseckého z let 1726 - 1729.

Na jihovýchodní straně nádvoří se nachází prelatura, která vznikla v roce 1670 a po požáru byla znovu vybudovaná v roce 1907. Ze slavnostního secesního schodiště s barokní dřevořezbou klášterního znaku z doby před požárem se vchází do velkého sálu prelatury, jehož strop zdobí mohutná secesní freska malíře A. Häuslera.

Západní část kláštera byla přestavěna ve 2. polovině 15. století na tzv. Trčkův hrad (podle rodu Trčků z Lípy, který měl areál určitou dobu v držení), v 16. století byl renesančně upravený. Renesanční sgrafita mají i hospodářské budovy a sýpka v západním sousedství. V prostorách Trčkova hradu bylo na přelomu 19. a 20. století zřízené malé muzeum. Místnost bývalého muzea má dřevěný kazetový strop s obrazy Panny Marie a na západní straně Betlém, malovaný architektem B. Dvořákem podle Mikoláše Alše, který mimochodem v Želivě několikrát pobýval.

Opatství a konvikt byly nově postaveny začátkem 18. století Antoniem Alfierem z Červené Řečice a po požáru roku 1912 novobarokně přestavěny Božo Dvořákem.

Západně, za Trčkovým hradem, se nachází hospodářské budovy, sýpka a zahrada.

Způsob využití: funkční klášter

V sezóně je klášter přístupný veřejnosti (prohlídkové trasy).

Více informací: www.zeliv.eu