Odpady Vysočiny

Karlovarský kraj zároveň přišel se zákonodárnou iniciativou, jejíž podstatou je možnost krajů ve spolupráci s řediteli škol stanovit, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich bude přijato. To byla dosud výhradně kompetence samotných ředitelů. Obecně prospěšná společnost EDUin nyní kritizuje popsané kroky s tím, že jde o snahu nadřadit partikulární zájmy nad zájmy a poptávku žáků a o záměr podřídit síť škol výhradně aktuálním požadavkům pracovního trhu.

Proti tomu se velmi důrazně ohradila předsedkyně Rady AK ČR Jana Mračková Vildumetzová: „Společnost EDUin vydala tiskovou zprávu, kde píše, že představitelé krajů, kteří bodové ohodnocení jako podmínku pro přijetí uchazeče na střední školu prosazují, nedomýšleli dopady tohoto opatření, a že uvnitř asociace není k věci jednotné stanovisko. Autoři zprávy si ani nezjistili informaci o tom, že Rada Asociace krajů už toto opatření schválila, a to jednohlasně. Stejně tak souhlasili všichni členové Komise pro školství při Asociaci krajů. Pro kraje je totiž stávající situace ohledně úrovně vzdělávání naprosto nepřijatelná. Ze statistik za uplynulý školní rok vyplynulo, že
u maturitních zkoušek bylo neúspěšných celkem 36,2 procenta maturantů, to je obrovské číslo! Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Školy přijímají mnohdy žáky, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. A my nadále nemůžeme nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, když nemáme možnost ji jakkoliv ovlivnit,“ uvedla.

Hejtmani nyní čekají, že ministerstvo školství zareaguje co nejrychleji a předloží návrh „bodové stupnice“ pro přijetí žáků. „V zavedení tohoto tzv. cut-off score rozhodně nevidíme represivní nástroj pro uchazeče o studium, ale motivaci pro všechny vynaložit alespoň nějaké úsilí, aby se na střední školu dostali. Dám příklad z našeho kraje, střední školy nabízely pro školní rok 2017/2018 celkem 3447 volných míst, přijato bylo 2483 žáků, to je téměř 1000 volných židlí navíc pro vycházející žáky 9. tříd! Ti se tedy nemusejí příliš snažit, aby se na střední školu dostali, i když třeba nemají potřebné studijní předpoklady. To se pak samozřejmě odráží ve špatných výsledcích maturitních zkoušek, nehledě na neefektivní vynakládání finančních prostředků do regionálního školství,“ doplnila předsedkyně Rady Asociace krajů. Podle ní hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který je zároveň předsedou asociační Komise pro školství, dokonce zvažuje, že by jeho kraj podal ohledně cut-off score vlastní zákonodárnou iniciativu.

Společnost EDUin poukazuje na to, že by zavedení cut-off score mimo jiné omezilo přístup ke vzdělání zejména dětem ze sociálně a ekonomicky slabých rodin. „Tady už jsme v rovině rozdílných úrovní jednotlivých skupin žáků. Ti z lépe situovaných rodin mají jiný přístup
ke vzdělání, ti ze slabších poměrů jsou znevýhodněni. Je to úloha státu, aby ten nepoměr zmírnil. A zavedení cut-off score v tom zásadní roli nehraje,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová. Ta také hájí jako hejtmanka Karlovarského kraje krajskou zákonodárnou iniciativu, na základě které by regiony měly možnost ovlivnit, jaké obory a s kolika žáky budou střední školy otevírat. „Vychází to z potřeb regionů, z požadavků trhu práce, z poptávky rodičů a žáků. Není to z kontextu vytržené opatření. Naopak chceme zabránit tomu, aby si například školy bez jakékoliv souvislosti otevíraly obory s atraktivními názvy, přičemž jejich absolventi pak nenajdou v kraji práci.“

Asociace krajů nyní věří, že bude mít v brzké době odezvu ministerstva školství, tedy návrh, který by zavedl centrálně stanovenou minimální bodovou hranici u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy. Zatím není jasné, od kterého školního roku by opatření mohlo platit.

• Zpráva převzata od Asociace krajů ČR