Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina

František Hoffmann pochází z Litomyšle. Do Jihlavy přišel po vysokoškolských studiích v roce 1950 a začal zde pracovat jako archivář Městského a okresního archivu. Svou usilovnou činností celý archiv nově uspořádal podle moderních metod a přemístil jej z nevyhovujících prostor. Podařilo se mu tak vybudovat jeden z největších archivů na Moravě, přičemž jeho rozsahu odpovídala i cennost a význam obsahu. Rozvinul neobyčejně širokou publikační činnost zaměřenou na starší i novější dějiny Jihlavy, a zvláště na předhusitské a husitské období a jihlavské městské a horní právo.

Během své archivní činnosti se intenzivně věnoval regionální historii: vydal mnoho studií a publikací, které mají vysokou odbornou úroveň – Listy a obrazy z minulosti Jihlavy, Jihlavská pevnost, Jihlavské právo atd. Významně se podílel i na rozsáhlých historických dílech – Historický atlas města Jihlavy a Jihlava – dějiny města.

Dr. Hoffmann je pozoruhodnou osobností i svým ryzím charakterem. Jako přesvědčený demokrat a humanista se v roce 1968 angažoval v procesu Pražského jara, v důsledku čehož musel v následujícím období normalizace z Jihlavy odejít. Od roku 1971 začal pracovat v kodikologickém oddělení Ústředního archivu ČSAV v Praze. Ani poté se však nepřestal věnovat jihlavským dějinám a ve svém stěžejním životním díle České město ve středověku Jihlavě opět věnoval mimořádnou pozornost.

Dr. František Hoffmann je odborně i lidsky mimořádná osobnost druhé poloviny 20. století. Za celoživotní archivářskou, badatelskou a publikační činnost, věnovanou převážně městu a okresu Jihlava, mu bylo uděleno 7. února 2000 čestné občanství města Jihlavy.

U příležitosti jeho 90. narozenin vydalo statutární město Jihlava společně s Moravským zemským archivem v Brně výbor studií a článků z tvorby této osobnosti pod názvem František Hoffmann: Iglaviensia.