Zahraniční vztahy

Nářek nad tím, jak je ta mládež líná, zkažená a vůbec nemožná je evergreenem všech generací. „To za nás nebylo, my jsme museli makat a starat se,“ lamentovali pantátové už na začátku 20. století. A kdybychom se začetli hlouběji do autorů antické literatury, našli bychom tam totéž. Samozřejmě – v každé době jsou jiné podmínky, jiná konkrétní podoba života mladých i starých. A záleží mimo jiné na tom, kolik si ti starší umí vyhradit času na ty mladší a jak spolu různé generace komunikují. Pokud rodiče jen odsouvají děti k televizi nebo k počítači, aby měli klid, hodně riskují. A totéž platí pro celou společnost. Přímý kontakt s vhodnými formami motivace pro pozitivní život nic nenahradí.

Mnohé se ovšem v 21. století prudce změnilo. Místo postupného vnímání životní reality probíhá dnes vše rychle a překotně. Nespočet televizních stanic, mobilní soukromé spojení a především internet přinášejí do vývoje osobnosti mladého člověka mnoho dříve netušených širokých a rychle dostupných informací. Zároveň má však tato informační konjunktura nemálo úskalí. Informace putují bez selekce zohledňující věk, a to může přinášet i narušení vývoje osobnosti nezkušeného člověka. Mladí nekontrolovaně komunikují s celým světem, toulají se virtuálně i ve skutečnosti. Svět je anonymnější a nebezpečnější.

Konstatovat a kárat nestačí, je nutné se mládeži věnovat. Jak jsem psal v minulých článcích, kraj Vysočina je na špici využívání informačních technologií. Jsem rád, že nezaostáváme ani v boji proti jejich zneužívání. Výrazem konkrétních opatření byl například seminář eCrime realizovaný před týdnem naším úřadem na téma prevence elektronické bezpečnosti. Jeho podstatná část byla směrována právě na ochranu mladé generace. Nejen přístup hodně mladých k neadekvátním informacím, ale taky zneužívání nových fenoménů jako je Facebook, kyberšikana – to vše jsou závažná témata, na která se snažíme poukazovat i se způsoby možné ochrany. I zítřejší Den otevřených dveří na krajském úřadu jsme zaměřili na bezpečnost, prevenci kriminality a volnočasové aktivity dětí a mládeže. Praktické ukázky zajistí v dopoledním programu vybrané organizace, firmy a instituce, které působí v oblasti prevence kriminality v rámci našeho kraje. Pro návštěvníky této akce jsou připraveny kromě jiného i tématické workshopy – obrana před obtěžováním a odmítání návykové látky.

Chci využít této příležitosti a apelovat na rodiče, aby si více všímali toho, co jejich děti dělají ve svém volném čase. Nejde jen o možné toulání v nebezpečných partách, nebezpečí na ně dnes číhá i doma, kam se může dostat elektronickou cestou. Rodiče by měli mít alespoň základní přehled o tom, co děti v počítači sledují a s kým komunikují.

Ovšem má četná setkání s mladými lidmi mě přesvědčují o tom, že jsou ve své většině aktivními vzdělanými členy naší společnosti, Chceme je k tomu i konkrétně motivovat. Letos jsme připravili na kraji soutěž „S Vysočinou do Evropy“ pro studenty středních škol a obdobné vědomostní klání „Poznej Vysočinu“ pro žáky základních škol. Obě soutěže ukázaly zájem mladých lidí o náš kraj i jejich nemalé vědomosti. Budeme v organizování těchto soutěží pokračovat. Doufám, že se stejně pestrými a zajímavými způsoby poznávání regionu se budou mladí lidé setkávat i při běžné výuce ve školách. Vztah ke kraji a touha sám něco udělat pro jeho další rozvoj se totiž formují už v raném věku. Poznání různých stránek historie i současnosti našeho kraje jsou předpokladem pro naplnění tohoto vztahu konkrétními činy.

Ano, je jiná doba, vše je rychlejší, složitější, nepřehlednější, leckdy taky nebezpečnější než v časech minulých. Pro mladé lidi je ale svět otevřený s možnostmi cestování a poznávání i prostředky, o jakých se naší generaci v mládí ani nesnilo. Zodpovědností nás starších je, abychom jim zároveň s možnostmi poznávání poskytovali i informace a prostředky, jak se  před existujícím ohrožením chránit. Avšak jen mravokárně poučovat – to moc nadějí na úspěch nemá. Více šancí má vzájemná diskuse s respektováním osobností mladých jako rovnocenného partnera. A nejvíc výchovný je nakonec stejně příklad. Většina typů chování je kopírováním vzorů. Pozitivních i negativních. V rodině, ve škole, ve společnosti vůbec. Doufejme, že si mladí všimnou hlavně těch dobrých příkladů. Je jich určitě více než těch špatných. Jen často nejsou tak viditelné. Je na nás, aby jich bylo více a aby byly více vidět.

Jiří Běhounek

hejtman Vysočiny