Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Zápis z pracovní skupiny

Téma pracovní skupiny: Koncepční materiály Kraje Vysočina

Paní Matoušková prezentovala informace o krajské koncepci rodinné politiky včetně konkrétních příkladů a zajímavostí (např. zmínka o aktuální podpoře dětských hřišť z Fondu Vysočiny).

Z jednání v diskuzi vyplynulo několik návrhů, nad kterými by se mohlo uvažovat při řešení současné situace provozu MŠ a celkové zajištění péče o předškolní děti.

Jednou z alternativ prodloužení provozní doby mateřských škol pro děti, jejichž rodiče mají delší pracovní dobu a nemají možnost svépomocí zajistit vyzvednutí dítěte včas, je zajištění následné péče o tyto děti službami externími – mateřskými nebo rodinnými centry. Tyto organizace jsou schopny si několik dětí vyzvednout a ve vlastních prostorách nabídnout následný program. Otázkou je samozřejmě financování. Nejpřirozenější v tomto případě je myšlenka úhrady služeb rodiči. Školky u nás prodloužený provoz nezajišťují. Na základě vyhodnocení dotazování rodičů je procento požadavků na prodloužení otevírací doby mateřské školy velmi malé. Proto školky upřednostňují ve své praxi řešení početněji vyslovených požadavků.

Další otázkou byla kapacita MŠ a možnosti jejího rozšíření. Základní myšlenkou pro všechny obce je prevence těchto krizových stavů. A to koncepčně a co možná flexibilně při průběžném sledování demografických údajů. Jejich křivka se stále opakuje a je jasně čitelná. Je zřejmé, že nejsložitější otázkou a zároveň nejčastější příčinnou zejména nedostatku prostor, ale i personálního obsazení jsou finance. Bylo by však dobré najít nějakou cestu s možností rychlé reakce na stávající potřeby. Například spolupráce mateřských a základních škol. A to např. formou užívání společných prostor. Často se stává, že je mnoho dětí v mateřských školách, zatímco základní školu navštěvují „slabší“ ročníky a najde se tam nějaká ta třída volná. Naopak ve chvíli, kdy se děti z MŠ přesunou na školy základní, ubývá mnohdy dětí ve školkách, a proto jim již stačí vlastní prostory. Také možnosti přípravných tříd – tzv. nultých ročníků – nejsou úplně mimo diskuzi. Jedinou překážkou jsou zde legislativní požadavky, které tuto třídu označují za třídu pro „sociálně potřebné“. Princip toho, že předškolní děti, které dostanou odklad školní docházky, se nevrátí zpět do MŠ, ale zůstanou v přípravném ročníku ZŠ (a tím uvolní místa ve školce pro mladší) by bylo dobré vzít v úvahu a odborně prozkoumat.

Další možností, jak uvolnit místa v běžné mateřské škole, je firemní školka, dětská skupina. Konkrétně ve Žďáře n. S. bohužel není žádná firma tak velká, aby se jí tato činnost vyplatila. Dokonce Nemocnice NMNM, která měla již projekt v jednání, od této aktivity po sestaveném rozpočtu upustila. Řešením by ale mohlo být otevření jedné společné školky pro několik různých firem. Spolupráci a podporu by si představovali např. výhodnou nabídkou volných vhodných prostor, které třeba obec dříve používala k týmž účelům, ale dnes jsou prázdné. Tím by opět uvolnily další místa pro ostatní děti v běžných školkách. A mohli by zároveň ovlivnit i délku provozu MŠ nebo, pro ně velmi potřebné, přijímání dětí mladších tří let, pakliže potřebují rodiče nastoupit (na přání zaměstnavatele) do práce dříve, nežli jim skončí rodičovská dovolená nebo nástup dítěte uprostřed školního roku – za předem domluvených finančních podmínek.

Na řadu přišla řeč i o jeslích. V tuto chvíli jsou však již pouze teoretickou otázkou. A jesle soukromé rodiče přijdou na cca 10 000,- Kč měsíčně, což je náročné obecně, na Vysočině však prakticky neúnosné. Je tedy otázkou, jakým způsobem by se dala podporovat nějaká forma neinstitucionální péče o děti mladší tří let (které podle mnoha názorů stejně vyžadují spíše individuální opatrování – nejde o v zdělávání jako v MŠ – maximálně o hlídání v malé skupině). Nejčastěji se navíc jedná o děti ve věku 2,5 – 3 roky, neboť rodiče řeší, výše zmíněný, předčasný návrat z RD do zaměstnání na žádost zaměstnavatele a v tomto věku nebo uprostřed školního roku dítě do MŠ nepřijmou.
Další řešenou otázkou byly bezúročné půjčky. Toto téma otevřela paní Matoušková a všechny účastnice byly s možností návratu této podpory obyvatel nadšeny. Považovaly ji za výborný nástroj pomoci místním občanům v dnešní době, kdy lidé často podléhají lákadlům komerčních nebankovních půjček, což nejednou končí exekucí.

Poté bylo otevřeno téma sociálního bydlení a následoval prakticky němý úžas nad současnou praxí ubytoven, které nezřídka poskytují i obce a lidé v tíživých sociálních a finančních situacích platí nesmyslně vysoké částky za ubytování pod úrovní běžného standardu (kterému se to zdaleka ani neblíží!). A tím se dostávají do bludného kruhu. Nebo spíše spirály, která se stále zužuje. To nemůže být považováno za podporu kvalitního života rodin v regionu.

Přítomné byly pozvány na přednášku PhDr. Mgr. Jeronýma Klimeše, Ph.D., konanou 9. 5. 2013 v kongresovém sále budovy krajského úřadu v Jihlavě a na konferenci Dítě jako oběť rodičovského konfliktu pořádanou 3. 12. 2013.

Nakonec byl domluven termín příštího setkání na 19. června a informace, že téma bylo již otevřeno a bude ještě upřesněno v elektronické pozvánce.

Vypracovala: Tereza Červinková