Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Jedním ze závažných úkolů, který si jako krajská samospráva před sebe klademe, je podpora podnikání. I přes naše omezené pravomoci se o to snažíme. Před měsícem jsem psal o tom, že Kraj Vysočina se stal vítězem prvního ročníku celostátní soutěže TOP Zadavatel 2012 v kategorii „Stavební práce“. Tato skutečnost nás nemálo potěšila, protože nás ocenilo 400 stavebních firem z celé republiky ucházejících se o zakázky ve veřejných výběrových řízeních. V únoru proběhlo v našem kraji rovněž šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR s cílem poukázat na problémy a možnosti řešení problémů podnikatelského prostředí. Znovu jsme v porovnání s jinými kraji dopadli o něco lépe než jiní. Jsme si ovšem vědomi, že nic není dokonalé a bez problémů. I díky tomuto šetření jsme si připomněli známá bolavá místa, jako jsou nedostatek technických profesí nebo stav dopravní infrastruktury. V rámci svých možností se jim věnujeme podporou učňovského školství i stálým částečným vylepšováním krajských silnic.

Důležitým faktorem hospodářského rozvoje jsou samozřejmě také nové investice. Jejich realizaci ve veřejné sféře ovlivňuje zákon o veřejných zakázkách. Ne vždy pozitivně, protože snaha zamezit korupci vede rovněž ke komplikacím. Nedávná novela zákona bohužel příliš nepomohla. Zákon preferuje nejnižší cenu, ale tento výklad není jediným předpokladem úspěšnosti investice. Navíc umožňuje nespokojeným neúspěšným konkurentům podávat bez relevantního zdůvodnění stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A to se často děje a realizace investic se zdržuje a komplikuje. Přitom v podmínkách investic samospráv kraje, měst a obcí ke korupci dochází zcela mimořádně. Mimo jiné proto, že v konkrétních místech jsou investice více viditelné a pod kontrolou i občanů. Na rozdíl od akcí, o nichž rozhodují centrální orgány.

Často se mluví právě o čerpání tzv. „bruselských peněz“. Už dnes je například jasné, že nebudou do roku 2015 využity všechny prostředky centrálních operačních programů řízených jednotlivými ministerstvy (doprava, školství, místní rozvoj atd.). I proto jsme při jihlavském setkání hejtmanů s premiérem Nečasem hovořili mimo jiné o možnosti přesunout část nevyčerpaných peněz z národních operačních programů EU do regionů, kde bychom je chtěli využít hlavně k opravě krajských silnic. Nedávno se objevily zprávy o pozastavení přísunu financí některým regionálním operačním programům. Jsem rád, že mohu konstatovat, že našeho regionu se to netýká. Naopak Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, pod nějž spadá Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, je v procentuálním čerpání prostředků nejúspěšnější ze všech regionů. Je tomu tak hlavně díky poctivé a zodpovědné přípravě všech podkladů. Za to patří velký dík stovkám administrátorů na všech úrovních našeho kraje.

Jiří Běhounek

hejtman Kraje Vysočina