Životní prostředí Kraje Vysočina

V životě každého člověka se střídají chvíle radostné s těmi okamžiky, kdy jeho dnům dominují všemožné starosti, které mu ty radosti neumožňují vychutnat a dávají mu pořádně zabrat. V životě politika je obojí podle mých zkušeností ještě intenzivnější a střídající se v rychlém rytmu.

Tak například jsem měl předminulý týden velikou radost z toho, jakou příjemnou přehlídkou úspěchů a krás Vysočiny byl opět letošní veletrh cestovního ruchu Regiontour v Brně. Naše expozice představila Vysočinu jako cíl příjemných pohodových dovolených a místo, kde je fajn se zastavit a prožít odpočinek i poznání. Však taky patřila mezi nejvíce navštěvované. Všechna naše větší města využila veletrhu pro svou propagaci prostřednictvím palety krásných materiálů i přímých pozvání a informací usměvavých hostesek. Líbila se mi atmosféra společného sdílení stánku Vysočina, kde průběžně docházelo i k množství užitečných setkání. Naše účast vyvrcholila i konkrétním výrazným úspěchem. Krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism obdržela za brožuru „Cesty za poznáním“ v kategorii „Nejlepší turistický produkt“ nejvyšší ocenění – „Velkou cenu cestovního ruchu 2010“. V této publikaci se můžete seznámit celkem s 96 tipy na trávení volného času v našem kraji, přičemž jde o balíčky různorodých aktivit, jež nabízí konkrétní místo a jeho okolí. Ostatně celý veletrh probíhal pro nás z Vysočiny i pro mne osobně ve znamení libých pocitů hrdosti na náš kraj a jeho obyvatele.

Naproti tomu situace v nemocnicích mě stále velmi trápí. Průběžně se zúčastňuji mnohých obtížných jednání na všech úrovních, stále se setkáváme se všemi zúčastněnými a hledáme dostupná řešení v konkrétním čase. Kraj Vysočina jako zřizovatel pěti nemocnic v regionu udělá vše pro to, aby dostupnost a kvalita akutní lékařské péče zůstaly alespoň v nejnutnější možné míře zachovány. Vnímáme svou zodpovědnost, které se nezříkáme, ale máme jen velmi omezené možnosti. Při množství výpovědí lékařů na Vysočině jsme v téměř neřešitelné situaci. Podmínky v našem zdravotnictví musí být řešeny celostátně a systémově – stejně pro státní i krajské nemocnice a celý rezort. Tvrzení o tom, že jsme neměli proplácet regulační poplatky a z těch peněz by se vyřešily požadavky doktorů, je argumentem opravdu jen politicky účelovým a nepravdivým. Ty peníze by nestačily a z dlouhodobého pohledu by nemohlo jít o systémové řešení. Na tahu s dalšími kroky odvracejícími tuto krizi je vláda. Jsme svědky doutnání, které může propuknout v ničivý požár. My můžeme pak jen hasit následky. Upozorňuji, že pokud hrozící rozvrat nemocniční péče opravdu nastane, postihne nás všechny bez rozdílu. A nejvíce naše seniory, kteří jsou v té situaci bezmocní.

Stav v nemocnicích v souvislosti s možnými odchody lékařů nám komplikuje i další perspektivy. Kraj Vysočina má na stavbu nového pavilonu v jihlavské nemocnici schválenou dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Mělo tak vzniknout velmi potřebné moderní zdravotní centrum a z nákladů 430 miliónů by dotace z evropských peněz mohla pokrýt až 40 procent nákladů. Ale jednou z hlavních podmínek získání dotace je také prokazatelná udržitelnost projektu po dobu pěti let. Faktem je, že už nyní stojíme před problémem, kdo bude v novém a nejmoderněji vybaveném zařízení zdravotní péči poskytovat. Pokud hrozí reálné riziko, které jsme schopni už nyní pojmenovat, tak není zodpovědné ohrozit financování projektu. Museli bychom pak peníze z dotace vracet. Proto raději musíme, ač neradi, se započetím realizace tohoto projektu posečkat. Stejná hrozba nedodržení podmínek dotací nás ostatně straší v případě už realizovaných staveb - rekonstrukcí našich nemocnic.

A jako by těch starostí nebylo málo, nutnost změn se nám projevila i ve školství. Demografický vývoj a fakta z něho vyplývající mluví jasně - od loňského roku nám v kraji na středních školách ubylo množství žáků, kteří by naplnili prakticky přibližně 40 tříd, některé střední školy jsou využity jen ze tří čtvrtin kapacity. To představuje vysoké náklady navíc na žáka jak v provozu, tak osobní spotřebě. Ministerstvo školství ovšem výši finanční dotace počítané na žáka nezvyšuje. To je pro kraj dlouhodobě neudržitelný stav žádající si jednání o zásadní změně. Musíme zabránit snižování kvality vzdělávání a přijmout opatření vedoucí k efektivnějšímu využití škol a výuky v nich. Nutná optimalizace s ohledem na množství žáků je jasná a nikdo toto opatření obecně nezpochybňuje. Ale když dojde na konkrétní lámání chleba, všichni se brání – šetřit ano, změna ano, ale jen ne u nás.

Na problémech ve zdravotnictví a ve školství a reakcích na ně bude vidět, kdo to jak myslí se společným zájmem Vysočiny a celé naší společnosti. Pokud se nebudeme chovat zodpovědně se snahou o objektivní optimalizaci fungování naší společnosti místo politických hrátek a prosazování osobních a skupinových zájmů, doplatíme na to všichni – bez ohledu na to, v jaké straně jsme či které fandíme nebo jakého jsme jiného vyznání.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny