Životní prostředí Kraje Vysočina

Jsem rád, že vám mohu oznámit dobrou zprávu – v těchto dnech se dokončuje nový pavilon urgentní a intenzivní péče pro jihlavskou nemocnici, tzv. emergency. Nová čtyřpodlažní stavba stála více než tři sta milionů korun, přičemž zhruba s jednou třetinou nákladů nám pomohla Evropská unie. V pavilonu se budou nacházet příjmové ambulance napříč spektrem oborů. Tyto ambulance budou centralizované do jednoho bodu pro příchozí pěší i transportované pacienty. Jednou z výhod pavilonu bude i spojení tunelem s heliportem záchranné služby. Díky propojení celé infrastruktury odpadne současná praxe, kdy pacienti musejí být při cestě z vrtulníku do blízké nemocnice ještě jednou přeloženi do sanitky. Moderní pracoviště urgentní a intenzivní péče je důležité nejen pro samotnou Nemocnici Jihlava, ale v tomto případě i pro celou síť nemocniční péče v Kraji Vysočina. Jihlava je kardiologickým centrem pro celou Vysočinu soustřeďujícím pacienty s akutními infarkty myokardu, kdy je rychlá komplexní diagnostika a léčba bez vynucené potřeby dalšího transportu klíčová. Nový pavilon pomůže především právě tam, kde jde o čas, ale taky vylepší podmínky dalšího pobytu v nemocnici mnoha pacientům.

Za poslední léta jsme investovali do nových nemocničních budov, rekonstrukcí těch stávajících a jejich vybavení na celé Vysočině nemálo milionů. Zlepšily se tak podmínky pro práci zdravotníků i pro pobyt pacientů. Ovšem perfektní dům a jeho vybavení jsou jen jednou součástí zdravotnické péče. Tou důležitější jsou lidé uvnitř – odborně i lidsky zdatný personál. Troufám si říct, že s odborností nemáme v našich nemocnicích zásadní problémy. Většina zdravotnických pracovníků je přes mnohdy nemalé pracovní fyzické i psychické vypětí také obětavá a vstřícná ke svým klientům. Musím se ale sebekriticky podívat do vlastních řad. Stále těm obětavým a lidsky laskavým lékařům, sestrám a celému zdravotnickému personálu jedinci, kteří se cítí nedotknutelnými bohy, kazí svým arogantním a povýšeným chováním celkový pohled na zdravotní péči. Pacienti jsou dnes informovaní a nehledí na zdravotníky jako na božstvo. Vědí, že jsou jejich zákazníky a podle toho vyžadují zájem o svou osobu. Když se někomu nelíbí v hospodě, podruhé tam nejde. Se zdravotní péčí máme v tomto směru stále ještě omezené možnosti. Ale špatná úroveň chování se těm méně vstřícným bude díky vnímání informovaných pacientů i našemu tlaku vracet stále více. A nejde jen o formální zdvořilost, i když by mělo být samozřejmostí, že se i lékař novému pacientovi představí a přivítá svého klienta. Důležitá je rovněž organizace práce v ordinaci, trpělivé vysvětlení situace pacienta a léčby – to vše vytváří celkové klima léčby a její hodnotu. Většina zdravotnického personálu vykonává svou náročnou práci svědomitě a k pacientům se chová vstřícně. Proto bychom neměli dovolit, aby ti nevlídní jedinci poškozovali pověst našeho krajského zdravotnictví.

Jiří Běhounek,

hejtman Kraje Vysočina