Životní prostředí Kraje Vysočina

Letošní už devátý ročník ankety Sportovec kraje Vysočina mi znovu připomněl, kolika talenty v nejrůznějších činnostech oplývá náš kraj. U sportovců nejde jen o zářivé hvězdy z obrazovky, i když nás pochopitelně těší, že tou nejvýraznější v celém Česku je naše sympatická Martina Sáblíková. Ta se už pohybuje mimo běžné soutěžení a logicky byla proto zvolena „Sportovní osobností kraje Vysočina“. Tato kategorie nám umožňuje oceněním poděkovat za reprezentaci i sportovcům, kteří ladí formu a trénují i mimo náš region, ale přesto mají stále výrazné spojení s rodným krajem.

Mezi stovkami dalších osobností bylo jistě těžké vybírat. I méně známé a ne tolik populární sporty mají své špičkové představitele, kteří reprezentují vzorně svou zemi a Vysočinu na mezinárodním poli. Mezi ně patří i náš letošní Sportovec Vysočiny - jihlavský Jan Kotyza. Získal pro Českou republiku na posledním mistrovství světa v kuželkách v rakouském Ritzingu krásnou stříbrnou medaili. V kolektivech vybrala odborná porota na nejvyšší příčku po zásluze Jihlavský plavecký klub Axis vychovávající už léta vrcholové plavce.

Důležité je široké spektrum sportů  a jeho zázemí, široká základna počínající už u mladých sportovců. Podpora sportu nejen vrcholového vychází po léta z prostředků státu a jeho organizací. Podstatnou část tvoří zisky akciové společnosti Sazka, která byla založena v roce 1956. Od roku 1993 je obchodní akciovou loterijní společností, která má za hlavní cíl „vytvářet finanční prostředky pro financování veřejně prospěšných účelů ve sportu a tělesné výchově“. Jeho hlavním akcionářem je Český svaz tělesné výchovy. Bohužel i v tomto zdroji podpory sportu jsme dnes svědky spekulací a podivných praktik, které ve svém důsledku vážně ohrožují podmínky samotné existence mnoha sportovních odvětví. Na krajské úrovni se snažíme především o podporu sportu pro mládež. Ale naše prostředky jsou omezené a nemůžeme suplovat celý systém.

Přitom jde nejen o viditelné výsledky na sportovních kolbištích. Pravidelné sportování na různých pláccích bylo dříve samozřejmou součástí i neorganizovaného života dětí a mládeže. Čutali jsme fotbálek, hráli volejbal, závodili v běhu. Dnes mají děti přirozeného pohybu daleko méně. Odmalička prosedí hodiny u televize, hrbí se nad počítačem, v pubertě místo sportování často sklouzávají ke drogám. To vše logicky ohrožuje zdravý vývoj dětí, jejich fyzická zdatnost je stále menší. Důsledky bohužel jako lékař vidím už nyní v mnoha oblastech, jako ortoped konkrétně na předčasně zničených netrénovaných kloubech.

Těžko nějakou proklamací a nářkem nad pasivitou dnešní mládeže změníme jako mávnutím kouzelného proutku zažitý způsob trávení volného času na začátku 21. století. Měli bychom alespoň udržet podmínky pro zdravý pohyb zvláště mládeže. Ne náhodou má pro sport čeština klasický název tělovýchova. Nutný trénink a zdravá rivalita při sportovním klání formuje pozitivně mladého člověka nejen fyzicky pro další život. Učí ho, že nic není zadarmo, že bez tvrdé práce nejsou výsledky. Při sportu musí respektovat daná pravidla a také zásady fair play. Přes všechny často nafouknuté negativní mediální obrazy naší současnosti pořád věřím, že tyto návyky se vyplatí i v praktickém životě. Určitě tomu tak je přinejmenším v běžném životě, který ovšem nebývá senzací, a tak se o něm z prvních stran celostátních novin a televizí nedovídáme. 

Jiří Běhounek,

hejtman kraje Vysočina