Životní prostředí Kraje Vysočina

            Před čtrnácti dny jsem psal mimo jiné o chystaném setkání držitelů rodinných pasů ve westernovém areálu Šiklův mlýn a s ním spojeném vyhlášení výsledků soutěže o novou značku Regionální potravina kraje Vysočina. Průběh celého setkání mě potěšil, ba předčil mé očekávání. Rodinné pasy vznikly jako projekt na podporu rodin s dětmi. Jeho podstatou je vytvoření a realizace systému poskytování slev a dalších výhod rodinám s dětmi do osmnácti let věku. V současné době tento projekt funguje v sedmi krajích. Ostatně náš region byl mezi průkopníky projektu jako druhý kraj – hned po Jihomoravském kraji. Vnímám to velmi pozitivně, protože zvýhodnění společných rodinných prožitků posiluje vztahy uvnitř rodiny. Minulou sobotu se k nám na Vysočinu sjelo několik tisíc rodin s dětmi a společně tu strávily příjemný den s pestrým programem.

            I první výsledky značky Regionální potravina kraje Vysočina byly docela uspokojivé. Dvacet jedna výrobců přihlásilo do soutěže celkem 56 výrobků v šesti kategoriích. Tak třeba mezi masnými výrobky zvítězil salám Vysočina 1967 z Hodic, který si udržuje vysokou kvalitu a svým názvem důstojně reprezentuje náš kraj. Ovšem spousta méně kvalitních „vysočin“ z různých výroben po celém Česku zase není hodno našeho voňavého kraje. I proto má naše soutěž smysl – upozorňovat na kvalitní regionální výrobky a zvýraznit tak jejich uplatnění. Mezi dalšími produkty zaujal např. Archivní sýr z Jaroměřické mlékárny, který ovládl kategorii Mléko a mléčné výrobky. Kromě vítězů v jednotlivých kategoriích jsme ocenili čestným uznáním i dvanáctku dalších nepřehlédnutelných a typických výrobků. Oceněné výrobky mohou být značkou Regionální potravina označené po dobu čtyř let. Bez nominací bohužel zůstala kategorie Ovoce a zelenina. Jsme holt krajem, pro nějž jsou spíše typické výrobky masné, mléčné a pekárenské. Zajímavé bylo, že v polovině kategorií zvítězily produkty, jejichž hlavní výrobní komoditou je med. Oceněné produkty včetně těch dvanácti dekorovaných čestným uznáním budeme nyní propagovat formou ochutnávek při konání významných společenských akcí. První takovou akcí, na níž proběhla jejich ochutnávka, byla zemědělská výstava Země živitelka v Českých Budějovicích, kde stánek s výrobky s visačkou Regionální potravina kraje Vysočina budil zaslouženou pozornost. U naší prezentace se zastavil i pan prezident Václav Klaus, kterému nejvíce chutnalo čerstvě stloukané máslo na vysočinském chlebu.

Shodou okolností v těchto dnech si připomíná deset let své existence Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina. Nová organizace hasičských profesionálů přinesla přehledné proporcionální pokrytí našeho kraje tak potřebnou službou. Hasiči z Vysočiny mnohokrát prokázali svůj um, statečnost a schopnosti při zásazích v našem regionu. Respekt získali taky při různých celostátních soutěžích, ale taky například při letošních záplavách, kdy dva jejich odřady pomáhaly účinně v Raspenavě na Liberecku. Doufejme, že vládní škrty nebudou tak dramatické, aby ohrozily jejich akceschopnost. Nemohu zapomenout ani na tisíce dobrovolných hasičů, kteří u nás navazují na bohaté většinou více než stoleté tradice hasičských sborů a jsou připraveni kdykoliv k nezištné pomoci svým spoluobčanům. Navíc jsou dnes “dobráci” téměř v každé naší obci dominantními organizátory kulturně-společenského života. Za to jim patří velký dík.

Oslavy hasičského výročí vyvrcholily o tomto víkendu. Už v pátek jsme je zahájili na jihlavském náměstí a následně pak pokračovaly u příležitosti tradičního festivalu hasičských hudeb v Pelhřimově. V sobotu jsme tam byli taky svědky netradiční hasičské akce. Tentokrát nebylo řádění ohnivého kohouta tak hrozivé jako obvykle, ale jen příjemně recesisticky úsměvné. V Pelhřimově jsme se totiž konečně dočkali krematoria – i když jen malého a dřevěného. To po několika dnech shořelo i s mnoha donesenými dokumenty s trápeními a s definicemi lidských špatných vlastností, které lidé mohli napsat na papír a vhodit do rakve, jež byla uvnitř krematoria. Nakonec tedy desítky profesionálních, dobrovolných hasičů, obyvatel i hostů Pelhřimova vytvořilo od městské kašny na náměstí nejdelší lidský řetěz hasičů v dějinách, kdy si podávali helmy s vodou a zapálené krematorium úspěšně hasili.

            Ještě kdyby tak i v běžné realitě se trápení a lidské špatnosti v různých podobách mohly tak lehce změnit v hromádku popela. Nu, buďme realisté, budeme si s nimi muset poradit sami. Nejlépe tak, že pro začátek udusíme zlobu každý ve svém nitru.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny