Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Vzděláváme mladé lidi k jejich vlastnímu užitku?

Smysl a rozsah osobnostního rozvoje mladých lidí a jejich odborného růstu v průběhu středoškolského vzdělávání. Co má pro žáky význam? Jaký je vztah vzdělávání k profesnímu rozvoji žáka?

Zamyšlení účastníků nad rozsahem profesních či obecně odborných znalostí předkládaných žákům, jejich schopnosti je dále využívat; porovnání s použitelností obecných kompetencí

pochopení textu, vysvětlení situace, řešení problému – analýza možností a rozhodování, schopnost pochopit a učit se nové věci, používat počítač a flexibilně využívat nové aplikace

Co je důležitější pro životní a profesní uplatnění absolventů? Odborné znalosti (odborné předměty SOŠ, SOU, vědní předměty na G a lyceích) nebo obecné schopnosti? Je hlavní smyslem předmětů (vyučujícího) předat odborné poznatky nebo rozvíjet kompetence?

Jaké jsou z hlediska budoucího profesního uplatnění výhody a nevýhody

- konkrétních odborných nebo obecně odborných poznatků a dovedností

- obecných kompetencí (znalostí a dovedností)

Koresponduje způsob vzdělávání s formami vzdělávání a osobního profesního rozvoje v dospělosti? Je potřebné sledovat trendy v komunikačních a vzdělávacích technologiích a vhodně je využívat při výuce?

Musí všichni žáci vědět všechno nebo je důležitější naučit je si vybírat a uvažovat v souvislosti s dalším uplatněním? Je důležité, aby žáci vnímali, že jejich školní vzdělávání je pro ně užitečné? Co dělá škola proto, aby tomu tak bylo – jak tomu přizpůsobuje svůj vzdělávací program?  Je to vůbec vhodné? Nemá zůstat škola tradičním konzervativním prostředím a nositelem hodnot?

Docházejí do středních škol nevychovatelní a nevzdělavatelní žáci? Kolik jich je? Jsou ve školách učitelé, kteří jsou ochotni měnit své zažité pedagogické stereotypy s ohledem na měnící se společnost? Kolik jich je?