Životní prostředí Kraje Vysočina

Otokar Březina (1868 Počátky – 1929 Jaroměřice nad Rokytnou) - básník

Nesmazatelnou stopu od Pelhřimovska, přes Jihlavsko až na Třebíčsko zanechal na Vysočině Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý, významný český básník. Právě pro spojitost s básníkem, byly některé objekty prohlášeny za kulturní památky.

Otokar Březina se narodil v Počátkách v rodině obuvníka, dodnes se zachoval jeho rodný dům (20385/3-3250), na němž je osazena pamětní deska. Mladý kluk byl jako nadaný žák poslán studovat na reálku do nedalekého Telče. I když mezi svými spolužáky zůstával poněkud osamocen, žil tehdy mladý Březina plně vším, čím žilo tehdejší studentské prostředí na tamní reálce. Zde začíná v krajských časopisech publikovat své básně a jeho nadšení pro umění a vlast stále roste. Nadaného studenta si povšiml ředitel reálky Jan Mládek a poskytoval mu obrovskou podporu. Zval ho do své rodiny, půjčoval mu své knihy, Březina na jeho rodinu později vděčně vzpomínal. Po maturitě se básník rozhodl pro učitelské povolání, první místo dostal v roce 1887 v malé vesnici Jinošov u Náměště nad Oslavou. Jednoroční pobyt v této vsi je sice krátkou, ale významnou kapitolou básníkova života. Seznámil se tady s Annou Pamrovou, dcerou revírníka z nedaleké myslivny. Žena starší o osm let, na svou dobu neobvykle vzdělaná a uvědomělá mladého Březinu zaujala. Vztah s Annou pokračoval v poloze vzájemné korespondence po celý Březinův život. Dalším místem jeho působení se stala Nová Říše, pamětní deska (32254 / 7-5035) nás upozorňuje na to, že básník zde strávil třináct let svého života. V únoru 1890 ztrácí v jednom týdnu oba své rodiče, jsou pohřbeni na počáteckém hřbitově (33625 / 3-3240). Samota básníka se prohlubuje, útěchu nachází v četbě, studiu a ve psaní. V Nové Říši napsal v podstatě celé své básnické dílo. V roce 1901 přichází jako učitel měšťanské školy do Jaroměřic nad Rokytnou, kde zůstal až do konce svého života. O prázdninách se ale rád vracel do kraje svého největšího tvůrčího vypětí na Novoříšsko - do myslivny Majdalenky (33953/7-4967). V Jaroměřicích vytvořil několik dalších významných básnických skladeb. Bydlel v domě č. p. 40 (34751/7-2688), ve kterém se dnes nachází expozice seznamující se životem a dílem básníka. Ve 20. tých letech 20. století již dosáhl Březina evropského věhlasu a dvakrát byl navrhován na kandidáta pro Nobelovu cenu.

Otokar Březina zemřel v Jaroměřicích a je na místním hřbitově i pohřben. Na hrobě stojí sousoší od známého sochaře a Březinova přítele Františka Bílka nazvané Tvůrce a jeho sestra Bolest (27052/7-2699).