Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Tak jsme přežili zimu i její odchod spojený se vždy poněkud nebezpečným táním. Zima na Vysočině je drsná, někdy i nebezpečná. Ale zároveň umí být kouzelná, když ty naše kopečky a lesy pokryje čistý bělostný sníh a příroda i naše mysl se zklidní. Každé roční období má zkrátka něco do sebe. Ale jaro je jaro. Slunce nabírá sílu, otepluje se, prodlužují se dny, příroda se probouzí a i  těm lidským bytostem  se rozjasňují tváře a dušičky pookřejí.

Ovšem kromě přicházejícího jara se nás stále více dotýká i příchod nevítaného období, o němž nevíme, kdy odejde. Krize – to slovo slyšíme z televize, čteme ho v novinách, nevyhneme se mu při domácích i pracovních rozhovorech, dotýká se přímo či nepřímo našich rodin. Konkrétní reakci se pochopitelně nemůžeme a nechceme vyhýbat ani my – politici.

Rada kraje Vysočina vydala začátkem března prohlášení, v němž vyjádřila vůli přijmout a uskutečnit taková opatření, která mohou vhodně doplňovat opatření realizovaná vládou a ministerstvy a která mohou dílčím způsobem zmírnit dopady hospodářské krize v území kraje.

Jsme si vědomi obtížnosti situace především pro občany v produktivním věku, kteří ztratili práci a nemohou nalézt novou. Jsme si rovněž vědomi možného vyššího postižení Vysočiny krizí oproti jiným krajům  zejména z důvodů citlivější struktury průmyslu – výrazné orientace na výrobu segmentů pro automobily . I když není v možnostech kraje významným způsobem zasáhnout do vývoje ekonomických parametrů a eliminovat nepříznivý hospodářský vývoj, musíme hledat oblasti, které ovlivnit můžeme.

Přemýšlíme, které investice opravdu něco přinesou – třeba právě pro zaměstnanost – a které naopak nejsou v dohledné době potřebné. Myslíme i na strukturu výdajů z prostředků kraje i námi řízených organizací, na úspory běžných provozních nákladů. Na druhé straně je nutné nenechávat finanční rezervy kraje bez využití, nebát se použít je právě v době krize účelným způsobem, protože jejich produktivní zapojení může dílčím způsobem dopady krize zmírnit.

Česká strana sociálně demokratická klade vždy důraz na solidaritu silných se slabými, proto myslíme i v této situaci na možné problémy v sociální oblasti. I když to není přímo role krajů, chceme připravit  prostor pro „vyztužení“ sociální sítě v případě dalšího krizového vývoje, a to pro výjimečné případy, pro které není z nějakého specifického důvodu možné nebo dostatečné řešení v sociální záchranné síti státu.

Už v únoru jsme se setkávali s představiteli krajské hospodářské i agrární komory, úřadů práce a různých firem a probírali jsme možnosti, jak krizi společně čelit. Na základě těchto jednání jsme vytvořili „Pracovní skupinu pro Vysočinu“, která bude připravovat materiály možných opatření kraje v období hospodářské krize. Kromě politiků a úředníků kraje v ní jsou představitelé hospodářské komory, agrární komory, úřadu práce. Účast v ní jsme nabídli i politickým klubům opozice a ta do ní delegovala své zástupce. Skupina bude otevřená i dalším možným účastníkům. Rovněž jsme připravili semináře k této problematice, které probíhají v pěti největších městech kraje.

Nemůžeme si nic namlouvat - nikomu z nás se krize zcela nevyhne, ale nebylo by dobré podléhat nějaké hysterii. Optimisté říkají, že krize přicházejí a pak zase odcházejí a vrací se prosperita. Teď jde o to, jak dlouhý bude čas těch méně příznivých okolností pro náš život. A jak se k jiné situaci všichni postavíme. Neměli bychom jen naříkat nad tím, že naše symbolické spotřební košíky nebudou přeplněné, někdy možná i poloprázdné. Můžeme si mnohé odpustit. A rozumně uvažovat nad tím, co můžeme každý doma i ve své práci udělat pro tu snad budoucí zase prosperitu. Nebo prostě pro skromný dobrý život.

Jiří Běhounek,

hejtman kraje Vysočina