Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Jednou z největších předností Vysočiny je naše čistá příroda. Krajský úřad se průběžně zabývá otázkami životního prostředí – kromě vlastní úřední činnosti na jeho ochranu i řadou propagačních akcí, výstav a soutěží. Zaměřujeme se přitom například na třídění odpadů a vše, co souvisí s uchováváním původního přírodního prostředí. Důležitá je výchova našich občanů, aby si uvědomovali, co vše nám hrozí s jeho devastací nejen průmyslovou výrobou, ale i necitlivostí každého z nás.

Jednou z nejpodstatnějších součástí přírody je voda. Význam vody pro existenci života si lidé odpradávna uvědomovali, a proto se učili a stále se učí vodu využívat, chránit se před jejími ničivými účinky a také ovlivňovat její kvalitu. Pro nás je dosažitelnost pitné vody v dostatečném množství zatím samozřejmostí. Naproti tomu v mnohých částech světa je voda komoditou, kvůli které jsou lidé schopni vést války. Nejen potíže s nedostatkem pitné vody v některých částech světa, ale i katastrofální záplavy, znečištění vodních toků a vodních nádrží a ztráta biologické rozmanitosti vodních ekosystémů ukazují na to, že lidstvo musí svůj přístup k vodním zdrojům změnit. I proto je 22. březen od roku 1993 vyhlášen Organizací spojených národů jako Světový den vody.

Znovu jsem si tyto skutečnosti uvědomil při prohlídce výstavy, která byla připravena krajským úřadem a v březnu prezentována v sídle kraje Vysočina. Na výstavě byly ke shlédnutí fotografie pramenů významných vodních toků na území našeho kraje, nejvýznamnějších čistíren odpadních vod, úpraven vod a vodárenských nádrží sloužících k zásobování pitnou vodou, i další informace z oblasti vodního hospodářství a rybářství. Krásné letecké snímky našich vodních ploch uprostřed zelené přírody mě opět nadchly a připomněly mi naši zodpovědnost na uchování tohoto bohatství.

Při vernisáži výstavy jsme si i zasoutěžili – přítomní ochutnali deset anonymních vzorků pitné vody. Mezi nimi bylo pět vzorků vod běžně dostupných z vodovodních řadů, jedna kupovaná balená voda a čtyři vzorky vod z podzemních zdrojů. Zhruba čtyřicítka hostů výstavy svými hlasy jednoznačně ocenila nejvíce chuť vody ze zdrojů podzemních vod, a to kojenecké vody z vodního zdroje Rytířsko, dále chutnaly i vzorky z vodního zdroje napájejícího vodovodní řad v Havlíčkově Brodě a ze zdroje v obci Kamenná. Balená voda neuspěla – asi jí na místě chyběla reklama se zázračnou vodu srkajícími krasavicemi.

Česká republika je nazývána "Střechou Evropy", neboť je evropským rozvodím tří moří: Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější vodní toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Vysočinou prochází evropské rozvodí. Zajímavostí je uvedení tohoto faktu na trase cyklostezky v Nové Bukové na Pelhřimovsku. Domek, na kterém bylo označení, původně postavili tak, aby dešťová voda z jedné poloviny střechy stékala do Labe a z poloviny druhé do Dunaje - to vše v nadmořské výšce 668 m. n. m.

Na Vysočině se nachází několik významných vodárenských nádrží, z nichž některé jsou nepostradatelnými zdroji pitné vody i z celorepublikového hlediska. Asi nejvýznamnějším vodárenským zdrojem v České republice je vodní nádrž Švihov na řece Želivce, která slouží k zásobování hlavního města Prahy včetně části Středočeského kraje a kraje Vysočina pitnou vodou. Převážná část povodí této nádrže se nachází právě na Vysočině. Z vodárenské nádrže Vír na řece Svratce je zase dodávána pitná voda do brněnské aglomerace a části kraje Vysočina.

Takže naše největší města jsou do jisté míry závislá na Vysočině. Nám a našim zemědělcům to přináší mimo jiné i mnoho omezení – zvláště v okolí vodárenských nádrží. A tato omezení nám nejsou z těchto center nijak kompenzována. I o tom chceme v budoucnu jednat.

Ale především si uvědomujeme potřebu zdrojů pitné vody pro naše občany. Podpora řešení problematiky ochrany vod patří mezi priority kraje Vysočina, bohužel možnosti kraje jsou velice omezené, protože příjmy kraje do této oblasti ani zdaleka neodpovídají požadavkům obcí a jejich svazků. Naopak jsou mnohonásobně nižší. Nicméně zpracování studií a projektů v této oblasti je podporováno prostřednictvím Fondu Vysočiny - grantového programu Čistá voda. Realizace staveb kanalizací a čistíren odpadních vod je podporována dotacemi na drobné vodohospodářské ekologické akce, realizace prioritních akcí vodovodů a kanalizací pak spolufinancováním v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství. Za dobu existence kraje Vysočina už bylo vydáno z jeho rozpočtu více než 500 milionů Kč na podporu těchto staveb.

Komplexní vodní hospodářství má na Vysočině, tak jako v celé naší zemi, bohatou tradici, dobrý zvuk v zahraničí a slibnou perspektivu rozvoje v kontextu s evropskou integrací. Voda je ovšem citlivá na veškeré zásahy do přírody. Je nutno si uvědomit, že voda je naším společným bohatstvím, a že každý k její kvalitě můžeme a musíme přispívat svým malým dílem -  každodenní šetrností k naší krásné krajině.

Jiří Běhounek,

hejtman Vysočiny