Zahraniční vztahy

Na tyto specifické biotopy je vázáno velké množství významných druhů rostlin a živočichů, např. masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýr štíhlý, tolije bahenní, hrotnosemenka bílá, prstnatec májový, všivec bahenní, bekasina otavní, čolek horský, skokan ostronosý a mnoho dalších. V rámci tohoto projektu budou provedena asanační opatření, která spočívají zejména ve vykácení nežádoucích náletových dřevin, pokosení travobylinných lad a jeho následném opakování, dále budou provedena dílčí opatření pro rozrůznění stanovištních podmínek a optimalizaci vodního režimu, zejména revitalizace části toku Milíčovského potoka, tvorba drobných tůní a specifické zásahy na podporu ohrožených druhů mechorostů.

Evropsky významná lokalita Na Oklice se nachází přibližně 0,5 km východně až severovýchodně od obce Milíčov v nadmořské výšce 642 - 665 m n. m. - leží na mírně skloněných svazích a v mělkém údolí Milíčovského potoka v pramenné poloze. Pro zachování této výjimečné lokality je nezbytné její pravidelné obhospodařování, které nebylo v minulosti vždy prováděno. Luční a mokřadní společenstva vznikla v důsledku lidské činnosti na plochách odlesněných v průběhu kolonizace. Plochy vlhkých luk byly využívány jako jednosečné či dvousečné louky na píci, nejvlhčí místa s méněhodnotnými porosty sloužila jako zdroj tzv. stelivového sena. Louky byly obvykle místně odvodněny soustavou mělkých odvodňovacích stružek a příkopů. Sušší plochy sloužily převážně k pastvě dobytka. Tento způsob obhospodařování bránil zarůstání luk dřevinami. Ukončení hospodaření na převážné části ploch v 60. a 70. letech vedlo k nástupu nežádoucích sukcesních pochodů. V nesklizených vlhkých lukách se začal projevovat nástup agresivních druhů bylin a následně i nežádoucích náletů dřevin. Významně se ukončení pravidelného obhospodařování projevilo v severní části lokality, která byla kromě absence kosení ovlivněna i splachy z přilehlé orné půdy. To vedlo k eutrofizaci luk a zvýšení zastoupení plevelných druhů. Sušší pastvinné porosty byly po ukončení pastvy vystaveny silnému tlaku náletových dřevin.

Celkem budou na lokalitě odvedeny práce za téměř 3,5 milionu Kč. Na spolufinancování projektu se bude podílet z 85 % Evropský fond pro regionální rozvoj, z národních zdrojů půjde 5 % a podíl krajského rozpočtu činí 10 % způsobilých výdajů projektu. Práce budou probíhat do konce května roku 2015, na kdy je stanoveno předpokládané předání díla zhotoviteli.

• Jana Janová, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  e-mail: janova.j@kr-vysocina.cz