Životní prostředí Kraje Vysočina

Jaký byl rok 2018 z pohledu Horácké galerie v Novém Městě na Moravě rokem?

V zámeckém podkroví se uskutečnila desítka koncertů. Je zde umístěno nové komorní koncertní křídlo zapůjčené občanským sdružením Novocantus a poněvadž jde o vynikající hudební nástroj, slibujeme si od jeho instalování v zámeckém podkroví rozvinutí kvalitní hudební koncertní produkce. V rámci rekonstrukce byla dokončena dílčí etapa úprav zámeckého dvorku, od něhož si slibujeme nejen nabídku kvalitního komorního prostoru ke svatebním obřadům, které se staly v novoměstském zámku mezi adepty vstupu do manželského svazku preferovaným místem. Zámecký dvorek hodláme využít k exteriérovým výstavním akcím, komorním koncertům a nejrůznějším kulturním programům včetně filmových projekcí v rámci art kina, které zahájilo svou činnost v závěru loňského roku v zámeckém podkroví a dvorek se nabízí k filmovým projekcím v letním období. Celý loňský rok byl ve znamení 100. výročí vzniku Československé republiky. Nejinak tomu bylo v Horácké galerii. Pod názvem Za svobodu jsme realizovali proměnnou výstavu, která byla podpořena z grantového projektu MK ČR, výstavě propůjčil záštitu hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek. Dominantní byla expozice plastik v červeném sále převážně ze sbírek Horácké galerie (Gutfreund, Makovský, Štursa, Mařatka, Pokorný, aj.). V zámecké arkádě pak byla tato část doplněna proměnnou expozicí nejdříve  dobovými plakáty z let 1918 – 1938 ze sbírek Moravské galerie v Brně, pak výběrem fotografií z Archivu ateliéru Paul a výtvarnými pracemi P. Bendy, A. Kanty, J. Vyskočila variujícími státní symboliku. V závěru roku se pak doplňující součástí stala rovněž výstava připomínající 25 let České republiky ve známkové tvorbě. Nesmím opomenout rovněž akviziční přírůstek, který návštěvníci spatří ihned při vstupu do zámecké budovy. Je jím dřevěná socha Adam a Eva od Romana Podrázského, jejíž zakoupení bylo podpořeno z akvizičního fondu Kraje Vysočina.

Která výstava vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?

Na počátku roku to byla rozsáhlá výstava z tvorby slovenského výtvarníka Drahoše Prihela Benátský karneval (pastely s figurálními motivy maskovaných tanečnic, hutně tvarované sklo – „ryboflaše“, sklářsky tvarované postavy commedia dell´arte), doplněná v arkádové chodbě dokumentárním fotografickým souborem z autentického benátského karnevalu od Věry Staňkové. S příznivým ohlasem se setkala rovněž v exteriéru nádvoří a v zámeckém sklípku instalovaná výstava dřevěných soch pod názvem Odpoutání od Václava Kyselky, které dominovalo vznášející se torzo koně uprostřed zámeckého nádvoří. Nedožité 90. výročí narození Jaroslava Šerých připomněla galerie komorní výstavou smaltů, které tvoří nedílnou zcela mimořádnou součást umělcovy duchovní tvorby, jejíž část malířskou, grafickou a ilustrační již galerie prezentovala v minulosti na rozsáhlých výstavách. K 80. výročí narození předního sklářského výtvarníka  prof. Jaroslava Svobody připravila galerie výstavu fotografií prof.  Miroslava Vojtěchovského – Skleněné rozhovory, v níž se na fotografiích Svobodovo dílo dostalo do kontextu českých sklářských výtvarníků, viděných očima našeho předního fotografa, vysokoškolského pedagoga, kterému se focení skla stalo životním osudem. Pro návštěvníky byly překvapením rovněž dvě výstavy umělců spjatých s regionem – Malba  mladého malíře Vladimíra Houdka, nositele ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2012, který ve své tvorbě  navazuje osobitým způsobem na op-artové tendence v české malbě. V komorní galerii pak byla pod názvem Librorum aeternum / Knihy navždy připravena výstava z koláží výtvarného teoretika a kritika Jana Dočekala k 75. narozeninám. Precizně provedené práce, ač komorního charakteru, byly pro mnohé návštěvníky příjemným překvapením přesvědčivě dokumentujícím přímo niterný Dočekalův vztah k výtvarnému umění a literatuře, k tradici a to nejen evropské, které dokáže vyjádřit nejen slovy, ale rovněž vlastní tvorbou. V závěru roku upoutala pozornost výstava fotografií věnovaná životu na japonském venkově ve fotografiích Jindřicha Štreita v dokumentárním cyklu Lidé z Akagi  a stoleté japonské kultuře v barevných fotografiích Konstantina Korovina Fotostřípky z Japonska.

Co zajímavého připravujete v roce 2019?

V lednu otevřeme v zámeckém podkroví výstavu  připravenou ze sbírek galerie Vybraná výročí 2019, na níž připomeneme jubilea nedožitých narozenin (Čeněk Dobiáš, Růžena Magniová, Josef Špaček, Jaroslav Polanský, Josef Mařatka, aj.) i léta uplynulá od uzavření životních a tvůrčích osudů (Rudolf Hanych, Rostislav Magni, aj.)

Koncem ledna bude v malé galerii otevřena výstava Malé události z komorní tvorby   Vladimíra Hanuše, východočeského výtvarníka, s jehož malířskou tvorbou se již naši diváci mohli seznámit v roce 2008. Na ni naváže tematicky zaměřená výstava s názvem Chronos. Jak název napovídá, bude se výstava věnovat ztvárnění neuchopitelného – plynutí času. (P. Benda, A. Kanta, B. Pejchal M. Štěpánek, J. Vašica, J. Vyskočil). V březnu si připomeneme nedožité 85. výročí narození jihlavského výtvarníka Františka Dörfla, jehož hravá tvorba se  od samého počátku vymanila z pout tradičních vysočinských konvencí. Ve spolupráci s Centrem Bohuslava Martinů v Poličce připravujeme reprízu úspěšné výstavy Bohuslav Martinů kreslící. A ve výčtu bych mohl pokračovat. Zmíním alespoň ve stručném přehledu autory, s jejichž tvorbou se v Horácké galerii návštěvníci v roce 2019 setkají. V létě to bude Pavel Toman, Pavel Bezděčka, Eva Bachratá – Linhartová,  Věroslav Bergr, na podzim  Miloš Petera, Martin Šmíd, Jan Kafka a Eliška Chytková. Připomeneme si rovněž 125. výročí založení novoměstského gymnázia, na výstavě v arkádové chodbě ve fotografiích Ateliéru Paul slavnou historii Osvobozeného divadla. Připravujeme otevření nových sochařských expozic: v zámeckém sklípku z díla Josefa Klimeše a v červeném sále ze  sochařské sbírky  Horácké galerie expozici věnovanou klasicistní linii v českém sochařství  v první polovině 20. století, která doplní stávající expozice z tvorby Jana Štursy a Vincence Makovského.

Na kterou výstavu nebo akci v galerii se těšíte nejvíce Vy osobně?

Příprava každé výstavy s sebou přináší obohacení a poznání nových děl autora, kterého se domníváte, že dobře znáte. A mám rád i návraty k tvorbě autorů, jejichž díla byla v minulosti prezentována a po letech je vnímáte ze zcela jiného úhlu pohledu a máte možnost sledovat, jak se autorova tvorba vyvíjela. Těším se rovněž na koncerty v galerii a filmové projekce, které ve světových galeriích jsou zcela samozřejmou součástí v prezentaci moderního umění. Letošní rok je v našem kraji ve znamení filmu. Mnoho významných filmových děl bylo natočeno právě na Vysočině i tyto filmy bychom rádi připomněli, za všechny například filmy  pro děti: Obušku z pytle ven a Malý Bobeš.