Životní prostředí Kraje Vysočina

Zatímco v mimoškolním prostředí se děti dle svých vyjádření se šikanou v podstatě nesetkávají, ve škole je tomu právě naopak. „Je potřeba mít tuto skutečnost na paměti, situaci ve školách monitorovat a s dětmi a třídními kolektivy pracovat a zabývat se mezilidskými vztahy,“ říká radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál. K tomu mohou přispívat i programy primární prevence, které děti právě v rámci výzkumu „Evaluace primární prevence sociálně patologických jevů žáky 8. ročníků základních škol v Kraji Vysočina“ mimo jiné hodnotily. Ukázalo se, že programy se dětem líbí, baví je a zvyšují jejich kompetence při řešení rizikových situací. Nejen z toho důvodu Kraj Vysočina plánuje, že programy primární prevence v budoucnu finančně podpoří. „Dosud byly tyto programy financovány v rámci projektu „Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů“, který se již chýlí ke konci,“ vysvětluje radní Krčál. Otázka možné podpory je vítaným tématem. „Byli bychom rádi, kdyby kraj tyto aktivity po ukončení projektu podpořil, jelikož je zřejmé, že se těší velké oblibě u žáků a mají svůj účel,“ vysvětluje projektový manažer Petr Švanda.

Velice potěšující bylo také zjištění, že navzdory často zmiňované krizi rodiny a neutěšenosti mezigeneračních vztahů, to byli právě rodiče a prarodiče, koho děti označily jako osoby, jimž by se se svým problémem svěřily. Na tuto skutečnost při prezentaci závěrů výzkumů upozornil sociolog Daniel Hanzl z Empirického centra Vysočiny.

Společně s výsledky výzkumu prováděného mezi žáky 8. ročníků z téměř šedesáti úplných základních škol v Kraji Vysočina byly v září představeny odborné veřejnosti také výstupy z druhého výzkumu s názvem „Sekundární analýza dat – dotazník pro ředitele a školní metodiky prevence základních škol Kraje Vysočina“. Respondenty tohoto výzkumu byli ředitelé a školní metodici prevence všech úplných základních škol v Kraji Vysočina. Ukázalo se, že školy v oblasti prevence rizikového chování trápí především nedostatek financí. Ocenily by rovněž prohloubení spolupráce s rodinou. V následné diskuzi také zaznělo, že metodik prevence by pro výkon své funkce potřeboval větší časový prostor. Tato poznámka poukázala na fakt, že metodici prevence nemají na rozdíl od výchovných poradců snížený úvazek ve prospěch své činnosti. Řešení této záležitosti je však v kompetenci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Závěrečné zprávy z obou výzkumů jsou zveřejněny na webových stránkách projektu, které naleznete na Sociálním portálu Kraje Vysočina v sekci „Projekty kraje financované z EU“.

• tisk@kr-vysocina.cz